Výrok
I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 57 006 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 57 006 Kč za dobu od 15. 5. 2024 do zaplacení.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 5. 9. 2024 domáhala zaplacení částky 57 006 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 57 006 Kč za dobu od 15. 5. 2024 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila následovně. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 29. 6. 2021 pojistnou smlouvu č. [hodnota] na pojištění majetku a odpovědnosti, kterou pojistila stavbu na pozemku parc. č. [parcela] v katastrálním území [právnická osoba] 6, na adrese [adresa], [právnická osoba]. Dne 26. 8. 2023 došlo k pojistné události spočívající v tom, že kvůli silné bouřce a přívalovému dešti zatekla voda do domu. Náklady na odstranění škod způsobených událostí byly vyčísleny na celkem 57 006 Kč. Žalobkyně pojistnou událost ohlásila, žalovaná však plnit odmítla s tím, že předmětná událost není pojištěním kryta. Žalovaná pojistné plnění neposkytla ani po výzvě učiněné před podáním žaloby.
2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Potvrdila existenci uvedeného pojištění a uvedla, že bylo sjednáno mj. pro pojistné nebezpečí „atmosférické srážky“ s limitem plnění 80 000 Kč za pojistný rok. Předmětné pojištění se řídí mj. doplňkovými pojistnými podmínkami pro pojištění domácností a staveb DOMEX+ MO 1/18 (dále též „DPP“). Podle žalované předmětná událost pojištěním kryta není. Ke škodě totiž došlo tak, že vlivem prudkého deště bylo zaháněno velké množství vody na terasu domu, voda terasou protekla a skrze mřížku přívodu vzduchu ke krbu se dostala do skladby podlahy domu. Nedošlo tedy k vniknutí atmosférických srážek, nýbrž ve smyslu pojistných podmínek k poškození „záplavou“. Ta je totiž v DPP definována jako zaplavení místa pojištění vodou ze zaplavených územních celků bez přirozených odtoků způsobených atmosférickými srážkami, jejichž následkem je vytvoření souvislé vodní hladiny; nebo přívaly vody způsobenými deštěm nebo poruchou vodního díla. Pojistné nebezpečí „atmosférických srážek“ je definováno jako nahodilé vniknutí atmosférických srážek do vnitřních prostor stavby/domácnosti bez příčinné souvislosti s působením jiného pojistného nebezpečí (tj. zde záplavy). Pojistné nebezpečí „záplava“ ovšem ve sjednaném pojištění zahrnuto nebylo. Sekundárně žalovaná poukázala na to, že i kdyby šlo v dané věci o podmínkami definované „atmosférické srážky“, uplatnila by se výluka z pojištění, podle níž se pojištění nevztahuje mj. na škody vzniklé vniknutím deště, krup, sněhu nebo nečistot do stavby nezavřenými okny, dveřmi nebo jinými otvory (zde s důrazem na „jiný otvor“ – přívod vzduchu ke krbu).
3. Ze shodných tvrzení stran, která vzal soud za svá skutková zjištění, a z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění.
4. Žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. [parcela] v katastrálním území [právnická osoba] 5, jehož součástí je stavba č. p. [č.p.] – rodinný dům (zjištěno z informace o pozemku z katastru nemovitostí).
5. Žalobkyně jako pojistník a pojištěný ujednala se žalovanou jako pojistitelem pojistnou smlouvu ze dne 29. 6. 2021 podle nabídky č. [hodnota], která zahrnovala pojištění stavby mj. pro pojistné nebezpečí „atmosférické srážky“ s limitem plnění 80 000 Kč; pojistná nebezpečí „povodeň“ a „záplava“ v ní uvedena nebyla, naopak bylo výslovně uvedeno pro tato nebezpečí „nepojištěno“; pojistná smlouva odkazovala mj. na VPPM 1/16 a DPP DOMEX+ MO 1/18 (mezi stranami nesporné, shodné zjištění vyplývá i z nabídky pojistné smlouvy č. [hodnota]).
6. Pojištění se dále týkaly všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku VPPM 1/16 a informační dokument o pojistném produktu, které soud provedl k důkazu, avšak žádné další pro věc relevantní skutkové zjištění z nich neučinil.
7. V doplňkových pojistných podmínkách pro pojištění domácností a staveb DOMEX+ MO 1/18 bylo mj. uvedeno:- v článku 6 odst. 1: „Pojištění se vztahuje na škody, které vznikly na předmětu pojištění náhle a neočekávaně působením těchto pojistných nebezpečí: (…) u) atmosférické srážky (…).“- v článku 6 odst. 2 větě první: „Je-li tak v pojistné smlouvě ujednáno, pojištění se vztahuje na škody vzniklé povodní a záplavou.“- v článku 8 odst. 1: „Pojištění se nevztahuje na škody vzniklé: (…) f) vniknutím deště, krup, sněhu nebo nečistot do stavby nezavřenými okny, dveřmi nebo jinými otvory (…).“- v článku 17, že pro účely pojištění se rozumí:„2. Atmosférickými srážkami nahodilé vniknutí atmosférických srážek do vnitřních prostor stavby/domácnosti bez příčinné souvislosti s působením jiného pojistného nebezpečí.“„38. Povodní zaplavení místa pojištění vodou, která se vylila z břehů vodních toků nebo z břehů nádrží nebo tyto břehy a hráze protrhla nebo byla způsobena náhlým a neočekávaným zmenšením průtočného profilu toku (…).“„75. Záplavou zaplavení místa pojištění: a) vodou ze zaplavených územních celků bez přirozeného odtoku, způsobených atmosférickými srážkami, jejichž následkem je vytvoření souvislé vodní hladiny; b) přívaly vody způsobené deštěm nebo poruchou vodního díla.“(vše zjištěno z uvedených DPP).
8. Mezi stranami bylo nesporné, že k předmětné škodní události došlo dne 26. 8. 2023 za trvání shora uvedeného pojištění.
9. Předmětná škodní událost spočívala v tom, že voda ze silných dešťových srážek zatekla přes terasu domu do otvoru přisávání vzduchu do krbu, umístěného pod pochozí úrovní terasy a zakrytého pouze mřížkou; nahromaděná voda neměla z přisávání kam odtéci a postupně vzlínala do zdí domu (zjištěno z e-mailové korespondence z období od 5. 9. 2023 do 1. 11. 2023, zápisu o poškození věcí movitých a nemovitých a fotodokumentace). Soud k tomu podotýká, že popsaný mechanismus vzniku poškození ani nebyl žádnou ze stran zpochybňován, jádro sporu tkvělo v tom, jak má být posouzen dle pojistných podmínek.
10. Mezi stranami bylo nesporné, že předmětnou událostí vznikla poškození, ohledně nichž náklady na odstranění škod činily 57 006 Kč. S ohledem na to soud již nečinil další skutková zjištění z rozpisu prací a cenové nabídky ze dne 23. 1. 2024, které provedl k důkazu.
11. Škodní událost byla žalované oznámena dne 1. 9. 2023 (zjištěno z oznámení škodní události majetku ze dne 1. 9. 2023). Žalovaná plnit odmítla s tím, že k poškození nedošlo v důsledku pojistného nebezpečí, které by bylo pojištěním kryto (zjištěno z dopisu ze dne 5. 9. 2023 označeného jako „ukončení šetření škodné události“). Strany spolu dále komunikovaly, nicméně k žádné věcné změně jejich stanovisek nedošlo (zjištěno z dopisu ze dne 9. 11. 2023 včetně dodejky datové zprávy o doručení zprávy dne 9. 11. 2023, dopisu ze dne 8. 1. 2024 označeného jako „žádost o poskytnutí dokladů“, dopisu ze dne 16. 1. 2024 označeného jako „sdělení ke škodné události“, předžalobní výzvy ze dne 7. 5. 2024 včetně dodejky datové zprávy o doručení zprávy dne 7. 5. 2024 a dopisu ze dne 10. 5. 2024 označeného jako „sdělení ke škodné události“).
12. Soud neprovedl navrhovaný důkaz znaleckým posudkem k otázce, zda umístění mřížky přívodu vzduchu ke krbu je standardní, či je vadou domu, ani k jiným stavebně technickým otázkám týkajícím se tohoto přívodu, neboť shledal takové zkoumání zcela nadbytečným. Jak vyplyne z právního posouzení věci níže, je pro výsledek zcela nepodstatné, zda byl otvor přívodu vzduchu řešen stavebně obvyklým způsobem, či ne. Z týchž důvodů soud neprovedl ani důkaz výslechem [jméno FO], neboť jeho popis vzniku škodné události (zachycený v e-mailu provedeném k důkazu) sám o sobě žádnou ze stran zpochybněn nebyl a otázka vhodnosti umístění otvoru přívodu vzduchu je, jak již bylo řečeno, nerozhodná.
13. Zjištěný skutkový stav lze stručně shrnout tak, že strany mezi sebou ujednaly pojištění zahrnující mj. pojištění shora uvedené stavby ve vlastnictví žalobkyně pro případ vzniku škody z pojistného nebezpečí „atmosférické srážky“, avšak nikoli pojistného nebezpečí „povodeň“ či „záplava“. V průběhu trvání pojištění došlo dne 26. 8. 2023 ke škodné události spočívající v zatečení vody spadlé z dešťových srážek terasou domu do přisávání vzduchu ke krbu; samotné poškození nastalo v důsledku vzlínání nahromaděné vody, která neměla kam odtéci. Na předmětné stavbě vznikla poškození, jejichž odstranění vyžadovalo náklady v částce 57 006 Kč. Událost byla žalované ohlášena, žalobkyně požadovala po žalované plnění, nicméně žalovaná plnit odmítla.
14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Podle § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
15. Občanský zákoník s ohledem na variabilitu pojištění nedefinuje, kdy konkrétně vzniká nárok na pojistné plnění v případě pojištění stavby proti poškození způsobenému nějakým vnějším vlivem, například dešťovými srážkami či záplavou. Je proto zapotřebí vycházet primárně z konkrétní pojistné smlouvy a pojistných podmínek citovaných výše. Je otázkou právní, zda zjištěný – a mezi stranami v podstatě nesporný – mechanismus vzniku škody lze podřadit pod některé z pojistných nebezpečí, ohledně nichž byla pojistná smlouva uzavřena.
16. Soud dospěl k závěru, že je zcela důvodná obrana žalované, podle níž předmětná škoda nevznikla působením pojistného nebezpečí „atmosférické srážky“. V tomto směru je rozhodující především zcela jasná definice pojistných nebezpečí „atmosférické srážky“ a „záplava“ v DPP citovaných výše. V předmětném případě došlo k tomu, že voda z atmosférických srážek již spadlých na zem natekla do otvoru ve zdi domu umístěného pod pochozí úrovní terasy domu. Nelze tedy hovořit o tom, že by do domu vnikaly přímo atmosférické srážky (déšť), nýbrž až voda, která napršela, a to popsaným zatečeném. Podle mínění soudu jde tedy zcela jednoznačně o zaplavení místa pojištění přívalem vody způsobeným deštěm, jak je uvedeno v definici „záplavy“ v článku 17 odst. 75 písm. b) DPP. Uvedená definice je alternativní, postačí tedy naplnění jen jedné z variant. Podle mínění soudu však dokonce byla naplněna i varianta podle písmene a), neboť šlo o vodu ze zaplaveného území, která pocházela z atmosférických srážek a neměla kam jinam odtéci; podle pojistných podmínek není rozhodné, jak velké zaplavené území je, může jít třeba i jen o prostor části zahrady nebo terasy domu, rozhodující je však mechanismus, tedy že voda pro nedostatek jiného odtoku zateče do stavby. Škoda tedy vznikla v důsledku záplavy, která v pojištění zahrnuta nebyla. V předmětné věci naopak nešlo o pojistné nebezpečí „atmosférické srážky“, a to ze dvou důvodů. Jednak do stavby nevnikal přímo déšť (nýbrž až voda z terasy, která sice v tomto případě pocházela z deště, ale mohla obecně pocházet i z jakéhokoli jiného zdroje), jednak definice v článku 17 odst. 2 DPP vylučuje aplikaci tohoto pojistného nebezpečí, pokud by byla dána souvislost s působením jiného (zde – záplava).
17. K argumentaci žalobkyně, že žalovaná se při vymezení pojistných nebezpečí údajně inspirovala vymezením pojmu povodně podle zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona, ve znění pozdějších předpisů, soud uvádí, že jej shledal zcela nepřesvědčivým. Z pojistných podmínek nic takového neplyne, právě naopak, je zřejmé, že provádějí vlastní vymezení jednotlivých druhů pojistných nebezpečí (což je ostatně v soukromém pojištění naprosto obvyklé) nezávisle na veřejnoprávním předpisu. Za zcela účelovou pokládal soud i argumentaci žalobkyně, že se má vycházet z jejího pohledu coby pohledu spotřebitele. Soud žalobkyni neupírá postavení spotřebitele, to ovšem neznamená, že si spotřebitel v případě vzniku škodní události může provést redefinici pojistných nebezpečí tak, aby mu to vyhovovalo. Na věci nic nemění ani odkazy žalobkyně na ustanovení § 556 a 557 o. z. Pokud jde o výklad předmětných pojistných podmínek, nestačí to, že si jedna ze smluvních stran (údajně) vykládá nějaký pojem použitý ve smlouvě (v širokém smyslu, zahrnujícím i pojistné podmínky) jinak než protistrana. U dvoustranného právního jednání musí jít reálně o společnou (shodnou) vůli stran odchylnou od toho, co v projevu vůle vyjádřily. Nic takového zde nebylo ani tvrzeno, žalobkyně operuje pouze se svým zcela jednostranným pohledem, s nímž přišla až po vzniku škodní události. Je tedy zcela namístě vycházet zde z toho, co bylo zachyceno v písemných pojistných podmínkách. Soud zároveň dospěl k závěru, vysvětlenému již výše, že zde nejde o případ, kde by bylo možno reálně uvažovat o více rovnocenných výkladových variantách, nýbrž smysl pojistných podmínek je jednoznačný. Není tedy důvodu ani pro nějaký výklad k tíži žalované podle § 557 o. z. či jiných ustanovení chránících spotřebitele.
18. Nad rámec řečeného lze dodat, že soud souhlasil i s argumentací žalované, že i kdyby bylo v projednávané věci naplněno pojistné nebezpečí „atmosférické srážky“, byla by dána výluka podle článku 8 odst. 1 písm. f) DPP, neboť otvor přisávání vzduchu do krbu je nepochybně „jiným otvorem“ ve stavbě, kterým mohla voda volně vniknout. Soud pokládal za právně zcela nerozhodné, zda šlo o obvyklé technické řešení, či zda naopak otvor byl v konkrétním případně řešen nevhodně (například umístěn nevhodně nízko). Je věcí vlastníka stavby, zda si v ní nechá takový otvor zřídit. Pokud tak učiní, je jeho věcí, jak si ho zabezpečí proti vodě. Pokud šlo v konkrétním případě o řešení nevhodné, může to být například věcí mezi vlastníkem stavby a tím, kdo mu ji zhotovil. A i kdyby jiné technické řešení hypoteticky neexistovalo (což ovšem soud nijak netvrdí), je stále věcí vlastníka, zda podstoupí riziko, že mu touto cestou do stavby zateče voda, nebo zda si sjedná pojištění, které takovou výluku mít nebude. V každém případě to nic nemění na závěru, že výluka by byla dána. Z uvedených důvodů je také zcela nepodstatné, zda byla stavba takto kolaudována.
19. Soud proto žalobu jako zcela neopodstatněnou zamítl, a to včetně požadovaného úroku z prodlení.
20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalované.
21. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 900 Kč a sestává z paušální náhrady hotových výdajů účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 3 úkony (vyjádření k žalobě, příprava účasti a účast na ústním jednání dne 4. 12. 2024).
22. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.