Výrok
I. Soud schvaluje tento smír účastníků:Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 86 015,86 Kč,kapitalizovaný úrok ve výši 19 013,86 Kč od 25. 4. 2023 do 21. 10. 2024,kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 7 798,27 Kč od 1. 3. 2024 do 21. 10. 2024,úrok 14,75 % ročně z částky 85 010,86 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení,zákonný úrok z prodlení z částky 85 010,86 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % a na náhradě nákladů řízení částku 18 895,90 Kč, k rukám zástupkyně žalobkyně [Jméno advokátky],to vše v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč, splatných vždy do 25. kalendářního dne příslušného měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém nabyde usnesení o schválení soudního smíru právní moci, a to až do úplného zaplacení, k němuž dojde do 25. 2. 2026, pod ztrátou výhody splátek.
II. Po právní moci tohoto usnesení bude žalobkyni vrácena částka 2 441 Kč na zaplaceném soudním poplatku.
Odůvodnění
1. Odůvodnění tohoto usnesení odpovídá ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s § 169 odst. 4 o. s. ř.
2. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že dne [datum] žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], reg. č [Anonymizováno] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámce 45 000 Kč, který byl navýšen až na 90 000 Kč. Poskytnutý úvěr měl žalovaný splácet tak, že klasické čerpání měl splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhleně na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč, a jednotlivá čerpání úvěru pak splatit podle samostatně dohodnutých podmínek splácení. Součásti smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Splátky měly být hrazeny souhrnnou platbou k 17. dni v měsíci. Smlouva byla následně převedena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek s účinností ke dni [datum], a to s ohledem na ukončení činnosti právní předchůdkyně žalobkyně, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel a žalobkyně prohlásila v souladu se smlouvou celý úvěr za splatný v celém rozsahu ke dni [datum]. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 85 010,86 Kč a smluvních poplatků v celkové výši 1 005 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou3. Žalobkyně podáním ze dne [datum] navrhla, aby soud schválil smír ve znění uvedeném ve výrokové části tohoto usnesení. Žalovaný se k návrhu připojil dne , datum4. Soud dospěl ve věci k závěru o skutkovém stavu, který odpovídá tomu, jak jej popsala žalobkyně.5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:6. Podle § 99 odst. 1 věty první o. s. ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Podle § 99 odst. 2 věty první o. s. ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy.7. Uzavření smíru je zpravidla přípustné ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu, b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu, c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru.8. V posuzované věci se žalobkyně domáhá plnění s odůvodněním, že se jedná o pohledávku z nesplaceného úvěru. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Soud proto účastníky navržený smír schválil.9. Součástí smíru je ujednání účastníků o nákladech řízení, a proto o nich soud zvlášť nerozhodoval.10. O vrácení poměrné části soudního poplatku soud rozhodl podle § 10 odst. 7 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci byl zaplacen soudní poplatek ve výši 3 441 Kč. Následně však účastníci uzavřeli smír, proto soud rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku sníženého o 1 000 Kč.