Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

8 C 344/2025

Soud: Obvodní soud pro Prahu 7Datum rozhodnutí: 18. 6. 2026Senát: Obvodní soud pro Prahu 7Č. j.: 8 C 344/2025-34Samosoudce: Mgr. Pavel PunčochářAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 27. 8. 2026Předmět řízení: o 23 700 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPH07:2026:8.C.344.2025.1
náklady řízeníbezdůvodné obohaceníneplatnost smlouvylhůtyodročenídokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladůpostoupení pohledávkypodnikatel
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 17. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (86) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaný žalobkyni zaplatil částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že její právní předchůdkyně – společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , [adresa] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota]. Na základě té poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit a dále jí zaplatit smluvní úrok ve výši [částka], a to nejpozději do 30 dnů. Žalovaný svůj závazek porušil, neboť peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil a dále jí nezaplatil sjednaný smluvní úrok. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky opakovaně upomínán, naposledy předžalobní upomínkou ze dne [datum].

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ve spojení s dodatkem č. [hodnota] ke smlouvě o úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky v celkové výši [částka], a to převodem na bankovní účet č. [č. účtu]. Žalobkyně se nejprve dne [datum] zavázala poskytnou žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], následně však na základě dohody s žalovaným ze dne [datum] svůj závazek rozšířila na [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a dále jí zaplatit částku smluvní úrok ve výši [částka], to vše nejpozději do 30 dnů. Sjednaná zápůjční úroková sazba činila 225,8% ročně a výše [Anonymizováno] za celý úvěr činila 2329,70%.

4. Z výpisu z běžného účtu se podává, že na bankovní účet č. [č. účtu] byla dne [datum] pod variabilním symbolem [var. symbol] poukázána částka [částka]. Dne [datum] byla na bankovní účet č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol] poukázána částka [částka].

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně dodatku č. 1ke smlouvě o postoupení pohledávek soud zjistil, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala postoupit na žalobkyni pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ve výši [částka].

6. Z upomínky ze dne [datum] a dne [datum] se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala k zaplacení dlužné částky.

7. Z dopisu ze dne [datum] vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyrozuměla o tom, že pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ve výši [částka] postoupila na žalobkyni.

8. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení částky [částka] představující dluh žalovaného ze smlouvy o úvěru č. [hodnota], a to do tří dnů. Žalobkyně žalovaného současně poučila o tom, že nebude-li částka ve stanovené lhůtě uhrazena, bude nucena se jejího zaplacení domáhat soudní cestou. Výzva k úhradě byla žalovanému odeslána dne [datum].

9. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému ve dnech [datum] a [datum] peněžní prostředky v souhrnné výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a dále jí zaplatit částku smluvní úrok ve výši [částka], to vše nejpozději do 30 dnů. Sjednaná zápůjční úroková sazba činila 225,8% ročně a výše [Anonymizováno] za celý úvěr činila [Anonymizováno].[Anonymizováno] %. Žalovaný poskytnuté peněžité prostředky právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil a dále jí ani neuhradil sjednaný smluvní úrok. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala postoupit pohledávku za žalovaným na žalobkyni. O postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyrozuměla přípisem ze dne [datum]. Dne [datum] žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku.

10. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

11. Podle § 2395 zákona č. 82/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o [Anonymizováno] úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), [Anonymizováno] úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o [Anonymizováno] úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše [Anonymizováno] úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne [Anonymizováno] úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele [Anonymizováno] úvěr splácet.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli [Anonymizováno] úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu [Anonymizováno] úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.

17. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Je-li smlouva o úvěru uzavírána mezi úvěrujícím jakožto podnikatelem a úvěrovaným jakožto spotřebitelem je dále nezbytné, aby úvěrující před jejím uzavřením s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost úvěrovaného. Jedná se o jeden z konkrétních projevů ochrany spotřebitele jakožto slabším smluvní strany. Hlavním smyslem a účelem posuzování úvěruschopnosti je ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, které spočívají v poskytování úvěrů spotřebiteli nikoli s cílem jejich splacení, ale s cílem dosáhnout zisku, a to realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Sankcí za nedostatečné posouzení úvěruschopnosti ze strany úvěrujícího je absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.).

18. Žalobkyně věrohodně nedoložila, že by její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného před uzavření smlouvy o úvěru posoudila. Soudu nemohl žalobkyni o neunesení důkazního břemene ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného poučit, neboť se bez předchozí důvodné omluvy nezúčastnila nařízeného jednání a ani nepožádala o jeho odročení. O neunesení důkazního břemene ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného si však musela být vědoma i sama žalobkyně, neboť již v žalobě uvedla, že pokud nebude mít soud nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, požaduje, aby jí byl žalobou uplatněný nárok přiznán alespoň v části dlužné jistiny, a to z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného, přičemž žádné důkazy k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného v žalobě neoznačila a soudu ani nepředložila. Soudu proto nezbylo než smlouvu o úvěru č. [hodnota] posoudit jako absolutně neplatnou.

19. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru č. [hodnota] nemohl soud vyhovět žalobkyni uplatňovanému nároku na zaplacení smluvního úroku ve výši [částka], neboť jeho právním základem měla být právě uvedená absolutně neplatná smlouva. Žaloba byla tudíž soudem v uvedeném rozsahu zamítnuta, jak i uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku. Nad rámec právě uvedeného soud upozorňuje na to, že za zcela nepřiměřenou, lze považovat i mezi účastníky sjednanou úrokovou sazbu, která činila 225,8% ročně a převyšovala tak značně běžné úrokové sazby.

20. Soud z důvodu principu [Anonymizováno] nemohl žalobkyni přiznat ani požadovaný úrok z prodlení vztahující se ke smluvnímu úroku. Žaloba byla proto i v této části zamítnuta, jak uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku.

21. Pokud jde o žalobkyní požadovanou dlužnou jistinu, je třeba uvést, že je-li smlouva o úvěru z důvodu nedostatečného prověření úvěruschopnosti absolutně neplatná, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru, neboť toto poskytnutí peněžitých prostředků bez právního titulu úvěrujícím představuje jeho bezdůvodné obohacení. Žalobkyní bylo v řízení prokázáno, že její právní předchůdkyně žalovanému na základě shora uvedené absolutně neplatné smlouvy o úvěru č. [hodnota] poskytla jistinu ve výši [částka], přičemž žalovaný z poskytnuté jistiny právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni nic nevrátil. Žalovaný je proto povinen žalobkyni bezdůvodné obohacení v podobě nesplacené jistiny vydat. Soud proto shledal žalobu co do částky [částka] jako důvodnou.

22. Pokud jde zákonný úrok z prodlení vztahující se k dlužné jistině, je nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. splatný na výzvu ochuzeného. Za první doložené vyzvání žalovaného k plnění, po kterém byl povinen žalobkyni bezdůvodné obohacení vydat, považuje soud předžalobní upomínku ze dne [datum], která byla žalovanému odeslána dne [datum], přičemž jeho vydání bylo požadováno do tří dnů. Za předpokladu, že se předžalobní upomínka dostala do dispoziční sféry žalovaného dne [datum] (§ 573 o. z.), se žalovaný mohl nejdříve ocitnout v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení dne [datum]. Soud proto přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení až právě od uvedeného data.

23. O náhradě nákladů řízení soudu rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 68,78 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 84,39 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 15,61 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací