Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 18 949 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši- 11,5 % ročně z částky 7 215 Kč od 15. 7. 2025 do zaplacení- 11,5 % ročně z částky 7 215 Kč od 15. 7. 2025 do zaplacení- 12 % ročně z částky 3 619 Kč od 25. 6. 2025 do zaplaceníto vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně [tituly před jménem] [jméno FO] na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 615 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 25. 9. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 949 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 7 215 Kč od 15. 7. 2025 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 7 215 Kč od 15. 7. 2025 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 619 Kč od 25. 6. 2025 do zaplacení z titulu příspěvku placeného provozovatelem tuzemského vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za újmu vzniklou provozem vozidla v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů.
2. Část jistiny ve výši 7 515 Kč žalobkyně požadovala ve vztahu k osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka [SPZ], VIN [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [IBAN], (dále jen „Vozidlo A“) který byl v době od 20. 12. 2024 do 9. 4. 2025, tj. 111 dnů, evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, žalovaný byl ohledně něho evidován jako provozovatel a zároveň k vozidlu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně na základě toho uplatnila nárok na příspěvek podle § 45 odst. 2 až 4 uvedeného zákona vypočtený jako součin počtu dní a denní sazby, konkrétně 111 dnů krát 65 Kč, tedy 7 215 Kč, a dále na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 45 odst. 2 uvedeného zákona ve výši 300 Kč dle § 6 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
3. Část jistiny ve výši 7 515 Kč žalobkyně požadovala ve vztahu k osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka [SPZ], VIN [VIN kód], (dále jen „Vozidlo B“) který byl v době od 20. 12. 2024 do 9. 4. 2025, tj. 111 dnů, evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, žalovaný byl ohledně něho evidován jako provozovatel a zároveň k vozidlu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně na základě toho uplatnila nárok na příspěvek podle § 45 odst. 2 až 4 uvedeného zákona vypočtený jako součin počtu dní a denní sazby, konkrétně 111 dnů krát 65 Kč, tedy 7 215 Kč, a dále na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 45 odst. 2 uvedeného zákona ve výši 300 Kč dle § 6 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
4. Část jistiny ve výši 3 919 Kč žalobkyně požadovala ve vztahu k osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značka [SPZ], VIN [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [IBAN], (dále jen „Vozidlo C“) který byl v době od 5. 1. 2025 do 22. 3. 2025, tj. 77 dnů, evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, žalovaný byl ohledně něho evidován jako provozovatel a zároveň k vozidlu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně na základě toho uplatnila nárok na příspěvek podle § 45 odst. 2 až 4 uvedeného zákona vypočtený jako součin počtu dní a denní sazby, konkrétně 77 dnů krát 47 Kč, tedy 3 619 Kč, a dále na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 45 odst. 2 uvedeného zákona ve výši 300 Kč dle § 6 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla5. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, ač byl vyzván předžalobní upomínkou odeslanou dne 20. 8. 2025.6. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.7. Soud ve věci rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, přičemž účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.8. Soud posoudil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Jako provozovatel Vozidla A i Vozidla B byl v celém období od 20. 12. 2024 do 9. 4. 2025 veden žalovaný, přičemž zdvihový objem válců motoru byl v případě Vozidla [právnická osoba] 896 cm3 a v případě Vozidla [právnická osoba] 199 cm3. Žalovaný byl dále v celém období od 5. 1. 2025 do 22. 3. 2025 veden i jako provozovatel Vozidla C, přičemž zdvihový objem válců motoru Vozidla C byl 1 760 cm3 (prokázáno informacemi z registru silničních vozidel). K ani jednomu z předmětných vozidel nebylo v uvedených obdobích sjednáno pojištění odpovědnosti (žalovaný netvrdil ani neprokazoval opak). Žalobkyně vyzvala žalovaného ve vztahu ke každému z předmětných vozidel k úhradě příspěvku do garančního fondu, přičemž všechny výzvy obsahovaly vyčíslení příspěvku a nákladů žalobkyně, 60denní lhůtu k plnění a poučení, jak je možno doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek (ve vztahu k Vozidlu A prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 30. 4. 2025 a informací pošty o doručení zásilky, ve vztahu k Vozidlu B prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 30. 4. 2025 a informací pošty o doručení zásilky, ve vztahu k Vozidlu C prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 10. 4. 2025 a informací pošty o doručení zásilky). Právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby (prokázáno třemi předžalobními upomínkami ze dne 20. 8. 2025 a podacím archem z téhož dne).9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, provozovatel tuzemského vozidla zaplatí žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1, tedy povinnosti mít ohledně tuzemského vozidla sjednáno pojištění odpovědnosti, a dále paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně prokázala, že žalovaného k zaplacení všech příspěvků vyzvala podle § 46 uvedeného zákona ve lhůtě dle § 47 uvedeného zákona. Výše příspěvku byla vypočtena v souladu se zákonem a vyhláškou č. 69/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jak ve vztahu k Vozidlu A, tak ve vztahu k Vozidlu B na částku 7 215 Kč (kdy denní sazba činí u osobních automobilů se zdvihovým objemem válců motoru přesahujícím 1 850 cm3 a nepřesahujícím 2 500 cm3 65 Kč) a ve vztahu k Vozidlu C na částku 3 619 Kč (kdy denní sazba činí u osobních automobilů se zdvihovým objemem válců motoru přesahujícím 1 350 cm3 a nepřesahujícím 1 850 cm3 47 Kč). Výše paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na každý z uvedených příspěvků činí podle § 6 uvedené vyhlášky částku 300 Kč. Jelikož žalovaný coby provozovatel specifikovaných vozidel neměl ve výše uvedených obdobích k vozidlům sjednáno pojištění odpovědnosti, přičemž z toho vyplývající příspěvek, jehož příjemcem je žalobkyně, nezaplatil, vznikl žalobkyni nárok uplatněný žalobou v plné výši.10. Soud proto žalobu shledal důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl včetně požadovaného příslušenství.11. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů ve výši 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají zea) zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč;b) odměny za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), po 400 Kč podle § 14b odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, žaloba);c) paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. za uvedené 3 úkony;d) náhrady za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 1 500 Kč, tedy 315 Kč.13. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.14. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. věta před středníkem, neboť neshledal mimořádné okolnosti, které by odůvodňovaly určit lhůtu k plnění jinou než zákonem předvídanou