26 C 261/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 13. 10. 2025 po žalovaném původně domáhala zaplacení částky 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 7. 8. 2024 do zaplacení, částky 13 870 Kč, částky 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 4. 8. 2024 do zaplacení a částky 4 680 Kč.2. [adresa] 000 Kč s příslušenstvím se žalobkyně domáhala z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva 1“) uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba]., IČO: [IČO] (dále jen „předchůdce“), na základě které předchůdce žalovanému poskytl úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se poskytnutý úvěr zavázal splatit do 25 dnů od jeho poskytnutí. Žalovaný se však se splácením dluhu dostal do prodlení. Aktivní legitimaci žalobkyně odvozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi ní a přechodným nabyvatelem pohledávky předchůdce, společností [právnická osoba], IČO: [IČO].3. [adresa] 870 Kč se žalobkyně domáhala jakožto příslušenství pohledávky ze Smlouvy 1. Za poskytnutí úvěru žalovanému dle Smlouvy 1 náleží žalobkyni řádný úrok ve výši 375 Kč. Žalovaný je za poskytnutí úvěru povinen žalobkyni zaplatit poplatek 4 500 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, náleží žalobkyni za administraci prodlení poplatek 700 Kč. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni celkem 800 Kč za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv (50 Kč za každou upomínku odeslanou prostřednictvím SMS, 30 Kč za každou upomínku odeslanou prostřednictvím emailu) a celkem 1 000 Kč za upomínky formou písemných výzev (500 Kč za každou písemnou výzvu). Žalovaný je dále z důvodu prodlení povinen uhradit smluvní pokutu z prodlení ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny úvěru, tj. z částky 15 000 Kč, za každý den prodlení, a to ode dne následujícího po splatnosti úvěru do 13. 10. 2025, přičemž výše smluvní pokuty je limitována součinem čísla [hodnota] a celkovou výší úvěru. Žalobkyně smluvní pokutu z prodlení požaduje ve výši 6 495 Kč.4. [adresa] 000 Kč s příslušenstvím se žalobkyně domáhala z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva 2“) uzavřené mezi žalovaným a předchůdcem, na základě které předchůdce žalovanému poskytl úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se poskytnutý úvěr zavázal splatit do 10 dnů od jeho poskytnutí. Žalovaný se však se splácením dluhu dostal do prodlení. Aktivní legitimaci žalobkyně odvozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi ní a přechodným nabyvatelem pohledávky předchůdce, společností [právnická osoba], IČO: [IČO].5. [adresa] 680 Kč se žalobkyně domáhala jakožto příslušenství pohledávky ze Smlouvy 2, které sestává z poplatku 700 Kč za administraci prodlení, částky 800 Kč za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv (50 Kč za každou upomínku formou SMS a 30 Kč za každou upomínku odeslanou e-mailem), částky 1 000 Kč za upomínky formou písemných výzev k úhradě dluhu a částky 2 180 Kč jakožto smluvní pokuty z prodlení vypočtené jako 0,1 % denně z nesplacené jistiny úvěru ve výši 5 000 Kč ode dne následujícího po splatnosti úvěru do 13. 10. 2025.6. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak neúspěšně.7. Podáním došlým soudu dne 20. 1. 2026 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do zákonného úroku z prodlení z částky 15 000 Kč od 7. 8. 2024 do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení z částky 5 000 Kč od 4. 8. 2024 do zaplacení, částky 375 Kč představující neuhrazený úrok, co do částky 4 500 Kč představující neuhrazený poplatek za poskytnutí úvěru, co do částky 2 x 800 Kč představující neuhrazené poplatky za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv, co do částky 2 x 700 Kč představující neuhrazené poplatky za administraci prodlení, co do částky 2 x 1 000 Kč představující neuhrazené poplatky za upomínky zasílané písemnou formou, co do částek 6 495 Kč a 2 180 Kč představujících neuhrazené smluvní pokuty. Žalobkyně nadále požadovala z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného úhradu jistin poskytnutých úvěrů v celkové výši 20 000 Kč.8. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal zcela nečinný.9. S ohledem na učiněné zpětvzetí soud postupoval dle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. a řízení v části, v níž vzala žalobkyně žalobu zpět, tedy v rozsahu 18 550 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč od 7. 8. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně a úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od 4. 8. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně zastavil (výrok I.). Souhlas žalovaného s částečným zastavením řízení nebyl potřeba, neboť ke zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání soudu (§ 96 odst. 3 a 4 o. s. ř.).10. Soud ve věci rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, přičemž účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.11. Soud posoudil předložené listinné důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.12. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 12. 7. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 36,5 % ročně. Celkem měl žalovaný žalobkyni splatit 19 875 Kč. RPSN sjednaného úvěru činilo 5986,28 % (viz smlouvu o úvěru č. [hodnota]).13. Žalobkyně a žalovaný dále uzavřeli dne 24. 7. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 36,5 % ročně. V úvěrové smlouvě bylo uvedeno, že RPSN sjednaného úvěru činilo 0 % (viz smlouvu o úvěru č. [hodnota]).14. Žalobkyně zaslala na účet č. [č. účtu] dne 12. 7. 2024 částku 15 000 Kč a poté dne 24. 7. 2024 částku 5 000 Kč, přičemž majitelem tohoto účtu byl právě žalovaný (viz smlouvu o úvěru č. [hodnota], smlouvu o úvěru č. [hodnota] a sdělení [právnická osoba]. ze dne 2. 2. 2026 včetně příloh).15. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu dne 24. 7. 2025 (viz předžalobní výzvu k úhradě před podáním žaloby ze dne 24. 7. 2025 a podací arch z téhož dne). V řízení se neprokázalo, že by žalovaný na svůj dluh něčeho plnil.16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:17. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.18. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ustanovení o smlouvě o úvěru), a § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s tím, že dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému celkem 20 000 Kč a žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Úroková sazba byla sjednána u obou smluv ve výši 36,5 % ročně. Výši úrokové sazby považuje soud za nepřiměřenou a v rozporu s dobrými mravy. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje např. na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2021, č. j. 58 Co 100/2021-126. Dle něj soudní judikatura dovodila již v době před účinností současného občanského zákoníku, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. K těmto závěrům dospěl rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004. Ohledně obvyklé míry úrokových sazeb soud odkazuje např. na databázi České národní banky ARAD, z níž vyplývá, že v červenci 2024, kdy byly obě úvěrové smlouvy uzavřeny, činila obvyklá úroková sazba u korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 9,02 % ročně. Je tak zřejmé, že žalobkyní požadovaná úroková sazba ve výši 36,5 % ročně převyšuje běžnou úrokovou sazbu více než čtyřikrát, a tudíž byla sjednána v rozporu s dobrými mravy.20. Soud proto uzavřel, že úroková sazba sjednaná ve smlouvě podstatně přesahuje přijatelnou hranici a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Pro zřejmou neplatnost smlouvy o úvěru se soud nezabýval otázkou úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., jehož výše činí 20 000 Kč, které žalobkyně vyplatila žalovanému.21. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému odpovídající povinnost výrokem II. tohoto rozsudku.22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. Částečné zastavení řízení v rozsahu částky 18 550 Kč s příslušenstvím představuje neúspěch žalobkyně podle § 146 odst. 2 věta první o. s. ř., neboť žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, aniž by jí bylo ze strany žalovaného cokoli plněno. Žalovaný měl proto ve věci úspěch co do částky 18 550 Kč s příslušenstvím z 38 550 Kč s příslušenstvím a žalobkyně měla ve věci úspěch co do částky 20 000 Kč z 38 550 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně i žalovaný tak byli úspěšní přibližně ve stejném rozsahu, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.23. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.