Výrok
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem v částce [částka], s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce [částka] a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] strany uzavřely smlouvu o poskytnutí [Anonymizováno] úvěru č. [hodnota] s úvěrovým rámcem ve výši [částka]. Poskytnutou částku se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky, a to vždy k 20. dni v měsíci. Žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu načerpal částku ve výši [částka]. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku [částka], kterou žalobkyně započítala na úrok, poplatky a jistinu. Protože žalovaný úvěr nesplácel řádně, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalovaná částka se sestává z dlužné jistiny ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka]. Příslušenství představuje úrok z částky [částka] kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby částkou [částka] a dále úrok ve výši 26,28 % p.a. z této částky od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení z částky [částka] v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby částkou [částka] a dále od [datum] do zaplacení.
2. Ohledně posuzování úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že lustrovala žalovaného v dostupných databázích ([Anonymizováno]). Žalobkyně zkoumá příjmy a výdaje žadatelů a další ukazatele. Úvěruschopnost je posuzována pomocí statistického modelu, pomocí něhož je vypočítána maximální výše možné měsíční splátky, a to vztažmo jak ke konkrétnímu dlužníkovi, tak k jeho rodině jako celku.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.
6. Z karty klienta soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně lustrovala žalovaného v externích registrech [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] s výsledkem „[Anonymizováno] “, případně s tím, že lustrace byla negativní. Žalovaný uvedl, že žije s družkou u rodičů, má dvě děti. Je zaměstnaný a výše jeho příjmu činí [částka], ostatní členové domácnosti mají příjem [částka], měsíční výdaje domácnosti jsou [částka].
7. Z výpisu lustrace v registru [Anonymizováno] soud zjistil, že žalovaný před uzavřením předmětné smlouvy řádně splatil úvěr ve výši [částka], řádně splácel úvěr ve výši [částka] s měsíční splátkou [částka], řádně splácel úvěr ze stavebního spoření ve výši [částka] s měsíční splátkou [částka] a úvěr ze stavebního spoření s úvěrovým rámcem [částka] a měsíční splátkou [částka].
8. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] a úvěrových podmínek soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně poskytla žalovanému úvěr s opakovaným čerpáním ([Anonymizováno] úvěr) s rámcem ve výši [částka] a s roční úrokovou sazbou 26,28 %. Měsíční splátka byla sjednána ve výši 4 % z dlužné částky a byla splatná k 20. dni v každém měsíci. První čerpání úvěru mělo proběhnout formou úhrady ceny za zboží [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a další zboží (ve smlouvě blíže nespecifikováno) za cenu [částka]. Bylo sjednáno, že v případě opožděné splátky bude žalobkyně účtovat náklady spojené s upomínáním, ke dni uzavření smlouvy vyčíslených na [částka] za měsíc vymáhání s tím, že se tato částka může v budoucnu měnit podle reálných nákladů vstupujících do kalkulace. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka], maximálně však ve výši dlužné splátky. Bylo sjednáno, že v případě, že žalovaný dluží 2 a více splátek nebo nezaplatí splátku déle než 3 měsíce, může žalobkyně žádat jednorázové vrácení úvěru.
9. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že dne [datum] žalovaný čerpal částku [částka]. Vyčerpanou částku splatil předčasně dne [datum]. Později, a sice v období od [datum] od [datum], postupně načerpal ještě částku [částka]. Žalovaný od července 2023 nehradil splátky řádně a včas, když hradil splátky s více než týdenním zpožděním, a žalobkyně mu účtovala smluvní pokuty a náklady na vymáhání po [částka]. Poslední úhradu provedl žalovaný dne [datum] a [datum] došlo k zesplatnění úvěru. Za trvání smlouvy byly žalovanému naúčtovány náklady na vymáhání ve výši celkem [částka], z toho bylo zaplaceno [částka]. Smluvní pokuta byla naúčtována celkem ve výši [částka], z toho zaplaceno byly [částka]. Zbylý dluh na jistině byl vyčíslen na [částka], na úroku ve výši [částka] + [částka], [částka] na nákladech na vymáhání, [částka] na smluvní pokutě a [částka] na úroku z prodlení.
10. Z výzvy ze dne [datum] a podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celého úvěru v částce [částka].
11. Z předžalobní výzvy a podacího archu soud zjistil, že dne [datum] byl žalovaný advokátem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky [částka].
12. Soud věc posuzoval po právní stránce podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o [Anonymizováno] úvěru s úvěrovým rámcem [částka]. Žalobkyně provedla přiměřené posouzení úvěruschopnosti žalovaného, když ověřila, že řádně splácí své existující závazky. O tom, že v době uzavření smlouvy byl žalovaný schopen úvěr řádně splácet, svědčí i to, že prvotní vyčerpanou částku splatil ještě dříve, než bylo sjednáno. Žalovaný z úvěru načerpal dohromady částku [částka] a uhradil dohromady částku [částka]. Úhrady žalobkyně započítávala na jistinu, úrok, případně na smluvní pokuty a náklady na vymáhání. Žalovaný přestal hradit splátky řádně a včas, a proto žalobkyně využila svého práva úvěr zesplatnit a žádat po žalovaném uhrazení zbylé dlužné částky.
16. Soud se zvlášť zabýval otázkou naúčtovaných nákladů na vymáhání, neboť ve smlouvě byla jejich výše stanovena částkou [částka] s tím, že: „Tato částka se může v budoucnu měnit podle reálných nákladů vstupujících do kalkulace,“ avšak žalobkyně je uplatňovala ve výši [částka]. V rámci svých žalobních tvrzení žalobkyně uvedla, že od [datum] byl účelně vynaložený náklad na vymáhání navýšen a sjednocen na částce [částka] za měsíc vymáhání a že žalovaný byl vždy o částce účtovaných nákladů na vymáhání vyrozuměn v rámci příslušné výzvy k zaplacení. O tom, jak konkrétně došlo ke změně smluvního ujednání o výši těchto nákladů, a to i s přihlédnutím k ustanovení 3.5 úvěrových podmínek, podle kterého platí že: „Smlouvu o platebních službách můžeme měnit. Návrh na změnu vám pošleme nebo jinak sdělíme nejpozději 2 měsíce před tím, než má změna nabýt účinnosti. Pokud náš návrh neodmítnete, platí, že ho přijímáte. Pokud s naším návrhem nebudete souhlasit, můžete náš návrh odmítnout výpovědí smlouvy o platebních službách,“ však žalobkyně neuvedla konkrétnější tvrzení ani nepředložila žádný důkaz. V důsledku toho soud vztah účastníků posuzoval podle smlouvy v původním znění. Pakliže žalobkyně tento náklad naúčtovala celkem dvanáctkrát, nečiní jeho souhrnná výše [částka], ale [částka]. Ohledně rozdílu, tedy částky [částka], byla žaloba zamítnuta.
17. Protože žalovaný byl v řízení pasivní, nemohl tvrdit, natož pak prokázat, že by žalovanou částku zcela nebo zčásti uhradil, nebo uplatnit jakékoliv jiné námitky. Soud proto žalobě vyhověl, co se týká nároku na zaplacení jistiny, smluvní pokuty (dohromady ponížených o [částka]), obchodního úroku a úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 74,26 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 87,13 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 12,87 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].