Výrok
I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 8 700 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do- částky 8 867,91 Kč,- zákonného úroku z prodlení z částky 17 567,91 Kč od 24. 6. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně tvrdila, že [právnická osoba]., IČ: [IČO], dne 26. 5. 2023 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy [právnická osoba]., poskytla žalovanému úvěr ve výši 8 700 Kč, a to na jeho účet č. [č. účtu]. [právnická osoba]., řádně ověřila schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalovaný se smlouvou zavázal splatit poskytnutý úvěr společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 8 867,91 Kč nejpozději do 23. 6. 2023. Žalovaný na poskytnutý úvěr noc neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2024 [právnická osoba]., postoupila žalobkyni pohledávku z úvěru za žalovaným. Žalovaný přes výzvu žalobkyni nic nezaplatil. Žalobkyně proto navrhla, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 17 567,91 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 24. 6. 2023 do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Soud má za prokázány následující skutečnosti.
4. Dne 26. 5. 2023 uzavřela [právnická osoba]., se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru. Uzavření smlouvy, jakož i její obsah, prokazuje kopie „Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo [Anonymizováno] “ ze dne 26. 5. 2023 a kopie „Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“ ze dne 26. 5. 2023.
5. Dne 26. 5. 2023 poukázala [právnická osoba]., na účet žalovaného č. [č. účtu] částku 8 700 Kč. Tuto skutečnost prokazuje kopie „Potvrzení o platbě“ vystavené dne 5. 12. 2024 a kopie „Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo [Anonymizováno] “ ze dne 26. 5. 2023.
6. Dne 10. 12. 2024 uzavřela [právnická osoba]., se žalobkyní dílčí smlouvu o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba]., postoupila žalobkyni pohledávku za žalovaným ve výši 17 567,91 Kč. Uzavření smlouvy, jakož i její obsah, prokazuje kopie „Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek“ ze dne 10. 12. 2024 a kopie „Seznamu“ postoupených pohledávek.
7. Dopisem ze dne 20. 12. 2024 zástupce žalobkyně oznámil žalovanému postoupení pohledávky a vyzval žalovaného k úhradě závazku ze smlouvy ve výši 35 098,08 Kč (neuhrazená jistina 26 096,08 Kč a náklady právního zastoupení 9 002 Kč). Dopis byl zaslán žalovanému dne 20. 12. 2024. Prokazuje to kopie dopisu zástupce žalobkyně ze dne 20. 12. 2024 („Věc: Výzva k úhradě před podáním žaloby“) a „Podacího lístku – DopisOnline“ s datem podání 20. 12. 2024.
8. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na splnění dluhu z úvěru nic neuhradil. Žalovaný netvrdil, natož aby prokazoval, že něco uhradil. Soud proto vyšel z toho, že žalovaný na splacení úvěru nic neuhradil.
9. Soud nemá za prokázáno tvrzení žalobkyně, že [právnická osoba]., před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr, protože žalobkyně přes výzvu v usnesení ze dne 23. 4. 2025 č. j. 27 C 78/2025-7 k prokázání tohoto tvrzení nepředložila žádný relevantní důkaz, resp. uvedla, že nedisponuje žádnými listinnými důkazy ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně tak nepředložila ani důkaz o tom, že [právnická osoba]., před uzavřením smlouvy o úvěru získala informace o žalovaném z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného (ISIR, CEE, CRKI apod.).
10. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2390 a násl. o. z., neboť žalobkyně uplatňovala nároky ze smlouvy o úvěru. Smlouva o úvěru byla uzavřena mezi [právnická osoba]., jako podnikatelem (§ 420 odst. 1 o. z.) a žalovaným coby spotřebitelem (§ 419 o. z.). Z tohoto důvodu sjednaný úvěr podléhá režimu spotřebitelského úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jelikož smlouva o úvěru byla sjednána se spotřebitelem, přičemž nejde o žádnou z výjimek z působnosti tohoto zákona, řídí se závazky z této smlouvy režimem smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. Soud proto věc dále posoudil podle tohoto zákona o spotřebitelském úvěru. Přitom došel k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnost spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. V daném případě [právnická osoba]., před uzavřením smlouvy o úvěru nezkoumala a neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného. [právnická osoba]., tak poskytla žalovanému úvěr v rozporu s citovaným ust. § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru. Podle ust. § 87 odst. 1 tohoto zákona je důsledkem porušení této povinnosti neplatnost smlouvy. Smlouva o úvěru mezi [právnická osoba]., a žalovaným byla proto uzavřena neplatně.
14. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný na splacení dluhu z úvěru nic nezaplatil. Žalovaný je proto povinen vrátit poskytnutou jistinou úvěru ve výši 8 700 Kč. Žalobkyně se stala oprávněnou z pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Z těchto důvodů soud uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil 8 700 Kč. Žalobkyně se domáhala zaplacení 17 567,91 Kč, a proto soud co do částky 8 867,91 Kč (17 567,91 Kč - 8 700 Kč) žalobu zamítl.
15. Soud zamítl žalobu i ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení, neboť žalovaný zatím není v prodlení. V prodlení není z toho důvodu, že lhůta k plnění je v souladu s ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru určena teprve tímto rozsudkem. Obecné ustanovení o úroku z prodlení v ustanovení § 1970 o.z. se tu neuplatní, protože zde platí speciální právní úprava.
16. Pro úplnost soud uvádí, že smlouva o úvěru by byla neplatná rovněž z důvodu nepřiměřených ujednání, jež jsou podle soudu v rozporu s dobrými mravy (poplatek za poskytnutí úvěru činí 101,93 % poskytnuté částky, RPSN ve výši 9 563,30 % aj.).
17. Žalovaný měl ve věci částečný úspěch, a tak by podle § 142 odst. 2 o. s. ř. měl proti žalobkyni právo na poměrnou náhradu nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.