Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 20 193 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 31. 3. 2023 do zaplacení. V návrhu žalobkyně tvrdila, že [Anonymizováno] Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 2. 3. 2023 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 30. 3. 2023. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 10 193 Kč, který byl splatný dne 30. 3. 2023. Po odeslání smluvní dokumentace žalovanému byly zaslány peněžní prostředky dne 2. 3. 2023 na bankovní účet [č. účtu], který žalovaný uvedl. Žalovaný nevrátil úvěr v datu splatnosti. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, avšak bezúspěšně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 27. 8. 2024.
2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil.
3. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.
4. Soud posoudil předložené listinné důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
5. Z úvěrové smlouvy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu uzavřely dne 2. 3. 2023 úvěrovou smlouvu, na základě které měla být poskytnuta žalovanému částka 10 000 Kč, žalovaný se zavázal splatit jistinu ve výši 10 000 Kč, poplatky a úroky. Celkem měl žalovaný dle smlouvy uhradit částku 14 005,2 Kč (po slevě), úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % ročně a RPSN bylo 9 563,3 % (důkaz: Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [Anonymizováno] a Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Poplatek za poskytnutí úvěru byl ve smlouvě sjednán ve výši 3 893 Kč (po slevě) či 10 193 Kč (před slevou) a v této vyšší částce se žalobkyně žalobou poplatku také domáhá. Z informace o proplacení úvěru právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku ve výši 10 000 Kč dne 2. 3. 2023 (důkaz: Potvrzení o platbě vystavené od [právnická osoba]. ze dne 3. 6. 2024). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 6. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným. (důkaz: Dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne 4. 6. 2024 a seznam postoupených pohledávek). Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky dopisem ze dne 27. 8. 2024 (důkaz: oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 8. 2024). Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného dopisem ze dne 27. 8. 2024 k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (důkaz: Výzva k úhradě před podáním žaloby a podací lístek).
6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
11. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit částku celkem ve výši 14 005,2 Kč (po slevě) či 20 499,85 Kč (před slevou). Výši úroků, poplatků a dalších nákladů považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřenou a rozpornou s dobrými mravy. Samotná úroková sazba byla sjednána ve výši 40 %, RPSN (roční procentní sazba nákladů, tj. celkové skutečné náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše úvěru) je pak 9 563,3 %.
13. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje zejména na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dle kterého „V rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“. V uvedené věci byl sjednaný úrok téměř čtyřikrát vyšší než nejvyšší bankovní úroková sazba a soud dovodil, že se jedná o ujednání v rozporu s dobrými mravy (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2012, sp. zn. 32 Cdo 242/2011). V dané věci byla smlouva uzavřena v březnu roku 2023, přičemž dle databáze České národní banky ARAD (Statistika úrokových sazeb u spotřebitelů poskytované bankami) byla v březnu roku 2023 obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných spotřebitelům ze strany banky 9,45 % ročně. Je tak zřejmé, že žalobkyní požadovaná úroková sazba významně převyšuje tuto úrokovou sazbu, roční procentní sazba nákladů uvedená v úvěrové smlouvě 9 563,3 % je pak více než tisícinásobná. Rozpor s dobrými mravy je tak dán tím, že smluvený úrok s přihlédnutím k dalším poplatkům a nákladům mnohonásobně převyšuje sazbu úroků u úvěrů na spotřebu; vysoko přesahuje přijatelnou hranici a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu.
14. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak má žalobkyně nárok pouze na jistinu, kterou zaslala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému na bankovní účet ve výši 10 000 Kč bez právního důvodu, neboť předložená smlouva je absolutně neplatná. Soud žalobu zamítl co do částky 10 193 Kč (rozdíl mezi žalovanou částkou, tj. 20 193 Kč, a částkou, kterou lze žalobkyni přiznat, tj. 10 000 Kč).
15. Žalovaný měl bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu poté, co věřitel plnění požadoval (§ 1958 odst. 2 o.z.), přičemž s ohledem na výši plnění soud považoval za tomu odpovídající lhůtu jeden pracovní den. Výzva k plnění byla zaslána dne 27. 8. 2024, má se tedy za to, že byla žalovanému doručena dne 30. 8. 2024 (§ 573 o.z.). Nejpozději měl tedy žalovaný plnit 31. 8. 2024, počínaje následujícím dnem 1. 9. 2024 se ocitl s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení, čímž žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč od 1. 9. 2024 do zaplacení ve smyslu § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Sazba zákonného úroku z prodlení k datu 1. 9. 2024 činila 12,75 % ročně. Co do zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul.
16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s tím, že poměr úspěchu a neúspěchu u obou účastníků je téměř totožný.
17. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.