Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 017 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 017 Kč od 3. 1. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 29. 9. 2023 ve znění doplnění ze dne 12. 3. 2024 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 14 017 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že na základě smlouvy č. SoSSE/7613289 ze dne 11. 9. 2019 dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaná však za elektřinu odebranou v období od 4. 8. 2021 do 14. 12. 2022, jejíž cenu jí žalobkyně vyúčtovala fakturou č. [hodnota] ze dne 8. 8. 2022 na částku 35 618 Kč splatnou do 25. 8. 2022 a fakturou č. [hodnota] ze dne 15. 12. 2022 na částku 14 016 Kč splatnou do 2. 1. 2023, uhradila žalobkyni pouze částku ve výši 35 617 Kč. Žalovaná proto dluží žalobkyni ještě částku ve výši 14 017 Kč, kterou dosud neuhradila, a to ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne 24. 8. 2023.
2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na území Česka, ale žalovaná je státní příslušnicí Slovenska, a proto poměr mezi účastníky, z kterého vznikl tento spor, je poměrem s mezinárodním prvkem, a soud tak nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a jakým právem se tento poměr účastníků řídí. Na poměry s mezinárodním prvkem dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ZMPS“), v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). Podle čl. 17 odst. 1 a 18 odst. 2 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech může být žalovaný, který je spotřebitelem, žalován pouze u soudů členského státu, na jehož území má bydliště. Žalovaná má na území České republiky své bydliště, a proto má zdejší soud pravomoc tuto věc rozhodnout. Podle čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) je rozhodným právem v této věci právo země obvyklého místa bydliště žalované, která je spotřebitelem, tedy české právo.
3. Usnesením ze dne 10. listopadu 2023, č. j. EPR 240577/2023-14, vyzval zdejší soud žalovanou, aby se ve lhůtě do 15 dnů od doručení tohoto usnesení (doručeno dne 23. 11. 2023) vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále také jen „o. s. ř.“/) s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.).
4. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaná na uvedenou výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala. Soud tak ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, že i žalovaná souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, tedy pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů. Soud proto podle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání.
5. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
6. Žalovaná spolu s [jméno FO] podepsali dne 6. 9. 2019 žádost o změnu smlouvy – převod dodávky elektřiny z [jméno FO] na žalovanou (změnu zákazníka ve specifikovaném odběrném místě bez přerušení dodávky elektřiny a beze změny charakteru odběru - viz žádost o změnu ze dne 6. 9. 2019). Žalobkyně uvedenou žádost akceptovala a zaslala žalované potvrzení, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. SoSSE/7613289 (dále jen „Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalované sdružené služby dodávky elektřiny od 11. 9. 2019 (tj. dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], byt č. [hodnota] v přízemí a zajistit související služby v elektroenergetice) a žalovaná se zavázala elektřinu odebírat a platit za ni cenu stanovenou způsobem uvedeným v ceníku, tvořenou regulovanou složkou ceny za související služby v elektroenergetice, kterou zveřejňuje Energetický regulační úřad formou cenového rozhodnutí v distribuční sazbě D25d a neregulovanou smluvní složkou ceny, která je specifikována v ceníku v tarifu [Anonymizováno] a je tvořena z ceny za spotřebovanou elektřinu a stálého měsíčního platu za odběrné místo. Součástí Smlouvy jsou i obchodní podmínky dodávky komodity č. 11/2018, ceník žalobkyně a ceník smluvních pokut č. E_04/2015 (viz Smlouva a ceník). Smlouva byla sjednána na dobu určitou do 31. 8. 2021 s tím, že neoznámí-li žádná ze smluvních stran druhé smluvní straně nejpozději 4 měsíce před uplynutím sjednané doby, že na ukončení smlouvy trvá, prodlužuje se smlouvy vždy o 24 měsíců (viz Smlouva). Žalovaná od žalobkyně odebrala v období od 4. 8. 2021 do 2. 8. 2022 celkem 8 042 kWh elektřiny, které jí žalobkyně vyúčtovala fakturou č. [hodnota] ze dne 8. 8. 2022 na částku 22 012 Kč (cena elektřiny specifikovaná ve faktuře činila částku ve výši 35 618,24 Kč, na kterou byly započteny žalovanou uhrazené zálohy celkem ve výši 13 606 Kč) se splatností do 25. 8. 2022 (viz faktura č. [hodnota]). Dne 13. 12. 2022 podepsala žalovaná žádost o změnu – ukončení smlouvy z důvodu stěhování/ukončení činnosti (žádost o změnu ze dne 13. 12. 2022). Elektřinu odebranou v období od 3. 8. 2022 do 14. 12. 2022 v celkovém množství 2 675 kWh žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou č. [hodnota] ze dne 15. 12. 2022 na částku 14 017 Kč se splatností dne 2. 1. 2023 (viz faktura č. [hodnota]). Přestože obě uvedené faktury žalobkyně zaslala žalované v den jejich vyhotovení na adresu pro doručování podle Smlouvy a následně žalovanou o jejich uhrazení upomínala (viz upomínky ze dne 26. 6. 2023 a 14. 7. 2023), žalovaná dlužnou částku žalobkyni dosud neuhradila, a to ani po zaslání předžalobní upomínky dne 24. 8. 2013 (viz výzva k plnění před podáním žaloby).
7. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně jako dluh z kupní smlouvy uzavřené podle ust. § 2079 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení s ust. § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích. Právo žalobkyně na úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1968 a 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
8. S ohledem na shora uvedené soud shledal žalobu důvodnou, a proto ji v plném rozsahu vyhověl (výrok I.).
9. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, má proti žalované právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 1 000 Kč, které tvoří podle ust. § 137 o. s. ř., ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a ust. § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. (dále také jen „Vyhláška“) zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a paušální náhrada hotových výdajů žalobkyně ve výši 200 Kč, tvořená částkou 100 Kč za každý ze dvou úkonů (výzva k plnění podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) Vyhlášky, podání žaloby podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) Vyhlášky).
10. Lhůty k plnění byly stanoveny podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.