Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 500 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba žalobkyně proti žalovanému se zamítá co do částky 4 880,59 Kč spolu s úrokem zprodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 500 Kč od 9. 9. 2023 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 23.8. 2024 domáhala z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota] uzavřené s žalovaným dne 7.8. 2023 zaplacení:- částky 5 500 Kč jako jistiny úvěru10 C 7/2025- částky 2 933,59 Kč jako úroku a poplatku za poskytnutí úvěru - částky 1 947 Kč jako smluvní pokuty ve výši 0,1 % z částky 5 500 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou počínaje dnem 5.9.2023 do 23.8.2024 - úroku z prodlení z žalované jistiny do 5.9.2023 do zaplacení.Na základě shora uvedené smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému částku 5 500 Kč, kterou se ji žalovaný zavázal vrátit nejpozději do 4.9.2023 včetně shora uvedeného poplatku a úroku. Úvěr žalovanému poskytla dne 7.8.2023 převodem na účet. Pokud jde o prověření úvěruschopnosti, vyšla jednak z údajů uvedených samotným žalovaným, jednak z údajů zjištěných analýzou výpisů z účtu žalovaného prostřednictvím služby Kontomatik za období od listopadu 2022 do března 2023 a z výpisů databází EUCB, REPI, NRKI/BRKI. Na základě toho dospěla k závěru, že žalovaný mel pravidelný příjem ve výši 21 843 Kč a po uhrazení pravidelných výdajů mu měsíčně zbývá 12 000 Kč. Zohlednila také průměrný kreditní obrat ve výši 91 000 Kč a průměrný roční obrat ve výši 480 000 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Skutkový stav:
3. Z úvěrové smlouvy č. [hodnota] uzavřené dne 7.8. 2023 mezi žalobkyní jako poskytovatelem úvěru a žalovaným jako úvěrovaným soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 500 Kč s tím, že žalovaný jej splatí jednorázově do 28 dnů od odeslání prostředků z úvěru úvěrovanému. Úrok byl sjednán ve výši 36% ročně a RPSN činila 26 207,38% ročně. Smlouva dále obsahovala ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1% denně z částky ohledně níž je úvěrovaný v prodlení.
4. Úvěr ve výši 5 500 Kč byl žalovanému vyplacen převodem na jeho běžný účet dne 7.8.2023. Bezprostředně před poskytnutím předmětného úvěru si žalovaný vzal další tři menší úvěry v rozmezí v celkové výši cca 16 700 Kč (ve dnech 1.8.2023 až 4.8.2023), což má soud za prokázané výpisem z účtu žalovaného č. [č. účtu] za měsíc červenec 2023).
5. Z výpisu z účtu žalovaného č. [č. účtu] za měsíce duben až červenec 2023, kterými žalobkyně disponovala před uzavřením úvěrové smlouvy, soud zjistil, že žalovaný měl stály příjem ve výši cca 21 500 kč až 22 000 Kč měsíčně od společnosti [právnická osoba], nicméně v uvedených měsících si vzal celou řadu spotřebitelských úvěrů. Jen v červnu 2023 se jednalo o celkem pět úvěrů, a to úvěr od společnosti [Anonymizováno] ve výši 2 400 Kč, od společnosti [Anonymizováno] ve výši 3 000 Kč a 2 500 Kč, od společnosti [právnická osoba] ve výši 11 000 Kč a od společnosti [Anonymizováno] ve výši 20 000 Kč. V měsíci červenci 2023 se jednalo celkem o šest úvěrů, a to úvěr od společnosti [právnická osoba] ve výši 4 000 Kč a 2 000 Kč, od společnosti [Anonymizováno] ve výši 1 522 Kč, od společnosti [právnická osoba] ve výši 50 000 Kč, od společnosti [právnická osoba]. ve výši 10 000 Kč a od společnosti [Anonymizováno] ve výši 6 500 Kč. Výpisy z účtu žalovaného za období od listopad 2022 až březen 2023 považuje soud za irelevantní s ohledem na jejich stáří a skutečnost, že žalobkyně prokazatelně disponovala výrazně aktuálnějšími výpisy s větší vypovídací schopností, co se týká aktuální finanční situace žalovaného.
6. Pokud jde o REPI credit report, dle soudu má v podstatě nulovou vypovídací hodnotu, neboť ke dni 7.8.2023, kdy byl vyhotoven, zachycoval existenci pouze pěti úvěrových kontraktů, což neodpovídá tomu, jaké závazky žalovaný ve skutečnosti v té době měl, jak vyplývá ze shoraShodu s prvopisem potvrzuje [jméno FO].10 C 7/2025uvedených výpisů. Totéž platí pro výpis EUCB, ve kterém jsou zachyceny pouze tři závazky z prvních tří měsíců roku 2023.
7. Z ostatních provedených důkazů (kopie OP včetně selfie fotografie, úvěrových podmínek na č. l. 44-48, potvrzení o provedené platbě na č. l. 49, listiny s nadpisem editace profilu klienta na č. l. 96) soud neučinil žádné závěry rozhodné pro posouzení věci, a to s ohledem na níže uvedené právní posouzení.Právní posouzení:
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
10. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
11. Dle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb, o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnostíShodu s prvopisem potvrzuje [jméno FO].10 C 7/2025spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
13. Po zhodnocení provedených důkazů má soud za to, že žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr, aniž by posoudila jeho úvěruschopnost s odbornou péčí, jak ji ukládá zákon. Žalobkyně, byť si musela být vědoma, že žalovaný se v podstatě ocitl ve dluhové spirále, kdy si bere jeden úvěr za druhým, mu přesto poskytla další úvěr, byť pouze v řádu jednotek tisíců. Její tvrzení, že z jí oslovených registrů nezískala žádné negativní informace o žalovaném neobstojí, neboť ji muselo být s ohledem na informace plynoucí z bankovních výpisů zřejmé, že registry nedisponují aktuálními informacemi o úvěrech poskytnutých žalovanému nebankovními společnostmi. Soud má za to, že žalobkyně si selektivně vybrala pouze ty informace, které se ji hodily, aniž by se kriticky zamyslela nad rychlostí a způsobem, jakým se žalovaný v posledních měsících zadlužuje. Při takovém množství úvěrů, kdy žalovaný pravděpodobně tzv. „vytloukal klín klínem“ je až zarážející, jak neuváženě si žalobkyně počínala, a to bez ohledu na to, jak nízkou částku žalovanému poskytla. Protože žalobkyně nesplnila svoji povinnost vyplývající ust. § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelského úvěru a poskytla žalovanému úvěru, byť ji muselo být zřejmé, že není úvěruschopný, považuje soud úvěrovou smlouvu na neplatnou, což se týká i všech vedlejších ujednání, na jejichž základě se žalobkyně domáhá úroku či smluvní pokuty. Na poskytnuté plnění pak soud hledí jako na bezdůvodné obohacení.
14. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Žalovanému bylo vyplaceno 5 500 Kč, přičemž žalovaný netvrdil, natož že by prokázal, že žalobkyni cokoliv uhradila zpět. Tato částka tak představuje oč se žalovaný bezdůvodně obohatil na její úkor a v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl.
16. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je neplatná, není žalovaný povinen platit jakékoliv smluvní pokuty či úroky sjednané touto smlouvou. Soud proto žalobu ve zbytku zamítl jako nedůvodnou a to i pokud jde o úrok z prodlení. Vzhledem k neplatnosti smlouvy se žalovaný neocitl v prodlení s povinností splatit poskytnutou jistinu, neboť lhůta k plnění je určena v souladu s ustanovením § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru teprve tímto rozsudkem.
17. Závěrem soud považuje za vhodné podotknout, že i kdyby nedospěl k závěru o neplatnosti smlouvy ze shora uvedených důvodů, má soud za to, že by ke stejnému závěru o neplatnosti smlouvy dospěl z důvodu jejího rozporu s dobrými mravy, a to pro výši RPSN v desítkách tisíc procent, a to i při vědomí, že se jednalo o tzv. mikroúvěr na dobu cca jednoho měsíce.
18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pokud soud přistoupí ke kapitalizaci úroků z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku, lze konstatovat, že převážně úspěšný byl žalovaný. Protože mu ale žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.Shodu s prvopisem potvrzuje [jméno FO].
19. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. s § 87 zákona č. 257/2016 Sb., když soud vzal v úvahu míru zadlužení žalovaného, výši jeho příjmů, jakož i výši přiznaného nároku. Za dobu přiměřenou možnostem žalovaného považuje soud dobu 30 dní.