Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a dále zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], IČO: [IČO] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota]. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Na základě této smlouvy, ve znění dodatku č. [hodnota] ze dne [datum], poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžité prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal za poskytnuté peněžité prostředky zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku [částka] spolu s příslušenstvím, a to nejpozději do [datum]. Žalovaný tento svůj závazek porušil, když právní předchůdkyni žalobkyně za poskytnutý úvěr nic nezaplatil. Právní předchůdkyni žalobkyně tak v souladu se smluvními ujednáními vznikl dále nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení žalovaného s uhrazením dlužné částky. Pohledávky za žalovaným byly na žalobkyni postoupeny na základě smlouvy rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], ve znění pozdějších dodatků a dále na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávek. K postoupení pohledávek došlo ke dni [datum]. Žalobkyně se dále žalobou domáhala, aby jí byla žalovaný zaplacena náhrada za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání pohledávky ve výši [částka]. Žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky opakované upomínala, naposledy předžalobní upomínkou ze dne [datum].
2. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka] byla žalobkyně soudem vyzvána k tomu, aby doplnila svá žalobní tvrzení ohledně toho, kdy a jakým způsobem byla před uzavřením smlouvy o úvěru posouzena úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb“). Žalobkyně byla soudem současně vyzvána k tomu, aby označila a předložila důkazy k prokázání doplněných žalobních tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně v reakci na výzvu soudu ve svém podání ze dne [datum] uvedla, že žádnými důkazy ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje. V návaznosti na toto sdělení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka]. O částečném zpětvzetí žalobkyně rozhodl soud usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kdy řízení v odpovídající rozsahu částečně zastavil. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne [datum].
3. Žalovaný zůstal nečinný a k žalobě se v průběhu řízení nijak nevyjádřil.
4. Podáním ze dne [datum] omluvila žalobkyně sebe a svého zástupce z nařízeného jednání na dne [datum] a uvedla, že souhlasí s tím, aby soud rozhodl v jejich nepřítomnosti. Soud dal v této souvislosti žalobkyni přípisem ze dne [datum] na vědomí, že je povinen v projednávané věci zkoumat otázku posouzení úvěruschopnosti žalovaného při poskytnutí úvěru, s tím, že v případě neprokázaní řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného bude třeba doplnit žalobní tvrzení a specifikovat výši jistiny a příslušenství po započítání eventuálních splátek. Současně soud žalobkyni poučil o tom, že pokud nebudou bez přítomnosti účastníků prokázány shora uvedené skutečnosti, může být žaloba zamítnuta. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), na adresu jeho platného trvalého pobytu dle výpisu z registru obyvatel. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodnul v nepřítomnosti účastníků5. Z výpisu žalobkyně z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně byla do obchodního rejstříku zapsána dne [datum] je společnost s ručením omezeným.6. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] včetně dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o úvěru č. [hodnota] a obchodních podmínek [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. pro poskytování úvěrů splatných jednorázově se podává, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] distančním způsobem smlouvu o úvěru, ve které se žalobkyně zavázala zapůjčit žalovanému peněžité prostředky ve výši [částka]. Dodatkem č. [hodnota] ke smlouvě o úvěru ze dne [datum] byla výše poskytnutého úvěru navýšena na [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v jedné splátce ve výši [částka]. Datum splatnosti úvěru bylo stanoveno ke dni [datum].7. Z výpisu z běžného účtu právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala na účet žalovaného uvedený ve smlouvě o úvěru č. [hodnota] postupně peněžité prostředky ve výši [částka], a to dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka].8. Ze smlouvy o postoupení ze dne [datum] včetně příloh ve spojení se společným prohlášením smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum] a potvrzení o provedení transakce ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalobkyní na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek dne [datum] další dílčí smlouvu o postoupení pohledávek. Na základě této dílčí smlouvy byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni.9. Z oznámeních o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího archu se podává, že jak žalobkyně, tak i právní předchůdkyně žalobkyně vyrozuměly písemně žalovaného o postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně ve svém oznámení o postoupení pohledávky žalovaného dále vyzvala k zaplacení dlužné částky, a to nejpozději do [datum]. Současně upozornila žalovaného na to, že pokud nebude jevit zájem či neposkytne součinnost k řešení svého závazku smírnou cestou, bude si žalobkyně účtovat účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání pohledávky, a to dle připojeného ceníků, přičemž jejich úhrada bude nárokována i v případném soudním řízení.10. Z dopisu ze dne [datum] a výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] včetně podacího archu vyplývá, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného opakovaně vyzvala k zaplacení dlužné částky. Současně jej vždy upozornila na to, že nebude-li jí dlužná částka zaplacena v dodatečně stanovené lhůtě, bude nucena se jejího zaplacení domáhat soudní cestou.11. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že v rámci mimosoudního vymáhání pohledávky, žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] dopis. Následně ve dnech [datum] a [datum] vyslala na kontaktní adresu žalovaného za účelem vymožení pohledávky svého pověřeného terénního pracovníka.12. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným distančním způsobem smlouvu o úvěru č. [hodnota]. Na základě té poskytla žalovanému postupně peněžité prostředky v celkové výši [částka]. Žalovaný se zavázal za poskytnuté peněžité prostředky zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši [částka], a to v jedné splátce do [datum]. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni, přičemž žalovaný byl o prostoupení pohledávky písemně vyrozuměna jak právní předchůdkyní žalobkyně, tak žalobkyní. Žalobkyně žalované o zaplacení dlužné částky opakovaně upomínala. Žalobkyní nebylo v řízení tvrzeno, tím méně prokázáno, že byla při uzavření úvěrové smlouvy s odbornou péčí posouzena úvěruschopnost žalovaného.13. Po právní stránce soud posoudil věc následujícím způsobem. Podle § 2395 zákon č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum] (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.20. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.21. Podle § 1968 o. z. dlužník, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.23. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.24. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je z převážné části důvodná.25. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] distančním způsobem uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2 zákona o spotřebitelském úvěru, a to ve znění pozdějšího dodatku č. [hodnota] ze dne [datum]. Naposledy citovaný zákon poskytovateli spotřebitelského úvěru ukládá povinnost před uzavřením smlouvy s odpornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Nedodržení této zákonné povinnosti má podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru za následek absolutní neplatnost smlouvy. V poměrech projednávané věci nebylo žalobkyní věrohodně prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného. Ostatně sama žalobkyně v řízení uvedla, že žádnými důkazy ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje a vzala z toho důvodu svou žalobu částečně zpět. Žalobkyní bylo v řízení věrohodně prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě uzavřené smlouvy o úvěru peněžité prostředky ve výši [částka]. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak plnila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému bez právního důvodu, a ten se na její úkor bezdůvodně obohatil. Žalovaný je proto v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen toto bezdůvodné obohacení vrátit žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným právní předchůdkyní žalobkyně platně postoupena. Soud proto vyhověl žalobě co do požadavku na zaplacení částky [částka] odpovídající jistině poskytnutého spotřebitelského úvěru. Soud dále přiznal žalobkyni požadované náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], které žalobkyni vznikly opakovaným upomínáním žalovaného a dále opakovanými návštěvami pověřených terénních zaměstnanců žalobkyně na kontaktní adrese žalovaného za účelem vymožení pohledávky.26. Pokud jde o požadované příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení posoudil soud nárok žalobkyně podle § 1958 odst. 2 o. z., přičemž za první doložené vyzvání žalovaného k plnění, po kterém byl žalovaný povinen plnit žalobkyni bez zbytečného odkladu, tedy vydat žalobkyni to o co se bezdůvodně obohatil, považuje soud výzvu učiněnou prostřednictvím písemného oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Tato výzva byla žalovanému odeslána dne [datum], přičemž má soud v souladu § 573 o. z. za to, že se dostala do dispoziční sféry žalované třetí den od odeslání, tedy dne [datum]. Nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení proto soud žalobkyni přiznal až od následujícího dne, tedy od [datum], jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbytku soud požadavek žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení včetně zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného částkou [částka] zamítl, jak i uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z převážné části úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].