33 C 213/2025

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 1.12.2025 doručenou zdejšímu soudu dne 1.12.2025 se žalobce domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k jednotce č. [Anonymizováno], bytu, v budově č.p. [Anonymizováno] (bytovém domě), stojící na pozemku parc. č. [Anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří), a dále s jednotkou neoddělitelně spjatému ideálnímu spoluvlastnickému podílu o velikosti [Anonymizováno] na společných částech domu č.p. [Anonymizováno] a na pozemku parc. č. [Anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří), zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] (jednotka), č. [hodnota] (dům) a č. [hodnota] (pozemek) v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrálním pracovištěm [adresa] pro katastrální území [adresa], obec [adresa].

2. V žalobě uvádí, že spoluvlastnický podíl žalobce na předmětné nemovitosti činí id. 1/6. Žalovaný č.[hodnota] je fyzickou osobou a synem žalované č.[hodnota]. Spoluvlastnický podíl žalovaného č. [hodnota] činí id. 1/6. Žalovaná č.[hodnota] je fyzickou osobou s omezenou svéprávností, je matkou žalovaného č.[hodnota]. Spoluvlastnický podíl žalované č.[hodnota] činí id. 2/3. Žádný z účastníků nemovitosti neobývá ani sám jinak neužívá, předmětný byt je v současné době společně pronajímán třetí osobě (nájemci). Žalobce nemá zájem setrvat v podílovém spoluvlastnictví, z uvedeného důvodu kontaktoval oba žalované s písemným návrhem na mimosoudní vypořádání spoluvlastnictví ze dne 19.června 2025. Jelikož nelze byt rozdělit, tak probíhala jednání o společném prodeji a rozdělení výtěžku z prodeje dle velikostí podílů spoluvlastníků. Alternativně žalobce navrhl prodej svého podílu někomu z žalovaných, neboť zájem o podíl žalobce naznačil již dříve (při předchozím přímém jednání mezi žalobcem a žalovaným č.[hodnota] na jaře 2025) právě žalovaný č.[hodnota]. Žalovaný č.[hodnota] potvrdil zájem, ale k dohodě o odkupu nedošlo, neboť strany se nedohodly na podmínkách (ceně za předmětný podíl). Navíc žalovaný č.[hodnota] nemá volné finanční prostředky na odkup ani nemá zajištěné financování. Jako další varianta vypořádání byla diskutována varianta mimosoudního společného prodeje z volné ruky přes realitní kancelář, nicméně žalovaná č. [hodnota] má omezenou svéprávnost, takže společný prodej by musel schválit opatrovnický soud, což proces tržního prodeje značně brzdí a komplikuje. Žalobce tedy zaslal žalovanému č.[hodnota] konečný návrh ve formě předžalobní výzvy ze dne 30.října 2025, kde v zájmu smírného řešení věci znovu snížil jak požadovanou cenu, tak i odložil splatnost až do konce roku 2026, aby si žalovaný mohl zajistit potřebné financování. Žalovaný č.[hodnota] však tento návrh nepřijal a místo toho učinil vlastní návrh, jehož podmínky ale bohužel byly nepřijatelné pro žalobce. Účastníkům se tedy ani přes značné úsilí a vzájemné jednání trvající přibližně půl roku nepodařilo dohodnout na mimosoudním vypořádání, a žalobci tak nezbylo, než se zrušení a vypřádání spoluvlastnictví domáhat před soudem. Jelikož charakter nemovitosti (jeden menší byt) neumožňuje jeho faktické rozdělení a žalobce nemá o nemovitost zájem (kdy tento zájem deklaroval naopak žalovaný č.[hodnota]), navrhuje žalobce jako způsob vypořádání spoluvlastnictví buď soudem nařízený prodej nemovitosti ve veřejné dražbě ve smyslu § 1147 věty druhé občanského zákoníku s rozdělením výtěžku mezi účastníky v poměru dle velikosti jejich spoluvlastnických podílů k nemovitosti, nebo, pokud by žalovaný č.[hodnota] projevil zájem o nemovitost během soudního řízení a současně pokud by prokázal, že je solventní k vyplacení ostatních účastníků, tak přikázání do vlastnictví žalovaného č.[hodnota] za náhradu pro ostatní účastníky vycházející z ceny obvyklé, jak tato cena obvyklá bude vyplývat ze znaleckého posudku soudního znalce, který bude jmenován zdejším soudem v průběhu tohoto řízení.

3. Žalovaní se vyjádřili tak, že učinili nesporné, že účastníci společně s žalobcem jsou podílovými spoluvlastníky jednotky č. [Anonymizováno], bytu, vymezeného podle byt. z. v budově [adresa], [Anonymizováno] (byt. dům), stojící na pozemku parc. č. [Anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří), a dále s jednotkou neoddělitelně spjatého ideálního spoluvlastnického podílu o velikosti [Anonymizováno] na společných částech shora uvedeného domu [adresa], [Anonymizováno] (byt. dům), stojícího na pozemku parc. č. [Anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří), jak zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] (jednotka), č. [hodnota] (dům) a č. [hodnota] (pozemek) v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrálním pracovištěm [adresa], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], přičemž žalobce vlastní podíl ve výši id. 1/6, žalovaný č.[hodnota] je vlastníkem id. 1/6 a žalovaná č.[hodnota] vlastní id. 2/3 nemovitosti. Žalovaní nesporují ani fakt, že nemovitost je nyní pronajímána a že v této nebydlí. Žalovaná č.[hodnota] je omezena na svéprávnosti rozhodnutím Okresního soudu [adresa] – západ č.j. [Anonymizováno], kdy musí být zastoupena opatrovníkem ve všech jednáních a je schopna samostatně činit právní úkony pouze v běžných záležitostech každodenního života. Se svým podílem na společné nemovitosti tak nemůže sama nakládat. Rovněž nemovitost nelze dost dobře rozdělit. Účastníci spolu jednali o možnostech, jak celou věc vyřešit, kdy žalovaný č.[hodnota] nabízel, že by sám podíl odkoupil, však nedošlo k dohodě na ceně. Žalovaný měl pouze omezené prostředky, kdy mohl nabídnout částku 560.000,- Kč za odkup podílu žalobce do svého vlastnictví. Žalovaná č.[hodnota] aktuálně činí kroky k získání prostředků na odkup prodejem družstevního podíl s právem užívat garáž. Tento družstevní podíl je zapsán v evidenci Stavebního bytového družstva STAVEG[IČO] IČO, , se sídlem [adresa]. S ohledem na to, že se jedná o majetek žalované č.[hodnota]), která je při nakládání s ním omezena, řeší celou záležitost žalovaný č.[hodnota] cestou opatrovnického soudu u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp.zn. P 141/2025, který při jednání dne 15.12.2025 rozhodl, že souhlasí s prodejem garáže za cenu minimálně 1.100.000,- Kč. Dále pak byl v řízení řešen odkup podílu žalobce žalovanou č.[hodnota] za prostředky získané prodejem garáže, přičemž soud souhlasil s odkupem za částku nepřevyšující 850.000,- Kč. Garáž bude vyklizena do 31.1.2026 (nyní je pronajímána) a od tohoto okamžiku bude nabízena realitní kanceláří, kdy dle sdělení realitní kanceláře lze očekávat, že k prodeji dojde do 2 měsíců, tedy nejpozději do konce března 2026. S ohledem na to, že se jedná o prodej majetku žalované č.[hodnota], je možný toliko odkup podílu žalobce žalovanou č.[hodnota] a prostředky nemohou být použity pro žalovaného č.[hodnota]. Žalovaná č.[hodnota] tak v dohledné době bude schopna odkoupit podíl žalobce za částku 850.000,- Kč. Žalovaný č.[hodnota] s tímto postupem souhlasí a netrvá na tom, aby podíl žalobce připadl jemu. Žalovaná č.[hodnota] je tak schopna uhradit žalobci adekvátní náhradu a může do svého vlastnictví získat podíl žalobce na společné nemovitosti. Není tak dán důvod, aby byla věc prodána ve veřejné dražbě, neboť podle § 1147 občanského zákoníku prodej přichází na řadu až jako poslední z možných řešení. Dle tohoto ustanovení není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě. Žalovaní mají zájem ve spoluvlastnictví setrvat a podíl žalobce převzít. Žalovaná č.[hodnota] již podniká kroky, aby prodejem svého jiného majetku získala dostatek prostředků na náhradu pro žalobce. Žalovaní tak navrhují, aby podílové spoluvlastnictví k nemovitosti bylo zrušeno a nemovitost jim byla přikázána tak, že žalovaná č.[hodnota] bude vlastnit podíl id. 5/6 a žalovaný č.[hodnota] bude vlastnit podíl id. 1/6, a to za náhradu ve výši 850.000,- Kč pro žalobce, která bude uhrazena žalovanou č.[hodnota].

4. Žalobce s tímto postupem vyslovil souhlas.

5. Podáním ze dne 25.3.2026 žalobce navrhl schválení smíru uvedeného obsahu, k čemuž se žalovaní podáním ze dne 28.3.2026 připojili. Soud však má za to, že s ohledem na omezenou svéprávnost žalované č.[hodnota] soud nemůže v tomto řízení uvedený smír schválit bez toho, aby ho nejprve (v tomto konkrétním znění) jako hmotněprávní úkon schválil za žalovanou č.[hodnota] opatrovnický soud, což se dosud nestalo. Účastníci proto při jednání dne 10.6.2026 ustoupili od návrhu na schválení smíru, učinili rozhodné skutečnosti nesporné a navrhli, aby soud rozhodl ve věci samé rozsudkem ve smyslu shora uvedené dohody účastníků.

6. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: [Jméno žalované A].

7. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům (které jsou mezi účastníky nesporné): Z výpisu z katastru nemovitostí plyne, že ke dni 16.6.2025 jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti (jednotky č. [Anonymizováno], bytu, v budově č.p. [Anonymizováno], bytovém domě), stojící na pozemku parc. č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, a dále s jednotkou neoddělitelně spjatému ideálnímu spoluvlastnickému podílu o velikosti [Anonymizováno] na společných částech domu č.p. [Anonymizováno] a na pozemku parc. č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] pro jednotku, č. [hodnota] pro dům a č. [hodnota] pro pozemek, vše v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrálním pracovištěm [adresa] pro katastrální území [adresa], obec [adresa]) žalobce s podílem id. 1/6, žalovaný č.[hodnota] s podílem ve výši 1/6 a žalovaná č.[hodnota] s podílem ve výši 2/3. Žalobce je obchodní společností s předmětem podnikání mj. pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor (výpis z obchodního rejstříku žalobce). Předmětná bytová jednotka je pronajímána třetí osobě (nájemní smlouva mezi [Jméno žalované A] a [jméno FO] z [datum], předávací protokol jako příloha číslo jedna ke smlouvě nájmu bytu).

8. Z evidence obyvatel a z rozsudku Okresního soudu [adresa] -západ z 27.2.2025 č. j. [Anonymizováno] –44 s doložkou právní moci 27.3.2025 soud zjistil, že žalovaná č.[hodnota] [Jméno žalované B], nar.[Datum narození žalované B], že ze všech právních úkonů je schopna samostatně jednat pouze v běžných záležitostech každodenního života, není schopna volit a být volena. Soud jmenoval opatrovníkem žalované č.[hodnota] pana [Jméno žalované A], narozeného [Datum narození žalované A] vyjímkou záležitostí běžného každodenního života. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že ze znaleckého posudku bylo zjištěno, že žalovaná č.[hodnota] trpí Alzheimerovou chorobou ve středně těžkém stadiu. Jedná se o trvalou poruchu, která není léčbou kompenzovatelná. Z důvodu této choroby má vymizelé schopnosti rozpoznávací a ovládací, nemůže nakládat s finančními prostředky, a to ani v minimální výši, nemůže spravovat své jmění, není schopna pečovat o svou osobu. Nerozumí právním následkům uzavření jakékoliv smlouvy, není schopna pracovat a ani jednat před úřady, není schopna pořizovat pro případ smrti, nerozumí účelu a smyslu voleb a není schopna se účastnit ani soudního řízení.

9. Z rozsudku Okresního soudu [adresa] -západ z 15.prosince 2025 č.j. [Anonymizováno] soud zjistil, že soud schválil za opatrovanou [Jméno žalované B], narozenou [Datum narození žalované B] družstvu [Anonymizováno] [IČO] IČO, , se sídlem [adresa] se všemi právy a povinnostmi z členství vyplývajícími s právem užívání garážové jednotky číslo [hodnota] za minimální cenu 1.100.000,- Kč, která bude uhrazena na účet číslo [č. účtu] vedený na jméno opatrované (výrok I.). Soud dále schválil za opatrovanou [Jméno žalované B], nar. [Datum narození žalované B] číslo [Anonymizováno], bytu vymezeném v budově [adresa], stojící na parcele [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], vše zapsané na listu vlastnictví číslo [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] u [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa] od společnosti [právnická osoba] za maximální cenu 850.000,- Kč, která bude uhrazena z částky získané prodejem družstevního podílu uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že předmětem řízení bylo udělení souhlasu k dispozici s nemovitým majetkem opatrované. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, podle něhož rozsudkem Okresního soudu [adresa] -západ ze dne 27.2.2025 soud omezil svéprávnost žalované č.[hodnota] na dobu pěti let tak, že je schopna samostatně jednat pouze v záležitostech každodenního života, opatrovníkem jí byl ustanoven žalovaný č. [hodnota]. Žalovaná č.[hodnota] vlastní garáž, jejíž tržní hodnota je 1.100.000,- Kč a podíl o velikosti 2/3 na bytu v Bohnicích, přičemž podíl o velikosti 1/6 náleží hmotněprávnímu opatrovníkovi, podíl o velikosti 1/6 vlastní na základě kupní smlouvy ze dne 19.2.2025 uzavřené s [adresa] společnost [právnická osoba], která podíl nabyla za 480.000,- Kč. Dopisem ze dne 23.7.2025 společnost učinila nabídku stran vypořádání podílového spoluvlastnictví, kdy za prodej svého podílu žádá 870.000,- Kč. Dle tržního posouzení hodnoty nemovitostí je hodnota bytu v Bohnicích 5.858.351,- Kč. Opatrovaná má veden účet u [právnická osoba] se zůstatkem k 30.10.2025 ve výši 51.725,77 Kč. Na účet je opatrované připisována měsíční platba starobního důchodu ve výši 27.911,- Kč a platba nájemného ve výši 12.000,- Kč za pronájem bytu v Bohnicích. V listopadu 2025 z tohoto účtu odešly platby ve prospěch alzheimercentra ve výši 21.504,- Kč a 17.250,- Kč. Z účtu je dále hrazena dodávka energií pro byt Bohnicích ve výši 800,- Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 5.577,- Kč měsíčně. Soud pak udělil dle § 461 odst. 1 a § 483 odst. 2 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku souhlas, neboť se jedná o právní úkony, které jsou v zájmu opatrované, neboť nabyde majoritní podíl na bytu, jehož pronájem generuje pravidelný příjem a společně se starobním důchodem umožňuje hrazení nákladů na péči o opatrovanou v alzheimercentru. Byt odkoupením podílu od společnosti zůstane v rodině, neboť druhým spoluvlastníkem je hmotněprávní opatrovník. Garážové stání opatrovaná nevyužívala. Případný pronájem by generoval podstatně nižší příjem než pronájem bytu a je tedy v zájmu opatrované prodejem garáže získat finanční prostředky pro odkup podílu na bytu. Rozsudek nabyl právní moci 20.ledna 2026. Dále účastníci učinili nesporným, že žalovaná č.[hodnota] je schopná vyplatit žalobci vypořádací podíl.

10. Na tato zjištění neměly ostatní provedené důkazy vliv.

11. Po právní stránce pak posoudil soud věc samou podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v souladu s § 3028 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.1.2015, sp. zn. 22 Cdo 3105/2014, dle něhož se od 1.1.2014 řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, včetně řízení zahájených před tímto datem, řídí občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb., z čehož lze dovodit aplikaci občanského zákoníku bez ohledu na to, kdy spoluvlastnický poměr vznikl).Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o.z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.Podle § 1140 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.Podle § 1144 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.Podle § 1147 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.Podle § 1148 odst. 1 zákona č.89/2012 Sb. občanského zákoníku při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí. Podle odst. 2 každý ze spoluvlastníků může žádat úhradu splatné pohledávky, jakož i pohledávky, jejíž splatnost nastane do jednoho roku po účinnosti dohody o zrušení spoluvlastnictví nebo po zahájení řízení o zrušení spoluvlastnictví.

12. Soud dospěl k závěru, že podmínky pro zrušení spoluvlastnictví jsou splněny. Povaha spoluvlastnictví je ze své podstaty dobrovolná a nikdo nesmí být nucen ve spoluvlastnictví setrvávat proti své vůli. Je tak právem každého spoluvlastníka domáhat se zrušení spoluvlastnictví. Soud neshledal žádné okolnosti, z nichž by bylo možno dovodit, že by zrušení spoluvlastnictví bylo v daném případě k újmě některého ze spoluvlastníků či pro něj byla nevhodná doba, v otázce samotného zrušení spoluvlastnictví se ostatně všichni účastníci od počátku shodují a v tomto směru mezi nimi není sporu. Soud proto rozhodl tak, že spoluvlastnictví účastníků k jednotce č. [Anonymizováno], bytu, v budově č.p. [Anonymizováno] domě), stojící na pozemku parc. č. [Anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří), a dále s jednotkou neoddělitelně spjatému ideálnímu spoluvlastnickému podílu o velikosti [Anonymizováno] na společných částech domu č.p. [Anonymizováno] a na pozemku parc. č. [Anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří), zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] (jednotka), č. [hodnota] (dům) a č. [hodnota] (pozemek) v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrálním pracovištěm [adresa] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], zrušil (výrok I.).

13. Pokud jde o způsob vypořádání spoluvlastnictví, řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je specifickým typem řízení, tzv. iudicium duplex, v němž soud není vázán návrhy stran a je tak možné rozhodnout o jiné variantě vypořádání spoluvlastnictví, než je navrhována (účastníci ostatně způsob vypořádání navrhovat ani nemusí). Soud je naopak vázán pořadím způsobů vypořádání uvedených v § 1144 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Soud by měl proto primárně zkoumat, zda lze společnou věc rozdělit, teprve poté je na místě přikázání věci jednomu (či více) spoluvlastníku za případnou náhradu, poté případně její prodej v dražbě.

14. Soud zvážil možnost rozdělení věci a dospěl k závěru, že v daném případě není rozdělení věci možné (ostatně to nikdo z účastníků ani nenavrhoval a panuje mezi nimi v tomto směru shoda). Předmětem vypořádání spoluvlastnictví je bytová jednotka. Reálné rozdělení stavby je obecně možné jen tehdy, jestliže na základě stavebních úprav učiněných podle stavebních předpisů vzniknou samostatné věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 22 Cdo 837/2018). Soud proto přistoupil k vypořádání spoluvlastnictví přikázáním věci do spoluvlastnictví některých spoluvlastníků, jak to ostatně nakonec shodně navrhovali žalobce i žalovaní.

15. Při rozhodování o tom, kterému ze spoluvlastníků má být věc přikázána, se soud řídí několika základními hledisky, ke kterým postupně dospěla rozhodovací praxe. Mezi tyto patří např. velikost spoluvlastnických podílů, solventnost účastníka, jemuž má být věc přikázána, k vyplacení vypořádacího podílu, představa spoluvlastníka o konkrétním využití věci a účelnost, příp. prospěšnost takového využití, provedené či naopak do budoucna zvažované investice do věci či preference spoluvlastníků, kteří chtějí věc užívat, před těmi, kdo ji chtějí prodat (k tomuto hledisku např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 4063/2015).

16. Mezi účastníky není sporu, že má být spoluvlastnictví účastníků zrušeno a společnou věc má nabýt do spoluvlastnictví žalovaný č.[hodnota] a žalovaná č.[hodnota] tím způsobem, že spoluvlastnický podíl žalované č.[hodnota] má být navýšen o spoluvlastnický podíl žalobce za částku 850.000,- Kč. Soud nezjistil žádné skutečnosti, kterému by takovému způsobu vypořádání spoluvlastnictví bránily, a proto ve smyslu této dohody účastníků rozhodl, když nesvéprávnou žalovanou č.[hodnota] v řízení zastupoval soudem ustanovený hmotněprávní opatrovník – žalovaný č.[hodnota] a soud nezjistil nic, z čeho by bylo možné usuzovat, že uvedený způsob vypořádání je v rozporu se zájmy žalované č.[hodnota].

17. Soud proto rozhodl tak, že nemovitost přikázal do podílového spoluvlastnictví žalovaných č.[hodnota] a č.[hodnota], a to ideální 1/6 vzhledem k celku do vlastnictví žalovaného č.[hodnota] [Jméno žalované A], r.č. [RČ], a ideálních 5/6 vzhledem k celku do vlastnictví žalované č.[hodnota] [Jméno žalované B], r.č. [RČ]. (výrok II.)

18. Ohledně vypořádacího podílu soud vycházel z toho, že uvedené rozhodnutí znamená, že spoluvlastnický podíl žalobce nabývá žalovaná č.[hodnota], a proto povinnost k úhradě vypořádacího podílu žalobci uložil žalované č.[hodnota]. Výše vypořádacího podílu částkou 850.000,- Kč pak vyplývá z dohody stran, přičemž není v rozporu ani s rozsudkem Okresního soudu [adresa] -západ z 15.prosince 2025 č.j. [Anonymizováno] -148, kterým tamější soud předběžně schvaloval za nesvéprávnou žalovanou č.[hodnota] koupi spoluvlastnického podílu žalobce právě za kupní cenu 850.000,- Kč, která nepřekračuje částku odpovídající 1/6 ceny nemovitosti, která byla dle tržního posouzení hodnoty nemovitostí odhadnuta na 5.858.351,- Kč. Soud proto uložil žalované č.[hodnota] k zaplacení žalobci částku 850.000,-Kč, přičemž stanovil lhůtu 14 dnů od právní moci rozsudku, respektuje dohodu stran (výrok III.)

19. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 142 odst.1 o.s.ř. Řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je tzv. iudicium duplex, tj. řízením, ve kterém soud není vázán návrhem a způsob vypořádání vyplývá ze zákona. Obě strany tedy v daném řízení mají pozici navrhovatele a z tohoto důvodu v řadě případů soudy přistupují k rozhodnutí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Zároveň však podle ustálené soudní praxe i v těchto řízeních je třeba zkoumat poměr úspěchu a neúspěchu každého konkrétního účastníka (např. R 65/66, R 42/72, R 54/73) a podle toho rozhodnout o náhradě nákladů řízení. V poslední době však došlo ke změně soudní praxe (např. rozhodnutími Ústavního soud České republiky ze dne 2.listopadu 2021 sp. zn. I. ÚS 3202/20, sp. zn. I. ÚS 262/20 či IV.ÚS 404/22) tak, že v řízeních iudicium duplex, které může být zahájeno k návrhu kteréhokoliv z budoucích účastníků, nelze bez dalšího aplikovat zásadu úspěchu ve věci, resp. její aplikaci je třeba řádně odůvodnit. Soud proto o náhradě nákladů samotného řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví rozhodl v souladu s poslední judikaturou tak, že nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, když neshledal důvody pro jiné rozhodnutí.