Výrok
I. Žaloba s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 80 920,40 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od 26. 4. 2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 26. 4. 2024 domáhala zaplacení částky 80 920,40 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovaným dne 11. 9. 2017 úvěrovou smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 50 000 Kč, a to dne 20. 9. 2017. Jelikož žalovaný své závazky ze smlouvy neplnil, došlo k zesplatnění celé zápůjčky. Následně bylo ze strany žalobkyně zahájeno soudní řízení a jeho výsledkem byl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 č. j. 16 C 207/2019 – 59 ze dne 28. 11. 2019. Soud mimo jiné potvrdil, že je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku představující smluvní pokutu dle bodu 8.7. smlouvy, tedy částku ve výši 39 644 Kč. Žalobkyni byla takto pravomocně přiznána pohledávka na zaplacení smluvní pokuty za prodlení žalovaného s úhradou „nové“ jistiny zápůjčky dle bodu 8.4. smlouvy ve výši 0,1 % z „nové“ jistiny zápůjčky, a to za dobu do 30. 9. 2019. Předmětným rozhodnutím bylo nároku žalobkyně, mimo jiné co do smluvní pokuty, v plném rozsahu vyhověno. Žalovaný se však ocitl v prodlení s úhradou „nové“ jistiny, tj. po zesplatnění celé zápůjčky sestávající se z nesplacené jistiny zápůjčky a běžného úroku zápůjčky, tedy částky ve výši 116 600 Kč, i po datu 30. 9. 2019. Podanou žalobou se tak žalobkyně domáhá zaplacení smluvní pokuty za období od 1. 10. 2019 do 24. 8. 2021. Žalovaný však na tuto částku ničeho neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu ze dne 9. 4. 2024.
2. Žalovaný namítal, že celou dlužnou částku ze smlouvy o zápůjčce již uhradil, což mu bylo potvrzeno i soudním exekutorem. Zapůjčenou částku několikanásobně přeplatil a na další částku nemá finanční prostředky.
3. Soud posoudil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým závěrům.
4. Účastníci uzavřeli smlouvu revolvingové podnikatelské zápůjčce, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla zápůjčku ve výši 50 000 Kč. Podnikatelským účelem zápůjčky byla investiční zápůjčka. Strany si ve smlouvě pro případ prodlení sjednaly smluvní pokutu. Podle článku 8.1. smlouvy v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 15 dnů po termínu splatnosti vzniká povinnost dlužníku zaplatit zapůjčiteli smluvní pokutu ve výši 8% z výše dlužné splátky, a dále v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 30 dnů po termínu splatnosti vzniká povinnost dlužníku zaplatit zapůjčiteli, nad rámec smluvní pokuty uvedené výše, smluvní pokutu ve výši 13% z dlužné splátky. Splatnost těchto smluvních pokut byla 10 dnů ode dne vzniku povinnosti dlužníka k jejich zaplacení. Podle bodu 8.4. smlouvy platilo, že při zesplatnění zápůjčky se veškeré v tom okamžiku nezaplacené původní splátky zápůjčky až do konce splátkového kalendáře, zahrnující jak na jistinu zápůjčky, tak na běžný úrok zápůjčky, staly součástí nové jistiny zápůjčky (dále „nová“ jistina zápůjčky). Dle článku 8.5. smlouvy byl dlužník v případě, že po zesplatnění zápůjčky nezaplatil částku odpovídající nové jistině zápůjčky ani ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy k tomuto zesplatnění došlo, vzniká dlužníku povinnost zaplatit zapůjčiteli nad rámec smluvní pokuty uvedené v článku 8.1. smluvní pokutu ve výši 25% z aktuální dlužné nové jistiny zápůjčky ke dni vzniku povinnosti dlužníku zaplatit tuto smluvní pokutu. V článku 8.7. byla sjednána smluvní pokuta pro případ, že nebude zaplacena částka odpovídající nové jistině zápůjčky ani v den následující po dni, kdy k zesplatnění došlo, vzniká povinnost dlužníku zaplatit zapůjčiteli smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z nové jistiny, a to až do úplného zaplacení, a to i v případě, že zapůjčiteli vznikne právo na smluvní pokutu podle článku 8. 5. smlouvy (prokázáno smlouvou o revolvingové podnikatelské zápůjčce číslo [hodnota] mezi žalobkyní a žalovaným ze dne 11. 9. 20175. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 5. 10. 2020, č.j. 16 C 207/2019 - 59 bylo výrokem I. rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 147 288 Kč spolu s úrokem z prodlení jdoucím z této částky ve výši 9% ročně od 30. 9. 2019 do zaplacení, částku ve výši 39 644 Kč a částku ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, výrokem II. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení (prokázáno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 5. 10. 2020, č. j. 16 C 207/2019–59, usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 7. 4. 2021, č. j. 16 C 207/2019–64 na č. l. 7 spisu).6. Částka ve výši 147 288 Kč, která byla žalobkyni výše uvedeným rozsudkem přiznána, se skládala z nové jistiny zápůjčky ve výši 116 600 Kč, dále ze smluvní pokuty dle článku 8.1 a), b) smlouvy v celkové výši 1 538 Kč a smluvní pokuty dle článku 8.5. smlouvy ve výši 29 150 Kč. Dále byla žalobkyni přiznána smluvní pokuta dle bodu 8.7. smlouvy ve výši 39 644 Kč (prokázáno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 5. 10. 2020, č. j. 16 C 207/2019–59 s tím, že uvedené je soudu znáno z jeho úřední činnosti z řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 16 C 207/2019, konkrétně z žaloby podané v uvedené věci).7. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k uhrazení smluvní pokuty ve výši 80 920,40 Kč dopisem ze dne 9. 4. 2024 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 9. 4. 2024 adresované žalovanému, totožná upomínka je založena též na č. l. 9 spisu, vč. poštovního podacího archu na č. l. 11).8. Žalovaný v reakci na předžalobní upomínku žalobkyni sdělil, že veškeré závazky z rozsudku z 5. 10. 2020 byly vymoženy v rámci exekuce. Částka byla vymáhána exekutorským úřadem Břeclav – Mgr. M. P.. Žalovaný uhradil celkem částku 297 658 Kč (prokázáno dopisem žalovaného ze dne 21. 4. 2024 adresovaném paní [Anonymizováno], sdělení o přijetí úhrady Exekutorským úřadem v Břeclavi dne 20. 7. 2021).9. Žalovaný v rámci exekučního řízení vedeném Exekutorským úřadem Břeclav pod sp. zn. 160 EX [č.] uhradil částku ve výši 297 658 Kč (prokázáno sdělením o přijetí úhrady Exekutorským úřadem [adresa] ze dne 20. 7. 2021 a dopisem žalovaného ze dne 21. 4. 2024 adresovaném paní K.). Uvedené exekuční řízení bylo zahájeno na návrh žalobkyně, kdy exekučním titulem byl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 5. 10. 2020, č. j. 16 C 207/2019–59 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 7. 4. 2021, č. j. 16 C 207/2019–64 (prokázáno výzvou ke splnění vymáhané povinnosti, soudní exekutor Mgr. M. P., exekutorský úřad Břeclav č. J. 160 EX [č.]–36 ze dne 15. 7. 2021; usnesením soudního exekutora ze dne 20. 7. 2021, č. j. 160 EX [č.]–41, usnesením soudního exekutora ze dne 20. 7. 2021, č. j. 160 EX [č.]–38; usnesením soudního exekutora ze dne 20. 7. 2021, č. j. 160 EX [č.]–37; sdělení o přijetí úhrady Exekutorským úřadem v Břeclavi dne 20. 7. 2021; příkazem k úhradě nákladů exekuce uhrazeno, neplaťte od soudního exekutora Mgr. M. P., exekutorský úřad Břeclav č. j. 160 EX [č.]- 40 a oznámením o skončení exekuce ze dne 3. 9. 2021 od soudního exekutora Mgr. M. P. č. j. 160 EX [č.]–43).10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.11. Podle § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.12. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.13. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Podle § 1798 o. z. ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit (odst. 1). Použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem (odst. 2).16. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.17. Podle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.18. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce při své podnikatelské činnosti a výše poskytnuté zápůjčky žalovanému byla 50 000 Kč. Souhrn smluvních pokut, které byly již žalobkyni přiznány rozsudkem zdejšího soudu ze dne 5. 10. 2020, č.j. 16 C 207/2019 – 59, činila 68 794 Kč. Tato částka byla žalobkyni již uhrazena. Žalobkyně požadovala v dané věci smluvní pokutu za další období, tj. za dobu od 1. 10. 2019 do 24. 8. 2021, kterou vyčíslila na částku 80 920,40 Kč.19. Požadavek žalobkyně na zaplacení další smluvní pokuty považuje soud za zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy (§ 588 o. z.) a její výši za zcela nepřiměřenou. Rozpor s dobrými mravy je zcela evidentní ze srovnání částky, která byla žalovanému jako zápůjčka poskytnuta (50 000 Kč), a celkové částky smluvní pokuty, která by byla žalobkyni přiznána, pokud by byla úspěšná i v tomto řízení. Celkem by se jednalo o částku smluvní pokuty ve výši 149 714,40 Kč. Smyslem smluvní pokuty je zajištění splnění povinností, jež jsou obsahem závazku sjednaného ve smlouvě a jejím účelem je donutit dlužníka pohrůžkou majetkové sankce k řádnému splnění závazku. V posuzované věci však výše smluvní pokuty představuje nepřiměřené generování zisku žalované, které je zcela zjevně neúměrné k výši poskytnuté zápůjčky.20. V dané věci lze nepochybně uplatnit korektiv dobrých mravů, neboť výše smluvní pokuty je zcela zjevně a jednoznačně nepřiměřená a její smluvní ujednání bylo zneužitím smluvní volnosti v neprospěch dlužníka (§ 433 odst. 1 o. z.). Žalovaný uzavřel smlouvu o zápůjčce jako fyzická osoba, podnikatel. Smlouvu přitom uzavřel s žalobkyní, rovněž podnikatelem, který se však specializuje se na poskytování nebankovních úvěrů. Uvedené je soudu známo z jeho činnosti, kdy jen u zdejšího soudu žalobkyně prochází ve stovkách řízení, v nichž se domáhá dlužného plnění ze zápůjček či úvěrů. Postavení žalovaného jako slabší strany vyplývá i z jeho procesní obrany, kdy namítal uhrazení všech závazků, ačkoliv předmětem řízení byla smluvní pokuta za dobu po vyhlášení rozsudku, který byl exekučním titulem. Za této situace náleží žalovanému ochrana proti nepřiměřeným ujednáním ve smlouvě o zápůjčce, neboť zcela evidentně není profesionálem v dané oblasti a smlouva, která byla mezi stranami uzavřena je smlouvou formulářovou. Rovněž Nejvyšší soud dovodil, že korektiv dobrých mravů není vyloučen ani ve vztazích mezi podnikateli. Porušení korektivu dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání. Případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je však zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Korektiv dobrých mravů však přitom nevylučuje posouzení, zdali na právní poměry stran nedopadají jiná ustanovení občanského zákoníku poskytující právní ochranu jedné ze stran před zneužívajícím jednáním druhé strany (například právní úprava ochrany slabší strany). Spotřebitelem může být každý člověk, tedy i fyzická osoba podnikatel, který mimo rámec své podnikatelské činnosti uzavírá smlouvu s jiným podnikatelem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021. sp. zn. 23 ICdo 56/2019). Tyto závěry jsou v základním principu zcela aplikovatelné i na projednávanou věc.21. Pokud soud posoudil výši sjednané smluvní pokuty jako nemravnou, nemůže tato skutečnost dle judikatury Nejvyššího soudu založit neplatnost ujednání o smluvní pokutě, ale může pouze vést k použití moderačního práva dle ustanovení § 2051 o. z. Přiměřenost smluvní pokuty se zpravidla posuzuje v porovnání s hodnotou a významem zajištěné povinnosti, dle okolností případu či pro případ nerovnováhy práv a povinností v neprospěch jedné strany smlouvy v závislosti na základě individuálního posouzení věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 5377/2017 ze dne 31. 3. 2019).22. Celková výše smluvní pokuty v posuzované věci činí 149 714,40 Kč a výše jistiny 50 000 Kč. Nepoměr zajištěné povinnosti s výši smluvní pokuty je tak zcela zřejmý. Smluvní pokuta v projednávané věci nebyla sjednána tak, aby plnila své základní funkce, tedy funkci preventivní, uhrazovací i sankční, ale za účelem dalšího zisku. Uvedené je zřejmé i z textu smlouvy o zápůjčce, v níž bylo ujednáno hned několik smluvních pokut a jejich kumulace. Konkrétně byla sjednána smluvní pokuta ve formě pevně stanovené částky (viz článek 8.5. smlouvy, dle kterého vznikla žalovanému povinnost zaplatit zapůjčiteli nad rámec smluvní pokuty uvedené v článku 8.1. smluvní pokutu ve výši 25% z aktuální dlužné nové jistiny zápůjčky, kdy v dané věci se jednalo o částku 29 150 Kč, a to za pouhých 10 dnů prodlení po zesplatnění), dále smluvní pokuty ve výši 8% z výše dlužné splátky, 13% z dlužné splátky (článek 8.1. smlouvy, tj. ve výši 1 538 Kč) a smluvní pokutu pro případ nesplacení nové jistiny zápůjčky ve výši 0,1% denně z nové jistiny, a to až do úplného zaplacení (článek 8.7. smlouvy, tj. ve výši 39 644 Kč a dále ve výši 80 920,40 Kč). Smluvní pokuty ve výši 29 150 Kč, 1 538 Kč a 39 644 Kč, byly již žalobkyni přiznány rozsudkem zdejšího soudu ze dne 5. 10. 2020, č.j. 16 C 207/2019 – 59. Nepřiměřenost smluvní pokuty v dané věci tak není dána pouze v porovnání s hodnotou a významem zajištěné povinnosti, ale též pro nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalovaného a sledovaným účelem jejího sjednání, tj. za účelem dalšího zisku.23. Soud, jak rozebráno výše, posoudil celkovou výši smluvní pokuty jako nepřiměřenou a dospěl k závěru, že v dané věci jsou dány důvody pro použití moderačního práva ve smyslu § 2051 o. z. Soud vzal v úvahu, že možnost snížit smluvní pokutu není neomezená a věřitel má vždy právo na smluvní pokutu alespoň ve výši vzniklé škody. Jestliže by soud vešel na požadavek žalobkyně s tím, že by žalovaný měl uhradit další smluvní pokutu ve výši 80 920,40 Kč, žalovaný by za poskytnutou zápůjčku, která mu byla vyplacena ve výši 50 000 Kč, zaplatil jen na smluvní pokutě téměř trojnásobek. S ohledem na hodnotu i povahu závazku, považuje soud za zcela adekvátní částku smluvní pokuty v částce 68 794 Kč, která byla žalobkyni již pravomocně přiznána rozsudkem zdejšího soudu s tím, že tato částka pokrývá i výši škody vzniklé ji porušením zajišťovaného závazku.24. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalovanému. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 600 Kč za podání odporu a účast na jednání v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý úkon v případech neuvedených v odst. 1 a 2.26. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.