Výrok
I. U r č u j e s e , že žalobce byl neoprávněně veden ve svazku kontrarozvědného rozpracování reg. č. [hodnota] [Anonymizováno] jako důvěrník.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou domáhá určení, že byl neoprávněně veden ve svazku kontrarozvědného rozpracování jako důvěrník. Žalobce si přitom není vědom, že by kdy spolupracoval s orgány bývalé Státní bezpečnosti nebo že by se vědomě setkal s příslušníky [Anonymizováno] kontrarozvědky nebo Státní bezpečnosti. Svazek kontrarozvědného rozpracování č. [hodnota] byl založen [datum] a byl zničen dne [datum]. Žalobce zjistil, že se dochovaly tyto archiválie: Kmenové doklady na jméno [Anonymizováno] [Anonymizováno] vedené ve [Anonymizováno] [Anonymizováno] -[Anonymizováno] registratura [adresa] (Osobní karta v [Anonymizováno] [Anonymizováno] armádě, služebně politická charakteristika, žádost o prověření na práce tvořící státní tajemství) a Svazek kontrarozvědného rozpracování, kde je žalobce veden jako prověřovaná osoba. Žalobce byl [datum] povolán a nastoupil k výkonu základní vojenské služby na dva roky. Dne [datum] byl žalobce zařazen do 1. velitelské baterie [Anonymizováno] [adresa] ve funkci starší vyhodnocovatel, což znamenalo písař. Během přeřazení na tuto pozici došlo k prověřování žalobce na práce tvořící státní tajemství ze strany [Anonymizováno] kontrarozvědky, a to bez jeho vědomí. Svazek, ve kterém byl označen za důvěrníka vznikl neoprávněně právě během tohoto prověřování, kdy [Anonymizováno] kontrarozvědka uvedla nesprávné údaje. V žádosti o prověření je nepravdivě uvedeno, že neměl žádné rodinné příslušníky v cizině, přestože měl příbuzné v [Anonymizováno]. Žalobce v současnosti pracuje jako tajemník úřadu ve městě [adresa]. Na jednání zastupitelstva města byl opakovaně slovně napaden s odkazem na jeho evidenci v archivních protokolech bývalých bezpečnostních složek.
2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že k osobě žalobce se zachovaly řádky z registračního protokolu, z něhož vyplývá, že žalobce byl evidován pod reg. číslem [hodnota] dne [datum] oddělení [Anonymizováno] kontrarozvědky při 1.[Anonymizováno] divizi [adresa], jako důvěrník. Svazek byl uložen do archivu [datum] a dne [datum] byl komisionálně zničen. Dle tehdy platné Směrnice pro práci s tajnými spolupracovníky [Anonymizováno] kontrarozvědky ze dne [datum] (A – oper – I- 3). Předmětem sporu není, zda žalobce s bývalou [Anonymizováno] bezpečností skutečně spolupracoval, ale oprávněnost jeho evidence. S důvěrníkem není proveden vázací akt, ani není vyžadován ústní či písemný závazek ke spolupráci, důvěrník nemohl nahrazovat tajné spolupracovníky. Styk s důvěrníkem se uskutečňuje nepravidelně podle potřeby, zpravidla se utajuje, písemné informace se od důvěrníka požadují jen tehdy, pokud nemá výhrady, jinak pořizuje záznam o sděleních důvěrníka pracovník kontrarozvědky. Důvěrník není vědomou formou spolupráce. Důvěrník, jak je zaevidován žalobce, byl nevědomým spolupracovníkem. Z řádku registračního protokolu lze konstatovat oprávněnost evidence žalobce.
3. Soud zjistil z [právnická osoba], a to z řádku registračního protokolu a archivního protokolu, že žalobce byl registrován pod číslem [hodnota] jako důvěrník. Svazek byl uložen do archivu dne [datum]. Z protokolu o přípravě a zásazích na archiválií a z rozhodnutí ze dne [datum] soud zjistil, že byly zničeny všechny dokumenty. Z osvědčení [Anonymizováno] [Anonymizováno] soud zjistil, že žalobce není evidován jako osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. a), b) nebo c) zákona č. 451/1991 Sb. Z výpisu z 10. jednání Zastupitelstva města [adresa] konaného dne [datum] soud zjistil, že zastupitel [jméno FO] předložil přítomným materiály, ve kterých informoval o tom, že nahlédl do registračních a archivních protokolů bývalých bezpečnostních složek a dozvěděl se mimo jiné, že je v těchto protokolech veden žalobce. Z e-mailu [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno FO] upozornil na to, že žalobce je stále evidován v archivech jako Důvěrník.
4. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že absolvoval [Anonymizováno] [Anonymizováno] školu, kde se naučil psaní na stroji a těsnopis. Na základě posudku se však již nedostal na vysokou školu. Dne [datum] byl odvelen do [Anonymizováno]. Byl velitelem muničního družstva a zároveň měl být písařem útvaru. Po skončení přijímače byl převelen [datum] do vojenského útvaru [adresa], což bylo velitelství [Anonymizováno] divize. Měl tam být zařazen jako kreslič, písař. Tuto činnost vykonával dva měsíce. Poté dělal další činnosti pro speciální útvary. Psal speciální rozkazy, tajné rozkazy. Asi po čtyřech měsících se dostal i na speciální utajovanou spisovnu, kde zpracovával plány pro případnou mobilizaci, a to na základě určení speciálními důstojníky. Znal čísla raket, rozmístění útvaru, jména záložních důstojníků případně další věci. S nikým však o práci nehovořil. Nikdo za ním nechodil, nikdo na něm nic nevyzvídal. Nic nikomu nepodepsal, ani nikomu nic neříkal. Až do roku 2002 dělal na [Anonymizováno] správě, potom nastoupil na [právnická osoba], kde pracuje dodnes a je ve funkci tajemníka úřadu. Od konkrétních zastupitelů jsou stále narážky na jeho osobu jako na spolupracovníka [Anonymizováno]. Oženil se do [Anonymizováno] rodiny, a i s tím zde byl problém.
5. Z odborného posudku a výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, byl žalobcem požádán o vypracování odborného posudku. Je vystudovaný archivář se specializací na vojenské archivnictví. Po roce 95 měl na starosti vypracování problematiky odškodňování nacistické persekuce a oběti komunistického režimu. Z důvodu rozdělení [Anonymizováno] v roce 1992 některé dokumenty se nacházely ve [Anonymizováno] republice, proto se obrátil i na [Anonymizováno] registrativu v [adresa] na [Anonymizováno] ve věci dohledání materiálů o službě žalobce v armádě a dále pátral v archivu bezpečnostních složek. Narazil na dokumenty, kdy kontrarozvědka shromažďovala prověřování žalobce, shromažďovala informace o žalobci, a to z důvodu seznamování žalobce se státním tajemstvím a dále to bylo i z důvodu potencionální spolupráce s [Anonymizováno]. [právnická osoba] bezpečnostních složek zde byl pouze strohý záznam o evidenci. Žádné dokumenty jiné se však nedochovaly. Pokud jde o prověřování se seznamováním státního tajemství, pak se dochovaly materiály, že žalobce byl prověřen, že se může seznamovat se státním tajemstvím. Dochovaly se pouze některé dílčí záznamy o prověřované osoby. Nejedná se to však o zařazení žalobce do písmena [Anonymizováno] jako důvěrníka. Nenašel žádné doklady o vědomé ani o nevědomé spolupráci žalobce s orgány StB, Anonymizováno6. Z vojenské karty soud zjistil, že žalobce byl [datum] přemístěn k 1.bat. náčelníka [Anonymizováno]. Ze služební charakteristiky z [datum], že žalobce dosahoval po celý čas vojenské služby velmi dobrých výsledků. Na jeho práci se dalo spolehnout. [adresa] si plnil řádně a včas, zodpovědně. Je kamarádské povahy, v kolektivu oblíbený.7. V rozhodném období (tj. k [datum]) se pracovníci kontrarozvědky řídili při práci se spolupracovníky kontrarozvědky rozkazem ministra [Anonymizováno] [Anonymizováno] -[Anonymizováno] - [Anonymizováno] -[Anonymizováno] ze dne [datum]. Z této směrnice bylo zjištěno, že spolupracovníci kontrarozvědky byli tvořeni z tajných spolupracovníků a důvěrníků. Důvěrník byl spolupracovník, který pomáhal kontrarozvědce plnit dílčí úkoly státobezpečnostní povahy. Důvěrníci byli vybíráni z řad spolehlivých občanů, kteří dobrovolně na podkladě vzájemné důvěry byli ochotni podle svých možností a schopností sdělovat kontrarozvědce dílčí státobezpečnostní poznatky nebo poskytovat jí nutnou pomoc a služby. Styk pracovníka kontrarozvědky s důvěrníkem se zpravidla (zejm. jestliže to bylo přání důvěrníka) utajoval.8. Dle čl. 18 Směrnice byl občan ochotný dobrovolně na podkladě vztahu vzájemné důvěry s kontrarozvědkou spolupracovat. Pokud by však takový občan nebyl seznámen s tím, že byl vybrán za důvěrníka, jen těžko by u něj bylo možno hovořit o ochotě, dobrovolnosti a vzájemné důvěře ve vztahu k plnění funkce důvěrníka. Podle čl. 22 směrnice se styk pracovníka kontrarozvědky s důvěrníkem utajoval zejm. tehdy, pokud si to důvěrník přál. Jestliže by však občan vůbec nevěděl, že je s ním ze strany veřejné moci jednáno coby s důvěrníkem, jen těžko byl mohl vyjádřit své přání, aby takové jednání bylo utajováno. Směrnice vyžadovala pro řádnou evidenci občana coby důvěrníka, aby byl o takové evidenci informován. Opačný postup Směrnici odporoval. Žalobce nevěděl, že byl jako důvěrník evidován. Soud vyzval žalovaného, aby označil důkazy k prokázání, že žalobce byl ochotný dobrovolně na podkladě vzájemné důvěry s kontrarozvědkou spolupracovat, že věděl, že je s ním jednáno, co by s důvěrníkem a souhlasil s tím. Žalovaný však žádné důkazy neoznačil. Z těchto důvodů je třeba pokládat evidenci žalobce coby důvěrníka tehdejší Státní bezpečnosti za rozpornou s příslušnou směrnicí, a tudíž za evidenci neoprávněnou.9. Žalobce byl registrován jako důvěrník u vojenské kontrarozvědky bez svého vědomí a souhlasu. Jako důvěrník vojenské kontrarozvědky nespolupracoval.10. Neoprávněná evidence žalobce coby důvěrníka v materiálech tehdejší [Anonymizováno] bezpečnosti- vojenské kontrarozvědky je neoprávněným zásahem do osobnostních práv žalobce. Taková evidence je objektivně způsobilá závažně se dotknout cti žalobce a jeho vážnosti ve společnosti, neboť evidence kohokoliv v materiálech bývalé [Anonymizováno] bezpečnosti je společností vnímána jako dehonestující skutečnost. Žalobce navíc pracuje jako tajemník úřadu ve městě [adresa] a na jednání zastupitelstva města byl napaden s odkazem na jeho evidenci v archivních protokolech bývalých bezpečnostních složek.11. Podle § 81 o.z. je chráněna osobnost člověka včetně jeho přirozených práv. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.12. Podle § 82 o.z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.13. Podle § 2956 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil. Podle § 2951 odst. 2 o.z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním.14. Vzhledem k tomu, že neoprávněnou evidencí žalobce v materiálech bývalé [Anonymizováno] bezpečnosti došlo k neoprávněnému zásahu do osobnostních práv žalobce, jak již bylo shora uvedeno, má žalobce právo na přiměřené zadostiučinění. Toho se žalobci dostane právě určením, že evidence jeho osoby coby důvěrníka [Anonymizováno] bezpečnosti- [Anonymizováno] kontrarozvědky byla neoprávněná.15. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení žalobce, který měl ve věci plný úspěch, představují náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka]. Náklady právního zastoupení, a to za tři úkony (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání) po [částka] (§ 9 odst. 3 ve spojení s§ 7 AT), 3 x režijní paušál po [částka] (§ 14 odst. 4 AT) a DPH ve výši [částka]. Náklady celkem tak činí [částka].