Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené mezi účastníky dne [datum], pro odběrné místo na adrese [adresa], za dodávku elektřiny v období od [datum] do [datum]. Žalovaný tento dluh přes upomínky žalobkyně neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.
3. Rozhodná právní úprava:[1] Dle § 50 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen „EZ“), smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.[2] Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.[3] Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
4. Ze žádosti o změnu/uzavření/ukončení smlouvy ze dne [datum] a z Potvrzení – Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu, jejímž předmětem byl zejména závazek žalobkyně dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], číslo odběrného místa [Anonymizováno], EAN: [Anonymizováno]. Žalovaný se oproti tomu zavázal elektřinu v daném odběrném místě odebírat a za její dodávku a služby s tím spojené žalobkyni platit dle cenového tarifu PRE PROUD NEFIX, přiznaná distribuční sazba D57d.
5. Z řádné faktury za elektřinu ze dne [datum], č. [hodnota], splatné dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za dodávku elektřiny za období od [datum] do [datum] za spotřebovanou elektřinu v množství 8241 kWh nedoplatek ve výši [částka] (elektřina a regulované služby celkem činily [částka], mínus zúčtované zálohy ve výši [částka]). Z mimořádné faktury ze dne [datum], č. [hodnota], splatné dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za dodávku elektřiny za období od [datum] do [datum] za spotřebovanou elektřinu v množství 2 kWh částku ve výši [částka], a vedle toho výše uvedenou částku za neuhrazenou spotřebu elektřiny ve výši [částka], tj. celkem [částka].
6. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění písemně; předžalobní upomínku zaslala na sjednanou fakturační adresu (předžalobní upomínka ze dne [datum], kopie nevyzvednuté zásilky), dále vyzvala žalovaného k plnění prostřednictvím emailu ze dne [datum]. Žalovaný ani poté ničeho neuhradil.
7. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud ke skutkovému závěru, že účastníci mezi sebou dne [datum] uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, jejímž předmětem byl zejména závazek žalobkyně dodávat žalovanému do odběrného místa elektřinu a závazek žalovaného elektřinu v daném místě odebírat a za její dodávku a služby s tím spojené platit. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému za dodávku elektřiny za období od [datum] do [datum] za spotřebovanou elektřinu v celkovém množství 8 243 kWh částku [částka], splatnou [datum]. Žalovaný byl opakovaně žalobkyní vyzván k úhradě nedoplatku, avšak nebylo prokázáno, že by něčeho uhradil.
8. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 EZ, ve které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu a žalovaný se zavázal elektřinu odebírat a za její dodávku a služby s tím spojené žalobkyni platit. Za období od [datum] do [datum] vyúčtovala žalobkyně žalovanému za dodávku elektřiny částku [částka] splatnou [datum] (nedoplatek ve výši [částka] a [částka]). Ani po opakované výzvě žalovaný nedoplatek neuhradil. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, jelikož žalovaný nesplnil své povinnosti vyplývající jí ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni nedoplatek ve výši [částka]. Protože se žalovaný dostal do prodlení s placením, náleží žalobkyni s odkazem na § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i nárok na úrok z prodlení. Z výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci úspěch a náleží jí náhrada nákladů řízení v plné výši, tj. [částka]. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] a náklady řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] za každý úkon ve věci, celkem tedy [částka] za dva úkony dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní upomínka, podání žaloby).