Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 179 172,28 Kč s úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky 179 172,28 Kč od 13. 10. 2025 do zaplacení, zákonným úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 179 172,28 Kč od 23. 10. 2025 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 7 429,44 Kč od 13. 5. 2025 do 12. 10. 2025 a částku 2 816,27 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 10 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 179 172,28 Kč s příslušenstvím (s úrokem, zčásti kapitalizovaným, a zákonným úrokem z prodlení) a částky 2 816,27 Kč z důvodu, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 19. 5. 2023 rámcovou smlouvu č. [hodnota], na jejímž základě aktivovala žalovanému běžný účet č. [hodnota] a že současně požádal žalovaný žalobkyni o úvěr ve výši 208 296 Kč. Byla tak uzavřena smlouva o úvěru č. [Anonymizováno], přičemž úvěr byl dne 30. 5. 2023 vyplacen na běžný účet žalovaného v plné výši. Dodatkem č. [hodnota] k rámcové smlouvě ze dne 28. 5. 2025 žalobkyně s žalovaným sjednali splátkové prázdniny – odklad splátek úvěru č. [Anonymizováno] splatných dne 13. 6. 2025 a dne 13. 7. 2025. Počínaje splátkou ke dni 13. 8. 2025 nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností stranou žalovanou přistoupila žalobkyně v souladu s ujednáním smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] ve spojení s podmínkami pro používání úvěru dne 13. 10. 2025 k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění tedy byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 179 172,28 Kč, nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 7 429,44 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední řádně zaplacené splátky, tj. ode dne 13. 5. 2025 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do dne 12. 10. 2025. Součástí kapitalizovaného úroku je případně také nesplacený smluvní úrok za období splátkových prázdnin sjednaných Dodatkem č. [hodnota] k rámcové smlouvě č. [hodnota]. Žalobkyně požaduje také zákonný úrok z prodlení, a to až od 23. 10. 2025, neboť dle interních pravidel poskytuje žalobkyně žalovanému ve výzvě k plnění dodatečnou lhůtu, a dále smluvní úrok ve výši 9,9 % ročně z částky 179 172,28 Kč od 13. 10. 2025 do zaplacení. Částky 2 816,27 Kč se žalobkyně domáhala jako nepovoleného debetu vzniklého na uvedeném účtu žalovaného. Žalovaný dluh žalobkyni i přes výzvu k úhradě učiněnou před podáním žaloby neuhradil.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Soud ve věci rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, přičemž účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.
4. Soud posoudil předložené listinné důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.Účastníci dne 19. 5. 2023 uzavřeli rámcovou smlouvu mj. o vedení běžného účtu č. [hodnota] (důkaz: Rámcová smlouva č. [hodnota] ze dne 19. 5. 2023). Strany mezi sebou stejný den sjednaly také smlouvu o úvěru č. [Anonymizováno], přičemž úvěr byl dne 30. 5. 2023 vyplacen na běžný účet žalovaného v plné výši, tedy v částce 208 296 Kč (důkaz: Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, doklad o načerpání úvěru č. [Anonymizováno]). Dodatkem č. [hodnota] k rámcové smlouvě ze dne 28. 5. 2025 žalobkyně s žalovaným sjednali splátkové prázdniny – odklad splátek úvěru č. [Anonymizováno] splatných dne 13. 6. 2025 a dne 13. 7. 2025 (důkaz: Dodatek č. [hodnota] k rámcové smlouvě č. [hodnota] ze dne 28. 5. 2025, splátkový kalendář). Počínaje splátkou ke dni 13. 8. 2025 nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny (důkaz: Přehled plateb), přičemž žalovaný nic jiného ani netvrdil, ani neprokazoval. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností stranou žalovanou přistoupila žalobkyně v souladu s ujednáním smlouvy o úvěru č. [IBAN] ve spojení s podmínkami pro používání úvěru dne 13. 10. 2025 k zesplatnění úvěru, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 13. 10. 2025 (důkaz: Podmínky pro používání úvěru účinné od 1. 4. 2025, dopis ze dne 13. 10. 2025). Konečný zůstatek na účtu žalovaného č. [Anonymizováno] činil -2 816,27 Kč (důkaz: výpis z běžného účtu č. [č. účtu] ze dne 14. 11. 2025). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby (důkaz: dopis ze dne 13. 10. 2025).
5. Z dalších předložených listinných důkazů (obchodní podmínky žalobkyně, ceníky žalobkyně) soud žádná další podstatná skutková zjištění neučinil.
6. Po skutkové stránce soud uzavřel, že strany mezi sebou ujednaly poskytnutí úvěru, žalovaný jej čerpal v plné výši (208 296 Kč), avšak řádně jej nesplácel, počínaje splátkou ke dni 13. 8. 2025. Dne 13. 10. 2025 došlo k zesplatnění úvěru. Konečný zůstatek účtu činil zápornou částku -2 816,27 Kč.
7. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jelikož žalovaný úvěr v částce 208 296 Kč čerpal, ale řádně nesplatil, a mimo to zůstal na jeho účtu záporný zůstatek 2 816,27 Kč, vznikla tím žalobkyni pohledávka uplatněná v tomto řízení v celém rozsahu.
8. Soud proto žalobu shledal důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl, a to včetně požadovaného příslušenství.
9. O smluvním úroku soud rozhodl dle návrhu žalobkyně, neboť jej shledal souladným s ustanovením § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru.
10. O zákonném úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 100 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. Celkové účelně vynaložené náklady žalované činí náhrada nákladů řízení advokátem nezastoupeného účastníka v celkové výši 900 Kč za předžalobní výzvu a žalobu dle § 13 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, neboť v souladu se závěry plenárního nálezu Ústavního soudu ze dne 7. 10. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 39/13, je na místě vyloučit uplatnění podzákonného právního předpisu § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., který určuje náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka. Paušální náhrada 300 Kč za úkon se bez zjevného důvodu liší od náhrady přináležející advokátem zastoupenému účastníkovi. Vzniká tak bezdůvodná nerovnost mezi stranami civilního sporu, která je dle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod nepřípustná. Soud shledal, že takto vzniklou mezeru v právu je zapotřebí vyplnit analogickou aplikací předpisu svou povahou a účelem nejbližšího, tj. § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a to v souladu s obdobným postupem nastíněném Nejvyšším soudem v jeho rozhodnutí ze dne 18. 11. 2025 sp. zn. 28 Cdo 2638/2025.
12. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.