Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

16 C 14/2024

Soud: Obvodní soud pro Prahu 7Datum rozhodnutí: 25. 4. 2024Senát: Obvodní soud pro Prahu 7Č. j.: 16 C 14/2024-40Samosoudkyně: JUDr. Jitka PoláchováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 3. 9. 2024Předmět řízení: <nezadán>
postoupení pohledávkysmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (53) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % a s úrokem ve výši 22,08 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Podle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo], kterou žalovaný dne [datum] uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], IČO [IČO]. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou 22,08 % p. a. a částkou za zpracování zápůjčky [částka]. Dále si pak žalovaný zvolil doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení, za což se zavázal uhradit částku [částka]. Dluh se žalovaný zavázal uhradit v 78týdenních splátkách s poslední splátkou splatnou [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh ke dni splatnosti nesplnil, úročí se neuhrazená jistina [částka] od [datum] do zaplacení úrokem 22,08 % p. a. [právnická osoba] následně smlouvou ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy žalobkyni, což bylo žalovanému notifikováno. Žalovaný na dluh uhradil toliko částku [částka]. Ke dni postoupení žalobkyni činila výše pohledávky za žalovaným bez příslušenství [částka], včetně navýšení účtovaným původním věřitelem. Toto navýšení však žalobkyně neuplatňuje. Žalobou žalobkyně žádá zaplacení celkem [částka], z toho [částka] na jistině a [částka] na úhradách poplatků. Dále pak [částka] na kapitalizovaném úroku, [částka] na kapitalizovaném úroku z prodlení, úroků 22,08 % p. a. z jistiny [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z jistiny [částka] od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným a z tabulky umoření, soud zjistil, že jejím předmětem bylo poskytnutí finanční hotovosti ve výši [částka]. Celková dlužná částka, kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně uhradit, činila [částka], a to v 78týdenních splátkách ve výši [částka]. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud dále zjistil, že podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí celé výše půjčky v hotovosti. Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Z tabulky umoření soud zjistil, že k uhrazení poslední příslušné splátky došlo dne [datum]. Ke dni [datum] bylo provedeno vyčíslení a dlužná jistina činila [částka] a dlužný poplatek částku [částka]. Žalovaný tak od uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky uhradil celkem [částka].

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným vyplývající z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru. Z oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu, vyplývá, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky. Vzhledem k výše uvedeným skutkovým závěrům je zřejmé, že soud z předložených listinných důkazů zjistil skutkový stav shodně tak, jak jej popsala žalobkyně v podané žalobě.

7. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

8. Soud věc právně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

10. Soud při každém svém rozhodování musí zkoumat, zda právo, jemuž se má dostat ochrany, je v souladu se zákonem a ústavním pořádkem. Jak plyne z § 588 odst. 1 o. z. je povinen i bez návrhu přihlížet k okolnostem, jež mohou vést k rozporu s dobrými mravy či k rozporu se zákonem. Při posuzování závazků z úvěrových smluv tak musí mimo jiné zvažovat, zda přiznání úroků z prodlení (a dalších částek, které mají být v souvislosti s úvěrem hrazeny) ve výši, v jaké je žalobce požaduje, je v souladu s ujednáním účastníků a s dobrými mravy.

11. V posuzované věci byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně více než dvojnásobek, a to při týdenních splátkách. Žalovaný měl zaplatit kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za zpracování úvěru a další částku za komfortní a flexibilní splácení a pojištění v celkové výši [částka]. RPSN u této smlouvy činí 156,09 %.

12. Sama výše úroku není nepřiměřeně vysoká, byť je vyšší, než u bankovních ústavů. To ovšem nic nemění na tom, že v celkovém souhrnu je smlouva zjevně nevyvážená. Žalobkyně požaduje poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru, za komfortní a flexibilní splácení, za doplňkové pojištění. Z obsahu smlouvy přitom vyplývá, že služba komfortní splácení znamená možnost splácení v hotovosti, flexibilní splácení pak garance celkové ceny, splátkové prázdniny a garance neuplatnění pohledávky pro případ úmrtí zákazníka. Při popsané konstrukci se jeví pravděpodobné, že se jedná pouze o skryté a tedy nepřípustné navýšení dohodnutého úroku, který představuje právě tu přidanou hodnotu – zisk, který z tohoto smluvního vztahu věřitel má. Při současné naprosto jednoznačné preferenci bezhotovostního styku, kterému odpovídá i to, že prakticky každá fyzická osoba má zřízený účet v některém z bankovních ústavů, není dán pro splácení v hotovosti žádný logický důvod. Navíc v tomto případě jde o splátky v týdenních intervalech, ačkoli každý zaměstnanec dostává výplatu jednou měsíčně. Podstatné je, že při této struktuře základních smluvních ujednání se roční procentní sazba nákladů dostává ke 156,09 %. Tato položka přitom vyjadřuje právě to, na kolik nákladné je pro dlužníka zatížení v rámci daného smluvního vztahu, protože nezahrnuje jenom některý z dílčích závazků, ale veškeré výdaje, které musí dlužník ve prospěch věřitele v konečném výsledku zaplatit. To vše zakládá nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, který se dostává do zřejmého rozporu s dobrými mravy. Na tom nemění nic skutečnost, že žalovaný smlouvu v podobě shora uvedené podepsal.Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že smlouva je ve smyslu § 588 o. z. absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Tuto neplatnost je nutno dovozovat k celé smlouvě, protože v tomto případě tvoří jednotlivá ujednání smlouvy celek a nelze předpokládat, že při absenci ujednání o částce za zpracování úvěru a doplňkových služeb by byla smlouva ze strany věřitele uzavřena. Nároky stran je potom třeba posoudit podle ustanovení o bezdůvodném obohacení.

13. Nadto soud uvádí, že nedošlo ani k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalovaného podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když úvěruschopnost žalovaného byla posuzována na základě údajů uvedených v zákaznické kartě zcela nedostatečně, neboť sice byla prověřována příjmová stránka žalovaného, nikoliv však stránka výdajová, resp. existence dosavadních dluhů žalovaného. Na výdaje žalovaného bylo v posuzovaného věci usuzováno pouze z jeho nijak blíže neupřesněného a zjevně nepodloženého tvrzení, že jeho měsíční výdaje představují [částka].

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky na základě právního vztahu, který byl shledán neplatným. Proto je podle pravidel bezdůvodného obohacení na místě, aby každá ze stran vydala druhé straně to, co na základě neplatné smlouvy získala. Právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému částku [částka], ze které žalovaný uhradil [částka]. Soud proto uložil žalovanému povinnost k úhradě částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po dni uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě. V ostatním soud žalobu s ohledem na výše uvedené zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť větší úspěch ve věci sice svědčí žalovanému, tudíž by měl proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, nicméně žalovanému v průběhu řízení žádné náklady nevznikly.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací