Výrok
I. Určuje se, že pozemky parc. [číslo] včetně stavby s [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] to vše zapsáno v katastru nemovitostí pro obec Praha, katastrální území [část obce] na [list vlastnictví] nejsou zatíženy předkupním právem – omezením vlastnického práva dle výroku IV. Rozhodnutí ze dne [datum] ve prospěch České republiky.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 25 570 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhá od určení, že pozemky parc. [číslo] včetně stavby s [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] nejsou zatíženy předkupním právem – omezení vlastnického práva dle výroku IV. Rozhodnutí z [datum] ve prospěch z České republiky. Žalobu odůvodnila tak, že je vlastníkem pozemků parc. [číslo] včetně stavby s [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] zapsaných v katastru nemovitostí pro obec Praha, katastrální území [část obce], na [list vlastnictví]. V části C tohoto LV je uvedeno, že nemovitosti jsou zatíženy předkupním právem pro Českou republiku dle výroku IV. Rozhodnutí ze dne [datum]. Žalobkyně má za to, že předmětné zatížení nemovitosti v současné době již pouze historickým zápisem v katastru nemovitostí, který neodpovídá dnešnímu právnímu řádu, a je již zcela obsolentní a žalobu podává za účelem dosažení výmazu tohoto zatížení z katastru nemovitostí. Dále uvedla, že předmětné nemovitosti byly součástí podniku [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], který byl na základě výměru Ministerstva stavebního průmyslu ze [datum] [číslo] – [jméno] [číslo] s účinností k [datum] zestátněn znárodněním. Rozhodnutím Ministerstva stavebnictví [číslo] – [anonymizováno] z [datum] byla majetková podstata znárodněného podniku firmy [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] přenechána [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] – [obec] s účinností od [datum]. Rozhodnutím Ministerstva stavebnictví 723 – [anonymizováno] [spisová značka] ze [datum rozhodnutí] byl stanoven rozsah znárodnění dle Rozhodnutí z [datum]. V článku IV. Rozhodnutí z [datum] bylo stanoveno, že přechod vlastnických a jiných práv k nemovitostem se do evidence nemovitostí pro příslušné katastrální území zapíše„ se současným vyznačením omezení vlastnického práva spočívajícího v tom, že při případném budoucím vrácení /přechodu/ těchto nemovitostí do státního socialistického vlastnictví převede [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] – [obec] v [obec] příp. jeho právní nástupce tyto nemovitosti do vlastnictví Československého státu bezplatně.“ Toto zatížení bylo zřízeno bez odkazu na konkrétní ustanovení právního předpisu, jeho zřízení nebylo nijak blíže zdůvodněno. Rozhodnutím Ministerstva stavebnictví 723 – [anonymizována dvě slova] – [spisová značka] z [datum rozhodnutí] bylo změněno rozhodnutí z [datum] a rozhodnutí z [datum] tak, že datum přenechání znárodněných majetkových podstat bylo stanoveno na [datum]. [příjmení] družstvo [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] – [obec] bylo jako družstvo přejímané sloučeno s Družstvem [anonymizováno], výrobním družstvem jako družstvem přejímajícím a k [datum] se toto sloučené družstvo přejmenovala na [anonymizováno] a [anonymizováno] výrobní družstvo. S účinností k [datum] bylo schváleno rozdělení družstva na 2 celky a zároveň bylo rozhodnuto o rozdělení majetku osob a pohledávek na nově vzniklá družstva. Předmětné nemovitosti se staly součástí nově vzniklého Družstva [anonymizováno], výrobní družstvo, které se následně přejmenovalo na Družstvo [anonymizována dvě slova], předchozí vlastník nemovitostí. Dne [datum] byla uzavřena kupní smlouva mezi předchozím vlastníkem jako prodávajícím a žalobkyní jako kupující, jejímž předmětem byl převod nemovitostí na žalobkyni, která se stala jejich vlastníkem. Z důvodů popsaných výše má žalobkyně za to, že existuje nesoulad mezi stavem zapsaným v katastru nemovitostí a skutečným právním stavem, jelikož zatížení nemovitosti zapsané v katastru zaniklo. Tímto nesouladem je zároveň dotčeno vlastnické právo žalobce k nemovitostem. Žalobce je tedy aktivně legitimován k podání žaloby na určení zániku věcného práva k nemovitostem. Žalobkyně i předchozí vlastník se několikrát pokusili dosáhnout výmazu zatížení nemovitosti mimosoudní cestou ovšem bezúspěšně, a to pro nesouhlas [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Zatížení nemovitostí je v katastru nemovitostí evidováno jako předkupní právo. Podle znění rozhodnutí z [datum], spočívá předmětné zatížení v povinnosti vlastníka převést nemovitosti do vlastnictví státu bezúplatně v případě, že v budoucnu dojde k vrácení nebo převodu nemovitostí do vlastnictví státu. Z této formulace vyplývá, že zatížení nemovitostí nezakotvuje samotnou povinnost vlastníka nemovitosti převést za určitých podmínek nemovitosti na stát, uplatní se pouze v případě, kdyby mělo dojít k vrácení či přechodu vlastnického práva k nemovitostem na stát z jiného právního důvodu nesouvisejícího se zatížením nemovitostí. Je zřejmé, že předmětné zatížení nemovitosti nemá ve skutečnosti povahu předkupního práva, ačkoliv je tak zapsáno v katastru nemovitostí a tento zápis je chybný. Zatížení nemovitostí neodpovídá svojí povahou ani žádnému z jiných věcných práv, která jsou v současné době zakotvena v právním řádu. Žalobkyně má za to, že uvedené zatížení by se mohlo nejvíce blížit věcnému břemeni. V době, kdy bylo zatížení nemovitostí zřízeno, byl přístup státu a právního řadu k vlastnickému právu osob zcela odlišný, než je nyní. K nucenému přechodu vlastnického práva na stát, tedy k vyvlastnění by mohlo dojít jen ve veřejném zájmu na základě zákona a za náhradu. Z uvedeného je zřejmé, že oprávnění, které vyplývá pro stát ze zatížení nemovitostí, nemůže být za současného právního stavu nikdy vykonáno, je nutné ho považovat za zaniklé ze zákona.
2. Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že nárok neuznává a žalobu považuje za nedůvodnou, má za to, že na požadovaném určení nemá žalobkyně naléhavý právní zájem, neboť žádné právo žalobkyně ohroženo není, když zapsané omezení (předkupní právo) nebrání s pozemky úplatně nakládat ve prospěch třetích osob (vyjma státu), její vlastnické právo není z důvodu zápisu napadeného omezení nejisté. Zapsané omezení – předkupní právo bylo založeno ve prospěch státu speciálním aktem věcně příslušného ústředního orgánu a dle žalované nenastala žádná skutečnost, ze které by bylo možné dovozovat zánik tohoto práva. Požadavek na jeho výmaz tak žalovaná shledává zcela neopodstatněný a uvedený zápis nebrání vlastníkovi s pozemky úplatně nakládat ve prospěch třetích osob, neboť v případě takového převodu zůstává uvedené omezení vlastnického práva zachováno i pro nového vlastníka.
3. V replice na to žalobkyně uvedla, že existuje nesoulad mezi stavem zapsaným v katastru nemovitostí a skutečným právním stavem, jelikož předmětné zatížení nemovitostí zaniklo, ale přesto je stále zapsáno v katastru nemovitostí. Existence zatížení nemovitosti je fakticky způsobilá omezit možnost žalobkyně převést nemovitosti na třetí osoby, může odradit potencionálního kupce od uzavření smlouvy nebo snížit pro účely prodeje hodnotu nemovitosti. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je dán. Předmětná žaloba je dále kromě ochrany vlastnického práva žalobkyně způsobilá odstranit stav právní nejistoty, který pro žalobkyni vyplývá ze skutečnosti, že zatížení nemovitostí je zapsáno do katastru nemovitostí jako předkupní právo, přesto ale předkupním právem ve skutečnosti není, což přiznává i sama žalovaná. Žalobkyně kromě podání této žaloby nemá k dispozici jiný způsob, kterým by se mohla domáhat odstranění právní nejistoty a ochrany svého vlastnického práva a výmazu zatížení nemovitostí z katastru nemovitostí. Odkázala v tomto směru na judikaturu soudů z této oblasti, konkrétně na rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 4366/2015 z 20. 4. 2016.
4. Žalovaná v replice na to uvedla, že trvá na již dříve uvedeném, má za to, že na požadovaném určení není naléhavý právní zájem, samotné zapsané právo nezaniklo a k jeho výmazu není důvod. Žádné právo žalobkyně ohroženo není a její postavení není nejisté. Zapsané omezení nebrání s pozemky nakládat ve prospěch třetích osob, pouze stanoví, že v případě převodu nemovitosti na stát bude tento převod bezúplatný.
5. Při jednání dne [datum] žalovaná potvrdila, že uvedené právo je zapsáno na základě uvedeného rozhodnutí.
6. Soud zjistil z níže uvedených listinných důkazů následující skutkový stav. Rozhodnutím Ministerstva stavebnictví [číslo] z [datum] byl přenechán znárodněný majetek podniku firmy [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] [obec a číslo] v rozsahu jeho znárodnění a s účinností od [datum] [anonymizováno] družstvu [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] – [obec].
7. Rozhodnutím Ministerstva stavebnictví [číslo] [spisová značka] z [datum rozhodnutí] byl stanoven rozsah znárodnění podniku firmy [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] tak, že znárodnění se týká parcely č. kat. [číslo], dále [číslo] a [číslo] zapsané v k. ú. [část obce] a dalších věcí v rozhodnutí popsaných, dále v čl. IV. rozhodnutí je uvedeno, že„ podle § 4 odst. 2 a § 5 odst. 1 zákona o evidenci nemovitostí č. 22/1964 Sb. a podle § 6 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 23/1964 Sb. se zapíše k návrhu níže uvedeného družstva v evidenci nemovitostí pro příslušné kat. území přechod vlastnických a jiných práv k nemovitostem, uvedeným v odd. II tohoto rozhodnutí na [příjmení] družstvo [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] – [obec] v [obec a číslo], [ulice a číslo] se současným vyznačením omezení vlastnického práva spočívajícího v tom, že při případném budoucím vrácení/přechodu těchto nemovitostí do státního socialistického vlastnictví převede [příjmení] družstvo [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] – [obec] v [obec], příp. jeho právní nástupce, tyto nemovitosti do vlastnictví Československého státu bezplatně“. Dne [datum] podal [obec] [obec] - [příjmení] družstvo [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] na Středisko geodézie návrh na zápis v evidenci nemovitostí skutečností dle rozhodnutí Ministerstva stavebnictví z [datum], mimo jiné na list vlastnictví oddíl C: omezení vlastnického práva dle odst. IV rozhodnutí.
8. Rozhodnutím Ministerstva stavebnictví z [datum rozhodnutí] [číslo], [anonymizováno] [spisová značka] pak bylo rozhodnuto tak, že datum přenechání znárodněných majetkových podstat se stanoví na [datum] a tato změna se týká i data přenechání majetku na základě rozhodnutí Ministerstva stavebnictví z [datum], jímž byl stanoven rozsah majetkové podstaty znárodněných podniků.
9. Z potvrzení vydaného Obvodním soudem pro Prahu 1, obchodní rejstřík, z [datum] je pak zřejmá chronologie slučování a vyčleňování a změn týkajících se Družstva [anonymizováno] s tím že k [datum] Družstvo [anonymizována tři slova] výrobní družstvo bylo vymazáno. Tyto změny byly promítnuty i do evidence nemovitostí, resp. katastru nemovitostí, jak bylo zjištěno z doložených návrhů na zápis změn.
10. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu [datum], [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], obec Praha, bylo zjištěno, že žalobkyně je zapsána jako vlastník pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] na kterém stojí stavba [adresa]. V oddíle C je uveden zápis„ předkupní právo, omezení vlastnického práva dle výroku IV. Rozhodnutí, oprávnění pro Česká republika vztahující se k parcele [číslo], [číslo] a 34 4 na základě listiny: Rozhodnutí ze dne [datum]“.
11. Z dalších listin je zřejmé, že žalobkyně, rovněž i předchůdkyně žalobkyně, se domáhala výmazu uvedeného zatížení u katastru nemovitostí. Tuto skutečnost soud zjistil z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí, z komunikace s katastrálním úřadem, zpětvzetí návrhu, doplnění návrhu, z komunikace se žalovanou a s Ministerstvem financí.
12. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl C vložka [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně byla zapsána [datum] s předmětem podnikání – pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.
13. Ke dni vydání předmětného rozhodnutí Ministerstva stavebnictví [datum] nebylo předkupní právo upraveno v tehdejším občanském zákoníku č. 40/1964 Sb.
14. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud uzavřel, že žaloba je zcela důvodná. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zdali má žalobkyně na požadovaném určení naléhavý právní zájem či nikoli a uzavřel, že naléhavý právní zájem je dán. Je zřejmé, že předmětný zápis o předkupním právu do katastru nemovitostí žalobkyni jako vlastníka omezuje, potenciálního kupce může takovýto zápis odradit od zamýšlené koupě, může mít rovněž vliv na cenu případného prodeje nemovitostí. Navíc, jak dále bude rozvedeno, o předkupní právo se nejedná a nikdy se ani o předkupní právo nejednalo.
15. Z obsahu článku IV. předmětného rozhodnutí z [datum] se podává, že se zapíše přechod vlastnických a jiných práv k předmětným nemovitostem na [příjmení] družstvo [anonymizováno 5 slov] – [obec] v [obec a číslo], [ulice a číslo], se současným vyznačením omezení vlastnického práva spočívajícího v tom, že při případném budoucím vrácení/přechodu těchto nemovitostí do státního socialistického vlastnictví, převede [příjmení] družstvo [anonymizováno 5 slov] – [obec] v [obec], příp. jeho právní nástupce, tyto nemovitosti do vlastnictví Československého státu bezplatně. Je zřejmé, že se nejedná o předkupní právo ve prospěch státu, bylo pouze ujednáno, že pokud by se předmětné nemovitosti vracely státu, tak nikoli za finanční náhradu, ale bezúplatně. Ve sporném článku není stanovena povinnost vlastníka nabídnout předmětné nemovitosti státu. Je tedy zřejmé, že předkupní právo tímto rozhodnutím ani zřízeno nebylo, pokud bylo takto zapsáno v evidenci nemovitostí, resp. v katastru nemovitostí, bylo zapsáno chybně. Takovéto omezení dnes již neexistuje, je zřejmé, že uvedené ujednání bylo vázané na dobu socialistického zřízení, mohlo se jednat o uložení povinnosti v rámci socialistického hospodaření, které však nemělo žádné věcně právní účinky. Pokud žalovaná dovozuje své předkupní právo pouze na základě této listiny (rozhodnutí z [datum]), nikoli na základě jiného titulu (jak potvrdila), pak s ohledem na uvedené jí předkupní právo k uvedeným nemovitostem nenáleží. Soud proto žalobě jako zcela důvodné vyhověl.
16. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch, a má proto právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty činí celkem 25 570 Kč a jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč, odměnou za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby, vyjádření ve věci samé z [datum], účast na jednání soudu dne [datum]) po 3 100 Kč dle § 7, § 9 odst. 4 písm. b) a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradou hotových výdajů advokáta za uvedených 5 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 3 570 Kč.
17. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.