Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 999 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 28. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky 10 313,91 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 448 Kč ve výši 12,75 % ročně od 27. 8. 2024 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna uhradit na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení 18 162,36 Kč s příslušenstvím jakožto dluhu ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi stranami dne 25. 4. 2024. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému částku 8 000 Kč a ten se zavázal za to zaplatit poplatek ve výši 159,2 Kč, poplatek za službu klidné spaní ve výši 98,82 Kč, poplatek za službu presto 165 Kč a poplatek za SMS servis ve výši 25,92 Kč. Vyplacená jistina úvěru se úročila 1,016 % denně, tedy žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 9 713,74 Kč. Žalobkyně se dále domáhá smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny od 26. 5. 2024 do 24. 8. 2024, a to ve výši 150,55 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění předžalobní výzvou dne 20. 1. 2025. Ten na ni však nereagoval.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci rozhodl po splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.), bez nařízení jednání.
4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne 25. 4. 2024 smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota], na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 30 400 Kč a žalovaný se zavázal využitou jistinu splatit spolu s úrokem ve výši 1,016 % jistiny denně a poplatek ve výši 159,2 Kč, poplatek za službu klidné spaní ve výši 98,82 Kč, poplatek za službu presto 165 Kč a poplatek za SMS servis. Celkové RPSN úvěru bylo sjednáno při vyčerpání celého úvěrového rámce ve výši 2 072,1 % (viz smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota]). Žalobkyně vyplatila žalovanému celkem 8 000 Kč, a to dne 25. 4. 2024. Žalovaný uhradil žalobkyni 1 Kč jako potvrzující platbu svého účtu (viz přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli a výpis z běžného účtu žalovaného). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu dne 20. 1. 2025 (viz výzvu k plnění ze dne 20. 1. 2025 a podací lístek zásilky č. RR2730268668F).
5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
6. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ustanovení o smlouvě o úvěru), a § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s tím, že dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 8 000 Kč. Dle smlouvy měl žalovaný uhradit vedle jistiny poplatek ve výši 159,2 Kč, poplatek za službu klidné spaní ve výši 98,82 Kč, poplatek za službu presto 165 Kč, poplatek za SMS servis a úrok 1,016 % denně z jistiny. To představuje úrok ve výši 370,84 % ročně. Výši nákladů úvěru považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřenou a v rozporu s dobrými mravy. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje např. na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2021, č.j. 58 Co 100/2021-126. Dle něj soudní judikatura dovodila již v době před účinností současného občanského zákoníku, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. K těmto závěrům dospěl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, přičemž v daném případě si strany sjednaly úrok ve výši 66 % ročně. Ohledně obvyklé míry úrokových sazeb soud odkazuje např. na databázi České národní banky ARAD, z níž vyplývá, že v dubnu 2024, kdy byla smlouva uzavřena, činila obvyklá roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 8,71 % p. a. Je tak zřejmé, že žalobkyní požadovaná úroková sazba ve výši 370,84 % ročně je pak oproti zjištěné běžné úrokové sazbě zcela nepřiměřená.
9. Soud proto uzavřel, že náklady úvěru sjednané ve smlouvě vysoko přesahují přijatelnou hranici a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Pro zřejmou neplatnost smlouvy o úvěru se soud nezabýval otázkou úvěruschopnosti žalovaného.
10. Žalovaný na svůj dluh ve výši 8 000 Kč uhradil pouze 1 Kč. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., jehož výše činí 7 999 Kč.
11. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému odpovídající povinnost výrokem I. tohoto rozsudku. Žalovaný měl bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu poté, co věřitel plnění požadoval (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž žalobkyně mu k tomu v předžalobní výzvě ze dne 20. 1. 2025 určila lhůtu tří dnů. Výzva k plnění byla zaslána dne 20. 1. 2025, má se tedy za to, že byla žalovanému doručena dne 23. 1. 2025 (§ 573 o. z.). Nejpozději měl tedy žalovaný plnit 27. 1. 2025. Počínaje následujícím dnem 28. 1. 2025 se ocitl s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení, čímž žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 7 999 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do částky 10 313,91 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 448 Kč ve výši 12,75 % ročně od 27. 8. 2024 do zaplacení soud žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.
12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Procesně úspěšnějšímu žalovanému však v řízení žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
13. Řízení bylo zahájeno návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalobkyně hradila ve věci soudní poplatek ve výši 800 Kč dle položky 2. bodu 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků. Soud elektronický platební rozkaz ve věci nevydal, proto dle položky 2. bodu 2. Sazebníku soudních poplatků je žalobkyně povinna soudní poplatek doplatit do výše vypočtené dle položky 1. Sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek dle položky 1. bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků představuje částka 1 000 Kč. Soud proto určil výrokem IV. tohoto rozsudku, že žalobkyně je povinna soudu doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč, a to na účet č. 3703–22526011/0710, variabilní symbol [VS].
14. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.