Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 635 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 491 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení pohledávky ve výši 10 816 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 23 816,00 Kč ve výši 12,75% ročně od 23.7.2024 do 18.9.2024 ve výši 482,56 Kč a zákonného úroku prodlení z částky 10 816 Kč ve výši 12,75% ročně od 19.9.2024 do zaplacení, pohledávky ve výši 4 088,68 Kč a úroku ve výši 66,27 % p.a z částky 19 251 Kč od 23.7.2024 do 15.8.2024 ve výši 817,20 Kč, úroku ve výši 14,75 % p.a z částky 19 251 Kč od 16.8.2024 do 18.9.2024 ve výši 246,84 Kč, úroku ve výši 14,75 % p.a z částky 9 418,04 Kč od 19.9.2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23.7.2024 dosáhne částky 68 832 Kč.
2. V návrhu uvedla, že mezi ní, jako věřitelem a žalovanou, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], kterou žalovaná podepsala dne 29.8.2023 a na základě které byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 20 000 Kč. K vyplacení úvěru žalované došlo dne 29.8.2023. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 66,27 % p.a. splácet ve 48měsíčních splátkách ve výši po 1 195 Kč, splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjen 2023, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Úvěrová smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, resp. emailové komunikace. Žalovaná úvěrovou smlouvu podepsala svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který jí byl za tímto účelem ze strany žalobkyně předem poskytnut.
3. Žalobkyně žalované oznámila schválení úvěru Oznámením o schválení úvěru, ve kterém byly uvedeny základní parametry poskytovaného úvěru a jehož přílohu tvořil i splátkový kalendář. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované zasláno na dodejku.
4. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaná neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovanou, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaná však neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění úvěru žalovaná žalobkyni uhradila pouze částku 8 365 Kč v jednotlivých splátkách po 1 195 Kč v průběhu měsíců říjen 2023 až duben 2024.
5. V důsledku prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem [hodnota] smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. K datu 21.7.2024 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu [hodnota] smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 22 418,04 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byla přitom žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné splátky a byla jí poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V bodě [hodnota] smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 23.7.2023, až do jejího úplného zaplacení. V bodě [hodnota] smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady.
6. Soud doručil jak žalobu, tak předvolání na ústní jednání, které se konalo dne 20. 11. 2025, žalované do vlastních rukou, nejméně deset dnů předem, náhradním způsobem. Žalovaná zůstala po celou dobu řízení nekontaktní, na ústní jednání se nedostavila a až těsně před jednáním doručila soudu krátkou e-mailovou zprávu, ve které uvedla, že se z důvodu panické ataky nemůže k soudu dostavit. Žádné lékařské potvrzení či zprávu soudu před zahájením prvního jednání ve věci nedodala. Soud žalobu věcně projednal v nepřítomnosti žalované v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., neboť prostou e-mailovou zprávu o panické atace bez lékařského potvrzení, doručenou soudu těsně před jednáním ve věci nelze považovat za řádnou a včasnou omluvu. Náhledem do insolvenčního rejstříku soud zjistil, že ke dni konání ústního jednání ve věci nebylo vůči žalované zahájeno insolvenční řízení ani nebylo rozhodnuto o úpadku žalované.
7. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu, který je zřejmý z obsahu spisu a provedeného dokazování. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 29. 8. 2023 (na č.l. 8) plyne, že žalobkyně poskytla žalované částku 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit dále úrok podle zápůjční úrokové sazby 66,27 % p.a. (ročně), v 48měsíčních splátkách po 1 195 Kč. Dle smlouvy činí úroková sazba 66,27 p.a. (ročně) a RPSN činí 90,6 %. Celková částka, kterou měla žalovaná podle úvěrové smlouvy zaplatit (kromě úhrady za pojištění) činila 57 360 Kč. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 9. 12. 2024, ve které žalobkyně stanovila lhůtu k plnění 15 dnů od odeslání výzvy, vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky, výzva byla odeslána dne 9. 12. 2024, jak plyne z podacího archu [právnická osoba] na č.l. 35. Pokud se týká posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, žalobkyně se spolehla pouze na žalovanou doložené detaily transakcí z jejího bankovního účtu, ze kterého jsou patrné toliko 2 částky připsané na účet žalované představující mzdu v částce 29 456 Kč vyplacenou dne 10. 7. 2023 (na č.l. 98) a mzdu v částce 26 119 Kč vyplacenou dne 10. 8. 2023 (na č.l. 97). V ostatním se žalobkyně spolehla pouze na informace sdělené žalovanou, které prověřila pouze povrchně z veřejně dostupných zdrojů. Žalobkyně vůbec nezkoumala výdajovou stránku žalované za poslední tři měsíce, např. požadavkem na doložení výpisů z účtu žalované za období bezprostředně předcházející poskytnutí úvěru, jejich prověřením a porovnáním z veřejně dostupnými informacemi. Žalobkyně se zcela nedostatečně spokojila pouze se žalovanou uvedenými údaji, kdy na výdajovou stránku byly uvedeny v dokumentu Hodnocení klienta (na č.l. 18) pouze 2 výdajové položky, a to částka 5 090 Kč jako náklad na bydlení a životní minimum 4 860 Kč, což je pro řádné posouzení úvěruschopnosti žalované zcela neprůkazné.
8. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ustanovení o smlouvě o úvěru) a podle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má ze smlouvy za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované dne 29. 10. 2023 částku 20 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu žalobkyně za měsíc říjen 2023 na č.l. 100). Dle smlouvy měla žalovaná žalobkyni uhradit celkem 57 360 Kč, úroková sazba činí 66,27 % p.a. (ročně) a RPSN činí 90,6 %. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy a poskytnutím částky 20 000 Kč na bankovní účet žalované řádně posoudila schopnost žalované splácet úvěr. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je informace poskytnuté spotřebitelem za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.
9. Jak plyne ze skutkových zjištění soudu, žalobkyně nezkoumala řádně úvěruschopnost žalované jako spotřebitele a neměla k dispozici podklady pro závěr, že nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované dluh splatit. Proto podle citovaného ustanovení neměla žalované spotřebitelský úvěr poskytnout. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak má žalobkyně nárok pouze právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o.z., jehož výše činí částku 11 635 Kč představující rozdíl mezi částkou poskytnutou žalobkyní žalované a žalovanou uhrazenými splátkami v souhrnné výši 8 365 Kč (7 x 1 195 Kč). Co do této částky Kč je žaloba důvodná. Z uvedené částky pak nelze žalobkyni přiznat úrok z prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ani v zákonné výši, nýbrž je nutno uložit žalované úhradu dlužné částky ve lhůtě stanovené za obdobné aplikace ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Jinak by totiž soud zvýhodňoval žalobkyni za situace, kdy řádně nezkoumala úvěruschopnost žalované.
11. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Z citovaného ustanovení vyplývá, že se v tomto případě zákon cíleně odchyluje od obecné právní úpravy vydání bezdůvodného obohacení v případě plnění z neplatné smlouvy a spotřebitel se může ocitnout v prodlení teprve po uplynutí určené přiměřené lhůty k vrácení jistiny poskytnutého úvěru. Vzhledem k absenci tvrzení i důkazních návrhů k této otázce ze strany žalované, která mohla argumentovat pro určení jiné lhůty, soud určil jako přiměřenou lhůtu 3 dny od právní moci rozsudku.
12. Co do částky 11 635 Kč je žaloba důvodná. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení byla částka 14 907 Kč s příslušenstvím. Žalobkyni byla přiznána částka 11 635 Kč a ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 78 % a neúspěšná co do 22 %. Soud tedy odečetl procesní neúspěch žalobkyně od jejího procesního úspěchu a došel k závěru, že ve výsledku byla žalobkyně procesně úspěšná co do 56 % a tedy žalobkyni přiznal náhradu nákladů soudního řízení v rozsahu jejího 56 % úspěchu ve věci.
14. Celkové účelně vynaložené náklady žalobkyně činí 4 491 Kč a sestávají ze soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, z odměny advokáta dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (a. t.) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) po 400 Kč, dále z odměny advokáta dle § 6 ve spojení s § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. (a. t.) z tarifní hodnoty 14 904 Kč za 2 úkony právní služby po 1 700 Kč za 1 ÚPS (vyjádření na výzvu soudu a účast na ústním jednání), z náhrady hotových výdajů, tedy režijních paušálů za 3 úkony soudu po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a.t. a 2 úkony právní služby po 450 Kč dle § 14b odst. 6 písm. b) a.t. ve znění účinném od 1. 1. 2025) a náhradu DPH ve výši 1 218 Kč, neboť právní zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH a řádně doložila své osvědčení o registraci plátce DPH. Přiznaná náhrada nákladů žalobkyně ve výši 56 % z 8 018 Kč činí 4 491 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
15. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť neshledal žádné důvody, na jejichž základě by se od tohoto ustanovení bylo vhodné odchýlit.