Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 78 984 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 78 984 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 25 956,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 78 984 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný si dne [datum] okolo 12:30 hod. v [adresa] přišel na [Anonymizováno] [adresa] vyzvednout finanční hotovost, přičemž se jejího vydání domáhal po poškozené [tituly před jménem] [jméno FO], zaměstnankyně, která žalovanému sdělila, že má přijít další den, načež jí žalovaný velmi hrubě urážel a nadával. Poté jí žalovaný plivl do obličeje. Žalovaný si je přitom vědom, že trpí onemocněním hepatitidy C. V důsledku jednání žalovaného se u poškozené rozvinula smíšená úzkostná depresivní porucha, v důsledku které musela být poškozená v pracovní neschopnosti. Za své jednání vůči poškozené byl žalovaný pravomocně odsouzen rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 22, 10, 2024, č. j. [spisová značka] v souladu s usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Žalobkyně z titulu zákonného pojištění odpovědnosti za zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání podle vyhlášky č. 125/1993 Sb., vyplatila, po odečtu zákonných srážek, za zaměstnavatele poškozené pojistné plnění ve výši 78 984 Kč, představující náhradu nemajetkové újmy skládající se z bolestného za 160 bodů (160 x 424,27 Kč) ve výši 67 884 Kč, náhrady za ztrátu výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozené za období od [datum] do [datum] ve výši 10 700 Kč a náhrady nákladů spojených s léčbou (vyplnění formuláře) ve výši 400 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nahradila za zaměstnavatele škodu, přešlo na ni právo zaměstnavatele na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za takovou škodu odpovídá, tedy vůči žalovanému. Žalobkyně má tak vůči žalovanému nárok na náhradu vyplaceného pojistného plnění v celkové výši 78 984 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum], žalovaný však ničeho nezaplatil.
2. Opatrovnice žalovaného k věci uvedla, že žalovaný v současné době vykonává nařízené ochranné léčení ústavní formou. Žalovaný je zcela nemajetný, invalidní ve III. stupni, bez nároku na výplatu invalidního důchodu. Jediným příjmem žalovaného jsou dávky hmotné nouze z Úřadu práce ČR. Žalovaný je zadlužen, a nelze očekávat, že by své dluhy (i skrze opatrovníka), dokázal jakkoli konsolidovat.
3. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění:
4. Z Náhradního hlášení – rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vyplývá, že [jméno FO], r. č. [hodnota], bytem [adresa] se nacházela v období od [datum] do [datum] v důsledku pracovního úrazu v dočasné pracovní neschopnost. Náhradní hlášení bylo vystaveno dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], psychiatrická ambulance, [podezřelý výraz] [adresa].
5. Z listiny Náhrada ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti na č. l. 13 PV soud zjistil, že poškozená [jméno FO] se nacházela v dočasné pracovní neschopnosti od [datum] do [datum], kdy tak zmeškala celkem [hodnota] pracovních dní. Průměrný hrubý výdělek za pracovní den poškozené činil 2 417 Kč. Průměrný výdělek za zmeškané pracovní dny dočasné pracovní neschopnosti tak činil částku 21 753 Kč. Zaměstnavatel vyplatil poškozené na náhradě mzdy při dočasné pracovní neschopnosti částku ve výši 11 053 Kč. Ztráta výdělku poškozené tak představuje částku 10 700 Kč. Náhrada škody nebyla vyplacena zaměstnavatelem.
6. Z lékařského posudku o ohodnocení bolesti se podává, že žalované byla diagnostikována reakce na stres a porucha přizpůsobení, akutní depresivní a stresový syndrom potvrzený psychiatrickým pracovištěm v rozsahu 160 bodů podle čl. 22 přílohy 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Za vypracování lékařského posudku byla poškozené vyúčtována částka ve výši 400 Kč.
7. Ze Zprávy o ambulantním vyšetření soud zjistil, že ve dnech [datum] a [datum] byla poškozená [jméno FO] vyšetřena na ambulanci psychiatrie [podezřelý výraz] [adresa]. Poškozená byla diagnostikována smíšená úzkostná a depresivní porucha, reakce na stres a porucha přizpůsobení, smíšená anxiózně depresivní porucha.
8. Ze Záznamu v knize úrazů se podává, že dne [datum] ve 13 hod., v době polední přestávky, došlo k pracovnímu úrazu zaměstnankyně [tituly před jménem] [jméno FO], spočívající v plivnutí do tváře, očí, úst a hlavy. Příčinou úrazu byl klient, který urážel a vyhrožoval a na závěr plivnul do obličeje, což představovalo obrovské ponížení lidské důstojnosti a psychickou újmu po napadení.
9. Ze Záznamu o úrazu vyplývá, že u zaměstnavatele [Anonymizováno] [adresa] došlo dne [datum] ve [Anonymizováno] hod. k úrazu zaměstnance, [jméno FO], nar. [datum], v důsledku čehož byla jmenovaná zaměstnankyně v pracovní neschopnosti od [datum] do [datum], celkem [hodnota] kalendářních dnů. Nespokojený klient urážel zaměstnankyni a zasypal ji slovními urážkami. Vyhrožoval a na závěr plivnul zaměstnankyni do obličeje, byla jí tak způsobena psychická újma a riziko nákazy.
10. Z listin Náhrada regresní pohledávky ze dne [datum] a Náhrada regresní pohledávky ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně žalovaného vyzvala k náhradě regresní pohledávky odpovídající částce, kterou nahradila poškozené za zaměstnavatele, a to s odkazem na § 11 odst. 1 vyhlášky č. 125/1339 Sb.
11. Z Rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] soud zjistil, že žalovaný byl za své jednání vůči poškozené [jméno FO] pravomocně uznán vinným z přečinu vydírání podle § 175 odst. 1 trestního zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku.
12. Z Usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka] soud zjistil, že Městský soud v Praze zamítl odvolání žalovaného proti Rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka].
13. Z Předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně dodejky soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, v níž vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 78 984 Kč.
14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
15. Podle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.
16. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.
17. Podle § 2956 o. z., vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil.
18. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti.
19. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, zaměstnavatel má právo, aby za něho příslušná pojišťovna nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce. Nárok na náhradu škody z události, která by mohla být důvodem vzniku práva na plnění pojišťovny, musí být poprvé uplatněn zaměstnavatelem u pojišťovny v době trvání zákonného pojištění, s výjimkou případů, kdy poškozený má právo na plnění přímo vůči příslušné pojišťovně.
20. Podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb. pokud pojišťovna nahradila za zaměstnavatele škodu, přechází na ni právo zaměstnavatele na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za takovou škodu odpovídá.
21. Podle § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a neujednají-li si strany jinou výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 citovaného nařízení výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
22. Žalobkyně listinnými důkazy prokázala, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka] pravomocně uznán vinným přečinem vydírání podle § 175 odst. 1 trestního zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalovaný svým jednáním, za které byl pravomocně odsouzen, způsobil újmu na zdraví osobě při výkonu jejího zaměstnání, jednalo se ve vztahu k zaměstnavateli poškozeného o pracovní úraz. Náhradou takto způsobené škody žalobkyní jakožto pojistitelem zaměstnavatele na ni přešlo právo na náhradu škody vůči žalovanému. Protože žalovaný netvrdil a neprokázal, že žalobkyni náhradu způsobené škody zaplatil, soud žalobě vyhověl. Jelikož žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu a ocitl se s placením dluhu v prodlení, soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 956,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 160 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 78 984 Kč sestávající z částky 4 260 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání soudu) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 840 Kč ve výši 3 956,40 Kč.