Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem v částce [částka], s úrokem z prodlení v částce [částka], s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru k účtu č. [č. účtu], na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal splácet úvěr s úrokem ve výši 11,5 % ročně, a to v 96 anuitních měsíčních splátkách vždy k 25. dni v měsíci ve výši [částka]. Žalovaný souhlasil se zařazením do volitelného kolektivního pojištění schopnosti splácet a byl povinen k placení poplatků stanovených v sazebníku. Protože žalovaný neplnil své závazky řádně a včas, byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn. Ke dni [datum] činila pohledávka žalobkyně celkem částku [částka] a skládala se z jistiny [částka], poplatků ve výši [částka], kapitalizovaného obchodního úroku ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka]. Celková částka poplatků se skládá z poplatků za pojištění ve výši [částka] měsíčně za období červen 2024 až prosinec 2024 a poplatků za upomínky účtované dne [datum], [datum] a [datum], vždy ve výši [částka]. Následné příslušenství pak tvoří obchodní úrok ve výši 11,5 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení.
2. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila svá tvrzení o tom, jak byla posouzena úvěruschopnost žalovaného, tak, že analyzovala informace od žalovaného a dále ze zdrojů na něm nezávislých, především těch neveřejných, a sice z bankovních, nebankovních a ostatních registrů a dále pomocí skóringového modelu. Z úvěrových registrů žalobkyně zjistila, že žalovaný má další dluhy, ale není po splatnosti s úhradami splátek. V prodlení byl v minulosti, ale jednalo se bagatelní porušení splátkové disciplíny. Proti žalovanému nebylo vedeno insolvenční ani exekuční řízení. Z interní databáze žalobkyně nezjistila o žalovaném žádné negativní informace. Žalovaný uvedl, že jeho příjem ze závislé činnosti činí [částka] měsíčně. Výdaje žalovaného byly zjištěny v částce [částka] měsíčně a skládají se z výdajů na bydlení [částka], životního minima [částka], výdajů na závazky u jiných poskytovatelů úvěrů ve výši [částka], u žalobkyně ve výši [částka] a ostatních výdajů a nákladů na pojištění ve výši [částka]. Žalobkyně tak uzavřela, že po poskytnutí úvěru zůstane žalovanému 19,22 % pravidelných příjmů na nepravidelné nemandatorní výdaje.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení byl pasivní.
4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.
6. Z návrhu na poskytnutí úvěru a reportu průběhu schválení soud zjistil, že žalovaný uvedl, že jeho měsíční příjem je [částka], což doložil čestným prohlášením, vlastní dům nebo byt, má středoškolské vzdělání. Měsíční náklady na bydlení jsou [částka], na pojištění [částka], na spoření [částka], vyživuje dítě do 10 let částkou [částka] měsíčně. Uvedl [Anonymizováno] úvěr ve výši [částka] splácený částkou [částka] měsíčně. Dále byly žalobkyní zjištěny [Anonymizováno] úvěry ve výši dohromady téměř [částka] splácené měsíčně částkou přes [částka]. Lustracemi v úvěrových, veřejnoprávních a jiných databázích nebyl zjištěn důvod k zamítnutí žádosti.
7. Z otisku lustrace v systémech [Anonymizováno] a [Anonymizováno] soud zjistil, že zůstatek úvěrů žalovaného byl [částka], z čehož činila jistina [částka]. Měsíční splátky činily dohromady [částka]. Na jaře roku 2022 byly žalovanému odmítnuty žádosti o úvěry ve výši [částka] až [částka]. Ukončených úvěrů bylo zjištěno šest, a to v objemech od [částka] do [částka], přičemž nesplácení bylo indikováno právě u úvěru ve výši [částka]. U probíhajících úvěrů nebylo zjištěno prodlení se splácením.
8. Ze smlouvy o úvěru číslo [hodnota], standardních informací a sazebníků soud zjistil, že žalobkyně se dne [datum] zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] za úrok ve výši 11,5 % ročně, který se žalovaný zavázal splácet v 96 měsíčních splátkách ve výši [částka] vždy k 25. dni v měsíci. Žalovaný souhlasil se svým zařazením do kolektivního pojištění ke [Anonymizováno] úvěrům. Zaslání upomínky o překročení limitu a výzvy k úhradě dlužné částky bylo zpoplatněno částkou [částka], vyhodnocení žádosti o úvěr částkou [částka], pojištění bylo sjednáno ve výši 0,10 % měsíčně z poskytnuté výše úvěru, od [datum] pak výši 0,17 % měsíčně z poskytnuté výše úvěru.
9. Z článku [Anonymizováno]. [Anonymizováno] podmínek soud zjistil, že v případě prodlení s úhradou jakéhokoli splatného peněžitého dluhu vzniklého na základě smlouvy je banka oprávněna prohlásit veškeré dluhy klienta ze smlouvy za okamžitě splatné nebo splatné v době, kterou banka stanoví, aniž by zároveň odstoupila od smlouvy, a žádat jejich splacení, na základě čehož se veškeré takové dluhy klienta ze smlouvy stanou splatnými buď okamžitě, nebo ve stanovené době.
10. Z výpisu úvěru soud zjistil, že dne [datum] žalovaný čerpal [částka]. Následně vždy k 25. dni v měsíci splácel [částka] (kromě cca desetidenního prodlení v říjnu roku 2023), a to celkem 23krát, naposledy v květnu 2024. Žalovanému byly vyměřovány poplatky za zpracování, pojištění, za upomínky. Ke dni [datum] činil zůstatek úvěru [částka], splatné úroky [částka], poplatky [částka], „pokuta“ z prodlení [částka].
11. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu ve výši [částka], a tím, že pokud se tak nestane do [datum], je tímto dnem uplatněno opatření spočívající v požadavku na okamžité splacení celé vyčerpané jistiny.
12. Z upomínek a potvrzení o podání soud zjistil, že žalovaný byl o splnění svých povinností upomínán jak žalobkyní ([datum], [datum], [datum]), tak jejím právním zástupcem ([datum]).
13. Soud věc posuzoval po právní stránce podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum]. Je povinností soudu z úřední povinnosti se zabývat v případě spotřebitelské smlouvy o úvěru předně otázkou, zda ze strany žalobkyně jakožto poskytovatele úvěru byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna její zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného).
14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do [datum], poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše [Anonymizováno] úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne [Anonymizováno] úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele [Anonymizováno] úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky [Anonymizováno] úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
15. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomu, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného dostatečně. Byť žalovaný doložil svůj příjem pouze čestným prohlášením, o kterém nebylo ze strany žalobkyně ani tvrzeno ani prokázáno, že by bylo nějakým způsobem ověřováno, a byť žalovaný měl již relativně vysoké dluhy, které navíc při žádosti o poskytnutí úvěru zamlčel, z podrobných výpisů z úvěrových registrů jasně vyplynulo, že své dosavadní závazky plnil vesměs řádně. Navíc splátka uzavíraného úvěru byla v poměru k těm již existujícím relativně nízká. O tom, že byl žalovaný v době uzavření smlouvy schopný úvěr splácet, ostatně svědčí i to, že sjednané anuitní splátky hradil vesměs řádně téměř dva roky. Lze tak mít za to, že okolnosti, které způsobily porušení smluvních povinností, nastaly až po uzavření smlouvy, a nelze je tak klást k tíži žalobkyně.
16. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru do výše [částka]. Účastníci si sjednali úrok, výši a dobu splátek, pojištění včetně plateb pojistného a poplatky. Žalovaný přestal platit sjednané splátky řádně a včas a žalobkyně proto v souladu se smlouvou využila svého práva žádat zaplacení celé dosud nesplacené jistiny, poplatků, obchodního úroku a úroku z prodlení. Protože žalovaný byl v řízení pasivní, nemohl tvrdit, natožpak prokázat, že by žalovanou částku zcela nebo zčásti uhradil, nebo vznést jinou námitku. Soud proto žalobě vyhověl.
18. Soud dále uložil žalovanému povinnost uhradit úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].