Výrok
I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit 9 500 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do- částky 15 326,40 Kč,- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 030,27 Kč,- kapitalizovaného úroku ve výši 1 965,18 Kč,- zákonného úroku z prodlení z částky 13 393,77 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 8,5 %,- úroku ve výši 15 % ročně z částky 13 393,77 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně tvrdila, že dne 26. 8. 2021 [právnická osoba], IČ: [IČO], uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Před poskytnutím úvěru [právnická osoba] s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr. Na základě této smlouvy [právnická osoba] poskytla žalované v hotovosti 15 000 Kč. Žalovaná nehradila řádně a včas sjednané splátky; poslední splátku uhradila dne 17. 12. 2021.
2. Dne 21. 9. 2023 [právnická osoba] uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou postoupila pohledávku z úvěru, kterou měla za žalovanou, na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno.
3. Žalovaná od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky uhradila celkem 5 500 Kč. Po postoupení pohledávky už nic neuhradila.
4. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení:- částky 24 826,40 Kč „sestávající se z dlužné jistiny ve výši 13 393,77 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 11 432,63 Kč.“,- kapitalizovaných úroků ve výši 2 563,08 Kč,- kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 030,27 Kč,- úroků ve výši 22,44 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 393,77 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení,- úroků z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 393,77 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.
5. Žalobkyně dne 19. 4. 2024 vzala žalobu částečně zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši 597,90 Kč a co do úroku ve výši 7,44 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 393,77 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.
6. Soud na základě toho usnesením ze dne 26. 4. 2024 č. j. [Anonymizováno] [č. účtu] -[Anonymizováno] řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil.
7. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
8. Soud má za zjištěné následující skutečnosti.
9. Dne 26. 8. 2021 uzavřela [právnická osoba] se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Uzavření smlouvy, jakož i její obsah, prokazuje kopie „Smlouvy o spotřebitelském úvěru“ ze dne 26. 8. 2021 a „Zákaznické karty – Žádost o spotřebitelský úvěr“ ze dne 25. 8. 2021.
10. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná na splacení tohoto úvěru celkem uhradila 5 500 Kč. Žalovaná tuto skutečnost nepopřela; prokazuje ji výpis „Tabulka umoření“ s datem vyhotovení 2. 10. 2023.
11. Dne 21. 9. 2023 spolu [právnická osoba] a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba] postoupila pohledávku z úvěru, kterou měla za žalovanou, na žalobkyni. Postoupení pohledávek [právnická osoba] oznámila žalované dopisem ze dne 29. 9. 2023. Prokazuje to kopie „Smlouvy o postoupení pohledávek“ mezi [právnická osoba] a žalobkyní ze dne 21. 9. 2023, „Seznamu postoupených pohledávek“, dopisu ze dne 29. 9. 2023 („Věc: Oznámení o postoupení pohledávek) a „Podacího lístku“ s datem podání dne 27. 10. 2023.
12. Dne 15. 2. 2024 zástupce žalobkyně zaslal žalované předžalobní výzvu k plnění, ve které žalovanou vyzval k zaplacení dlužné částky 31 042,83 Kč. Prokazuje to kopie dopisu ze dne 15. 2. 2024 („Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“) a „Podacího lístku“ s datem podání 15. 2. 2024.
13. Soud nemá za prokázáno, že [právnická osoba] před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Žalobkyně tvrdila, že [právnická osoba] prověřila žalovanou na základě informací získaných od žalované (rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry), jež zaznamenala do „Zákaznické karty“ ze dne 25. 8. 2021, a že ověřila doklady vyžádaných od žalované (pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o úvěr a nájemní/podnájemní smlouva). Z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku prý [právnická osoba] ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení.
14. Soud nemá za prokázáno, že by [právnická osoba] ověřovala doklady, které žalovaná předložila, neboť žalobkyně o tom přes výzvu soudu v usnesení ze dne 11. 4. 2025 č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno] -[Anonymizováno] nepředložila žádný relevantní důkaz. Žalobkyně tak neprokázala, že [právnická osoba] ověřovala příjmy žalované, rodinné, majetkové a pracovní poměry žalované. Žalobkyně ani netvrdila, že [právnická osoba] posuzovala schopnost žalované splácet úvěr nahlédnutím do databází registrů, které umožňují ověřit úvěruschopnost spotřebitele. [právnická osoba] dostatečně nezjišťovala případné dluhy žalované. Mimoto některé údaje v zákaznické kartě o výdajích jsou značně podhodnocené (např. odhadované měsíční výdaje žadatele ve výši 4 500 Kč).
15. Z dalších provedených důkazů soud nic dalšího rozhodného pro rozhodnutí ve věci nezjistil.
16. Žádná z účastnic nezpochybnila věrohodnost provedených listinných důkazů a pochyby o jejich věrohodnosti nevyšly ani jinak najevo. Soud proto nemá pochybnosti o jejich věrohodnosti.
17. Soud došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu. [právnická osoba], aniž řádně posoudila úvěruschopnost žalované, uzavřela dne 26. 8. 2021 se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. [právnická osoba] poskytla žalované úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná na splacení úvěru uhradila 5 500 Kč. [právnická osoba] uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023. Touto smlouvou postoupila na žalobkyni pohledávku z úvěru, jež měl za žalovanou. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29. 9. 2023. Zástupce žalobkyně dne 15. 2. 2024 vyzval žalovanou k zaplacení dluhu z úvěru.
18. Po právní stránce soud věc posoudil podle „Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] “ mezi [právnická osoba] a žalovanou ze dne 26. 8. 2021 a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.
19. Smlouva o úvěru byla uzavřena mezi [právnická osoba] jako podnikatelem (§ 420 odst. 1 o.z.) a žalovanou coby spotřebitelem (§ 419 o.z.). Z tohoto důvodu sjednané úvěry podléhají režimu spotřebitelského úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jelikož smlouva o úvěru byla sjednána se spotřebitelem, přičemž nejde o žádnou z výjimek z působnosti tohoto zákona, řídí se závazky z této smlouvy režimem smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. Soud proto věc dále posoudil podle tohoto zákona o spotřebitelském úvěru. Přitom došel k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná.
20. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnost spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
22. Podle konstantní judikatury soudů takový nedostatek způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Spotřebitel je, i přes uznání dluhu, povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
23. V daném případě [právnická osoba] před uzavřením smlouvy o úvěru nezkoumala a neposoudila řádně úvěruschopnost žalované. [právnická osoba] tak poskytla žalované úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru. Podle § 87 odst. 1 tohoto zákona je důsledkem porušení této povinnosti neplatnost smlouvy. Smlouva o úvěru mezi [právnická osoba] a žalovanou byla proto uzavřena neplatně.
24. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem.25. [právnická osoba] poskytla žalované 15 000 Kč. Žalovaná v souvislosti s tímto úvěrem zaplatila 5 500 Kč. Žalovaná je povinna vrátit rozdíl mezi poskytnutou jistinou úvěru (15 000 Kč) a splacenou částkou (5 500 Kč), tzn. 9 500 Kč. Soud proto uložil žalované, aby zaplatila 9 500 Kč.26. Žalobkyně se stala oprávněnou z pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek, a proto soud uložil žalované, aby uvedenou částku zaplatila žalobkyni.27. Smlouva o úvěru je neplatná, a proto žalobkyni nevzniklo právo na zaplacení úhrad, které v nich byly sjednány (zejména úroky), a to bez ohledu na uznání dluhu ze strany žalované. Jde-li o uznání dluhu za sjednané úroky či poplatky, jedná se o uznání neexistujícího dluhu, přičemž absolutní neplatnost smlouvy vyvrací domněnku uvedenou v § 2053 o.z. Z těchto důvodů soud ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.28. Soud zamítl žalobu i ohledně požadovaných zákonných úroků z prodlení, neboť žalovaná zatím není v prodlení. V prodlení není z toho důvodu, že lhůta k plnění je v souladu s citovaným ustanovením § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru určena teprve tímto rozsudkem. Obecné ustanovení o úroku z prodlení v ustanovení § 1970 o.z. se tu neuplatní, protože zde platí speciální právní úprava.29. Žalovaná měla ve věci částečný úspěch, který převažoval na úspěchem žalobkyně. Žalovaná by tak měla podle § 142 odst. 2 o.s.ř. vůči žalobkyni právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení. Žalované však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádná z účastnic nemá právo na jejich náhradu.