Odůvodnění
1. Předmětem řízení je nárok každého ze žalobců na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobci odůvodnili žalobu tím, že jim vznikl nárok na zaplacení uvedené částky z titulu náhrady škody dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 (dále též „nařízení“), za zpoždění letu. Žalobci se dne [datum] účastnili letu operovaného žalovanou, let č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] z [jméno FO] do [adresa] s plánovaným příletem v 10:05 hod. Skutečný čas příletu byl dne [datum] hod. v 13:37 hod., let byl opožděn o více než 3 hodiny. Vzdálenost mezi [jméno FO] a Pardubicemi činí 3 162 km. Žalobci u žalované uplatnili své nároky na kompenzaci, žalovaná dobrovolně neplnila.
2. Žalovaná žalobou uplatněné nároky neuznala. Potvrdila, že předmětný let žalobců byl na příletu opožděn o 3 hodiny 37 minut, namítla existenci mimořádných okolností, které způsobily zpoždění předmětného letu, a kterým žalovaná nemohla zabránit při přijetí všech přiměřených okolností.
3. Konkrétně žalovaná argumentovala tím, že v průběhu předmětného letu došlo k prodloužení uzávěry přistávací dráhy na letišti v [adresa], letoun musel být z uvedeného důvodu odkloněn na letiště v Praze. Po otevření dráhy došlo k přeletu letadla s cestujícími z [adresa].
4. Mezi účastníky bylo nesporným, že se žalobci zúčastnili letu operovaného žalovanou, let č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] z [jméno FO] do [adresa] dne [datum] s plánovaným příletem v 10:05 hod., který byl na příletu opožděn o 3 hodiny 37 minut. Rovněž bylo nesporné, že žalobci uplatnili před podáním žaloby své nároky u žalované.
5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že dne [datum] bylo prostřednictvím systému NOTAM oznámeno, že dojde k dočasnému uzavření runwaye na letišti v [adresa], uzávěra měla trvat od 6:00 UTC do 8:30 UTC. Dne [datum] byly vydány 3 zprávy NOTAM, v 8:03 hod. s informací o uzávěře dráhy do 9:00 UTC, v 8:54 hod o prodloužení uzávěry do 9:30 UTC a v 9:34 UTC o prodloužení uzávěry dráhy do 10:30 UTC. Notifikace byla zveřejněna v době, kdy byl letoun na cestě z [jméno FO] do [adresa]. Letecký přepravce neměl jinou možnost než letoun odklonit na nejbližší možné letiště, kterým bylo letiště [jméno FO] v Praze. Po odpadnutí překážky byl realizován přelet s cestujícími z [adresa].
6. Rozhodná právní úprava:[1] Článek 7 nařízení upravující právo na náhradu škody1. Odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši:b) [částka] u všech letů ve Společenství delších než 1500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů;Při určování vzdálenosti se vychází z posledního místa určení, kam cestující v důsledku odepření nástupu na palubu nebo zpoždění přiletí později než v plánovaném čase.[2] Dle bodu 15 Preambule nařízení „Za vznik mimořádných okolností by se měl považovat případ, kdy dopad rozhodnutí řízení letového provozu, které se vztahuje k jednotlivému letadlu v určitý den, vyvolá velké zpoždění, zpoždění do dalšího dne nebo zrušení jednoho nebo více letů uvedeného letadla, i když byla dotčeným leteckým dopravcem přijata všechna přiměřená opatření, aby zabránil zpoždění nebo zrušení.“
7. V řízení byla prokázáno, že předmětný let byl postižen mimořádnou událostí, resp. událostí, která je sice běžná v letecké přepravě, tj. plánovaná dočasná uzávěra přistávací dráhy na letišti, která ovšem měla skončit před příletem letounu do [adresa] a letecký přepravce tedy neměl důvod v době první notifikace přijímat jakákoli opatření. K posunu uzávěry došlo v průběhu letu a přepravce neměl jinou možnost než letadlo odklonit. Přepravce přijal přiměřené opatření k minimalizaci zpoždění, neboť cestující přepravil letecky do [adresa] po znovuotevření dráhy.
8. Soud nepřisvědčil argumentu žalobců, že žalovaná měla s pracemi na letišti počítat a adekvátně přizpůsobit plánování svých letů vzhledem k tomu, že uzavření dráhy z důvodu údržby je běžnou součástí leteckého provozu. V daném případě byla uzávěra poprvé notifikována 4 dny předem, neměla však předmětný let nijak ovlivnit. Ke změně situace došlo až v průběhu letu. Žalovaná objektivně neměla, jak danou situaci ovlivnit, přičemž prokazatelně zvolila takové řešení, které mělo co nejmenší negativní dopad na cestující.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení, které sestávají z nákladů nezastoupeného účastníka ve výši [částka] dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za vyjádření k žalobě ze dne [datum], a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající dle § 7 bodu 5. a. t. z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 64 ujetých km skládajících se z částky [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,9 l/100 km a [částka] /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a z náhrady za ztrátu času v rozsahu 3 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. Celkem tedy žalované náleží náhrada nákladů řízení ve výši [částka] ([částka] + 2 x [částka] + 2 x [částka] + [částka]).
10. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalobcům zaplatit žalované náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.