Výrok
I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni- částku 32 383,78 Kč,- kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 971,35 Kč,- kapitalizovaný úrok ve výši 1 074,78 Kč,- zákonný úrok z prodlení z částky 18 256,82 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení ve výši 15 %,- úrok 24,36 % ročně z částky 18 256,82 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení,se zamítá.
II. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit 2 257,33 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni- částku 35 548,54 Kč,- kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 494,73 Kč,- kapitalizovaný úrok ve výši 2 696,66 Kč,- zákonný úrok z prodlení z částky 23 155,92 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení ve výši 15 %,- úrok 21,39 % ročně z částky 23 155,92 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení,se zamítá.
IV. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně tvrdila, že dne 2. 2. 2022 [právnická osoba], IČ: [IČO] (dále jen „[Anonymizováno] “) uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Před poskytnutím úvěru [Anonymizováno] s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet úvěr. Na základě této smlouvy [Anonymizováno] poskytl žalované v hotovosti 25 000 Kč. Žalovaná nehradila řádně a včas sjednané splátky; poslední splátku uhradila dne 16. 3. 2023.
2. Dne 29. 4. 2024 [Anonymizováno] uzavřel se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou postoupil pohledávku z úvěru, kterou měl za žalovanou, na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno.
3. Žalovaná od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky uhradila celkem 22 742,67 Kč. Po postoupení pohledávky už nic neuhradila.
4. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení:- částky 32 383,78 Kč „sestávající se z dlužné jistiny ve výši 18 256,82 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 14 126,96 Kč.“,- kapitalizovaných úroků ve výši 1 074,78 Kč,- kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 971,35 Kč,- úroků ve výši 24,36 % ročně z dlužné jistiny ve výši 18 256,82 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení,- úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 18 256,82 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení.
5. Žalobkyně dále tvrdila, že dne 16. 10. 2021 [Anonymizováno] uzavřel se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. [Anonymizováno] před poskytnutím úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet úvěr. Na základě této smlouvy [Anonymizováno] poskytl žalované v hotovosti 35 000 Kč. Žalovaná nehradila řádně a včas sjednané splátky; poslední splátku uhradila dne 23. 10. 2022.
6. Dne 29. 4. 2024 [Anonymizováno] uzavřel se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou postoupil pohledávku z úvěru, kterou měl za žalovanou, na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno.
7. Žalovaná od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky uhradila celkem 38 137,33 Kč. Po postoupení pohledávky už nic neuhradila.
8. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení:- částky 37 805,87 Kč „sestávající se z dlužné jistiny ve výši 23 155,92 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 14 649,95 Kč.“,- kapitalizovaných úroků ve výši 2 696,66 Kč,- kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 494,73 Kč,- úroků ve výši 21,39 % ročně z dlužné jistiny ve výši 23 155,92 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení,- úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 23 155,92 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení.
9. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
10. Soud má za prokázané následující skutečnosti.
11. Žalovaná dne 16. 10. 2021 podala „žádost o spotřebitelský úvěr“ ve výši 30 000 Kč. [Anonymizováno] se žalovanou téhož dne uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a poskytl žalované 35 000 Kč. Žalovaná téhož dne přistoupila ke skupinové pojistné smlouvě č. [hodnota]. Tyto skutečnosti prokazují kopie listin „Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr“ ze dne 16. 10. 2021, „Smlouva o spotřebitelském úvěru“ ze dne 16. 10. 2021 a „Zařazení zákazníka do pojistného programu“ ze dne 16. 10. 2021.
12. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná na splacení tohoto úvěru celkem uhradila 38 137,33 Kč. Žalovaná tuto skutečnost nepopřela; prokazuje ji výpis „Tabulka umoření“ s datem vyhotovení 6. 5. 2024.
13. Žalovaná dne 2. 2. 2022 podala „žádost o spotřebitelský úvěr“ ve výši 40 000 Kč. [Anonymizováno] se žalovanou téhož dne uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a poskytl žalované 25 000 Kč. Tyto skutečnosti prokazují kopie listin „Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr“ ze dne 2. 2. 2022, „Smlouva o spotřebitelském úvěru“ ze dne 2. 2. 2022.
14. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná na splacení tohoto úvěru celkem uhradila 22 742,67 Kč. Žalovaná tuto skutečnost nepopřela; prokazuje ji výpis „Tabulka umoření“ s datem vyhotovení 6. 5. 2024.
15. Dne 29. 4. 2024 spolu [Anonymizováno] a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, kterou [Anonymizováno] postoupil pohledávky z obou úvěrů, které měl za žalovanou, na žalobkyni. Postoupení pohledávek [Anonymizováno] oznámil žalované dopisem ze dne 29. 4. 2024. Prokazuje to kopie „Smlouvy o postoupení pohledávek“ mezi [Anonymizováno] a žalobkyní ze dne 29. 4. 2024, „Přílohy č. [hodnota] Smlouvy o postoupení pohledávek“ ze dne 29. 4. 2024, dopisu ze dne 29. 4. 2024 („Věc: Oznámení o postoupení pohledávek) a „Podacího lístku“ s datem podání dne 30. 5. 2024.
16. Dne 29. 7. 2024 zástupce žalobkyně zaslal žalované předžalobní výzvu k plnění, ve které žalovanou vyzval k zaplacení dlužné částky 82 373,62 Kč. Prokazuje to kopie dopisu ze dne 29. 7. 2024 („Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“) a „Podacího lístku“ s datem podání 29. 7. 2024.
17. Soud nemá za prokázáno, že [Anonymizováno] před uzavřením smluv o spotřebitelských úvěrech posoudil s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Žalobkyně tvrdila, že [Anonymizováno] v obou případech prověřil žalovanou na základě informací získaných od žalované (rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry), které zaznamenal do „Zákaznických karet“ ze dne 16. 10. 2021 a ze dne 2. 2. 2022, které ověřil doklady vyžádaných od žalované (pracovní smlouva, potvrzení o příjmu za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o úvěr, výplatní pásky za poslední 2 měsíce předcházející žádosti o úvěr a výpis z bankovního účtu).
18. Soud však nemá za prokázáno, že by [Anonymizováno] ověřoval doklady, které žalovaná předložila, neboť žalobkyně o tom přes výzvu soudu v usnesení ze dne 28. 2. 2025 č. j. 27 C 14/2025-41 nepředložila žádný důkaz. Žalobkyně tak neprokázala, že [Anonymizováno] ověřoval příjmy žalované, rodinné, majetkové a pracovní poměry žalované. Žalobkyně ani netvrdila, že [Anonymizováno] posuzoval schopnost žalované splácet úvěr nahlédnutím do databází registrů, které umožňují ověřit úvěruschopnost spotřebitele, např. NRKI, BRKI, SOLUS. [Anonymizováno] nezjišťoval případné dluhy žalované. Mimoto některé údaje v zákaznických kartách o výdajích jsou značně podhodnocené (např. odhadované měsíční výdaje žadatele ve výši 1 000 Kč).
19. Žádný z účastníků nezpochybnil věrohodnost provedených listinných důkazů a pochyby o jejich věrohodnosti nevyšly ani jinak najevo. Soud proto nemá pochybnosti o jejich věrohodnosti.
20. Soud došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná dne 16. 11. 2021 požádala [Anonymizováno] o spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč. [Anonymizováno], aniž řádně posoudil úvěruschopnost žalované, téhož dne uzavřel se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Na jejím základě poskytl žalované úvěr ve výši 35 000 Kč. Žalovaná na splacení tohoto úvěru uhradila 38 137,33 Kč. Žalovaná dne 2. 2. 2022 požádala [Anonymizováno] o spotřebitelský úvěr ve výši 40 000 Kč. [Anonymizováno], aniž řádně posoudil úvěruschopnost žalované, téhož dne uzavřel se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Na jejím základě poskytl žalované úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaná na splacení tohoto úvěru uhradila 22 742,67 Kč. [Anonymizováno] uzavřel se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024, kterou postoupil na žalobkyni pohledávky z úvěrů, jež měl za žalovanou. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29. 4. 2024. Zástupce žalobkyně dne 29. 7. 2024 vyzval žalovanou k zaplacení dluhu z úvěrů.
21. Po právní stránce soud věc posoudil podle „Smlouvy o spotřebitelském úvěru“ mezi [Anonymizováno] a žalovanou ze dne 16. 10. 2021 a ze dne 2. 2. 2022, a podle zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku.
22. Smlouvy o úvěru byly uzavřeny mezi [Anonymizováno] jako podnikatelem (§ 420 odst. 1 o. z.) a žalovanou coby spotřebitelem (§ 419 o. z.). Z tohoto důvodu sjednané úvěry podléhají režimu spotřebitelského úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jelikož smlouvy o úvěru byly sjednány se spotřebitelem, přičemž nejde o žádnou z výjimek z působnosti tohoto zákona, řídí se závazky z těchto smluv režimem smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. Soud proto věc dále posoudil podle tohoto zákona o spotřebitelském úvěru. Přitom došel k závěru, že smlouvy o úvěru jsou neplatné.
23. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnost spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
24. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
25. Podle konstantní judikatury soudů takový nedostatek způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
26. V daném případě [Anonymizováno] před uzavřením obou smluv o úvěru nezkoumal a neposoudil řádně úvěruschopnost žalované. [Anonymizováno] tak poskytl žalované úvěry v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru. Podle ustanovení § 87 odst. 1 tohoto zákona je důsledkem porušení této povinnosti neplatnost smlouvy. Smlouvy o úvěru mezi [Anonymizováno] a žalovanou byly proto uzavřeny neplatně.
27. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem.
28. Co se týče úvěru podle smlouvy o úvěru č. [hodnota], [Anonymizováno] poskytl žalované 25 000 Kč. Žalovaná v souvislosti s tímto úvěrem zaplatila 22 742,67 Kč. Žalovaná je povinna vrátit rozdíl mezi poskytnutou jistinou úvěru (25 000 Kč) a splacenou částkou, tzn. 2 257,33 Kč. Soud proto uložil žalované, aby zaplatila 2 257,33 Kč. Žalobkyně se stala oprávněnou z pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek, a proto soud uložil žalované, aby tuto částku zaplatila žalobkyni.
29. Pokud jde o úvěr č. [hodnota], [Anonymizováno] poskytl žalované 35 000 Kč (jistina). Žalovaná v souvislosti s tímto úvěrem zaplatila 38 137,33 Kč, tzn. více, než jí bylo poskytnuto. Žalovaná tak podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru není povinna již v souvislosti s tímto úvěrem nic vracet. Soud proto žalobu v tomto rozsahu zamítl.
30. Smlouvy o úvěru jsou neplatné, a proto žalobkyni nevzniklo právo na zaplacení úhrad, které v nich byly sjednány (zejména úroky, poplatky). Z těchto důvodů soud ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.
31. Soud zamítl žalobu i ohledně požadovaných zákonných úroků z prodlení, neboť žalovaná zatím není v prodlení. V prodlení není z toho důvodu, že lhůta k plnění je v souladu s citovaným ustanovením § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru určena teprve tímto rozsudkem. Obecné ustanovení o úroku z prodlení v ustanovení § 1970 o. z. se tu neuplatní, protože zde platí speciální právní úprava.
32. Žalovaná měla ve věci částečný úspěch, který převažoval úspěch žalobkyně. Žalovaná by tak měla podle § 142 odst. 2 o.s.ř. vůči žalobkyni právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení. Žalované však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.