Výrok
I. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni- částku 127 798 Kč,- kapitalizovaný úrok ve výši 4 887 Kč,- zákonný úrok z prodlení z částky 126 298 Kč od 16. 3. 2025 do zaplacení ve výši 12 %,se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. [Anonymizováno] tvrdila, že dne 6. 9. 2018 uzavřela s [tituly před jménem] [jméno FO] „Smlouvu o spotřebitelském úvěru CKL č. [hodnota] “. Před uzavřením smlouvy prý zkoumala jeho úvěruschopnost. Na základě této smlouvy [tituly před jménem] [jméno FO] čerpal úvěr ve výši 380 000 Kč. Jelikož ale porušil své smluvní povinnosti, [Anonymizováno] odstoupila smlouvy. [tituly před jménem] [jméno FO] na splátkách úvěru uhradil celkem 394 219 Kč.2. Dluhy z úvěru činí 132 685 Kč, z toho: 126 298 Kč na jistině úvěru, 1 500 Kč na smluvních poplatcích a 4 887 Kč na smluvním úroku.3. [tituly před jménem] [jméno FO] tyto dluhy přes výzvu nesplnil. [Anonymizováno] proto navrhla, aby soud uložil [tituly před jménem] [jméno FO] povinnost zaplatit jí 127 798 Kč (126 298 Kč + 1 500 Kč), kapitalizovaný úrok ve výši 4 887 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 126 698 Kč od 16. 3. 2025 do zaplacení.4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.5. Soud má za prokázány následující skutečnosti.6. Dne 7. 9. 2018 spolu [Anonymizováno] a [tituly před jménem] [jméno FO] uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru. Uzavření smlouvy, jakož i její obsah, prokazují kopie „Smlouvy o spotřebitelském úvěru [Anonymizováno] “ č. [hodnota] ze dne 7. 9. 2018, „Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru [Anonymizováno] “ ke smlouvě č. [hodnota], „Všeobecných pojistných podmínek č. [hodnota] – 05/2018“.7. [tituly před jménem] [jméno FO] na úvěr čerpal 380 000 Kč. Na splátkách úvěru uhradil celkem 394 219 Kč. Tyto skutečnosti prokazují kopie „Smlouvy o spotřebitelském úvěru [Anonymizováno] “ č. [hodnota] ze dne 7. 9. 2018 a „Přehledu úhrad“ ze dne 14. 5. 2025. [tituly před jménem] [jméno FO] netvrdil, natož aby prokazoval, že uhradil více.8. Dopisem ze dne 26. 5. 2025 zástupce [Anonymizováno] vyzval [tituly před jménem] [jméno FO] k úhradě 132 685 Kč. Prokazuje to „Výzva k úhradě dluhu – Předžalobní upomínka“ ze dne 26. 5. 2025 a „Potvrzení podání“ s datem podání 29. 5. 2025.9. Soud nemá za prokázáno, že [Anonymizováno] zaslala [tituly před jménem] [jméno FO] dopis ze dne 3. 3. 2025 („Věc: odstoupení od smlouvy o úvěru a výzva k okamžité úhradě dluhu, oznámení o zániku pojištění“), protože k tomu nepředložila žádný důkaz.10. Soud nemá za prokázáno, že [Anonymizováno] před uzavřením smlouvy s odbornou péčí zkoumala schopnost [tituly před jménem] [jméno FO] splácet úvěr. Důvodem je, že [Anonymizováno] přes výzvu soudu v usnesení ze dne 26. 9. 2025 č. j. 27 C 256/2025-10 k prokázání této skutečnosti nepředložila významný důkaz.11. [Anonymizováno] tvrdila, že úvěruschopnost ověřila na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru. Vyhodnocovala nejen informace, které jí poskytl [tituly před jménem] [jméno FO]. Ty následně ověřovala v celé řadě registrů a databází. Dále tvrdila, že ověřila výdaje [tituly před jménem] [jméno FO] podle svých modelů. Odkazovala přitom na rozhodnutí Nejvyššího soudu, např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023 sp. zn. 33 Cdo 1819/2023.12. K prokázání shora uvedených tvrzení [Anonymizováno] předložila kopie „Potvrzení o výši příjmu“, „Výplatního lístku“ ze období 5/2018 a 6/2018, „Zprávy o posouzení úvěruschopnosti – poskytovatel úvěru [Jméno žalobkyně].“, „Přehledu transakcí“ na účtu žalovaného. K nim soud uvádí následující.13. [Anonymizováno] neprokázala, že před uzavřením smlouvy lustrovala [tituly před jménem] [jméno FO] v databázích umožňujících posouzení jeho úvěruschopnosti. Formulářová „Zpráva o posouzení úvěruschopnosti – poskytovatel úvěru [Jméno žalobkyně].“ tuto skutečnost neprokazuje, protože není výsledkem vyhledávání v těchto databázích, ale listina, kterou si vyhotovila [Anonymizováno] sama. V ní vyplnila určitá zaškrtávací políčka, a to ještě ne všechna; podle nich nelustrovala v CRIBIS a NRKI.14. Co se týče ověřování informací, tak jedinou informací, kterou [Anonymizováno] ověřila, byla výše příjmů [tituly před jménem] [jméno FO]. Tu ověřila potvrzením zaměstnavatele a transakcemi na účtu. Tyto ověřené informace jsou však pro posouzení úvěruschopnosti nedostatečné. Žalobkyně neověřila výdaje žalovaného a jejich výši. Zjištění a ověření výdajů je pro posouzení úvěruschopnosti nepostradatelné. Bez toho není řádné posouzení úvěruschopnosti možné. Neověření informací, které jsou významné pro posouzení úvěruschopnosti, znamená, že žalobkyně neposuzovala úvěruschopnost řádným způsobem.15. Jde-li o přehled transakcí na bankovním účtu, tak tyto transakce obecně samy o sobě nemohou poskytnout úplný obraz o příjmech a výdajích. Je to už proto, že veškeré příjmy a výdaje nemusí probíhat prostřednictvím jednoho bankovního účtu; některé příjmy a výdaje nemusí ani probíhat prostřednictvím účtu vůbec, ale např. v hotovosti. Bankovních účtů ostatně může mít posuzovaný více, takže pohled na jeden účet může být zkreslující. V daném případě nad to všechno [Anonymizováno] doložila přehled transakcí, ve kterém jsou zaznamenány pouze příchozí platby od zaměstnavatele [tituly před jménem] [jméno FO], žádné jiné. Předložený přehled transakcí tedy o jeho úvěruschopnosti nic nevypovídá.16. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti, tak [Anonymizováno] vycházela ze „Zprávy o posouzení úvěruschopnosti – poskytovatel úvěru [Jméno žalobkyně].“. Podle ní měl [tituly před jménem] [jméno FO] výdaje na bydlení – nájemné: 0 Kč/měsíc. Což je sotva pravda. Resp. [Anonymizováno] nemohla z údaje o nulových nákladech na bydlení nájemné bez dalšího vycházet, protože je tento údaj nepravděpodobný. Aby z něho mohla vycházet, musela by pro to mít další ověřené informace, tedy proč [tituly před jménem] [jméno FO] za užívání svého bydlení (bytu, domu) nic neplatí.17. A i kdyby [tituly před jménem] [jméno FO] neměl žádné výdaje na nájemné, musel mít v souvislosti s bydlením další výdaje, jež ho provázejí: zejména výdaje za služby spojené s užíváním bytu/domu a náklady na spotřebované energie (elektřina a/nebo plyn) atd.18. [Anonymizováno] při posuzování úvěruschopnosti také nezohlednila další výrazné životní náklady: zejména na stravu, na oblečení a obuv, na hygienu, popř. volnočasové aktivity a udržování majetku (auto, nemovitosti atd.). Z tohoto důvodu její „výsledek posouzení úvěruschopnosti klienta“, totiž že rozdíl mezi jeho příjmy a výdaji činí 33 550 Kč, je nepravdivý. Jestliže [Anonymizováno] na základě tohoto nepravdivého výsledku shledala [tituly před jménem] [jméno FO] úvěruschopným, tak neposoudila jeho úvěruschopnost řádně.19. Soud shrnuje, že [Anonymizováno] nezjistila všechny významné informace o poměrech [tituly před jménem] [jméno FO]. Ty informace, které získala, všechny řádně neověřila. Při posuzování jeho úvěruschopnosti nezohlednila některé běžné, ale významné výdaje; výdaje na bydlení neověřila vůbec. Z těchto důvodů [Anonymizováno] před uzavřením smlouvy o úvěru neposoudila řádně úvěruschopnost [tituly před jménem] [jméno FO].20. Z dalších provedených důkazů soud nic dalšího rozhodného pro rozhodnutí ve věci nezjistil.21. Věrohodnost provedených listinných důkazů nebyla ničím zpochybněna. Soud má proto tyto důkazy za zákonné a jejich obsah, s výše uvedenými výjimkami, za pravdivý.22. Soud došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu. [Anonymizováno], aniž řádně posoudila úvěruschopnost [tituly před jménem] [jméno FO], uzavřela s [tituly před jménem] [jméno FO] smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy [tituly před jménem] [jméno FO] čerpal úvěr ve výši 380 000 Kč. Dne 29. 5. 2025 zástupce [Anonymizováno] zaslal [tituly před jménem] [jméno FO] předžalobní výzvu, ve které ho vyzval k úhradě dluhů z úvěru. [tituly před jménem] [jméno FO] v souvislosti se smlouvou o úvěru [Anonymizováno] zaplatil 394 219 Kč.23. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2390 a násl. o. z., neboť [Anonymizováno] uplatňovala nároky ze smlouvy o úvěru. Smlouva o úvěru byla uzavřena mezi [Anonymizováno] jako podnikatelem (§ 420 odst. 1 o. z.) a [tituly před jménem] [jméno FO] jako spotřebitelem (§ 419 o.z.). Sjednaný úvěr proto podléhá režimu spotřebitelského úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jelikož smlouva o úvěru byla sjednána se spotřebitelem, přičemž nejde o žádnou z výjimek působnosti tohoto zákona, řídí se závazky z této smlouvy režimem smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. Soud proto věc posoudil podle tohoto zákona o spotřebitelském úvěru.24. Soud došel k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná.25. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.26. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.27. Podle konstantní judikatury soudů takový nedostatek způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti[footnoteRef:1]. Spotřebitel je i přes uznání dluhu povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. [1: Např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na https://www.nsoud.cz]28. V daném případě [Anonymizováno] před uzavřením smlouvy o úvěru nezkoumala a neposoudila řádně úvěruschopnost [tituly před jménem] [jméno FO]. Úvěr mu tak poskytla v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru. Podle § 87 odst. 1 tohoto zákona je důsledkem porušení této povinnosti neplatnost smlouvy. Smlouva o úvěru byla proto uzavřena neplatně. Soud se proto nezabýval odstoupením [Anonymizováno] od smlouvy, protože od neplatné smlouvy nelze účinně odstoupit.29. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.30. [tituly před jménem] [jméno FO] na splacení úvěru zaplatil 394 219 Kč, které je třeba započítat proti poskytnuté jistině. Z jistiny ve výši 380 000 Kč tedy vrátil více než byl povinen. Jelikož je smlouva o úvěru je neplatná, [Anonymizováno] nevzniklo právo na zaplacení úhrad, které v ní byly sjednány, zejména na zaplacení požadovaných smluvních poplatků a úroku. [tituly před jménem] [jméno FO] není tedy ani v prodlení, a proto nemusí platit úrok z prodlení. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.31. [tituly před jménem] [jméno FO] měl ve věci plný úspěch, a měl by tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. proti [Anonymizováno] právo na náhradu nákladů řízení. [tituly před jménem] [jméno FO] však žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.