Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni:- částku 467 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 467 Kč od 4. 2. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně,- částku 10 925,93 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 925,93 Kč od 4. 1. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně,- částku 3 132,15 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 132,15 Kč od 5. 12. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně,- a částku 2 625 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 625 Kč od 4. 11. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně,a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou dne [datum] 2024 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 17 150,08 Kč s příslušenstvím. Částka požadovaná žalobkyní představuje dlužné částky za pronájem zařízení, využívání služby volání na informační servis/asistenční služby, uvítací tóny, volání na barevné linky, zprostředkované služby, [Anonymizováno], splátky a pojištění sjednané na základě účastnické smlouvy – zákaznické smlouvy č. [hodnota] k telefonním číslům [tel. číslo], [tel. číslo], [tel. číslo], [tel. číslo], [tel. číslo] a [tel. číslo]. Smlouva byla uzavřena mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], IČ: [IČO]. V rámci této smlouvy byla mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena také smlouva kupní, ke které bylo možné sjednat si pojištění zařízení. Nedílnou součástí smlouvy byly také Všeobecné obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] a Ceník služeb, s nimiž žalovaná vyslovila souhlas. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] 2024.
2. Žalobkyně se po žalovaném konkrétně domáhá na základě uzavřené účastnické smlouvy č. [hodnota] dlužné úhrady za poskytnuté služby dle vyúčtování č. [hodnota] za období [datum] 2021 – [datum] 2021, vystavené dne [datum] 2021, splatné dne [datum] 2022, vyúčtování č. [hodnota] za období 20. 10. 2021 – 19. 11. 2021, vystavené dne [datum] 2021, splatné dne [datum] 2021, vyúčtování č. [hodnota] za období [datum] 2021 – [datum] 2021, vystavené dne [datum] 2021, splatné dne [datum] 2022 a vyúčtování č. [hodnota] za období [datum] 2022 – [datum] 2022, vystavené dne [datum] 2022, splatné dne [datum] 2021.
3. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku ze dne 13. 9. 2024. Žalovaná na svém dluhu ničeho neuhradila.
4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně i žalovaná konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. v dané lhůtě nevyjádřily), soud postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., dále jen o.s.ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání.
5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
6. Jelikož je žalovaná státním příslušníkem Slovenské republiky, soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Z lustrace Informačního systému základních registrů soud zjistil, že žalovaná je na území ČR registrována na adrese [Adresa žalované], kdy se jedná o její trvalou adresu.
7. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalované na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Podle § 6 odst. 1 č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Pro Českou republiku je dále závazné nařízení Rady Evropských společenství č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) účinné od 10. 1. 2015. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána dle článku 14 odst.1. cit. nařízení, neboť žalovaná je občanem Slovenské republiky a na území ČR má bydliště – trvalou adresu, přičemž při uzavírání smlouvy vystupovala v pozici spotřebitele. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Žalovaná se zdržuje na území ČR a je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř., když si žalovaná na adrese svého trvalého pobytu ([adresa]) vyzvedává písemnosti zasílané soudem, naposledy pak dne 24. 9. 2025.
8. Závazkový vztah účastníků se řídí zákonem č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 cit. zákona). Podle § 87 odst. 1 z. č. zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém se smlouvy řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. Podle odst. 2 pokud právní poměr založený spotřebitelskou smlouvou úzce souvisí s územím některého členského státu Evropské unie, nemůže být spotřebitel zbaven ochrany příslušející mu podle českého práva, jestliže řízení probíhá v České republice, i když pro smlouvu bylo zvoleno nebo i jinak se má použít právo jiného než členského státu Evropské unie. Podle odst. 3 pojistné smlouvy se řídí právem státu, ve kterém má pojistník obvyklý pobyt. Smluvní strany mohou zvolit rozhodné právo pro pojistnou smlouvu; jde-li o pojistnou smlouvu, na kterou se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie, mohou smluvní strany v rozsahu, ve kterém to tento předpis připouští, zvolit kterékoliv rozhodné právo.
9. Rovněž podle nařízení Evropského parlamentu a rady ES č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) článku 3 bod 1. smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Podle článku 4 bod 1. tohoto nařízení v míře, ve které právo rozhodné pro smlouvu nebylo zvoleno podle článku 3, je právo rozhodné pro smlouvy určeno takto: a) smlouva o koupi zboží se řídí právem země, v níž má prodávající obvyklé bydliště; b) smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště. Podle článku 7 bodu 1 tohoto nařízení v míře, ve které nebylo právo rozhodné zvoleno stranami, se pojistná smlouva řídí právem země, kde má pojistitel své obvyklé bydliště. Vyplývá-li ze všech okolností případu, že smlouva je zjevně úžeji spojena s jinou zemí, použije se právo této jiné země.
10. Z účastnické smlouvy výslovně nevyplývá, podle jakého práva byla uzavírána, smlouva je však uzavírána v českém jazyce na území České republiky. Všeobecné podmínky právního předchůdce žalobkyně nadto v čl. 9 (Závěrečná ustanovení) stanoví, že se práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy řídí českým právním řádem. S ohledem na shora uvedená ustanovení se proto závazkový vztah účastníků řídí právním řádem České republiky.
11. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
12. Z účastnické smlouvy – zákaznické smlouvy č. [hodnota] plyne, že byla dne [datum] 2021 uzavřena mezi žalovanou a [právnická osoba] a jejím předmětem bylo poskytnutí služeb elektronických komunikací a souvisejících služeb zahrnující koupi a pronájem zařízení (důkaz: [Anonymizováno] smlouva č. [hodnota] ze dne [datum] 2021, souhlasy s pojištěním, souhrnný přehled služeb, předávací protokoly a smlouva o pronájmu zařízení, Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], dodatek ke smlouvě, prodloužení účastnických smluv, kupní smlouva a dohoda o splátkovém kalendáři, shrnutí smlouvy). Žalovaná se zavázala hradit právnímu předchůdci žalobkyně sjednané kupní ceny za zařízení, a to formou pravidelných měsíčních splátek. V souladu se smlouvou byly žalované poskytnuty také sjednané služby, a to včetně služeb poskytovaných třetími stranami, které byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn poskytovat. Žalovaná se zavázala za tyto služby platit ceny a poplatky dle ceníku. S žalovanou bylo ujednáno také pojištění, a to k zařízení „[Anonymizováno] – [Anonymizováno] dne [datum] 2021 ([Anonymizováno]), „[Anonymizováno] “ dne [datum] 2021 ([Anonymizováno]), „[Anonymizováno] “ dne [datum] 2021 ([Anonymizováno]) a „[Anonymizováno] “ ze dne [datum] 2021 ([datum]), v němž byly stranami sjednány parametry pojištění a výše měsíčního poplatku za pojištění. Za těchto podmínek tak bylo sjednáno pojištění „[Anonymizováno] “, které zahrnuje pojištění nahodilého poškození přístroje a pojištění odcizení přístroje, neboť žalovaná si sjednala pojištění ke koncovému zařízení a zavázala se bezvýhradně řídit pojistnou smlouvou a pojištění řádně hradit.
13. Právní předchůdce žalobkyně postupně vystavil žalované vyúčtování znějící na částku 4 937,87 Kč splatné dne [datum] 2022 daňovým dokladem č. [hodnota] za období [datum] 2021 - [datum] 2022 (z čehož žalobkyně požaduje touto žalobou 467 Kč), na částku 18 809,57 Kč splatné dne [datum] 2022 daňovým dokladem č. [hodnota] za období [datum] 2021 - [datum] 2021 (z čehož žalobkyně požaduje touto žalobou 10 925,93 Kč), na částku 9 888,48 Kč splatné dne [datum] 2021 daňovým dokladem č. [hodnota] za období [datum] 2021 - [datum] 2021 (z čehož žalobkyně požaduje touto žalobou 3 132,15 Kč) a na částku 8 164,91 Kč splatné dne [datum] 2021 daňovým dokladem č. [hodnota] za období [datum] 2021 – [datum] 2021 (z čehož žalobkyně požaduje touto žalobou 2 625 Kč). Celkem se tedy žalobkyně po žalované domáhá 17 150,08 Kč (důkaz: daňový doklad č. [hodnota], daňový doklad č. [hodnota], daňový doklad č. [hodnota], daňový doklad č. [hodnota]). Právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovanou několika výzvami, aby dlužné částky zaplatila (důkaz: 2. upomínka ze dne 30. 11. 2021, výzva k plnění ze dne 22. 4. 2020, 18. 6. 2020, 18. 8. 2020 a 22. 12. 2020). Právní předchůdce žalobce vypověděl účastnickou smlouvu dopisem ze dne 21. 2. 2022 pro dlouhodobé neplnění závazků ze strany žalované (důkaz: výpověď účastnické smlouvy ze dne 21. 2. 2022). Předžalobní upomínkou ze dne 5. 12. 2024 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky (důkaz: předžalobní upomínka ze dne 5. 12. 2024). Na žalobkyni přešly pohledávky za žalovanou specifikované výše na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] 2024 (důkaz: smlouva o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2024 a seznam postoupených pohledávek). Právní předchůdce žalobkyně oznámil žalované postoupení pohledávek na žalobkyni dopisem ze dne 22. 7. 2024 (důkaz: Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2024).
14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
15. Podle § 2 písm. n) zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, se službou elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.
16. Podle § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu, popřípadě balíček podle § 63c, cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby, popřípadě balíčku podle § 63c.
17. Podle § 2079 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
18. Podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
20. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a § 2079 o.z. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovaná neuhradila právnímu předchůdci žalobkyně cenu za poskytnuté technické zařízení a poskytnuté služby, resp. nic takového netvrdila a neprokazovala. Pohledávky za žalovanou pak na základě smlouvy o postoupení pohledávek přešly na žalobkyni. O výši úroku z prodlení z dlužných částek rozhodl soud dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
21. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 150,08 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (dle a. t. ve znění do 31. 12. 2024, jelikož všechny tři úkony byly provedeny před nabytím účinnosti novely a. t.) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.