Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 3100 euro se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 700 euro od 29. 12. 2022 do zaplacení a z částky 2400 euro ve výši 14,75 % ročně od 30. 5. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 700 euro od 28. 12. 2022 do 28. 12. 2022 a zákonného úroku z prodlení z částky 2 400 euro od 28. 12. 2022 do 29. 5. 2024 zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 99 089,6 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.
Odůvodnění
1. Žalobci se žalobou ze dne 17. 9. 2024 domáhali po žalované zaplacení částky celkem ve výši 3 100 euro se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 28. 12. 2022 do zaplacení, a to s odůvodněním, že si zakoupili prostřednictvím cestovní kanceláře leteckou přepravu z Prahy do [právnická osoba] v Dominikánské republice s mezipřistáním ve Frankfurtu a zpět v termínu 17. 2. 2022 až 25. 2. 2022. Provozujícím leteckým dopravcem byla dle vystavených letenek žalovaná. Let č. [Anonymizováno] [adresa] – Frankfurt, s plánovaným odletem 17. 2. 2022 v 7:00 hodin, byl zrušen, přičemž žalobci nebyli o jeho zrušení v dostatečném předstihu informováni, a tuto skutečnost se dozvěděli až na letišti v Praze z informační tabule před odbavením. V důsledku zrušení letu č. [Anonymizováno] 1403 došlo ke zmeškání letu z Frankfurtu do [právnická osoba], s plánovaným odletem v 9:30 hodin z Frankfurtu. Ostatní cestující byli o zrušení letu č. [Anonymizováno] 1403 informováni prostřednictvím e-mailu více než 20 hodin před plánovaným časem odletu. Přílety a odlety v místě a čase na pražském ani Frankfurtském letišti nebyly nikterak ovlivněny. V důsledku zrušeného letu č. [Anonymizováno] 1403 byli žalobci nuceni strávit na letišti v [adresa] hodin, aniž by jim byla ze strany žalované poskytnuta jakákoli přiměřená péče – zejména občerstvení apod. Žalované byla z důvodu absence jakékoli aktivity v této věci adresována předžalobní výzva žalobců ze dne 28. 12. 2022, na kterou však žalovaná nijak nereagovala. Obdobně kontaktovali žalobci žalovanou předžalobní výzvou ze dne 3. 5. 2024, která rovněž zůstala bez reakce. Žalobci tak v důsledku zrušení letu požadují náhradu v souladu s Nařízením Evropského Parlamentu a rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje Nařízení (EHS) č. 295/91 (dále jako „Nařízení“). Každému ze žalobců dle Nařízení vznikl nárok na paušální kompenzaci ve výši 600 EUR, neboť vzdálenost vzdušnou čarou mezi Prahou a [právnická osoba] přesahuje 3 500 km. Žalobci dále požadují náhradu škody, neboť museli čekat na letišti v [adresa] hodin bez jakékoliv přiměřené péče poskytnuté žalovanou, což zakládá jejich nárok na částku celkem 100 euro odpovídající poskytnutí přiměřené péče pro 5 žalobců.
2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 21. 11. 2024 neuznala nárok žalobců ani z části a uvedla, že zrušení letu č. [Anonymizováno] [adresa] do Frankfurtu dne 17. 2. 2022 bylo zapříčiněno mimořádnou okolností ve smyslu čl. 5 odst.
3 Nařízení, spočívající v nepříznivých povětrnostních podmínkách, neboť počasí nad Evropou dne 17. 2. 2022 bylo ovlivněno masivními bouřkami Xandra, Dudley a Eunice, kdy se vítr o síle 37 uzlů v čase, kdy mělo dojít k odletu, limitně blížil maximální povolené rychlosti větru pro bezpečný start o síle 38 uzlů. Let byl tedy zrušen z důvodu zhoršených povětrnostních podmínek na letišti odletu i příletu z důvodu silného větru, jehož rychlost byla limitní pro bezpečný start letadla, které mělo let realizovat. Tyto nepříznivé povětrnostní podmínky panovaly ve dnech 16. 2. 2022 a 17. 2. 2022 a ovlivnily nejen předmětný let, ale vedly ke zrušení desítek letů provozovaných žalovanou.3. Soud zjistil tyto skutečnosti:
4. Z potvrzení o rezervaci u společnosti [Anonymizováno] ze dne 31. 1. 2022 soud zjistil, že žalobci měli potvrzenou rezervaci letu č. [Anonymizováno] [adresa] do Frankfurtu dne 17. 2. 2022 v 7:00 a následně téhož dne v 9:30 navazujícího letu z Frankfurtu do [právnická osoba].
5. Z emailu ze dne 16. 2. 2022 od žalované pro pana [jméno FO] soud zjistil, že pan [jméno FO] byl o zrušení předmětného letu informován dne 16. 2. 2022 ve 16:35 hodin.
6. Mezi účastníky je nesporné, že předmětný let č. [Anonymizováno] [adresa] do Frankfurtu byl zrušen již předchozího dne.
7. Z fotografií odletové tabule na letišti v Praze v čase 7:51 hodin a 11:33 soud zjistil, že zrušen byl pouze předmětný let žalobců a let v 11:00 hodin do Oděsy.
8. Z výpisu z webových stránek letiště ve Frankfurtu soud zjistil, že v ranních a dopoledních hodinách dne 17. 2. 2022 nedocházelo na letišti ve Frankfurtu k hromadnému rušení či velkému zpoždění letů.
9. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 12. 2022 adresované žalované včetně potvrzení o dodání do datové schránky dne 28. 12. 2022 soud zjistil, že žalobce a) vyzval žalovanou k neprodlené úhradě dlužné částky ve výši 700 euro.
10. Z dokumentu ze dne 3. 5. 2024 včetně podací stvrzenky ze dne 14. 5. 2024 adresovaného žalované soud zjistil, že žalobci uplatnili svá práva jako cestující vůči žalované, které sdělili svůj požadavek na zaplacení částky celkem 3 000 euro do sedmi dnů od doručení této výzvy.
11. Z dalších v řízení provedených důkazů soud již nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění ani pro právní hodnocení věci, a proto je dále nehodnotil.
12. Při jednání dne 13. 1. 2025 soud konstatoval, že nemá za prokázané obranné tvrzení žalované, že příčinou zrušení letu z Prahy do Frankfurtu dne 17. 2. 2022 byly nepříznivé meteorologické podmínky v Praze a ve Frankfurtu, které by vylučovaly, aby typ letadla, který měl být na tento let nasazen, tento let operoval. V této souvislosti soud vyzval žalovanou ve smyslu ustanovení § 118 a) odstavec 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanské soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k navržení důkazů k prokázání, že příčinou zrušení letu byly nepříznivé povětrnostní podmínky, které vylučovaly, aby byl let operován, konkrétně tedy, že již dne 16. 2. 2022, kdy byl let zrušen, bylo přistoupeno ke zrušení letu právě z důvodu nepříznivého počasí v době plánovaného odletu a rovněž ve smyslu ustanovení § 118 a odstavec 1 a 3 o. s. ř. soud žalovanou vyzval k doplnění tvrzení, že použila veškeré personální nebo hmotné zdroje a finanční prostředky, kterými disponuje s cílem zabránit tomu, aby nepříznivé povětrnostní podmínky vedly ke zrušení předmětného letu, a aby ve stejné lhůtě navrhla k prokázání tohoto tvrzení důkazy. Soud žalovanou poučil, že se v případě nesplnění výzvy vystavuje riziku neúspěchu ve sporu. Ke splnění výzvy soud poskytl žalované lhůtu 30 dnů.
13. Žalovaná na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nereagovala. Při jednání dne 27. 2. 2025 žalovaná uvedla, že nemá žádné důkazní návrhy.
14. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o. s. ř. a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:
15. Žalobci si zakoupili letenky na let č. [Anonymizováno] [adresa] do Frankfurtu na dne 17. 2. 2022. V den odletu žalobci až na letišti z odletové tabule zjistili, že byl jejich let zrušen. Žalobci strávili v důsledku zrušení předmětného letu na letišti [jméno FO] v [adresa] hodin, aniž by jim byla ze strany žalované poskytnuta přiměřená péče ve formě stravy apod. V době mezi 7:51 hodin dne 17. 2. 2022 až 11:00 nedocházelo na pražském ani frankfurtském letišti k hromadnému rušení letů. Let byl zrušen již dne 16. 2. 2022, o čemž byl jiný cestující téhož letu vyrozuměn právě dne 16. 2. 2022. Žalobce a) zaslal dne 28. 12. 2022 žalované předžalobní výzvu, ve které požaduje zaplacení částky 700 euro. Všichni žalobci zaslali žalované do zahraničí předžalobní výzvu k úhradě částky 3 000 euro dne 14. 5. 2024.
16. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
17. Co se týče pravomoci nadepsaného soudu ve věci rozhodnout, soud odkazuje na článek 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I. bis) ve spojení s rozhodnutím Soudního dvora EU (čtvrtého senátu) ze dne 9. 7. 2009, sp. zn. C-204/08, dle kterých může být ve sporu s leteckou společností soudem příslušným k rozhodnutí na základě volby žalující strany soud, v jehož obvodě se nachází místo odletu nebo místo příletu letadla, která jsou sjednána v uvedené smlouvě.
18. Podle článku 5 odst. 1 písm. c) Nařízení v případě zrušení letu mají dotčení cestující v souladu s článkem 7 právo na náhradu škody od provozujícího leteckého dopravce, jestliže i) nejsou o zrušení informováni alespoň dva týdny před plánovaným časem odletu; nebo ii) nejsou o zrušení informováni ve lhůtě od dvou týdnů do sedmi dnů před plánovaným časem odletu a není jim nabídnuto přesměrování, které by jim umožnilo odletět nejpozději dvě hodiny před plánovaným časem odletu a dosáhnout jejich cílového místa určení nejpozději čtyři hodiny po plánovaném čase příletu; nebo iii) nejsou informování o zrušení ve lhůtě kratší sedmi dnů před plánovaným časem odletu a není jim nabídnuto přesměrování jejich letu, které by jim umožnilo odletět nejpozději jednu hodinu před plánovaným časem odletu a dosáhnout cílového místa určení nejpozději dvě hodiny po plánovaném čase příletu.
19. Na věc dopadá přímo použitelné Nařízení. Podle článku 7 odst. 1 Nařízení, odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši:a) 250 EUR u všech letů o délce nejvýše 1500 kilometrů;b) 400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů;c) 600 EUR u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b).
20. Podle článku 5 odst. 3 Nařízení provozující letecký dopravce není povinen platit náhradu v souladu s článkem 7, jestliže může prokázat, že zrušení je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým nebylo možno zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijata.
21. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
22. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
23. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
24. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalobci se dne 17. 2. 2022 měli účastnit letu provozovaného žalovanou z Prahy do Frankfurtu a následně letu z Frankfurtu do [právnická osoba]. [adresa] byl zrušen, o čemž se žalobci dozvěděli až v den odletu na letišti z odletové tabule, v důsledku čehož následně museli strávit na letišti v [adresa] hodin, aniž by jim byla ze strany žalované poskytnuta přiměřená péče ve formě stravy. Let byl však zrušen již předchozího dne tj. 16. 2. 2022, o čemž byl minimálně jeden cestující vyrozuměn, žalobci však nikoli. Žalovaná tvrdila, že zrušení letu žalobců bylo zapříčiněno mimořádnou okolností ve smyslu čl. 5 odst. 3 Nařízení, spočívající v nepříznivých povětrnostních podmínkách nad Evropou, které měly ovlivnit celý letový provoz v místě odletu z Prahy i z Frankfurtu. Fotografiemi z pražského letiště ze dne 17. 2. 2022 bylo prokázáno, že na letišti v Praze v dopoledních hodinách, tedy v čase a jeho blízkému okolí odletu zrušeného letu žalobců, byl zrušen pouze jeden let a nedocházelo k rušení ani masivnímu zpoždění ostatních letů. Z výpisu z letiště ve Frankfurtu ze dne 17. 2. 2022 bylo prokázáno, že v ranních a dopoledních hodinách nedocházelo na letišti ve Frankfurtu k hromadnému rušení letů.
25. Jelikož bylo v řízení prokázáno, že ostatní lety z pražského letiště odlétaly, stejně jako lety z frankfurtského letiště, soud vyzval žalovanou k doplnění jejího tvrzení a doložení důkazů k prokázání, že příčinou zrušení letu byly nepříznivé povětrnostní podmínky, které vylučovaly, aby byl let operován, konkrétně tedy, že již dne 16. 2. 2022, kdy byl let zrušen, bylo přistoupeno ke zrušení letu právě z důvodu nepříznivého počasí v době plánovaného odletu a také žalovanou vyzval k doplnění tvrzení, že použila veškeré personální nebo hmotné zdroje a finanční prostředky, kterými disponuje s cílem zabránit tomu, aby nepříznivé povětrnostní podmínky vedly ke zrušení předmětného letu. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala a nenavrhla žádný důkaz, kterým by prokázala, že se v tomto případě jednalo o mimořádnou událost, když ostatní lety se ve stejný čas ze stejného letiště navzdory nepříznivému počasí konaly. Soud shledává logický rozpor mezi nespornou skutečností, kdy ke zrušení letu došlo fakticky již den před odletem a tvrzením žalované, že ke zrušení letu došlo v důsledku nepříznivých povětrnostní podmínek v době odletu, když žalovaná v době zrušení letu nemohla přesný stav počasí v době odletu v tuto chvíli znát. Soud k tomu dále podotýká, že ne každá nepřízeň počasí vylučuje uskutečnění letu a může být podřazena pod pojem mimořádné události ve smyslu Nařízení. Obzvlášť tedy v situaci, kdy žalovaná let zrušila již předchozí, leží důkazní břemeno o tom, že právě v okamžiku zrušení letu bylo zřejmé, že povětrnostní podmínky v době plánovaného letu budou jeho realizaci vylučovat. K tomu však žalovaná žádný důkaz ani po konkrétním poučení soudu nenavrhla. Žalovaná dále soudu nijak netvrdila ani neprokázala přijetí žádných přiměřených opatření, které by zrušení letu mohly zabránit, ačkoliv k tomu byla rovněž vyzvána. Již z tohoto důvodu tak je žaloba co do základu důvodná.
26. Soud tak uzavírá, že důkazy provedenými v tomto řízení nebylo prokázáno, že let č. [Anonymizováno] 1403 byl zrušen z důvodu mimořádné události ve smyslu čl. 5 Nařízení. Žalovaná neunesla své důkazní břemeno týkající se jí tvrzených okolností vylučujících odpovědnost.
27. Žalobcům tak vznikl nárok na náhradu škody dle článku 5 odst. 1 písm. c) a článku 7 odst. 1 písm. c) Nařízení ve výši 600 EUR, neboť vzdálenost vzdušnou čarou mezi Prahou a Punta Canou je více než 3 500 km a žalobci byli o zrušení letu informováni žalovanou v den odletu. Dále náleží žalobcům náhrada škody ve výši 100 euro, která představuje finanční kompenzaci za občerstvení, které si žalobci museli při 12 hodinovém čekání na letišti obstarat, když jim žalovaná neposkytla žádnou přiměřenou péči. Částka 100 euro pro 5 žalobců představuje pro každého žalobce 20 euro na zajištění stravy na 12 hodin, což soudu považuje vzhledem k délce čekání na letišti za zcela adekvátní. Žalovaná nerozporovala výši částky požadované žalobci za stravu. Soud tak žalobě v rozsahu jistiny v plném rozsahu vyhověl.
28. Žalobcům v souladu s § 1970 o. z. vznikl také nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. Žalobci požadovali přiznání zákonného úroku z prodlení z celkové částky od 28. 12. 2022. V řízení však bylo prokázáno předžalobní výzvou ze dne 28. 12. 2022, že tuto zaslal žalované dne 28. 12. 2022 pouze žalobce a) a požadoval úhradu částky 700 euro. Soud tedy přiznal žalobcům zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 700 euro od 29. 12. 2022 do zaplacení, neboť dne 28. 12. 2022 ještě nebyla pohledávka žalobce za žalovanou splatná, neboť byla výzva dne 28. 12. 2022 žalované teprve doručena a lze tedy nárok žalobce na zákonný úrok z prodlení přiznat nejdříve od následujícího dne, tedy od 29. 12. 2022. Předžalobní výzva, kterou uplatnili své nároky všichni žalobci, byla žalované odeslána do zahraničí dne 14. 5. 2024, kdy soud v souladu s § 573 o. z. přiznal žalobcům zákonný úrok z prodlení z částky 2 400 euro až po uplynutí 15 dnů po odeslání, tedy od 30. 5. 2024.
29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v řízení částečně úspěšní, avšak měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části, představující pouze část zákonného úroku z prodlení, nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 100 euro, odměna za jeden úkon právní služby ve výši 4 220 Kč, kterou je nutno podle § 12 odst. 4 a. t. snížit o 20 % pro každého ze zastupovaných žalobců tak, že odměna za jeden úkon právní služby činí částku 3 376 Kč. Každému ze žalobců byla poskytnuta právní služba v rozsahu 3 úkonů dle a. t. účinného do 31. 12. 2024 (dle § 11 odst. 1 písm. a) převzetí a příprava právního zastoupení, dle § 11 odst. 1 písm. d) výzva k plnění a dle § 11 odst. 1 písm. d) žaloba). Žalobcům ve smyslu § 13 odst. 4 a. t. účinného do 31. 12. 2024 společně náleží 3 paušální náhrady hotových výdajů, neboť je-li úkon jeden (společný), jsou s jeho učiněním spojeny jenom jedny hotové náklady. Paušální náhrada 300 Kč za 3 úkonů právní služby činí 900 Kč. Dále náleží žalobcům náhrada za 2 úkony právní služby učiněné od 1. 1. 2025 (dle § 11 odst. 1 písm. g) účast na jednání dne 13. 1. 2025 a 27. 2. 2025), přičemž dle § 12 odst. 4 a. t. účinného od 1. 1. 2025, náleží advokátovi za druhou a každou další takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu snížená mimosmluvní odměna. Mimosmluvní odměna se snižuje za druhou osobu o 20 %, za třetí osobu o 40 %, za čtvrtou osobu o 60 % a za pátou a každou další osobu o 80 %. Žalobcům tak za žalobce a) náleží náhrada ve výši 8 440 Kč, za žalobce b) náleží náhrada ve výši 6 752 Kč, za žalobce c) náleží náhrada ve výši 5 064 Kč, za žalobce d) náleží náhrada ve výši 3 376 Kč a žalobce e) náleží náhrada ve výši 1 688 Kč včetně 2 společných paušálních náhrad ve výši 450 Kč dle § 13 a. t. účinného od 1. 1. 2025 za jeden úkon, celkem tedy ve výši 900 Kč. Odměnu soud povýšil o DPH ve výši 21 % z částky 77 760 Kč ve výši 16 329,6 Kč. Celkem tak na náhradě nákladů řízení náleží žalobcům částka 99 089,6 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám společné právní zástupkyně žalobců.