38 C 498/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 6 dne 7.12.2023 domáhala zaplacení částky ve výši celkem 173 234,67 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně po žalované požadovalaa) částku 70 494,29 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 1.12.2021, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]., IČ: [IČO]) a žalovaná po vyhodnocení úvěruschopnosti žalované. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet ve 48měsíčních splátkách ve výši 2 928 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně tak přistoupila k zesplatnění dopisem ze dne 19.12.2022. Žalovaná uhradila ke dni zesplatnění na pohledávku částku 26 352 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.6.2023. Žalobkyně tak požaduje po žalobkyni dlužnou jistinu ve výši 47 352,60 Kč, smluvní úrok ke dni zesplatnění ve výši 7 585,18 Kč, smluvní pokutu ve výši celkem 15 556,51 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 54 937,78 Kč za dobu od 30.12.2022 do zaplacení a smluvním úrokem ve výši 22,32 % ročně z částky 47 352,60 Kč za dobu od 20.12.2022 do zaplacení. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky;b) částku 102 740,38 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 12.4.2022, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]., IČ: [IČO]) a žalovaná po vyhodnocení úvěruschopnosti žalované. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet ve 48měsíčních splátkách ve výši 4 797 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně tak přistoupila k zesplatnění dopisem ze dne 17.11.2022. Žalovaná uhradila ke dni zesplatnění na pohledávku částku 21 688 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.6.2023. Žalobkyně tak požaduje po žalobkyni dlužnou jistinu ve výši 68 641,35 Kč, smluvní úrok ke dni zesplatnění ve výši 8 896,34 Kč, smluvní poplatek ve výši 1 176 Kč, smluvní pokutu ve výši celkem 24 026,69 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 77 537,69 Kč za dobu od 28.11.2022 do zaplacení a smluvním úrokem ve výši 25,23 % ročně z částky 68 641,35 Kč za dobu od 18.11.2022 do zaplacení. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaná se k věci nijak nevyjádřila.

3. Podáním ze dne 5.4.2024 sdělila žalobkyně, že žalovaná po podání žaloby dne 7.12.2023 uhradila žalobkyni částku 32 500 Kč, kterou započetla na pohledávku vzniklou ze smlouvy o úvěru č. [hodnota]. Žalobkyně tak vzala žalobu zpět co do částky 32 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 32 500 Kč za dobu od 28.12.2023 do zaplacení a se smluvním úrokem ve výši 25,23 % ročně z částky 23 603,66 Kč za dobu od 28.12.2023 do zaplacení. Žalobkyně na pohledávku vzniklou ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] nadále požadovala dlužnou jistinu ve výši 45 037,69 Kč, smluvní poplatek ve výši 1 176 Kč, smluvní pokutu ve výši celkem 24 026,69 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 12 761,42 Kč (kapitalizovaný ke dni 27.12.2023), kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 19 482,97 Kč (kapitalizovaný ke dni 27.12.2023), se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45 037,69 Kč za dobu od 28.12.2023 do zaplacení a smluvním úrokem ve výši 25,23 % ročně z částky 45 037,69 Kč za dobu od 28.12.2023 do zaplacení.

4. Soud ve věci rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, přičemž účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.[právnická osoba] ohledem na zpětvzetí žaloby žalobkyní ze dne 7.12.2023 soud řízení ve výroku I. podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”), v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil.6. Soud posoudil předložené listinné důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.7. Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba].) a žalovaná uzavřely dne 1.12.2021 smlouvu o úvěru č. [hodnota] (č.l. 52-54). Z předložené smlouvy o úvěru vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku 50 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit částku 140 544 Kč ve 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 928 Kč. Dle smlouvy činí úroková sazba 64,60 %, RPSN 87,61 %. Z dokladu o vyplacení úvěru (č.l. 64) a sdělení banky (č.l. 84) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalované dne 1.12.2021 částku ve výši 50 000 Kč. Z tabulky umoření (č.l. 33) soud zjistil, že žalovaná na pohledávku uhradila ke dni 29.9.2022 částku ve výši celkem 26 352 Kč. Dopisem ze dne 19.12.2022 (č.l. 56) právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru.8. Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba].) a žalovaná uzavřely dne 12.4.2022 smlouvu o úvěru č. [hodnota] (č.l. 59-61). Z přílohy č. [hodnota] (č.l. 63) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná sjednaly pojištění ve výši 588 Kč měsíčně. Z předložené smlouvy o úvěru vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku 70 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit částku 202 032 Kč ve 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 797 Kč. Dle smlouvy činí úroková sazba 66,79 %, RPSN 91,55 %, RPSN nezahrnuje úhradu za pojištění. Z dokladu o vyplacení úvěru (č.l. 55) a sdělení banky (č.l. 84) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalované dne 12.4.2022 částku ve výši 70 000 Kč. Z tabulky umoření (č.l. 58) soud zjistil, že žalovaná na pohledávku uhradila ke dni 6.10.2022 částku ve výši celkem 21 688 Kč. Dopisem ze dne 17.11.2022 (č.l. 62) právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru.9. Ze společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávky (č.l. 57), přílohy č. [hodnota] – seznamu postoupených pohledávek (č.l. 66-69), soud zjistil, že pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně byly postoupeny žalobkyni. Postoupení bylo oznámeno žalované dopisem ze dne 11.8.2023 (č.l. 75 a podací lístek na č.l. 71). Dopisem ze dne 3.11.2023 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, a to nejpozději do 18.11.2023 (č.l. 29-30 a podací lístek na č.l. 70).10. Z výpisu z transakční historie (č.l. 87) soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni dne 27.12.2023 částku ve výši 32 500 Kč.11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.12. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 50 000 Kč a 70 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit na základě smlouvy ze dne 1.12.2021 částku ve výši 140 544 Kč, přičemž tato částka je nad rámec jistiny ve výši 50 000 Kč tvořena úrokem ve výši 90 544 Kč. Dále se žalovaná zavázala uhradit na základě smlouvy ze dne 12.4.2022 částku ve výši 202 032 Kč, přičemž tato částka je nad rámec jistiny ve výši 70 000 Kč tvořena úrokem ve výši celkem 132 032 Kč, současně nezahrnuje platbu pojištění. Výši úroků považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřenou a rozpornou s dobrými mravy. Samotná úroková sazba dle první smlouvy ve výši 64,60 % a dle druhé smlouvy ve výši 66,79 % je dle stanoviska soudu vysoká, RPSN (roční procentní sazba nákladů, tj. celkové skutečné náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše úvěru) je nadto u první smlouvy až 87,61 % a u druhé smlouvy až 91,55 % (přičemž nezahrnuje částku pojištění, ve skutečnosti je tedy ještě vyšší).18. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje zejména na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dle kterého „V rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“. V uvedené věci byl sjednaný úrok téměř čtyřikrát vyšší než nejvyšší bankovní úroková sazba a soud dovodil, že se jedná o ujednání v rozporu s dobrými mravy (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.5.2012, sp. zn. 32 Cdo 242/2011). V dané věci byla smlouva uzavřena v prvém případě v prosinci roku 2021, přičemž dle databáze České národní banky ARAD (Statistika úrokových sazeb u spotřebitelů poskytované bankami) byla v prosinci roku 2021 obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných spotřebitelům ze strany banky 7,91 % ročně; sjednaná úroková sazba ve smlouvě ze dne 1.12.2021 významně převyšuje tuto úrokovou sazbu, roční procentní sazba nákladů uvedená v úvěrové smlouvě ve výši 87,61 % je pak více než 11násobná. V druhém případě byla smlouva uzavřena v dubnu roku 2022, přičemž dle databáze České národní banky ARAD (Statistika úrokových sazeb u spotřebitelů poskytované bankami) byla v dubnu roku 2022 obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných spotřebitelům ze strany banky 8,29 % ročně; sjednaná úroková sazba i ve smlouvě ze dne 12.4.2022 významně převyšuje tuto úrokovou sazbu, roční procentní sazba nákladů uvedená v úvěrové smlouvě a nezahrnující měsíční pojištění ve výši 91,55 % je pak více než 11násobná. Rozpor s dobrými mravy u obou smluv je tak dán tím, že smluvený úrok s přihlédnutím k dalším poplatkům mnohonásobně převyšuje sazbu úroků u úvěrů na spotřebu; vysoko přesahuje přijatelnou hranici a smlouvy o úvěru z tohoto důvodu odporují dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouvy jsou tak absolutně neplatné ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu.19. Z důvodu absolutní neplatnosti smluv o úvěru tak má žalobkyně nárok pouze na jistinu, kterou poskytla žalované právní předchůdkyně žalobkyně bez právního důvodu, a to ve výši celkem 120 000 Kč (50 000 Kč a 70 000 Kč), neboť předložené smlouvy jsou absolutně neplatné. V dané věci však žalovaná již uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku 80 540 Kč, žalobě tak lze vyhovět i s přihlédnutím ke zpětvzetí žaloby pouze do výše 39 460 Kč, tj. 120 000 Kč minus 80 540 Kč. Aktivní věcná legitimace žalobkyně v této věci je dána smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 o. z. Dále soud žalobu zamítl co do částky 101 274,67 Kč (rozdíl mezi žalovanou částkou, tj. 173 234,67 Kč, a částkou, kterou lze žalobkyni přiznat, tj. 39 460 Kč, spolu s částkou, pro kterou vzala žalobkyně žalobu zpět, tj. 32 500 Kč), včetně smluvního úroku ve výši 22,32 % ročně z částky 47 352,60 Kč za dobu od 20.12.2022 do zaplacení, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 19 482,97 Kč a smluvního úroku ve výši 25,23 % ročně z částky 45 037,69 Kč za dobu od 28.12.2023 do zaplacení.20. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 3.11.2023, ve kterém stanovila lhůtu do 18.11.2023. Nejpozději tedy měla žalovaná vydat bezdůvodné obohacení dne 18.11.2023. Jelikož tak neučinila, dostala se následující den, tj. dne 19.11.2023, do prodlení. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a přiznal žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně ode dne 19.11.2023 do 27.12.2023 z částky 71 960 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 39 460 Kč za dobu od 28.12.2023 do zaplacení. Soud naopak žalobu zamítl, pokud šlo o úrok z prodlení v rozsahu, v němž žalobkyní uplatněný nárok na něj převyšoval to, na co jí vzniklo právo.21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu jistiny ve výši 71 960 Kč a části úroku z prodlení, naopak nebyla úspěšná v rozsahu jistiny, smluvní pokuty a smluvního poplatku ve výši ve výši 101 274,67 Kč, smluvního úroku a části úroku z prodlení, byla tedy úspěšná v rozsahu přibližně 42 % a neúspěšná v rozsahu přibližně 58 %. Úspěšnější žalovaná byla po celou dobu řízení nečinná, žádné náklady jí tak nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.22. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.