Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem ve výši 16,9 % ročně za období od [datum] do [datum] kapitalizovaným částkou [částka], s úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o kontokorentu č. [hodnota]. Smlouvu uzavřela se žalovanou dne [datum] společnost [právnická osoba]., od které následně pohledávku za žalovanou nabyla společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO], sídlem: [adresa] (dále jen „společnost [právnická osoba] “), a to na základě smlouvy o fúzi sloučením ze dne [datum]. Pohledávku za žalovanou později společnost [právnická osoba]., postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum]. Společnost [právnická osoba]., se na základě shora uvedené smlouvy o kontokorentu zavázala poskytnut žalované kontokorentní úvěr ve výši [částka], a to oproti závazku žalované poskytnuté peněžité prostředky vrátit a dále zaplatit úrok ve výši 16,90% ročně. Žalovaná se dále zavázala uhradit účtované poplatky v souvislosti s poskytnutým úvěrem. Před uzavření smlouvy o kontokorentu posoudila společnost [právnická osoba]. úvěruschopnost žalované prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací a kontrolou veřejných databázích. Žalovaná nevrátila poskytnuté peněžité prostředky řádně a včas. V souladu se smluvními ujednáními přistoupila společnost [právnická osoba]. dne [datum] k okamžitému zesplatnění úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaná na poskytnutém úvěru po jeho zesplatnění ničeho neuhradila, byla jí zaslána předžalobní upomínka.
2. Žalovaná zůstala nečinná a k žalobě se v průběhu řízení nijak nevyjádřila.
3. Účastníci řízení na základě výzvy dali svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, případně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních služeb a platebních služeb [právnická osoba]. ze dne [datum] ve spojením s návrhem na uzavření smlouvy o kontokorentu č. [hodnota] ze dne [datum] a s akceptací návrhu na uzavření smlouvy o kontokorentu č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] společnost [právnická osoba]. uzavřela s žalovanou rámcovou smlouvu o poskytování bankovních a platebních služeb. Následně dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba]. uzavřela s žalovanou smlouvu o kontokorentním úvěru. Smlouva byla uvařena na dobu neurčitou. Společnost [právnická osoba]. se smlouvou zavázala umožnit žalované čerpat peněžité prostředky až do záporného zůstatku na běžném účtu žalované ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžité prostředky vrátit a dále zaplatit úrok, případně další související platby. Zápůjční úroková sazba činila 16,90% ročně. Kontokorent poskytnutý společností [právnická osoba]. byl splatný na požádání. Podle čl. 6. 2 písm. b) smlouvy o kontokorentu byla společnost [právnická osoba]. oprávněna v případě prodlení žalované se splácením jakékoliv splátky jistiny, úroků či jiných plateb či příslušenství z kontokorentu či v případě prodlení žalované se úhradou jakéhokoliv jiného závazku vůči společnosti [právnická osoba]., prohlásit kontokorent a veškeré další dosud nesplatné pohledávky z kontokorentu nebo jejich část za okamžitě splatné.
5. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta ve spojení s dokumentací ze systému banky se podává, že společnost [právnická osoba]. před uzavřením smlouvy o kontokorentu č. [hodnota] posoudila úvěruschopnost žalované. Za tímto účelem provedla kontrolu v bankovních a nebankovních registrech klientských informací, a dále i ve veřejných databázích. Při posuzování úvěruschopnosti žalované společnost [právnická osoba]. vycházela z deklarovaného průměrného měsíčního příjmu žalované ve výši [částka], který následně ověřila za pomoci komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů. Dále byly po provedeném preventivním navýšen zohledněny průměrné měsíční výdaje žalované o celkové výši [částka]. Tyto výdaje sestávaly z výdajů na splátky půjček ve výši [částka], výdajů na domácnost ve výši [částka], výdajů na živobytí ve výši [částka] a ostatních výdajů ve výši [částka]. Na základě porovnání průměrných měsíčních výdajů a příjmů žalované dospěla společnost [právnická osoba]. k závěru, že žalované na splátku nové půjčky a dále na nepředvídatelné výdaje zbývá měsíčně částka ve výši [částka], a je tedy schopna poskytnutý úvěr splácet.
6. Z výpisů z osobního účtu žalované č. [č. účtu] za období od dubna 2017 do listopadu 2022 vyplývá, že žalovaná měla na účtu dlouhodobě záporný zůstatek. V listopadu 2022 činil záporný zůstatek na účtu žalované [částka].
7. Z výpisu z osobního účtu žalované ve spojení s výpisem z povoleného debetu žalované se podává, že ke dni [datum] sestával dluh žalované z poskytnutého kontokorentního úvěru z jistiny ve výši [částka] a dále kapitalizovaného úroků ve výši [částka].
8. Z prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvy k uhrazení dluhu ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že společnost [právnická osoba]. z pozice právní nástupkyně společnosti [právnická osoba]. žalovanou informovala o okamžitém zesplatnění jejího závazku ze smlouvy o kontokorentu č. [hodnota]. K zesplatnění závazku přistoupila společnost [právnická osoba]., poté co žalovaná nezaplatila svůj splatný peněžitý dluh řádně a včas dle podmínek smlouvy o kontokorentu č. [hodnota].
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum] včetně přílohy č. [hodnota] se podává, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy o kontokorentu č. [hodnota] byla společností [právnická osoba]. postoupena na žalobkyni.
10. Z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání vyplývá, že společnost [právnická osoba]. písemně informovala žalovanou o postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni.
11. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky. Současně ji upozornila na to, že neuhradí-li dlužnou částku bude nucena se domáhat jejího zaplacení soudní cestou.
12. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba]. úvěrovou smlouvu č. [hodnota]. Na základě té byl žalované poskytnut kontokorent do výše [částka]. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 16,90%. Před uzavřením této smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba]. posouzena úvěruschopnost žalované. Dne [datum] v souladu se smluvními ujednání přistoupila právní nástupkyně společnosti [právnická osoba]. společnost [právnická osoba]. k zesplatnění celého závazku žalované z úvěrové smlouvy č. [hodnota]. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum] postoupena ze společnosti [právnická osoba]. na žalobkyni.
13. Po právní stránce posoudil soud věc následujícím způsobem.
14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
16. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
20. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splněním peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanový vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
22. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
23. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]. byla platně uzavřena smlouva o kontokorentní úvěru, na jejímž základě byla žalovaná oprávněna čerpat peněžité prostředky až do záporného zůstatku na jejím běžném účtu ve výši [částka]. Žalovaná porušila svůj smluvní závazek, když žalobkyni nesplácela poskytnuté peněžité prostředky a dále sjednaný úrok řádně a včas. V důsledku tohoto porušení smluvní povinnosti žalované, byla společnost [právnická osoba]., resp. její právní nástupkyně společnost [právnická osoba]. oprávněna k zesplatnění celého závazku žalované. Ta tak učinila dne 16 10. 2023. Ke dni [datum] sestával dluh žalované z poskytnutého kontokorentního úvěru z jistiny ve výši [částka] a dále kapitalizovaného úroků ve výši [částka]. Žalovaná od zesplatnění závazku společnosti [právnická osoba]., resp. žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou následně postoupena, ničeho neuhradila, ačkoliv je k tomu povinna. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila svůj závazek řádně a včas, je dále povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení. Ta jeho uhrazení požadovala až od dne [datum], ačkoliv se žalovaná ocitla v prodlení již dne [datum]. Soud tak uzavírá, že ze shora uvedených důvodů žalobě vyhověl v plném rozsahu a rozhodl proto tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním právním a skutkovým rozborem, písemné podání nebo návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].