Rozsudek ze dne 9. 10. 2024
Výrok byl opraven usnesením ze dne 6. 11. 2024 (§ 164 o. s. ř.), viz Rozhodnutí v této věci.
Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 24 665 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 465 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 439 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora specifikované částky s příslušenstvím jako příspěvku placeného vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla bez pojištění odpovědnosti. Žalovaná částka sestává ze čtyř příspěvku v celkové výši 23 465 Kč za období od 15. 8. 2021 do 6. 10. 2021, od 5. 11. 2021 do 19.5.2022, od 4.1.2022 do 19.5.2022 a od 20.5.2022 do 8.9.2022, kdy k vozidlu RZ: [SPZ] (dále jen „vozidlo“) nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti, a dále poplatků za mimosoudní uplatnění v celkové výši 1 200 Kč (á 300 Kč za každý jednotlivý případ). Žalovaný nereagoval na písemnou výzvu žalobkyně k zaplacení příspěvku, jakož ani na předžalobní upomínku.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.
3. Soud v souladu s ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů, aniž nařizoval jednání.
4. Na základě listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění.
5. Žalovaný byl v období od 15. 8. 2021 do 8. 9. 2022 provozovatelem vozidla o zdvihovém objemu válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 (prokázáno kupní smlouvou ze dne 14. 8. 2021 a sdělením odboru dopravně správních činností ze dne 31. 7. 2024), k němuž však v uvedeném období neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem (žalovaný netvrdil opak).
6. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisy ze dne 7. 7. 2023 k úhradě příspěvků do garančního fondu ČKP ve výši 3 445 Kč za období od 15. 8. 2021 do 6. 10. 2021 + 300 Kč jako poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva, ve výši 3 900 Kč za období od 5. 11. 2021 do 3. 1. 2022 + 300 Kč jako poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva, ve výši 8 840 Kč za období od 4. 1. 2022 do 19. 5. 2022 se sdělením, že poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč nebude v tomto případě požadován, dojde-li k úhradě příspěvku do 60 dní od doručení výzvy, a ve výši 7 280 Kč za období od 20. 5. 2022 do 8. 9. 2022 + 300 Kč jako poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva (prokázáno výzvami ze dne 7. 7. 2023 a doklady o sledování doporučené zásilky adresované žalovanému s datem podání 7. 7. 2023). Všechny výzvy obsahovaly zákonem stanovené náležitosti a příslušná poučení o právech a povinnostech.
7. Právní zástupkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby (prokázáno předžalobními upomínkami ze dne 6. 2. 2024)
8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
9. Podle ust. § 1 odst. 2 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb. byl žalovaný povinen mít k vozidlu sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Pokud shora uvedené povinnosti nedostál, byl žalovaný jako vlastník/provozovatel vozidla povinen dle § 4 odst. 1 a 2 zák. č. 168/1999 Sb. zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení této povinnosti. Výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 a 5 zák. č. 168/1999 Sb. vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována tato povinnost a výše denní sazby, která dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. na základě zdvihového objemu válců motoru vozidla činí částku 65 Kč. S ohledem na období, kdy k vozidlu nebylo sjednáno povinné ručení (tj. po dobu celkem [hodnota] dní), činí výše příspěvku 23 465 Kč. Žalobkyně má dále na základě ust. § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. nárok na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za každou výzvu k úhradě příspěvku. Žalobkyně dle § 4 odst. 6 a 7 zák. č. 168/1999 Sb. vyzvala žalovaného v zákonné lhůtě k zaplacení každého dílčího příspěvku (celkem čtyřikrát), řádně výzvy odůvodnila, poskytla mu lhůtu minimálně 30 dní ode dne doručení výzvy ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek za vozidlo a poskytla mu potřebné zákonné poučení. Žalovaný přesto ve stanovené lhůtě ničeho neuhradil a žalobkyni tak podle § 1968 a § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vzniklo také právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, přičemž žalovaný se ocitl v prodlení dne 21.9.2023, poté co marně uplynuly lhůty stanovené ve výzvách k úhradě příspěvku. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 439 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 987 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 24 665 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a žaloba) realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč, tj. 252 Kč. Soud nepovažoval za účelný úkon doplnění žaloby ze dne 26. 9. 2024, jelikož skutečnosti v něm uvedené mohly a měly být součástí žaloby samé, a proto za něj nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů.
11. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. věta před středníkem, neboť soud neshledal mimořádné okolnosti, které by odůvodňovaly určit lhůtu k plnění jinou než zákonem předvídanou.
12. Platební místo nákladů řízení určil soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř.
Usnesení ze dne 6. 11. 2024
Výrok
Rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 9. 10. 2024, č. j. 10 C 86/2024-164 se ve výrokové části pod bodem I. opravuje tak, že chybně uvedená specifikace úroku z prodlení, kdy chybí vymezení období, za které je povinen žalovaný úrok hradit, správně zní „ ve výši 15% ročně z částky 23 465 Kč od 21.9.2023 do zaplacení“.
Odůvodnění
Shora uvedeným rozsudkem uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 24 665 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 465 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok č. I). Při vyhlášení rozsudku nebylo uvedeno období, za které je žalovaný povinen platit úrok z prodlení. Výrokem č. II rozhodl soud o náhradě nákladů řízení.Jedná se o zjevnou nesprávnosti, tj. pochybení vzniklé v důsledku zjevného a okamžitého selhání v duševní nebo mechanické činnosti osoby, za jejíž účasti došlo k vyhlášení nebo vyhotovení rozsudku, a které je pro každého snadno poznatelné, zejména z porovnání výroku rozsudku s jeho odůvodněním, případně i z jiných souvislostí (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2061/2010, ze dne 12. 1. 2011). Je zjevné, že výrok č. I v části stanovující povinnost k úhradě úroku z prolení bez uvedení období postrádá smysl. Soud proto tuto zjevnou nesprávnost podle ust. § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) tímto usnesením opravil.