Výrok
Obžalovaný[Jméno obžalovaného], narozený [Datum narození obžalovaného], trvale bytem [Adresa obžalovaného], disponující DS: [DS],je vinen, že1. dne [datum] v 8:13 hodin z [adresa], v rámci výběrového řízení na pozici rady na oddělení monitoringu trhu, do kterého se přihlásil, zaslal na pobočku Energetického regulačního úřadu ČR v [adresa], vedoucímu oddělení monitoringu trhu [tituly před jménem] [právnická osoba] z e-mailové schránky [e-mail] do e-mailové schránky [e-mail] e-mail s nabídkou ve znění ,,Vážený pane vedoucí, v návaznosti na zaslanou přihlášku do výběrového řízení na pozici rady v oddělení monitoringu trhu mám enormní zájem o pracovní uplatnění v Praze nebo také v [adresa]. Za získání této pozice a vytvoření vhodných pracovních i smluvních podmínek nabízím finanční odměnu ve výši [částka].",2. dne [datum] kolem 8:00 hodin z [adresa], v rámci výběrového řízení na pozici právník/právnička - ekonom/ekonomka v oddělení legislativa a metodika ÚSC, na odboru Financování územních rozpočtů při [právnická osoba] v [adresa], do kterého se přihlásil, nabídl během telefonického hovoru [tituly před jménem] [jméno FO], vedoucí oddělení legislativy a metodiky, že je ochoten zaplatit za zprostředkování uvedené pozice,3. dne [datum] v 9:45 hodin z [adresa], v rámci výběrového řízení na pozici právník/právnička - ekonom/ekonomka v oddělení legislativa a metodika ÚSC, na odboru Financování územních rozpočtů při [právnická osoba] v [adresa], do kterého se přihlásil, zaslal s ohledem na probíhající pohovory a zájem získat pozici na [právnická osoba] řediteli odboru financování územních rozpočtů [tituly před jménem] [adresa] z e-mailové schránky [e-mail] do e-mailové schránky [e-mail] e-mail, v němž mimo jiné jako nabídku uvedl „Za náhradní termín pohovoru nabízím finanční odměnu [částka].“,4. dne [datum] v 9:28 hodin z [adresa], v rámci výběrového řízení na pozici právník/právnička - ekonom/ekonomka v oddělení legislativa a metodika ÚSC, na odboru Financování územních rozpočtů při [právnická osoba] v [adresa], do kterého se přihlásil, zaslal se zájmem získat pozici na [právnická osoba] řediteli odboru financování územních rozpočtů [tituly před jménem] [adresa] z e-mailové schránky [e-mail] do e-mailové schránky [e-mail] e-mail, v němž mimo jiné jako nabídku uvedl ,,Mám enormní zájem o náhradní termín pohovoru, respektive získání dané pozice od 8/2025, proto dle úzusu na některých úřadech nabízím finanční odměnu ve výši 100 000 - [částka] (dle dohody), při plánovaném dlouhodobém pracovním kontraktu (na 10-15 let). Nemám žádné nekalé aj. úmysly. Hledám pouze dlouhodobou stabilní pozici. Zn. diskrétnost a loajalita.",tedy:nabídl úplatek jinému v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu, a takový čin spáchal vůči úřední osobě,čímž spáchalzločin podplácení podle § 332 odst. 1 alinea první, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku,a odsuzuje sepodle § 332 odst. 2, § 67 odst. 1, § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku k peněžitému trestu ve výměře 375 denních sazeb po [částka], tj. celkem [částka].Podle § 68 odst. 5 tr. zákoníku může být peněžitý trest zaplacen ve dvaceti měsíčních splátkách po [částka], přičemž výhoda splátek peněžitého trestu odpadá, jestliže dílčí splátka nebude zaplacena včas.
Odůvodnění
1. Po provedeném dokazování v hlavním líčení soud zjistil shora ve výroku uvedený skutkový stav, tj. – zcela ve stručnosti – že obžalovaný z místa svého bydliště v [adresa], jednak v rámci výběrového řízení na pozici rady na oddělení monitoringu trhu u Energetického regulačního úřadu ČR v [adresa], nabídl dne [datum] v 8:13 hodin prostřednictvím emailu vedoucímu oddělení [tituly před jménem] [právnická osoba] odměnu ve výši [částka] za získání pracovní pozice a jednak v rámci výběrového řízení na pozici právník/právnička - ekonom/ekonomka v oddělení legislativa a metodika ÚSC, na odboru Financování územních rozpočtů při [právnická osoba] v [adresa], nabídl dne [datum] kolem 8:00 hodin během telefonického hovoru [tituly před jménem] [jméno FO], vedoucí oddělení legislativy a metodiky, že je ochoten zaplatit za zprostředkování pracovní pozice, a dále téhož dne v 9:45 hodin nabídl prostřednictvím emailu řediteli odboru financování územních rozpočtů [tituly před jménem] [adresa] odměnu ve výši [částka] za získání pracovní pozice, kterému pak z obdobných důvodu dne [datum] v 9:28 hodin ještě nabídl prostřednictvím emailu odměnu ve výši [částka] až [částka].
2. Soud neprováděl dokazování skutkového stavu, neboť obžalovaný učinil prohlášení viny v celém rozsahu skutku obžaloby Obvodního státního zastupitelství pro [adresa] ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]. Z důvodu splnění zákonných podmínek ustanovení § 206c tr. řádu soud usnesením podle § 206c odst. 4 tr. řádu přijal prohlášení viny obžalovaného. Rovněž soud rozhodl usnesením podle § 206c odst. 6 tr. řádu o upuštění dokazování v rozsahu, v jakém obžalovaný učinil prohlášení viny. Obžalovaný byl totiž náležitě poučen o důsledcích prohlášení viny, přičemž mu byla zřejmá podstata stíhaného skutku a jeho právní kvalifikace, včetně zákonné trestní sazby. Prohlášení viny pak obžalovaný učinil dobrovolně a bez nátlaku a byl dostatečně poučen o svých právech na obhajobu. Současně mu byly zřejmé všechny důsledky prohlášení viny. Soud konstatuje, že ve výroku uvedený skutek odpovídá skutku popsanému v obžalobě, avšak tolik jej formálně rozčlenil přiléhavěji do jednotlivých bodů – útoků. Nicméně stále se jedná o jeden tentýž skutek, stran kterého obžalovaný prohlásil vinu, přičemž navíc obžalovaný při prohlášení viny byl o takovém formálním rozdělení skutku poučen a vinu přesto prohlásil. Ostatně nepřijetí prohlášení viny by z takového důvodu šlo nedůvodně k tíži obžalovaného. Pro úplnost soud uvádí, že skutek, ohledně kterého obžalovaný učinil prohlášení viny, vyplývá důvodně z nashromážděných důkazů, zejména z podaného vysvětlení svědkyní [tituly před jménem] [jméno FO], předmětných emailů, zaslaných obžalovaným, a údajů k emailové schránce obžalovaného, včetně logů, sdělení společnosti poskytující emailovou schránku a vyhodnocení.
3. Soud s ohledem na výše uvedené v řízení provedl pouze důkazy nezbytné k rozhodnutí (vzhledem k prohlášení viny obžalovaného), tj. ohledně osoby obžalovaného, jeho trestní a deliktní minulosti, přičemž vycházel převážně z výpovědi obžalovaného a z listinných důkazů, zejména z výpisu z obchodního rejstříku a živnostenského rejstříku k osobě obžalovaného, životopisu obžalovaného, výpisu z registru vozidel ve vztahu k osobě obžalovaného, lustrace z centrální evidence exekucí k osobě obžalovaného (není evidováno exekuční řízení), výpisu z centrální evidence účtů k osobě obžalovaného, sdělení bankovních institucí k zůstatkům na bankovních účtech obžalovaného, a dále z opisu rejstříku trestů (bez záznamu), opisu z evidence přestupků (bez záznamu) a výpisu z centrální evidence stíhaných osob (evidována je toliko projednávaná věc).
4. Ačkoliv bylo učiněno prohlášení viny, tedy že obžalovanému byla zřejmá i právní kvalifikace stíhaného skutku, soud jen pro upřesnění uvádí, že je přiléhavá. Obžalovaný svým jednáním naplnil všechny zákonné znaky zločinu podplácení podle § 332 odst. 1 alinea první, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku (znění účinné od [datum] je v podstatě shodné a i shodně postihuje pachatele, jelikož uváděný peněžitý trest byl jako možný trest z daného ustanovení vypuštěn toliko z důvodu aktuální účinné právní úpravy peněžitého trestu v ustanovení § 67 odst. 1 tr. zákoníku), neboť nabídl úplatek jinému (vedoucím úředním osobám na příslušných institucích orgánů veřejné moci, které měly rozhodovací pravomoc i v rámci výběrových řízení) v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu (získání služebního místa, které bylo možné získat v rámci výběrových řízení, přičemž náplň práce vedla k takové přípravě podkladů, aby odpovědná osoba na takovém základě rozhodovala – ostatně pojem obstarávání věcí obecného zájmu zahrnuje činnosti spjaté s plněním společensky významných úkolů, a to i činnost osoby, která věci obecného zájmu sama přímo neobstarává a není nadána rozhodovací pravomocí, ale její činnost obstarávání věci obecného zájmu bezprostředně podmiňuje – srov. komentář u § 331 tr. zákoníku: DRAŠTÍK, A., FREMR, R., DURDÍK, T., RŮŽIČKA, M., SOTOLÁŘ, A. a kol. Trestní zákoník. Komentář. [[jméno FO] ]. Wolters Kluwer. Dostupné z: www.[právnická osoba]. ISSN 2336-517X). Dále soud pro úplnost konstatuje, že po přezkoumání věci Nejvyšším soudem byla stanovena jeho příslušnost. Z povahy věci – ze samostatné podstaty stíhaného jednání – se obžalovaný uvedeného jednání dopustil v úmyslu přímém, neboť vědomě volal a zaslal emaily. Obžalovaný tak svým jednáním porušil zájem na ochraně řádného, nestranného, nezištného a zákonného obstarávání věcí obecného zájmu, tedy na ochraně čistoty veřejného života, a to takovým způsobem, který trestní zákoník považuje nepochybně za natolik společensky škodlivý, že jej zamýšlí trestně postihovat, pročež by uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu již nepostačovalo.
5. Při úvaze o druhu a výměře trestu soud vycházel z účelu trestu podle § 37 odst. 1 tr. zákoníku a při ukládání trestu přihlédl podle § 39 odst. 1 tr. zákoníku k povaze a závažnosti spáchaného zločinu, k osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům obžalovaného, jeho dosavadnímu způsobu života a k možnosti jeho nápravy. Obžalovaný dosud vedl zcela řádný život, tj. nedopustil se trestné činnosti a ani přestupku a projednávaná věc je jeho ojedinělým excesem. Ostatně podle životopisu naopak v průběhu života řádně pracoval. Soud u obžalovaného neshledal žádnou přitěžující okolnost, ale toliko polehčující okolnosti. Významné je jeho doznání, resp. učiněné prohlášení viny, zejména když se už od počátku trestního řízení doznával a spolupracoval s orgány činnými v trestním řízení. Ve věci je pak nutné zohlednit charakter trestné činnosti, která nespočívala v úmyslu získat např. výhodný obchod či vyhnout postihu za jiný prohřešek atp. Obžalovaný měl toliko zájem získat zaměstnání a řádně pracovat, tedy pomoci společnosti. Nepochybně není v současné době zcela jednoduché získat zaměstnání v situace obžalovaného. Zároveň nelze opomenout na obžalovaného tíživý dopad zhoršeného zdravotního stavu jeho matky, jak věrohodně a konzistentně vyplývá z výpovědi obžalovaného a značí nutnost o ni náležitě pečovat.
6. Vzhledem ke všem okolnostem případu, závažnosti trestné činnosti, sice zločinu, avšak s přihlédnutím k okolnostem konkrétního stíhaného jednání, v rámci kterého obžalovaný chtěl pouze získat zaměstnání a řádně pracovat (aniž by samozřejmě soud bagatelizoval závažnost stíhaného jednání), dále s ohledem na osobu obžalovaného, dosud zcela bezúhonného, který vedl řádný život a pracoval, přičemž se od počátku doznával a současně prohlásil vinu, považoval soud při přijatém prohlášení viny za přiměřený peněžitý trest ve výměře 375 denních sazeb po [částka], tj. celkem [částka]. Úvodem soud zde uvádí, že pochybil ve stanovení výše denní sazby, která je totiž nižší než zákonem určené minimum ve výši [částka], když nepřiléhavě zohlednil prohlášení viny jako důvod pro mimořádné snížení trestu, tedy jako obdobný postup ve smyslu § 58 tr. zákoníku u trestu odnětí svobody. Soud totiž považoval počet denních sazeb za přiléhavý s ohledem na projednávanou trestnou činnost a s ohledem na novelu trestního zákoníku účinnou od [datum], dotýkající se přepočtu denních sazeb. Nicméně peněžitý trest měl být uložen správně a přiléhavěji ve výměře 300 denních sazeb (zohledňující prohlášení viny) po [částka], jelikož i nyní stanovená celková výše peněžitého trestu v částce [částka] je podle závěru soudu zcela adekvátní – peněžitý trest ve vyšší částce, podobně jako např. podmíněný trest odnětí svobody atp., by znamenalo nepřiměřeně přísné potrestání obžalovaného s ohledem na charakter trestné činnosti a postoj obžalovaného, včetně jeho projevené sebereflexe. Uložený peněžitý trest v celkové výměře [částka] je proto odpovídající a odráží okolnosti projednávané věci a osobu obžalovaného. Zároveň v sobě zohledňuje majetkové poměry obžalovaného, přičemž podle výpovědi obžalovaného a zjištěných zůstatcích na jeho účtech je v jeho možnostech takový trest zaplatit, resp. obžalovaný je schopen jej uhradit a současně taková výše stále je dostatečným citelným postihem pro obžalovaného, aby plnila funkci (peněžitého) trestu. Obžalovanému ovšem bylo i tak povoleno splatit peněžitý trest ve dvaceti pravidelných měsíčních splátkách po [částka] (nevylučuje to možnost obžalovaného splatit peněžitý trest najednou či jej splácet vyššími splátkami). Soud totiž shledal, že účel trestu bude naplněn i v případě, pokud jej bude obžalovaný – dosud zcela slušný bezúhonný člověk, který toliko jednou pochybil stíhaným jednáním – splácet. Soud má tak za to, že takto uložený trest bude dostatečně plnit funkci výchovnou a napomůže obžalovanému se náležitě poučit, aby se takovému jednání vyvaroval a aby se již žádné trestné činnosti nedopustil.