16 C 206/2024

Odůvodnění

Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobce domáhal po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného úroku z prodlení. Důvodem pro podání žaloby bylo, že žalovaná neuhradila rozhlasový poplatek, jehož poplatníkem se stala [datum], a to za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Žalovaná dluh neuhradila, byť k tomu byla před podáním žaloby vyzvána.Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok uplatněný v žalobě neuznává. Je přesvědčena, že v předmětném období nevlastnila žádný rozhlasový přijímač, a tedy není povinna k úhradě rozhlasového poplatku.Z předložených listin (výpis z evidence rozhlasového poplatníka, přehled dlužných předpisů a plateb poplatníka, formulář změna počtu rozhlasových přijímačů ze dne 1. 2. 2012, formulář změna počtu rozhlasových přijímačů ze dne 1. 5. 2014, formulář změna počtu rozhlasových přijímačů ze dne 1. 2. 2016, upomínka k úhradě rozhlasového poplatku ze dne [datum], upomínka k úhradě rozhlasového poplatku ze dne [datum], upomínka k úhradě rozhlasového poplatku ze dne [datum], předžalobní výzva ze dne [datum], potvrzení o odhlášení rozhlasového poplatníka ze dne [datum]) pak vyplývá skutkový závěr, že žalovaná byla od [datum] do [datum] poplatníkem rozhlasového poplatku. Žalovaná přitom celkem třikrát nahlásila změnu počtu přijímačů. Za období od [datum] do [datum] eviduje žalobce za žalovanou dluh z titulu nezaplacených rozhlasových poplatků ve výši [částka]. Žalovaná byla k úhradě dlužných poplatků opakovaně vyzývána, ale ničeho neuhradila, a to ani po zaslání předžalobní výzvy.Soud věc posoudil podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, (dále jen „zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“) je poplatníkem rozhlasového poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč. Podle § 7 odst. 3 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je-li poplatníkem právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí.Vzhledem k tomu, že žalovaná se stala poplatníkem rozhlasového poplatku, byla povinna žalobci uhradit z titulu nezaplacených rozhlasových poplatků období od [datum] do [datum] v celkové výši 1 080 Kč. Jestliže žalovaná neuhradila poplatky v době jejich splatnosti, je povinna uhradit žalobkyni též úrok z prodlení (§ 1968 o. z.) v zákonné výši (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud přitom nepřisvědčil tvrzení žalované, že by nebyla povinna rozhlasový poplatek hradit. Žalovaná tvrdila, že v předmětném období žádný rozhlasový přijímač nevlastnila (resp. že je přesvědčena, že přijímač nevlastnila). Toto své tvrzení však nijak nedoložila. Stejně tak netvrdila, natož dokládala, že by tuto skutečnost žalované nahlásila, a to přesto, že v minulosti žalobkyni několikrát nahlásila změnu počtu přijímačů.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů podle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.