Rozsudek ze dne 29. 12. 2025
Výrok byl doplněn rozsudkem ze dne 6. 3. 2026 (§ 166 o. s. ř.), viz Rozhodnutí v této věci.
Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3. 6. 2025 domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi ní a žalovanou byla dne 29. 7. 2024 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. 9250919, a to na adresu odběrného místa [adresa]. Žalovaná dluží žalobkyni za odběr smluvenou částku 12 489 Kč, a to za období od 27. 8. 2024 do dne 19.12.2024. Jelikož žalovaná neuhradila dlužnou částku ani přes zaslanou předžalobní výzvu, požaduje žalobkyně rovněž příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení od 7. 1. 2025 a to do zaplacení.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže se ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z vyúčtování za elektřinu ze dne 23. 12. 2024 soud zjistil, že žalobkyně dle smlouvy vyúčtovala žalované cenu dodané elektřiny za období od 27.8. 2024 do dne 19.12. 2024 na výše uvedené odběrové místo. Při celkové spotřebě 2,082 MWh byla žalované vyúčtována částka 12 489,29 Kč. Splatnost této pohledávky byla stanovena ke dni 6.1. 2025.
5. Z předžalobní upomínky ze dne 17. 4. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky s příslušenstvím.
6. Ze smlouvy o poskytování služeb soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 18. 12. 2024 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž je žalobkyně označena jako dodavatel a žalovaná jako zákazník.
7. Výše uvedené listinné důkazy považoval soud za věrohodné, když nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala a žádná taková skutečnost nebyla účastníky tvrzena. Žádná ze stran pak nezpochybnila pravost nebo pravdivost některé z listin, ze kterých soud při svém rozhodování vycházel. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek. Z dalších listinných důkazů soud nezjistil další skutečnosti rozhodné pro předmět tohoto řízení.
8. Na základě žalobkyní předložených listin lze tak o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého žalobkyně s žalovanou uzavřeli smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny pro odběrové místo [adresa], a to na dobu určitou, přičemž cena dodávané elektřiny byla sjednána ceníkem žalobkyně. Žalobkyně vyúčtovala žalované za období od 27.8.2024 do dne 19. 12. 2024 cenu elektřiny v nedoplatku dosahujícího 12 489,29 Kč. K úhradě požadované částky vyzvala žalobkyně žalovanou předžalobní výzvou.
9. Podle § 1724 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Ustanovení o smlouvách se použijí přiměřeně i na projev vůle, kterým se jedna osoba obrací na osoby jiné, ledaže to vylučuje povaha projevu vůle nebo zákon.
10. Podle § 2079 odst. 1, 2 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.
11. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., Energetický zákon (e. z.), smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.
12. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
15. Po právním posouzení prokázaného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou vzniknul ve smyslu § 1724 o. z. ve spojení s § 50 odst. 1 e. z. závazek ze smlouvy. Závazek dodávat elektrickou energii žalované byl ze strany žalobkyně splněn, žalovaná však k datu splatnosti neuhradila cenu dodané elektřiny, čímž se dostala do prodlení ve smyslu § 1968 o. z., pročež žalobkyni vzniklo nejen právo na zaplacení dlužné ceny elektřiny, ale rovněž příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z ceny elektřiny ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
16. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 489 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.
Rozsudek ze dne 6. 3. 2026
Výrok
I. Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 29. prosince 2025, č. j. 4 C 303/2025-44, se doplňuje o další výrok III.:Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 489 od 7. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 12 489 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně od 7. 1. 2025 do zaplacení.
2. Obvodní soud pro Prahu 6 dne 29. 12. 2025 vyhlásil rozsudek ve věci samé pod č. j. 4 C 303/2025-44 (dále také jako „doplňovaný rozsudek“). Výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku soud rozhodl o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 489 Kč a výrokem pod bodem II. rozhodl o povinnosti žalované nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 2 615 Kč. Zdejší soud nedopatřením opomněl rozhodnout o příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení.
3. Doplňovaný rozsudek byl doručen žalobkyni dne 6. 1. 2026. Návrhem ze dne 9. 1. 2026 žalobkyně požádala o doplnění rozsudku o výrok, jímž jí bude přiznán nárok na zaplacení úroku z prodlení.
4. Doplňovaný rozsudek doposud nenabyl právní moci. Z odůvodnění doplňovaného rozsudku, konkrétně z bodů 13. až 15., je patrné, že se zdejší soud příslušenstvím v podobě úroku z prodlení zabýval a shledal, že žalobkyni vzniklo právo na jeho zaplacení ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
5. Podle § 166 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako „o. s. ř.) nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu.
6. Podle § 166 odst. 2 o. s. ř. doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením. Nevyhoví-li soud návrhu účastníka na doplnění rozsudku, usnesením návrh zamítne.
7. Podle § 166 odst. 3 o. s. ř. návrh na doplnění se nedotýká právní moci ani vykonatelnosti výroků původního rozsudku.
8. Zdejší soud konstatuje, že žalobkyně podala návrh na doplnění rozsudku v zákonné lhůtě 15 dnů od doručení. Tento návrh je důvodný, neboť soud skutečně opomněl rozhodnout o části předmětu řízení, když žalobkyni nepřiznal nárok na zaplacení úroku z prodlení. Tímto nárokem se nicméně v doplňovaném rozsudku zabýval a shledal, že je namístě jej žalobkyni přiznat. Na příslušné pasáže (zejména body 13. až 15.) doplňovaného rozsudku soud pro stručnost odkazuje.
9. S ohledem na shora uvedené byl podle § 166 odst. 1, odst. 2 o. s. ř. rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 29. 12. 2025, č. j. 4 C 303/2025-44, který doposud nenabyl právní moci, doplněn způsobem uvedeným ve výroku I. shora.
10. V souvislosti s vydáním doplňujícího rozsudku nevznikly účastníkům náklady řízení, a proto soud o jejich náhradě rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. shora.