Výrok
I. Žalovaná je povinna vydat žalobci měřící zařízení (plynoměr) typu [Anonymizováno], výrobního čísla [hodnota], které je umístěno na adrese odběrného místa [adresa], v místě spotřeby ([Anonymizováno]) č.: [Anonymizováno], a to za účasti pověřeného zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.Shodu s prvopisem potvrzuje [jméno FO].
Odůvodnění
1. Původní žalobkyně [Jméno žalobkyně A] [Jméno žalobkyně B]., člen koncernu [Jméno žalobkyně A], a.s., IČ: [IČO], se žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost vydat shora specifikované měřicí zařízení, s odůvodněním, že žalovaná byla na základě smlouvy odběratelem zemního plynu na adrese [adresa]. Žalované bylo na adrese odběrového místa, v místě spotřeby [Anonymizováno]: [Anonymizováno], osazeno shora uvedené měřící zařízení. Distribuce plynu byla ukončena ke dni [datum]. Vzhledem k tomu, že byl ukončen smluvní vztah mezi dodavatelem a odběratelem, byla žalovaná vyzvána ke zpřístupnění měřidla, avšak na tuto výzvu nereagovala.
2. Žalovaná se k věci nijak nevyjádřila.
3. Původní žalobkyně v průběhu řízení zanikla fúzí sloučením s obchodní společností [Jméno žalobkyně A] [Jméno žalobkyně B]., IČO [IČO žalobkyně B], sídlem [Adresa žalobkyně B], která nastoupila na její procesní místo.
4. Účastníci na základě výzvy dali svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, případně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaná a původní žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o připojení k distribuční soustavě, jejímž předmětem byl závazek původní žalobkyně připojit odběrné plynové zařízení žalované k distribuční soustavě a umožnit jí odběr zemního plynu v odběrném místě na adrese [adresa]. Odběrné místo bylo identifikováno kódem [Anonymizováno] [Anonymizováno]. K měření plynu bylo použito měřicí zařízení typu [Anonymizováno] výrobního čísla [hodnota] (smlouva o připojení k distribuční soustavě). Smlouva o dodávce trvala do [datum] (výpis z interního sytému). Ve dnech [datum] a [datum] byly v předmětném odběrném místě vůči žalované provedeny pokusy o „odebrání při nuceném ukončení“. Práce nebyla provedena, neboť v místě nebyl označený zvonek ani bytové dveře ani poštovní schránka (2 x žádost o provedení práce). Žalovaná byla dne [datum] požádána o zpřístupnění měřidla [Anonymizováno] za účelem demontáže z důvodu ukončení smluvního vztahu (žádost, dodejka). Žalovaná byla o zpřístupnění plynoměru vyzvána právní zástupkyní žalobkyně, potažmo původní žalobkyně (2 x předžalobní výzva, podací arch).
6. Podle § 3 odst. 1 a 3 ve spojení s § 4 odst. 1 písm. b) bod 4. zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen „zákon“), provozovatelem distribuční soustavy je osoba, která je držitelem licence na distribuci plynu, tj. která má oprávnění k přepravě plynu distribuční soustavou. Podle § 2 odst. 2 písm. b) bod 1. zákona distribuční soustavou se pro účely tohoto zákona v plynárenství rozumí vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. Podle § 71 odst. 6 věta prvá zákona jsou zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Výrobci plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu, k jehož zařízení je výrobna plynu připojena, kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení jeho kontroly nebo odečtu. Podle § 72 odst. 3 zákona smlouvou o připojení se zavazuje výrobce plynu, provozovatel přepravní soustavy nebo distribuční soustavy nebo zásobníku plynu připojit k jím provozovanému těžebnímu plynovodu, přepravní nebo distribuční soustavě nebo zásobníku plynu zařízení žadatele pro výrobu, distribuci plynu, uskladnění plynu nebo odběr plynu a zajistit požadovanou kapacitu a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí dále obsahovat technické podmínky, termín a místo připojení zařízení a umístění měřicího zařízení.
7. Na základě shora uvedených skutečností ve spojení s citovanými ustanoveními zákona dospěl soud k závěru, že žalovaná uzavřela s původní žalobkyní smlouvu podle § 72 odst. 3 zákona, jejímž předmětem bylo připojení zařízení žalované k distribuční soustavě provozované původní žalobkyní. Za účelem připojení odběrného místa k distribuční soustavě bylo odběrné místo osazeno měřicím zařízením typu [Anonymizováno], výrobního čísla [hodnota]. V souvislosti s osazeným měřícím zařízením žalované vznikla ve smyslu § 71 odst. 6 zákona povinnost umožnit právní předchůdkyni žalobkyně jako provozovateli distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Po ukončení distribuce zemního plynu do odběrného místa, původní žalobkyně vyzvala žalovanou, aby jí umožnila v odběrném místě přístup k měřicímu zařízení za účelem jeho odebrání, což však žalovaná dosud neučinila, resp. v řízení nijak nesporovala, že by tak neučinila. Následně došlo k fúzi žalobkyně s původní žalobkyní, následkem čehož na žalobkyni přešla veškerá práva a povinnosti její právní předchůdkyně. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl a žalované uložil povinnost vydat žalobkyni měřící zařízení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky [částka] za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].