Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně
z částky 6.972 EUR od 26.3.2014 do 10.8.2015,
z částky 2.882 EUR od 11.8.2015 do 18.1.2016,
z částky 1.882 EUR od 19.1.2016 do 15.2.2016,
z částky 882 EUR od 16.2.2016 do 22.3.2016,
z částky 102 EUR od 26.8.2016 do 14.9.2016,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části týkající se povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 6.400 EUR s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně
z částky 2.324 EUR od 26.3.2014 do 10.8.2015,
z částky 4.369 EUR od 11.8.2015 do 18.1.2016,
z částky 4.369 EUR od 19.1.2016 do 15.2.2016,
z částky 4.369 EUR od 16.2.2016 do 22.3.2016,
z částky 882 EUR od 23.3.2016 do 18.4.2016,
z částky 4.251 EUR od 23.3.2016 do 18.4.2016,
z částky 3.251 EUR od 19.4.2016 do 30.5.2016,
z částky 2.251 EUR od 31.5.2016 do 15.6.2016,
z částky 1.251 EUR od 16.6.2016 do 9.8.2016,
z částky 9.296 EUR od 17.2.2015 do 10.8.2015,
z částky 7.251 EUR od 11.8.2015 do 9.8.2016,
z částky 6.502 EUR od 10.8.2016 do 25.8.2016,
z částky 6.400 EUR od 26.8.2016 do 14.9.2016,
z částky 6.400 EUR od 17.2.2015 do zaplacení,
zamítá.
III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 84.814 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 6.400 EUR a úroků z prodlení. K důvodům žaloby uvedl, že pro žalovaného zprostředkoval na základě smlouvy o nevýhradním obchodním zastoupení ze dne 30.4.2013 uzavření smlouvy o dílo se spol. [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] [anonymizováno], v rozsahu plnění 3.320.000 EUR. Na základě smlouvy o nevýhradním obchodním zastoupení byl žalovaný povinen zaplatit za zprostředkování uzavření zmíněné smlouvy o dílo provizi ve výši 2 % tedy 66.400 EUR. Žalovaný však zaplatil pouze 60.000 EUR.
2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, když uvedl, že výplata provize byla odvozena ze skutečně uhrazené ceny zprostředkovaného díla, avšak celkem bylo uhrazeno na základě předmětné smlouvy o dílo 3.204.000 EUR, když tato cena byla sjednána s objednatelem v dodatku č. 1 ze dne 24.4.2016 smlouvy o dílo. Žalobci tak vznikl nárok na provizi pouze ve výši 60.000 EUR, která mu byla vyplacena.
3. Soud nyní rozhodoval poté, co Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 28.4.2021, č.j. 39 Co 375/2020-156, zrušil původní rozsudek zdejšího soudu ze dne 2.6.2020, č.j. 33 C 42/2018-129 a věc vrátil zdejšímu soudu jako soudu prvoinstančnímu k novému rozhodnutí s pokyny, jak ve věci dále postupovat.
4. Soud vycházeje ze shodných tvrzení účastníků vzal za své, že mezi účastníky došlo k uzavření Smlouvy o nevýhradním obchodním zastoupení ze dne 30.4.2013 (dále také jen„ Smlouva o obchodním zastoupení“), jež byla uzavřena dle českého práva, a dále že došlo k uzavření Smlouvy o dílo ze dne 5.8.2013 (dále také jen„ Smlouva o dílo“) mezi žalovaným a spol. [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] [anonymizováno] (dále také jen„ Objednatel“) a konečně uhrazení provize žalobci žalovaným za zprostředkování uzavření Smlouvy o dílo ve výši 60.000 EUR.
5. Z čl. 3 Smlouvy o obchodním zastoupení soud zjistil, že v tomto článku bylo mezi účastníky sjednáno, že výše provize obchodního zástupce byla stanovena dohodou smluvních stran ve výši 2 % bez DPH z každé platby, kterou obdržel zájemce od třetí osoby a s kterou byla uzavřena smlouva o dílo nebo smlouva o koupi nedodávce technologických zařízení, kterých specifikace je uvedena v čl. 1 bod 1.1. Smlouvy o dílo.
6. Z čl. 3 Smlouvy o obchodním zastoupení soud zjistil, že v tomto článku bylo mezi účastníky sjednáno, že v případě, že bude uzavřen obchodní vztah mezi žalovaným a třetí osobou ve finančním objemu menším než 3.260.000 EUR bez DPH, je provize žalobce fixně stanovená na částku 60.000 EUR.
7. Z čl. 13 Smlouvy o dílo soud zjistil, že Objednatel se zavázal za dílo zaplatit cenu ve výši 3.320.000 EUR bez DPH.
8. Z čl. I.1 Dodatku 1 Smlouvy o dílo soud zjistil, že se žalovaný a Objednatel dohodli na změně Smlouvy o dílo s tím, že cena díla bude 3.204.000 EUR bez DPH.
9. Z faktury [číslo] ze dne 19.8.2013 soud zjistil, že touto fakturou žalobce vyúčtoval žalovanému část provize za zprostředkování uzavření Smlouvy o dílo a to ve výši 19.920 EUR se splatností 2.9.2013.
10. Z faktury [číslo] ze dne 30.9.2013 soud zjistil, že touto fakturou žalobce vyúčtoval žalovanému část provize za zprostředkování uzavření Smlouvy o dílo a to ve výši 9.296 EUR se splatností 4.10.2013.
11. Z faktury [číslo] ze dne 30.9.2013 soud zjistil, že touto fakturou žalobce vyúčtoval žalovanému část provize za zprostředkování uzavření Smlouvy o dílo a to ve výši 9.296 EUR se splatností 1.11.2013.
12. Z faktury [číslo] ze dne 13.3.2014 soud zjistil, že touto fakturou žalobce vyúčtoval žalovanému část provize za zprostředkování uzavření Smlouvy o dílo a to ve výši 9.296 EUR se splatností 24.3.2014.
13. Z faktury [číslo] ze dne 14.3.2014 soud zjistil, že touto fakturou žalobce vyúčtoval žalovanému část provize za zprostředkování uzavření Smlouvy o dílo a to ve výši 9.296 EUR se splatností 25.3.2014.
14. Z faktury [číslo] ze dne 30.1.2015 soud zjistil, že touto fakturou žalobce vyúčtoval žalovanému část provize za zprostředkování uzavření Smlouvy o dílo a to ve výši 9.296 EUR se splatností 16.2.2015.
15. Z emailové komunikace ze dní 31.5.2015 až 8.6.2015 soud zjistil, že touto emailovou komunikací žalovaný potvrdil žalobci uhrazení zbytku pohledávky žalobce ze zprostředkované smlouvy o dílo a to do konce měsíce června 2015.
16. Z výpisu z účtu žalobce ze dne 31.8.2015 soud zjistil, že žalovaný dne 10.8.2015 uhradil žalobci částku 4.090 EUR, přičemž 2.045 EUR z uhrazené částky uhradil na fakturu [číslo].
17. Z výpisu z účtu žalobce ze dne 31.8.2016 soud zjistil, že žalovaný dne 9.8.2016 uhradil žalobci částku 2.000 EUR, přičemž 749 EUR z uhrazené částky uhradil na fakturu [číslo].
18. Z výpisu z účtu žalobce ze dne 30.9.2016 soud zjistil, že žalovaný dne 14.9.2016 uhradil žalobci částku 102 EUR na fakturu [číslo].
19. Z výpisu z účtu žalovaného za roky 2013 -2016 soud zjistil, že Objednatel uhradil žalovanému za realizované dílo ze Smlouvy o dílo dne 23.8.2013 částku ve výši 996.000 EUR, dne 22.11.2013 částky 464.800 EUR a 464.800 EUR, dne 8.1.2014 částku ve výši 464.800 EUR, dne 17.2.2014 částku ve výši 464.800 EUR, dne 2.4.2014 částky ve výši 232.400 EUR a 116.200 EUR, dne 15.8.2016 částku ve výši 200 EUR Celkem tedy částku ve výši 3.204.000 EUR. Dále těchto výpisů z účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný poukázal žalobci dne 2.9.2013 částku ve výši 19.920 EUR, dne 26.11.2013 částku ve výši 18.592 EUR, dne 2.4.2014 částku ve výši 9.296 EUR, dne 7.8.2015 částku ve výši 4.090 EUR, dne 15.1.2016 částka ve výši 1.000 EUR, dne 12.2.2016 částka ve výši 1.000 EUR, dne 21.3.2016 částka ve výši 1.000 EUR, dne 15.4.2016 částka ve výši 1.000 EUR, dne 27.5.2016 částka ve výši 1.000 EUR, dne 14.6.2016 částka ve výši 1.000 EUR, dne 8.8.2016 částka ve výši 2.000 EUR, dne 13.9.2016 částka ve výši 102 EUR.
20. Z výpovědi svědků [příjmení] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že ke snížení ceny díla provedené Dodatkem č. 1 Smlouvy o dílo došlo v důsledku části realizace díla ze strany Objednatele Objednatelem samotným. Z výslechů svědků naopak nebylo zjištěno, že by ze strany Objednatele došlo k uplatnění smluvní pokuty popř. započtení jiné pohledávky na cenu díla ze Smlouvy o dílo, anebo že by žalovaný porušil své závazky ze Smlouvy o dílo. Pokud svědek [příjmení] vypověděl, že„ existovala hrozba nedodržení termínu dokončení díla, a proto jsme to realizovali ve vlastní režii“, pak je nutno tuto část výpovědi chápat v kontextu svědkovy věty předchozí, kdy uvedl, že„ důvodem snížení ceny bylo to, že některé úpravy technologie jsme realizovali ve vlastní režii“. Tedy, že došlo k úpravám technologie oproti Smlouvě o dílo a tyto si realizoval sám Objednatel. Tento smysl výpovědi svědka [příjmení] pak odpovídá i výpovědi svědka [příjmení], když tento vypověděl, že„ původní projekt nebyl schopen provozu, a proto se dělaly úpravy…“ a dále„ …později se museli dělat technické úpravy směřující ke zvýšení výkonnosti“. Dle soudu z těchto výpovědí vyplývá, že Objednatel si část díla realizoval sám v důsledku úprav oproti dílu objednanému ve Smlouvě o dílo, nikoliv v důsledku porušení povinností žalovaného z této smlouvy.
21. Na základě shodných tvrzení účastníků a provedeného dokazování soud skutkově uzavřel, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena Smlouva o obchodním zastoupení, na jejímž základě měl žalovaný žalobci zaplatit provizi 2 % z každé platby přijaté od Objednatele na základě Smlouvy o dílo, přičemž cena díla ze Smlouvy o dílo byla sjednána po uzavření Dodatku č. 1 na 3.204.000 EUR bez DPH (tato výše pak byla i Objednatelem žalovanému skutečně uhrazena), přičemž na základě čl. 3 Smlouvy o obchodním zastoupení činila provize žalobce v případě sjednané ceny díla menší než 3.260.000 EUR 60.000 EUR. Tato provize byla žalobci zaplacena. Dále soud uzavřel, že důvodem pro uzavření Dodatku č. 1 Smlouvy o dílo nebylo porušení smluvních povinností žalovaného.
22. Vzhledem ke skutečnosti, že je žalovaný právnickou osobou se sídlem na území [země], se soud zabýval mezinárodní příslušností českých soudů k rozhodnutí věci. Vzhledem k tomu, že účastníci si v čl. 7 Smlouvy o obchodním zastoupení sjednali, že veškeré spory budou řešeny před všeobecným soudem České republiky a takové ujednání neodporuje čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, jsou české soudy k rozhodnutí věci příslušné.
Dále vzhledem ke shodným tvrzením účastníků o podřízení Smlouvě o obchodním zastoupení českému právu, jež neodporuje čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), soud věc právně posuzoval dle českého práva a to dle zákona č. 219/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále také jen„ obch. zák.“), neboť vzhledem k tomu, že žalobce opíral svůj nárok o Smlouvu o obchodním zastoupení uzavřenou dne 30.4.2013, soud postupoval dle § 3028 odst. 3 o. z. a veškerá práva a povinnosti z této smlouvy vzniklé posuzoval dle právní úpravy před účinností o. z. tj. před 31.12.2013.
23. Podle § 660 odst. 5 zák. č. 219/1991 Sb., obch. zák., ve znění účinném do 31.12.2014 (dále také jen„ obch. zák.“), je-li základem pro určení provize rozsah splněného závazku třetí osoby, započítává se do tohoto základu i plnění neuskutečněné z důvodů, za něž odpovídá zastoupený.
24. Podle § 652 odst. 1 obch. zák. se smlouvou o obchodním zastoupení obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě pro zastoupeného vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv (dále jen "obchody") nebo sjednávat a uzavírat obchody jménem zastoupeného a na jeho účet.
25. Podle § 659 odst. 1 má obchodní zástupce nárok na provizi sjednanou, jinak odpovídající zvyklostem podle místa jeho činnosti a s ohledem na druh zboží, jehož se týká smlouva o obchodním zastoupení. Nejsou-li takové zvyklosti, má obchodní zástupce právo na rozumnou odměnu, která přihlíží ke všem okolnostem uskutečněného úkonu. Každá část odměny, která se mění podle počtu a hodnoty obchodních případů, je považována za složku provize.
26. Ve věci nebylo sporu o tom, že účastníci uzavřeli Smlouva o obchodním zastoupení, kteroužto je nutno právně posoudit dle § 652 a násl. obch. zák.. Dle žalobce mu vznikl nárok na provizi dle § 659 odst. 1 obch. zák. ve výši, jež odvozuje od původní výše hodnoty ceny díla sjednané na základě zprostředkovatelské činnosti žalobce ve Smlouvě o dílo tj. z částky 3.320.000 EUR bez DPH, neboť pozdější ponížení ceny díla nemohlo mít na výši provize vliv. Naproti tomu žalovaný uvedl, že vzhledem k tomu, že původní cena díla byla Dodatkem č. 1 ponížena na skutečně zaplacenou výši 3.204.000 EUR, nárokovaná část provize žalobci nenáleží. Dle soudu tak bylo rozhodující posoudit, zda vzhledem k navázání výše provize na skutečné plnění ze strany Objednatele dle čl. 3 Smlouvy o obchodním zastoupení, došlo k ponížení ceny díla ze Smlouvy o dílo z důvodů, za něž odpovídá ve smyslu § 660 odst. 5 obch. zák. žalovaný. Na základě svědeckých výpovědí svědků [příjmení] a [příjmení] soud zjistil, že k ponížení ceny díla došlo nikoliv v důsledku porušení závazků žalovaného, nýbrž v důsledku změn díla, které si Objednatel realizoval sám. Soud proto uzavřel, že ke snížení plnění ze strany Objednatele nedošlo z důvodů, za něž by žalovaný odpovídal.
27. Pokud žalobce tvrdil, a bylo to i prokázáno, že žalovaný svůj závazek vyplatit provizi v žalobcem nárokované výši uznal, když žalobci přislíbil v emailu ze dne 8.6.2015 úhradu celé žalobcem uplatněné provize a zároveň po tomto příslibu částečně plnil na žalobcem vyúčtované provize (což má soud obojí rovněž i za prokázané), pak k tomu soud uvádí, že částečné plnění sice dle § 407 odst. 3 obch. zák. má za následek účinky uznání zbytku dluhu, nicméně uznáním závazku ve smyslu § 323 odst. 1 obch. zák. vzniká vyvratitelná právní domněnka, že závazek v době uznání trval. V řízení však bylo prokázáno, že žalobci nárok na provizi ve výši 6.400 EUR vůbec nevznikl, jak uvedeno výše, a proto nemohlo dojít ani k jeho uznání ve smyslu § 323 odst. 1 obch. zák..
28. Za této situace soud uzavřel, že žalobci nárok na provizi vznikl pouze ve vztahu k ceně díla ze Smlouvy o dílo ponížené Dodatkem č. 1. Tato cena tj. 3.204.000 EUR byla i Objednatelem žalovanému skutečně zaplacena. Tato cena díla pak dle čl. 3 Smlouvy o obchodním zastoupení odpovídá provizi žalobce ve výši 60.000 EUR. Soud proto uzavřel, že žalobce měl na základě Smlouvy o obchodním zastoupení nárok požadovat po žalovaném dle § 659 odst. 1 obch. zák. provizi ve výši 60.000 EUR, která mu byla žalovaným zaplacena. Pokud nyní žalobce požaduje nad rámec uhrazené provize po žalovaném dále částku 6.400 EUR, soud shledal tento nárok žalobce nedůvodným a žalobu v tomto rozsahu včetně příslušenství zamítl.
29. Pokud jde však o žalobcem požadované neuhrazené příslušenství tj. další úroky z prodlení dle § 369 odst. 1 obch. zák. z pozdě uhrazených provizí, tak zde se musel soud zabývat otázkou, zda žalovaný nebyl v prodlení s výplatou jednotlivých částí provize, na něž žalobci nárok vznikl.
30. Předně nutno uvést, že pokud žalobce tvrdil, že ke vzniku prodlení žalovaného s úhradou provize došlo 26.3.2014, pak je nutno posuzovat samotnou výši úroku z prodlení dle právní úpravy účinné v den počátku prodlení tj. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to konkrétně dle § 2 ve spojení s § 19 odst. 1 a contrario. Soud uzavřel, že vzhledem k výši uhrazených jednotlivých splátek ceny díla Objednatelem žalovanému, byl žalovaný v prodlení s úhradou části provize ve výši 6.972 EUR a to ode dne následujícího po splatnosti faktury [číslo] se splatností 25.3.2014, následně umenšované dalšími splátkami dlužné provize žalobci. V této části proto soud žalobcův nárok shledal důvodným a žalobě v této části vyhověl. Naopak ve zbytku požadovaných úroků z prodlení soud žalobu zamítl.
31. Podle § 142 odst. 3 o. s. ř. přiznal soud žalovanému, který měl ve věci nepatrný neúspěch (přiznané úroky z prodlení činí 898,28 EUR oproti nepřiznané požadované jistině 6.400 EUR a úrokům z prodlení 8.313,13 EUR), náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku za odvolací řízení ve výši 8.535 Kč, nákladech na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Žalobci náleží náhrada za 7 úkonů právní služby po 7.580 (kurz 1.2.2018 činil 25, 265/, tj. tar. hodnota 161.696 Kč - § 7 bod 5 ve spojení s § 8 odst. 1 advokátního tarifu), a to za přípravu a převzetí právního zastoupení, písemné vyjádření ze dne 4.4.2018, 5x účast na ústních jednáních ve dnech 10.7.2018, 23.5.2019, 2.6.2020, 28.4.2021, 7.9.2021, písemné odvolání ve věci. Dále žalobci náleží náhrada za 8 režijních paušálů po 300 Kč a 21% DPH ve výši 13.239 Kč, celkem tedy 84.814 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen nahradit v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce v třídenní lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.