10 C 241/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru č. [číslo], kterou žalovaná podepsala dne [datum], na jejímž základě žalované poskytla [částka]. Žalovaná se následně ocitla v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, pročež žalobkyně celý úvěr zesplatnila a vzniklo jí právo rovněž na úhradu smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované.

2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu co do částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a co do úroku ve výši 42,14 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] zpět. Nadále však žalobkyně požadovala zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, dále zaplacení částky [částka] a úrok ve výši 20 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a úrok ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, nejdéle však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka].

3. Soud usnesením ze dne [datum] pod č.j. [spisová značka] řízení zastavil, co do částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a co do úroku ve výši 42,14 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum].

4. Žalovaná navrhnula zamítnutí žaloby s tím, že uvedená smlouva je neplatná, jednak, že v době, kdy s žalobkyní uzavřela smlouvu, již hradila další závazky, měla uzavřenou smlouvu se společností [jméno FO] se splátkou [částka] měsíčně, úvěr u [právnická osoba] se splátkou [částka] měsíčně a u AirBank se splátkou [částka] měsíčně. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím emailové komunikace. Prostý email bez zaručeného elektronického podpisu nesplňuje požadavky písemného právního jednání. V době, kdy žádala o úvěr, nebyla schopna správně odhadnout své platební schopnosti a žalobce nezkoumal její úvěruschopnost s odbornou péčí, protože by jinak musel vyhodnotit, že nebude v jejích silách úvěr splácet. Z výpisu z účtů za období 3/2022-6/2022 muselo být žalobci zřejmé, že její rozpočet je nevyvážený, když její příjmy s výjimkou května v daném období byly nižší než výdaje. Dle měnové a finanční statistiky byla průměrná výše RPSN u úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu 9,78% ročně. RPSN v uzavřené smlouvě byla ve výši 83,27% ročně, což je více než desetinásobek průměrné sazby dle ČNB.

5. Soud k projednání věci nařídil jednání na den [datum], na které se dostavil pouze zástupce žalobkyně. Žalovaná byla řádně předvolána, z jednání se omluvila a požádala, aby bylo ve věci rozhodnuto bez její účasti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

6. Z předsmluvního formuláře, návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, z dodatku č. [číslo] a z přílohy č. [číslo] soud zjistil, že žalovaná dne [datum] uzavřela se žalobcem, jakožto nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru smlouvu o úvěru na částku [částka], na základě které měla žalovaná prostředky vrátit spolu s úrokem 62,13 % ročně v celkem 48 měsíčních splátkách po [částka], splatných vždy nejpozději k 18. dni každého měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci poskytnutí peněžních prostředků. Součástí splátek byla i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr ve výši [částka]. Pro případ prodlení s úhradou kterékoli splátky po dobu 30 dnů byla ujednána povinnost žalované zaplatit za každou takovou splátku pokutu [částka] splatnou 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k její úhradě (čl. 6.1 smlouvy). Dále bylo ujednáno právo žalobkyně požadovat po žalované náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalované s úhradou splátky po dobu 15 dnů ve výši [částka] za každou ze splátek v prodlení, kdy tato náhrada se stává splatnou 10 dnů ode dne vzniku práva na její uhrazení (čl. 6.2 smlouvy). Pro případ prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části po dobu 65 dnů bylo ujednáno zesplatnění poskytnutých prostředků k 65. dni prodlení s úhradou splátky, a to jistiny včetně doposud přirostlých úroků, smluvních pokut a náhrad (souhrnně „nová jistina úvěru“) s tím, že žalobkyně byla povinna žalovanou před zesplatněním vyzvat k plnění a poskytnout jí k tomu lhůtu alespoň 30 dnů (čl. 6.3 a 6.4 smlouvy). Pro případ prodlení s úhradou nové jistiny úvěru ke dni zesplatnění byla žalovaná povinna hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru ode dne následujícího po dni zesplatnění až do úplného zaplacení (čl. 6.5 smlouvy). Nabídka na uzavření smlouvy byla ze strany žalobce schválena dne [datum] s tím, že úroková sazba činí p.a. 62,14%. Při odstoupení od smlouvy dle bodu 7.1činí částka úroku za 1 kalendářní den [částka]. Výše RPSN činí 85,67%. Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaná počínaje [datum] měla hradit měsíčně částku [částka] až do [datum].(Oznámení o schválení úvěru o úvěru č.[číslo]). Z hodnocení klienta soud zjistil, že příjmy žalobkyně byly [částka], výdaje [částka], volné zdroje [částka]. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že na účet číslo [č. účtu] byla zaslána částka [částka]. Z potvrzení [právnická osoba]. ze dne [datum] soud zjistil, že na účet žalované č. [č. účtu] byla přijata dne , datum[částka] částka, od [právnická osoba] -mzda. Z potvrzení [právnická osoba]. ze dne [datum] soud zjistil, že na účet žalované č. [č. účtu] byla přijata dne , datum[částka] částka, od [právnická osoba] -mzda. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná od [datum] do [datum] pravidelně splácela částku [částka] měsíčně.

7. Z výpisů z běžného účtu žalované u [právnická osoba]. soud zjistil, že v období od [datum] do [datum], od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] výdaje žalované převyšovaly příjmy (dne [datum] načerpána půjčka [právnická osoba] [částka], předčasné splacení půjčky – [částka]).V období od [datum] do [datum] byly příjmy žalované vyšší než výdaje, když dne [datum] byla načerpána půjčka ve výši [částka] od [právnická osoba]. Ze splátkového kalendáře [právnická osoba]. soud zjistil, že žalovaná dne [datum] si vzala půjčku [částka] s tím, že bude půjčku splácet v měsíčních splátkách [částka]. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaná dne [datum] žádala u [právnická osoba]. o úvěr ve výši [částka] za účelem konsolidace dluhů.

8. Žalobce provedl lustraci žalované v databázi SOLUS a v Nebankovním registru klientských informací, kde byla žalovaná bez negativního hodnocení (viz výpis záznamů z registru SOLUS a výpis z NRKI)). Žalobkyně si rovněž ověřila totožnost žalované (viz kopie dokladu totožnosti). Žalobce zaslal na účet žalované [částka], aby si ověřil, zda se jedná o účet žalované. Žalovaná SMS potvrdila (důkaz o odeslání [částka], zaslaná SMS od žalobce a důkaz o přijaté SMS od žalované).

9. Žalobkyně následně žalovanou třikrát vyzvala k zaplacení dlužných částek, přičemž ji vždy upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru (viz výzvy k zaplacení ze dne [datum], [datum] a [datum]).

10. Dopisem ze dne [datum] sdělila žalobkyně žalované, že tímto dnem došlo v souladu s uzavřenou smlouvou k okamžitému zesplatnění všech závazků ze smlouvy s tím, že celková dlužná částka k danému dni činí [částka], z toho [částka] na původní jistině, [částka] na úroku za poskytnutí úvěru ke dni zesplatnění úvěru, [částka] za neuhrazené smluvní pokuty a [částka] za náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného, [částka] na úhradě za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr (viz oznámení ze dne [datum]).

11. Žalovaná byla výzvou ze dne [datum], odeslanou téhož dne, vyzvána před podáním žaloby k úhradě dlužné částky ve výši [částka] s příslušenstvím a smluvní pokuty (viz předžalobní výzva ze dne [datum], včetně podacího archu).

12. Žalovaná soudu předložila oznámení o zahájení řízení před finančním arbitrem ze dne [datum],č.j. [spisová značka],dopis žalobce ze dne [datum], z těchto listin soud zjistil, že žalovaná se snažila věc se žalobcem řešit smírnou cestou.13. [právnická osoba] vyplývá, že v roce 2022, kdy žalobce se žalovanou uzavřel smlouvu o úvěru, byla úroková výše u spotřebitelských úvěrů 9,46 % ročně.14. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.17. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.19. Podle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.20. Podle § 2993 věta první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.21. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.22. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.23. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.24. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.25. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.26. Mezi žalobcem a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, která svou povahou odpovídá smlouvě o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobce neplnil řádně svou povinnost s odbornou péčí řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žalované, když pouze učinil dotaz v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaná čerpala v době uzavírání úvěrové smlouvy další úvěr a její výdaje převyšovaly příjmy, vyjma jednoho měsíce, kdy žalovaná čerpala úvěr u [právnická osoba].27. Soud byl při svém rozhodování rovněž v souladu s § 588 odst. 1 o. z. povinen i bez návrhu přihlížet k okolnostem, jež mohou vést k rozporu s dobrými mravy či k rozporu se zákonem. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, běžná úroková míra v době uzavření smlouvy o úvěru činila 9,46%. Úrok sjednaný žalobkyní ve výši 62,14 % tak představuje téměř sedminásobek běžné úrokové míry a soud má za to, že je zcela zřejmě v rozporu s dobrými mravy (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Nejvyšší soud přitom ve svém rozhodnutí ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] uvedl: „Skutečnost, zda se ujednání stran o smluvním úroku z prodlení příčí dobrým mravům, nelze posuzovat jen podle výše sjednané úrokové sazby, ale je třeba ji posoudit ve vztahu ke konkrétním okolnostem případu. Konkrétní okolnosti mající vliv na posouzení, zda ujednání o úroku z prodlení je v rozporu s dobrými mravy, jsou nejen okolnosti na straně dlužníka, ale i okolnosti na straně věřitele. Přitom je třeba se zabývat důvody, které ke sjednání konkrétní výše úroku z prodlení vedly, okolnostmi, které je provázely, i důvody nesplnění zajištěného závazku, případně i dopady přiznání sjednaného úroku z prodlení na osobu, vůči které je uplatňován. Ujednání o smluvním úroku lze posoudit z hlediska souladu nebo rozporu s dobrými mravy pouze jako platné či neplatné a nelze je shledat neplatné jen do výše, která přesahuje rámec dobrých mravů. Po přijetí závěru o neplatnosti dohody o výši úroku z prodlení je třeba se zabývat nárokem na zákonný úrok z prodlení“. Z uvedených důvodů soud smlouvu o úvěru č. [číslo] shledal za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o.z.). Soud neshledal možnost pro aplikaci § 577 o.z., neboť smlouva o spotřebitelském úvěru jako celek závisela právě na ujednané úrokové sazbě, přičemž takto nepřiměřeně vysoká úroková sazba je žalobcem sjednávána pravidelně. Jak bylo v obdobných věcech opakovaně rozhodnuto Městským soudem v Praze (rozsudek ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ze dne [datum], č. j. [spisová značka], v nichž vystupoval žalobce ve stejném procesním postavení, jako v řízení ve věci samé), žalobce je profesionálem na trhu poskytování nebankovních úvěrů. Musí mu být známo, že poskytuje úvěry s vysokou úvěrovou sazbou. Jednotlivé smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavírané žalobcem byly opakovaně shledány soudy absolutně neplatnými. Zdejší soud neshledal žádných důvodů a skutečností, pro které by právě tato úvěrová smlouva měla být shledána platnou, když úrok ujednaný ve smlouvě je opět zcela nepřiměřeně vysoký (13 o.z.). Nadto, již v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], bylo Městským soudem v Praze vyjádřeno, že žalobce své podnikání na trhu poskytování nebankovních úvěrů staví na zjevně neobvykle vysoké sazbě úroku z úvěru. Vyvažuje tím podnikatelské riziko nevrácení části úvěrů, když jejími klienty jsou z povahy věci subjekty s horší platební morálkou, kterým by banky úvěr možná ani neposkytly. Lze bez pochyb uzavřít, že žalobce by úvěry se standardní sazbou, byť v horní části rozmezí, neposkytoval. Z uvedených důvodů pak nezbývá než uzavřít, že smlouva o úvěru je pro rozpor s dobrými mravy neplatná jako celek.28. Nárok žalobkyně je tedy z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro rozpor s dobrými mravy z důvodu nemravného úroku a z důvodu nedostatečného prověření schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet třeba posoudit podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Vzhledem k tomu, že je absolutně neplatná smlouva o úvěru, je i neplatná smlouva o pojištění schopnosti splácet úvěr, protože podmínkou pro sjednání tohoto pojištění je uzavření smlouvy o úvěru s [Anonymizováno] (viz informace o pojištění). Žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky na základě právního vztahu, který byl shledán neplatným. Podle § 2993 věta první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V takových případech je tedy na místě, aby každá ze stran vydala druhé straně to, co na základě neplatné smlouvy získala. Žalobkyně vyplatila žalované částku [částka] a žalovaná uhradila žalobci částku [částka] ([částka] x 19 splátek). Soud proto žalobu zamítl.29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná, která měla ve věci plný úspěch však žádné náklady neúčtovala.