Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku úrok z prodlení 14,75 % p. a. z částky [částka] od 3. 4. do [datum], smluvní pokutu 0,1 % denně z částky [částka] od 3. 4. do [datum], částku [částka] a částku [částka].
II. Co do nároku na zaplacení úroku z prodlení 14,75 % p. a. z částky [částka] od 15. 3. do [datum] a z částky [částka] od 3. 4. do [datum], smluvní pokuty 0,1 % denně z částky [částka] od 15. 3. do [datum] a z částky [částka] od 3. 4. do [datum], a částky [částka] se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta] náhradu nákladů řízení ve výši [částka].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalované domáhala podanou žalobou úhrady úroku z prodlení 14,75 % p. a. z částky [částka] od 15. 3. do [datum], smluvní pokuty související s prodlením žalované 0,1 % denně z částky [částka] od 15. 3. do [datum], dále pak poplatku [částka] za předání pohledávky k vymáhání externí agentuře a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky mezi podnikateli ve výši [částka] ([částka] + 21 % DPH). Svůj nárok odvozuje ze smlouvy o podnájmu vozidla č. [hodnota] uzavřené mezi stranami dne [datum], podle které žalobkyně poskytla žalované k dočasnému užívání vozidlo [jméno FO] [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] kW, RZ [SPZ], které byla žalovaná povinna vrátit nebo vyměnit nejpozději [datum] a hradit měsíční podnájemné [částka] + 21 % DPH. Zároveň byl sjednán povolený nájezd 1 666 km/měsíc, kilometry nad rámec tohoto nájezdu byly zpoplatněny sazbou [částka] /km + DPH (do 1 000 km), [částka] /km + DPH (1 001 až 3 000 km), resp. [částka] /km + DPH (nad 3 000 km). Dne [datum] žalovaná navrhla dřívější vrácení vozidla proti sjednanému datu [datum], s čímž žalobkyně souhlasila a žalovaná jí vozidlo vrátila [datum]. Vzhledem k uvedené změně tak bylo namístě vypočíst dle čl. 2.2. aktualizovaných Všeobecných obchodních podmínek pro nájem vozidel firemním klientům a OSVČ (dále jen „VOP“) nájezd kilometrů zahrnutých v hrazeném podnájemném právě k datu [datum]. Zároveň však byla žalovaná ohledem na čl. 13.4, VOP povinna hradit podnájemné až do [datum], neboť vozidlo bylo třeba ještě po jeho odevzdání opravit, přičemž doba mezi 14. 2. a [datum] se pro výpočet povoleného nájezdu km již nezapočítává. Dne [datum] vystavila žalobkyně žalované k úhradě konečné vyúčtování smlouvy o podnájmu vozidla, a to jednak na úhradu kilometrů ujetých nad povolený nájezd ve výši [částka] (1 632 km á [částka] /km + DPH), dále na úhradu spoluúčasti za poškození vozidla 3 x [částka] a konečně [částka] za opravu blatníku, celkem tedy [částka], na což započetla částku [částka] (kauce na úhradu nadjetých kilometrů) a [částka] (vrácení části nájemného za únor 2024). Výsledná výše fakturace tak činila [částka], které byly splatné do [datum]. Žalovaná však uvedenou částku uhradila až [datum], tudíž byla mezi 15. 3. a [datum] v prodlení, v souvislosti s čímž žalobkyni vznikl nárok na zaplacení shora specifikovaného úroku a dle 16.4. VOP též sjednané smluvní pokuty za prodlení. Dále pak v souvislosti s tím, že pohledávka za žalovanou byla předána k externímu vymáhání, vznikla žalované povinnost uhradit smluvní poplatek [částka]. Zároveň žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky mezi podnikateli v zákonné výši [částka] ([částka] + 21 % DPH).
2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout jako nedůvodnou. Poukázala na to, že povolený nájezd měl být vypočten až k ve smlouvě uvedenému datu [datum] namísto [datum], potažmo [datum], neboť žalovaná sice skutečně předala žalované vozidlo již [datum], což však vycházelo z toho, že žalobkyni navrhla, že jí vozidlo předá před [datum] za účelem provedení jeho nutných oprav s tím, že zároveň bude žalovaná hradit sjednané nájemné až do [datum]. K tomuto návrhu žalovaná přistoupila mj. právě proto, že se chtěla vyvarovat situaci, kdy vozidlo vrátí ve ve smlouvě sjednaný den, avšak bude muset hradit podnájemné i po tomto datu s ohledem na nutnost provedení oprav vozidla. Žalovaná tak nesouhlasí s tím, aby jí byly žalobkyní k úhradě účtovány nadjeté kilometry v žalobkyní tvrzené výši, nehledě na to, že celkový nájezd byl ovlivněn též nutností přistavovat vozidlo k opravám, neboť se stále porouchávalo. Nebýt těchto poruch, nebyl by nájezd tak vysoký. Žalobkyní vyúčtované náklady související s opravami vozidla (spoluúčast 3 x [částka] + [částka] za opravu blatníku) žalovaná nesporovala, avšak namítala, že by k prodlení s úhradou těchto nákladů nedošlo, pokud by byla žalobkyně vyhověla požadavku žalované na rozdělení konečné fakturace na položky sporné (úhrada za nadjeté kilometry) a nesporné (úhrada v souvislosti s opravami vozidla), přičemž vyúčtování nesporných položek by bylo žalovanou uhrazeno bezodkladně, nikoliv až [datum].
3. Provedeným dokazováním a ze skutečností mezi stranami nesporných, které vzal soud za svá skutková zjištění, učinil soud následující skutková zjištění:
4. Žalobkyně a žalovaná se dne [datum] dohodly, že žalobkyně poskytne žalované k užívání vozidlo [jméno FO] [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] kW, RZ [SPZ], (čl. 1.) které byla žalovaná povinna vrátit žalobkyni nebo vyměnit nejpozději [datum] (čl. 2.) a hradit měsíční nájemné [částka] + 21 % DPH (čl. 3.). Zároveň byl sjednán povolený nájezd 1 666 km/měsíc (čl. 2.) s tím, že v případě jeho překročení se žalovaná zavázala uhradit za každý nadjetý kilometr částku [částka] + DPH (do 1 000 km), [částka] + DPH (1 001 až 3 000 km), resp. [částka] + DPH (nad 3 000 km) (čl. 3.). Součástí smlouvy byly též VOP (čl. 4.) (smlouva o podnájmu vozidla číslo [hodnota]).
5. Dle VOP účinných od [datum] se sjednaný měsíční nájezd kilometrů přepočtený na celou dobu užívání vozidla považuje za maximální povolený měsíční nájezd vozidla (čl. 2.2.). Byla sjednána povinnost žalované provádět průběžnou údržbu vozidla (čl. 5.9.) v servisech určených žalovanou (čl. 5.12.), jakož i přistavit v mimořádných a odůvodněných případech vozidlo na své náklady na místo a v čase určených žalovanou (čl. 5.16.). Dále bylo v uvedených VOP uvedeno, že žalobkyně je oprávněna při vrácení vozidla odmítnout převzetí poškozeného vozidla s tím, že poškození vozidla, které žalovaná neodstranila, byla žalobkyně oprávněna odstranit na náklady žalované s tím, že zároveň byla oprávněna účtovat žalované nájemné v plné výši až do doby, kdy dojde k opravě vozidla s tím, že doba určená pro opravu vozidla se pro účely maximálního povoleného nájezdu kilometrů nezapočítává (čl. 13.4.). Vedle ukončení smlouvy uplynutím sjednané doby (čl. 14.1.) byla dána mj. možnost stran se o ukončení smlouvy dohodnou (čl. 14.[právnická osoba] datu ukončení smlouvy byla stanovena povinnost žalobkyně provést závěrečné finanční vyúčtování vzájemných závazků a pohledávek obou smluvních stran (čl. 15.1.), a to mj. nákladů za opravu poškození vráceného vozidla neodpovídajícího běžnému opotřebení nekrytých sjednaným pojištěním, jakož i poplatku za překročení nájezdu sjednaného rozsahu kilometrů (čl. 15.2.) s tím, že žalovaná byla povinna uhradit do 15 dnů od obdržení vyúčtování a faktury (čl. 15.[právnická osoba] případě neuhrazení peněžitého dluhu řádně a včas bylo sjednáno právo žalobkyně žádat po žalované smluvní pokut 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení (čl. 16.4.). Dále bylo sjednáno právo žalobkyně účtovat žalované poplatky uvedené v Sazebníku (čl. 16.5.). Tímto poplatkem byl mj. poplatek [částka] + DPH za předání pohledávek vyplývajících ze smlouvy k vymáhání externí agenturou (Sazebník poplatků a smluvních pokut).
6. Žalovaná vozidlo od žalobkyně převzala [datum] s nájezdem 41 818 km (protokol o předání vozu čl. 49).
7. Dne [datum] vystavila žalobkyně žalované fakturu k úhradě kauce [částka] za nadlimitní kilometry (faktura č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] na čl. 37).
8. E-mailem z [datum], 12:38 hod., kontaktovala žalobkyně jednatele žalované s upozorněním na nutnost provést u vozidla technickou kontrolu a popisem možných alternativ jejího provedení. Na tuto zprávu reagoval jednatel žalované e-mailem z [datum], 12:23 hod., v němž uvedl, že má auto vrátit do [datum], a dále: „Navrhuji, že Vám ho v průběhu příštího týdne dovezu na vrácení. Nájem budu platit dle smlouvy dále.“ Na to reagovala žalobkyně e-mailem z [datum], 12:41 hod., jímž zaslala žalované pokyny k vrácení vozidla dne [datum] (e-mailová komunikace čl. 35 až 36, konkrétně pak čl. 35 a 35 p. v.).
9. Dne [datum] žalovaná předala vozidlo zpět žalobkyni s nájezdem 82 248 km (protokol o vrácení vozu ke smlouvě č. [hodnota] čl. 51).
10. Dne [datum] vystavila žalobkyně žalované fakturu č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s uvedenou splatností [datum], a to na úhradu 1 632 km nadjetých kilometrů ve výši [částka], spoluúčasti 3 x [částka] za poškození předního nárazníku, čelního skla a levých předních dveří a nákladů na opravu pravého předního blatníku ve výši [částka] [označená faktura vč. tabulky Dofakturace nákladů spojených s užíváním vozu [jméno FO] [jméno FO] ([Anonymizováno])]. Na celkovou částku [částka] žalobkyně započetla [částka] (jednostranný zápočet pohledávek a závazků čl. 54), tudíž žádala o provedení úhrady ve zbylé výši [částka]. Započtení bylo provedeno vůči opravným daňovým dokladům ze dne [datum], a to k faktuře č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] na úhradu kauce [částka] za nadlimitní kilometry (opravný daňový doklad čl. 55) a na vrácení poměrného nájemného 2/24 ve výši [částka] (opravný daňový doklad čl. 56)
11. Žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého advokáta dne [datum] žalovanou k úhradě dluhu z faktury č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] vč. úroku z prodlení a smluvní pokuty za prodlení (předžalobní výzva s doručenkou datové zprávy).12. [adresa] 741 Kč dle faktury č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] žalovaná uhradila žalobkyni [datum] (opis dokladu na čl. 57, nesporné).13. Z ostatních provedených důkazů (ručitelské prohlášení ke smlouvě č. [hodnota], VOP účinné od [datum] do [datum], orientační ceník poškození, protokol o stavu vozidla ke smlouvě číslo [hodnota], listiny týkající se výpočtu nákladů na opravu poškození na čl. 43 až 46, výzva k odstranění nedostatků na faktuře čl. 23, e-mailová komunikace na čl. 24 až 31 a 33 až 34, oznámení na čl. 47 až 48, přípisu na čl. 32 a zvuková nahrávka) soud nezjistil skutečností pro právní posouzení a rozhodnutí ve věci významných, proto skutková zjištění z nich učiněná výše nepopisoval.14. Soud věc po stránce právní posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) následovně:15. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena nepojmenovaná smlouva (§ 1746 odst. 2 o. z.) mající charakter podnájmu movité věci – výše označeného automobilu, na základě které žalobkyně přenechala žalované k dočasnému užívání shora označené vozidlo ve vlastnictví třetí osoby, proti čemuž se žalovaná zavázala hradit podnájemné [částka] + DPH měsíčně, v němž byl zahrnut povolení nájezd vozidla 1 666 km měsíčně. Mezi stranami bylo ve smlouvě samé ujednáno, že žalovaná je povinna vozidlo vrátit nebo vyměnit do [datum].16. Ač byl předmětem žaloby nárok mj. na příslušenství, bylo třeba se ohledně posouzení oprávněnosti tohoto nároku nutno zabývat otázkou jeho základu.17. Žalobkyně v řízení argumentovala tím, že povolený celkový nájezd vozidla měl být vypočten podle čl. 2.2. a 13.4. VOP za dobu od jeho předání žalované (tj. [datum]) do jeho vrácení žalobkyni ([datum]) s tím, že podnájemné však byla žalovaná povinna hradit až do doby opravy vozidla [datum], doba od 14. 2. do [datum] však byla s ohledem na čl. 13.4. VOP pro výpočet celkového povoleného nájezdu bez významu.18. S takovou argumentací se však soud nemohl ztotožnit, neboť je zřejmé, že k předání vozidla žalovanou žalobkyni dne [datum] nedošlo v souvislosti s dřívějším ukončením smlouvy dohodou k danému datu proti původně sjednanému datu vrácení vozidla ([datum]). Z e-mailové komunikace jednatele žalované s pracovníky žalobkyně se jednoznačně jejím výkladem (§ 556 odst. 1 o. z.) podává, že jednatel žalované sice navrhl předat vozidlo žalobkyni dříve, nicméně nikoliv v úmyslu modifikace daného smluvního ujednání, ale pouze za účelem toho, aby oprava vozidla byla provedena před tím, než nastane smlouvou stanovený den povinnosti vozidlo odevzdat, případně jej vyměnit (tj. [datum]). Uvedené plyne konkrétně z e-mailu jednatele žalované z [datum], 12:23 hod. (jímž jednatel žalované reagoval na e-mailové upozornění žalobkyně z [datum] 12:38 hod. o nutnosti u vozidla nechat provést STK), v němž jednatel žalované sice navrhl, že v příštím týdnu doveze auto na vrácení, zároveň však doplnil, že nájem bude platit dle smlouvy dále – z užité formulace se tedy podává jednoznačný a zřetelný úmysl žalované vozidlo sice vrátit dříve nežli [datum], nicméně nikoliv s účinky předčasného vrácení vozidla, což je vyjádřeno tím, že žalovaná chtěla nájem dle smlouvy platit dále, přičemž této formulaci nelze ani přisoudit jiný smysl vzhledem k tomu, že v případě úmyslu žalované vrátit vozidlo dříve s účinky ukončení smlouvy by nepochybně tato nenavrhovala, že bude nájem dle smlouvy platit dále (čímž je nepochybně míněno do data sjednaného vrácení vozidla [datum]). Na tento návrh žalované pak žalobkyně reagovala e-mailem z [datum], 12:41 hod., jímž zaslala jednateli žalované pokyny k vrácení vozidla dne [datum] v 11:00, tudíž na straně žalované nebyl důvod k pochybnostem, že na její návrh (odevzdání vozidla před datem [datum], avšak s tím, že úhrada nájemného bude probíhat do původně sjednaného data odevzdání vozidla) žalovaná přistoupila.19. Je sice skutečností, že kilometrový nájezd zahrnutý v podnájemném má být dle čl. 2.2. VOP počítán za celou dobu užívání vozidla a že dle čl. 13.4. VOP bylo v případě opravy vozidla po jeho předání povinností hradit podnájemné až do ukončení opravy, nicméně o takovou situaci v posuzované věci nejde, neboť s ohledem na shora uvedené je zřejmé, že odevzdání vozidla [datum] nebylo odevzdáním vozidla, s nímž by se pojil rozhodný okamžik pro výpočet nájezdu zahrnutého v podnájemném dle čl. 2.2., ani povinnost úhrady nájmu do skončení opravy vozidla po jeho odevzdání ve smyslu čl. 13.4. VOP, neboť je zřejmé, že úmyslem žalované v souvislosti s návrhem učiněným v e-mailu jednatele z [datum] 12:23 hod. bylo právě mj. předejít důsledkům plynoucím z čl. 13.4. VOP při vrácení vozidla, u nějž je nutno ještě následně provést jeho opravu. Je zřejmé, že cílem sice bylo odevzdat vozidlo před sjednaným datem [datum], ale právě za účelem provedení jeho opravy před tímto datem za současného hrazení nájemného až do tohoto data a z toho plynoucího důsledku v podobě výpočtu nájezdu kilometrů pokrytého hrazeným podnájemným.20. Za dané situace je třeba v hrazeném podnájemném zahrnutý celkový nájezd kilometrů počítat za dobu od [datum] do [datum]. Nájezd zahrnutý v úhradě podnájemného proto činil celkem [hodnota] km [22. až [datum] = 10 dnů z 31, tzn. 537,42 km (1 666 km : 31 dnů x 10 dnů = 537,42 km) + 23 x 1 666 km = 38 318 km (duben 2022 až únor 2024 = 23 měsíců x 1 666 km) + 1. až [datum] = 15 dnů z 31, tzn. 806,13 km (1 666 km : 31 dnů x 15 dnů)]. Skutečný nájezd vozidla za dané období činil dle protokolů o převzetí a odevzdání vozidla 40 430 km, což představuje 768,45 km nadjetých nad rámec nájezdu zahrnutého v podnájemném.21. Pokud žalovaná namítala, že minimálně část nadjezdu byla způsobena tím, že musela vozit vozidlo do servisu, neboť bylo poruchové, nemá taková námitka z hlediska nároku, který je předmětem řízení, vliv, neboť jednak bylo povinností žalované vozidlo k servisu přistavit (viz výše citovaná ustanovení čl. 5 VOP), na druhé straně pak případné vady vozidla coby předmětu podnájmu a nároky z nich plynoucí měla vůči žalobkyni uplatnit pořadem práva (§ 1916 a násl. o. z.).22. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že v souvislosti s nájezdem 768,45 km nad rámec nájezdu 1 666 km měsíčně bylo povinností žalované v souvislosti s vrácením vozidla po ukončení smlouvy uhradit žalobkyni částku [částka] + 21 % DPH, tj. [částka] (768,45 km x [částka] /km x 1,21), namísto žalobkyní ve faktuře č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] k úhradě vyúčtovaných [částka] vč. DPH za nadjezd 1 632 km. O povinnosti žalované k úhradě ostatních položek vyúčtovaných uvedenou fakturou (3 x spoluúčast á [částka], oprava blatníku [částka]) nebylo mezi stranami sporu, neboť spor se týkal toliko otázky stanovení a úhrady nadjetých kilometrů.23. Žalobkyně tak v rozporu s výše popsaným závěrem provedla konečné vyúčtování na částku [částka] ([částka] + 3 x [částka] + [částka]) namísto [částka] ([částka] + 3 x [částka] + [částka]), tj. na částku o [částka] vyšší, nežli měla nárok. Fakturovaných [částka] pak ponížila o částku celkem [částka] na výsledných [částka], které v nyní projednávané věci učinila základem pro výpočet žalobou žádaného úroku z prodlení a smluvní pokuty související s prodlením. Při závěru soudu o tom, že oprávněná fakturace by činila v případě konečného vyúčtování maximálně [částka], však – při zohlednění částky [částka] – činí základ, ze kterého se žalobkyně může domáhat po žalované s úspěchem úhrady úroku z prodlení a smluvní pokuty související s prodlením, toliko částku [částka] (26 580,61 - [částka]).24. Dále se proto soud zabýval otázkou, zda na straně žalované skutečně k prodlení (§ 1968 o. z.) došlo, přičemž není sporu, že žalovaná uhradila částku [částka] vyúčtovanou fakturou č. FV2-4797/24 dne [datum], který je tak posledním dnem případného prodlení.25. K otázce prodlení na straně žalované je třeba v prvé řadě zodpovědět otázku, kdy mohlo být končené vyúčtování – s ohledem na shora popsaný závěr soudu, že konec podnájemní smlouvy je třeba uvažovat k [datum] namísto [datum] (faktické vrácení vozidla), resp. [datum] (ukončení opravy vozidla) – žalovanou vystaveno. K této otázce soud uzavírá, že žalobkyně přistoupila k vystavení faktury s konečným vyúčtováním smlouvy dne [datum] předčasně, neboť toto mohlo být dle čl. 15.1. VOP vystaveno nejdříve právě k datu [datum]. Nelze tak uvažovat o prodlení žalované s úhradou jistiny [částka] od [datum] v návaznosti na splatnost faktury č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] dne [datum], když nejdříve mohla lhůta 15 dnů (čl. 15.4. VOP) pro úhradu konečného vyúčtování (pokud by faktura s konečným vyúčtování byla vystavena v první den, kdy by ji bylo možno po právu vystavit, tj. [datum]) uplynout až [datum] (30. 3. a [datum] dopadlo na víkend, [datum] pak byl státní svátek – Velikonoční pondělí, tudíž prvním následujícím pracovním dnem je právě [datum] – § 607 o. z.), a tak je prvním dnem, kdy se žalovaná skutečně dostala do prodlení s úhradou jistiny [částka], až [datum].26. Pokud žalovaná namítala, že by její prodlení ohledně nesporných položek (3 x spoluúčast á [částka], oprava nárazníku [částka]) nebylo bývalo nastalo, pokud by žalovaná vyhověla jejímu požadavku fakturaci rozdělit na položky sporné a nesporné, nelze takové její obraně dopřát sluchu, neboť žalované ničeho nebránilo uhradit pouze tu část žalobkyní žádané jistiny, jíž považovala za nespornou. Pokud však namísto toho přistoupila k úhradě až [datum], jde to zcela k její tíži, a dobu od 3. 4. do [datum] je třeba považovat za prodlení na straně žalované.27. Proto soud žalobě vyhověl co do nároku na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 14,75 % p. a. (§ 1970 o. z., § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.) z částky [částka] od 3. 4. do [datum], jakož i co do nároku na sjednanou smluvní pokutu (§ 2048 o. z., čl. 16.4. VOP) ve výši 0,1 % denně z částky [částka] od 3. 4. do [datum]. Ve zbytku nároku na zaplacení úroku z prodlení (14,75 % p. a. z částky [částka] od 15. 3. do [datum] a z částky [částka] od 3. 4. do [datum]) a na zaplacení smluvní pokuty související s prodlením (0,1 % denně z částky [částka] od 15. 3. do [datum] a z částky [částka] od 3. 4. do [datum]) soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.28. Soud dále žalobě vyhověl co do nároku na zaplacení poplatku [částka] ([částka] + 21 % DPH) ze předání dluhu k vymáhání externí agentuře (čl. 16.5. VOP ve spojení se Sazebníkem), když – jak uvedeno shora – žalované skutečně dluh ze smlouvy vznikl a tento žalobkyně dle předžalobní výzvy předala k vymáhání prostřednictvím advokáta.29. Soud také vyhověl nároku žalobkyně na zaplacení náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky, když tento její nárok plyne z § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť smlouva o podnájmu vozidla uzavřená mezi účastníky je vzájemným závazkem podnikatelů (§ 420 odst. 1, § 421 o. z). Tomuto nároku však soud vyhověl pouze co do částky [částka] a v rozsahu [částka] (náhrada DPH v sazbě 21 %) část tohoto nároku zamítl, neboť paušální náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle cit. ustanovení se o náhradu DPH nenavyšuje.30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal právo na náhradu nákladů řízení žalobkyni, která měla ve věci 86,34% úspěch a 13,66% neúspěch (úspěch žalobkyně byl dán v částce [částka] z celkem [částka]), tudíž žalobkyni náleží právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 72,68 % (úspěch žalobkyní 86,34 % ponížený o úspěch žalované 13,66 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení žalobkyně advokátem, které tvoří odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „AT”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, z částky [částka] za kvalifikovanou výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, z částky [částka] za žalobu dle § 11 odst. 1 písm. d) AT a z částek 2 x [částka] za dvě účasti na jednání soudu ve dnech 16. 4. a [datum], a to včetně včetně celkem pěti paušálních náhrad hotových výdajů advokáta (§ 13 odst. 4 AT), a to třikrát ve výši á [částka] (§ 13 odst. 4 AT ve znění účinném do [datum]) a dvakrát ve výši [částka] (§ 13 odst. 4 AT ve znění účinném od [datum]), jakož i náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % z nákladů zastoupení celkem [částka] (5 x [částka] + 3 x [částka] + 2 x [částka]), tj. ve výši [částka]. Celkové náklady řízení žalobkyně tak činí [částka] a náhrada v rozsahu 72,68 % tak činí [částka].