Výrok
I. Žaloba o zaplacení- částky 11 019,37 Kč,- zákonného úroku z prodlení z částky 11 019,37 Kč od 14. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 %,se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně tvrdila, že [právnická osoba]. dne 3. 1. 2023 uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Přitom posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr. Na základě této smlouvy [právnická osoba]. postupně poskytla žalovanému na účet č. [č. účtu] úvěr ve výši 27 731 Kč: dne 3. 1. 2023 částku 12 110 Kč, dne 14. 2. 2023 částku 12 110 Kč, dne 14. 5. 2023 částku 2 300 Kč a dne 14. 6. 2023 částku 1 211 Kč. Žalovaný měl úvěr splatit nejpozději dne 3. 1. 2025. Žalovaný ho však řádně nesplácel. [právnická osoba]. proto úvěr zesplatnila a informovala o tom žalovaného dopisem ze dne 13. 9. 2023.
2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2025 [právnická osoba]. postoupila pohledávku z úvěru, kterou měla za žalovaným, na [právnická osoba]. Ta ji smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 3. 2025 postoupila na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 2. 6. 2025. Žalovaný nezaplatil žalobkyni dluhy z úvěru.
3. Žalobkyně proto navrhla, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni jistinu úvěru ve výši 11 019,37 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlení od 14. 9. 2023 do zaplacení.
4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
5. Soud má za prokázány následující skutečnosti.
6. Dne 3. 1. 2023 spolu [právnická osoba]. a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Uzavření smlouvy, jakož i její obsah, prokazuje kopie „Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo: ([Anonymizováno])“ ze dne 3. 1. 2023, kopie „Přílohy A“ a „Přílohy B“ ke smlouvě o spotřebitelském úvěru č. [hodnota].
7. Dne 3. 1. 2023 [právnická osoba]. na účet žalovaného č. [č. účtu] převedla 12 100 Kč. Prokazuje to kopie „Potvrzení o provedené platbě“ s datem 3. 1. 2023 a kopie „Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo: ([Anonymizováno])“ ze dne 3. 1. 2023.
8. Dne 14. 2. 2023 [právnická osoba]. na účet žalovaného č. [č. účtu] převedla 12 100 Kč. Prokazuje to kopie „Potvrzení o provedené platbě“ s datem 14. 2. 2023 a kopie „Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo: ([Anonymizováno])“ ze dne 3. 1. 2023.
9. Dne 14. 5. 2023 [právnická osoba]. na účet žalovaného č. [č. účtu] převedla 2 300 Kč. Prokazuje to kopie „Potvrzení o provedené platbě“ s datem 14. 5. 2023 a kopie „Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo: ([Anonymizováno])“ ze dne 3. 1. 2023.
10. Dne 14. 6. 2023 [právnická osoba]. na účet žalovaného č. [č. účtu] převedla 1 211 Kč. Prokazuje to kopie „Potvrzení o provedené platbě“ s datem 14. 6. 2023 a kopie „Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo: ([Anonymizováno])“ ze dne 3. 1. 2023.
11. Dne 13. 9. 2023 [právnická osoba]. e-mailem informovala žalovaného o zesplatnění úvěru. Prokazuje to kopie „Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo: ([Anonymizováno])“ ze dne 3. 1. 2023 a e-mail [právnická osoba]. žalovanému s datem odeslání a doručení 13. 9. 2023.
12. Dne 23. 3. 2025 [právnická osoba]. a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. uzavřely smlouvou o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba]. postoupila pohledávku, kterou měla za žalovaným, na [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. Prokazuje to kopie „Smlouvy o postoupení pohledávek“ ze dne 23. 3. 2025 a „Seznamu pohledávek“.
13. Dne 27. 3. 2025 [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. a žalobkyně uzavřely smlouvou o postoupení pohledávek, kterou [Anonymizováno] [Anonymizováno] Invest postoupila pohledávku, kterou měla za žalovaným, na žalobkyni. Prokazuje to kopie „Smlouvy o postoupení pohledávek“ ze dne 27. 3. 2025 a „Seznamu pohledávek“.
14. Dopisem ze dne 2. 6. 2025 zástupce žalobkyně oznámil žalovanému postoupení pohledávky a vyzval žalovaného k úhradě závazku ze smlouvy ve výši 30 923,34 Kč (neuhrazená jistina 22 502,34 Kč a náklady právního zastoupení 8 421 Kč). Dopis byl zaslán žalovanému dne 2. 6. 2025. Prokazuje to kopie dopisu zástupce žalobkyně ze dne 2. 6. 2025 („Věc: Výzva k úhradě před podáním žaloby“) a „Podacího lístku – DopisOnline“ s datem podání 2. 6. 2025.
15. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na splnění dluhů z úvěru zaplatil celkem 36 259,59 Kč. Jednotlivé úhrady prý zohlednila v žalobě. Žalovaný netvrdil, natož aby prokazoval, že uhradil více. Soud proto vychází z tvrzení žalobkyně, že žalovaný na splnění dluhů z úvěru zaplatil 36 259,59 Kč.
16. Soud nemá za prokázáno tvrzení žalobkyně, že [právnická osoba]. před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud ho nemá za prokázané, protože žalobkyně přes výzvu v usnesení ze dne 4. 8. 2025 č. j. 27 C 191/2025-7 k prokázání tohoto tvrzení nepředložila významný důkaz. Zejména nepředložila důkazy o tom, k prokázání svého tvrzení, že věřitel ověřoval úvěruschopnost lustrací v databázích ISIR, CEE, SOLUS NRKI a BRKI.
17. Žalobkyně k důkazu předložila akorát kopii občanského průkazu žalovaného a kopii (jak to žalobkyně značila) „výpisu z účtu od společnosti Kontomatik“.
18. Občanský průkaz o poměrech žalovaného nic neprokazuje, kromě jeho věku, hlášeného bydliště a osobního stavu (svobodný). Nelze z něho zjistit příjmy, výdaje, dluhy, pohledávky atd.
19. „Výpis z účtu od společnosti Kontomatik“ o poměrech žalovaného také nic neprokazuje. Nejedná se o výpis z bankovního účtu. Jde o mnoho stran nesrozumitelného textu. Soud ponechává stranou otázku jeho autenticity. Nadto tento „výpis z účtu“ (jak soud z jeho textu vyrozuměl) obsahuje údaje z období od 22. 8. 2018 do 14. 1. 2019. Smlouva o úvěru byla uzavřena dne 3. 1. 2023, tedy o 4 roky později. Čtyři roky staré údaje o poměrech žalovaného v době uzavření smlouvy nic neříkají.
20. Soud pro úplnost uvádí, že žalobkyně ani netvrdila, že [právnická osoba]. zkoumala úvěruschopnost žalovaného po navýšení limitu úvěru. Podle smlouvy o úvěru totiž úvěrový limit činil 12 110 Kč. Tuto částku [právnická osoba]. vyplatila žalovanému dne 3. 1. 2023. Pak mu dne 4. 2. 2023, 14. 5. 2023 a 14. 6. 2023 poskytla další částky, čímž sjednaný limit buď navýšila, nebo překročila. Za této situace měla [právnická osoba]. znovu zkoumat úvěruschopnost žalovaného. O tom žalobkyně nic netvrdila.
21. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 1879 a násl. o. z. (postoupení pohledávky) a podle § 2390 a násl. o. z., neboť žalobkyně uplatňovala nároky ze smlouvy o úvěru.
22. Smlouva o úvěru uzavřela [právnická osoba]. jako podnikatel (§ 420 odst. 1 o. z.) a žalovaný coby spotřebitel (§ 419 o. z.). Z tohoto důvodu sjednaný úvěr podléhá režimu spotřebitelského úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jelikož smlouva o úvěru byla sjednána se spotřebitelem, přičemž nejde o žádnou z výjimek z působnosti tohoto zákona, řídí se závazky z této smlouvy režimem smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. Soud proto věc dále posoudil podle zákona o spotřebitelském úvěru. Přitom došel k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná.
23. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
24. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
25. V daném případě [právnická osoba]. podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy o úvěru neposoudila schopnost žalovaného včas a řádně splácet úvěr. Podle § 87 odst. 1 věty první tohoto zákona je proto smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.
26. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalobkyně poskytla žalovanému celkem 27 731 Kč. Žalovaný na splacení dluhu z úvěru zaplatil (jak žalobkyně tvrdila) 36 259,59 Kč. Žalovaný tak v souvislosti s úvěrem zaplatil (vrátil) více než byl povinen. Žalobkyně tedy nemá na zaplacení požadovaných 11 019,37 Kč právo. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.
27. Pro úplnost soud uvádí, že smlouva o úvěru je rovněž neplatná z důvodu nepřiměřených ujednání, jež jsou podle soudu v rozporu s dobrými mravy (např. roční úroková sazba 457,50 %, RPSN ve výši 4 697,47 %).
28. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, a měl by tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly. Soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.