Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 355 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 914 Kč od 23. 11. 2022 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 5 640 Kč od 29. 3. 2023 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 5 546 Kč od 20. 7. 2023 do zaplacení a ve výši 12,75 % ročně z částky 3 055 Kč od 7. 7. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně [tituly před jménem] [jméno FO] na náhradě nákladů řízení 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora specifikované částky s příslušenstvím jako příspěvku placeného vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla bez pojištění odpovědnosti. Žalovaná částka sestává z příspěvku ve výši 2 914 Kč za období od 20. 5. 2022 do 20. 7. 2022, 5 640 Kč za období 21. 7. 2022 do 17. 11. 2022, 5 546 Kč za období od 18. 11. 2022 do 15. 3. 2023 a 3 055 Kč za období od 16. 3. 2022 do 19. 5. 2022, kdy k vozidlu RZ: [SPZ] (dále jen „vozidlo“) nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti, a dále poplatku za mimosoudní uplatnění ve výši 4x300 Kč. Žalovaný nereagoval na písemnou výzvu žalobkyně k zaplacení příspěvku, jakož ani na předžalobní upomínku.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud v souladu s ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů, aniž nařizoval jednání.
4. Soud učinil z listinných důkazů následující skutková zjištění.
5. Žalovaný byl vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 v době od 16. 3. 2022 do 15. 3. 2023. Žalovaný k příslušným vozidlům v uvedených obdobích neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jejich provozem (listina s názvem „zjištěné údaje o vozidle“, žalovaný pak netvrdil opak).
6. Žalobkyně vyzvala žalovaného postupně dopisy ze dne 14. 7. 2022 k uhrazení příspěvku za nepojištěné období vozidla od 16. 3. 2022 do 19. 5. 2022 ve výši 3 355 Kč, ze dne 8. 9. 2022 k uhrazení příspěvku za nepojištěné období vozidla od 20. 5. 2022 do 20. 7. 2022 ve výši 2 914 Kč, ze dne 12. 1. 2023 k uhrazení příspěvku za nepojištěné období vozidla od 21. 7. 2022 do 17. 11. 2022 ve výši 5 640 Kč, ze dne 5. 5. 2023 k uhrazení příspěvku za nepojištěné období vozidla od 18. 11. 2022 do 15. 3. 2023 ve výši 5 546 Kč, v případě posledních dvou uvedených výzev s tím, že dojde-li k úhradě předmětné částky, žalobkyně nebude požadovat poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč (prokázáno jednotlivými výzvami a doklady o jejich odeslání). Výzvy obsahovaly zákonem stanovené náležitosti a příslušná poučení o právech a povinnostech.
7. Právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 14. 10. 2024 a dokladem o jejím odeslání z téhož dne).
8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
9. Žalovaný byl povinen dle § 1 odst. 2 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb. mít k vozidlu sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Pokud této své zákonné povinnosti jako vlastník/provozovatel vozidel nedostál, má dle § 4 odst. 1 a 2 zák. č. 168/1999 Sb. povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení této povinnosti. Výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 a 5 zák. č. 168/1999 Sb. vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována tato povinnost a výše denní sazby, která dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí u vozidla částku 47 Kč/den. Podle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. byl žalovaný povinen dále žalobkyni zaplatit náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za každou z výzev k úhradě příspěvku. Žalobkyně dle § 4 odst. 6 a 7 zák. č. 168/1999 Sb. vyzvala žalovaného pokaždé v zákonné lhůtě k zaplacení příspěvku, řádně výzvu odůvodnila, poskytla mu potřebnou lhůtu ode dne doručení výzvy (30 dní/60 dní v období COVID) ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek za vozidlo a poskytla mu potřebné zákonné poučení. Žalovaný přesto ve stanovené lhůtě ničeho neuhradil. Žalobkyně tak má nárok jak na zaplacení příspěvků, tak na zaplacení částky 4x300 Kč za jejich mimosoudní uplatnění. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
10. Žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, a to na základě ust. § 1968 a § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 18 355 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění před podáním žaloby, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
12. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. věta před středníkem, neboť soud neshledal mimořádné okolnosti, které by odůvodňovaly určit lhůtu k plnění jinou než zákonem předvídanou.
13. Platební místo nákladů řízení určil soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř.