Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekVyhověno

Spisová značka

10 C 199/2023

Soud: Obvodní soud pro Prahu 7Datum rozhodnutí: 9. 5. 2024Senát: Obvodní soud pro Prahu 7Č. j.: 10 C 199/2023-31Soudkyně: JUDr. Marie FilippiováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 27. 11. 2024Předmět řízení: pro zaplacení 58 865 Kč s příslušenstvím + vyklizení nemovitostiECLI:CZ:OSPH07:2024:10.C.199.2023.31
dlužné nájemnésmlouva nájemní
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (33) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba co do povinnosti žalovaného vyklidit a vyklizenou odevzdat žalobci bytovou jednotku č. [číslo] nacházející se v budově čp. [číslo], orientační číslo [číslo], (dále jen budova) situovaná na pozemku stavební parcely č. [číslo] s příslušenstvím nacházející se v katastrálním území [adresa], část obce [adresa], obec [adresa], zapsanou v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. [číslo], budova a pozemky na listu vlastnictví č. [číslo] vedených Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště [adresa] pro katastrální území [adresa], část obce [adresa], obec [adresa], s e z a s t a v u j e .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 58 865 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od 2.9.2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 23 037,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.

Odůvodnění

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153 b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).Žalobce se žalobou domáhal, aby žalovaný byl povinen vyklidit bytovou jednotku číslo [číslo] nacházející se v budově č.p. [číslo] situované na pozemku par.č. [číslo], v k.ú. [adresa] a zaplacení částky 58 865 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobce je výlučným vlastníkem předmětné bytové jednotky a dne [datum] uzavřel se žalovaným nájemní smlouvu. Dodatkem č. [číslo] ze dne [datum] byla změněna nájemní smlouva tak, že měsíční nájemné činilo 11 400 Kč a zálohy na částku 3 700 Kč a doba nájmu se prodloužila do [datum]. dodatkem číslo [číslo] ze dne [datum] se nájemní smlouva změnila tak, že měsíční nájemné se zvýšilo na částku 15 100 Kč a zálohy na částku 4 039 Kč a doba nájmu se prodloužila do [datum]. Žalovaný však nemovitost nadále přes opakované výzvy užívá. Žalovaný dne [datum] se žalobcem podepsal dohodu o uznání s plátkách dluhu, ve které zavázal vůči žalobci, že uhradí dlužné platby za spotřebu vody a elektrické energie spolu s dlužným nájemným za užívání bytové jednotky za měsíce červenec a srpen 2023 v celkové výši [částka] v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč od [datum] do [datum], jedné splátce ve výši 3 865 Kč do [datum], to vše pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný uhradil pouze první splátku ve výši 5 000 Kč. Dále žalobci neuhradil nájemné za měsíc 9/2023 ve výši 15 100 Kč.Žalobce vzal podáním ze dne [datum] žalobu zpět co do vyklizení bytové jednotky, neboť žalobce po podání žaloby v lednu 2024 bytovou jednotku vyklidil. Soud proto řízení co do vyklizení bytové jednotky podle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil.Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den [datum]. Žalovanému bylo dne 13. 4. 2024 doručeno předvolání k tomuto jednání, jehož součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání.Žalovaný se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobce uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení §153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. § 13 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”)); b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. např. § 13 z. ř. s. ve spojení s §§ 367, 371 z. ř. s.); c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. Bureš, Drápal, Krčmář, Mazanec, Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, [právnická osoba]. Beck, str. 332, bod 5 a 6). Konečně rozsudek pro zmeškání nelze vydat dle § 153b odst. 3 o. s. ř. tam, kde by takovým rozsudkem došlo ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, jinými slovy, kde by se jednalo o tzv. konstitutivní rozhodnutí.V posuzované věci se jedná o spor z titulu dlužného a ujednaného nájemného do září 2023. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Ke shora uvedeným závěrům dospěl Nejvyšší soud ČR ve věci sp. zn. [spisová značka]. Nejedná se o konstitutivní rozhodnutí, ale soud právně závazným způsobem deklaruje povinnosti žalovaného, jež mu vznikly z uvedeného titulu.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a podle § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. tak, že přiznal žalobci nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 037,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 944 Kč (2 944 Kč + 1 000 Kč) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 58 865 Kč sestávající z částky 3 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t.( převzetí věci, sepis žaloby a účast na jednání)a odměna stanovená dle § 6, § 9 odst. 1 a § 7 a.t. z tarifní hodnoty 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů (převzetí věci, sepis žaloby, zpětvzetí žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 3 313,80 Kč.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací