Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

43 C 59/2024

Soud: Obvodní soud pro Prahu 8Datum rozhodnutí: 16. 9. 2024Senát: Obvodní soud pro Prahu 8Č. j.: 43 C 59/2024-97Samosoudkyně: Mgr. Šárka KohoutováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 21. 2. 2025Předmět řízení: o zaplacení 42 253,81 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPH08:2024:43.C.59.2024.97
bezdůvodné obohacenípostoupení pohledávkysmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (8) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 173,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 173,30 Kč za dobu od 6. 9. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 32 080,51 Kč, dále nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 554 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 52,09 Kč a v rozsahu úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 32 080,51 Kč za dobu od 6. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 19. 1. 2024 domáhala zaplacení částky 42 253,81 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 52,09 Kč, dále zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 42 253,81 Kč od 6. 9. 2023 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 554 Kč. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] [IČO] IČO, dne 28. 4. 2022 úvěrovou smlouvu č. [číslo smlouvy], na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit formou 36 pravidelných měsíčních splátek. Dne 25. 4. 2023 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně druhou smlouvu o úvěru téhož čísla, která je dodatkem smlouvy ze dne 28. 4. 2022. Na základě dodatku byl předchozí závazek upraven tak, že jistina úvěru nově činila 42 253,81 Kč a žalovaný se ji zavázal splatit v 25 pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný se rovněž zavázal splatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši 30 656,44 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději k 28. 5. 2025. Žalovaný však své závazky ze smlouvy porušil, když splátky úvěru nehradil řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně proto zaslala žalovanému předžalobní výzvu k okamžité úhradě dluhu, kterou žalovaného informovala o zesplatnění úvěru ke dni 31. 8. 2023. Dne 8. 12. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, a to na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, ve znění pozdějších dodatků. Žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu před podáním žaloby, avšak dluh neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Podáním ze dne 11. 4. 2024 vzala žalobkyně žalobu ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 7 869,79 Kč a smluvní pokuty ve výši 126,76 Kč zpět, neboť žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně před podáním žaloby (po uzavření dodatku k úvěrové smlouvě) částku 32 080,51 Kč. S ohledem na shora uvedené soud podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), v platném znění, v souladu s dispozitivním projevem žalobce řízení částečně zastavil, a to usnesením ze dne 24. 4. 2024, č. j. 43 C 59/2024 – 83.

4. Předmětem řízení tak zůstal nárok na zaplacení jistiny ve výši 42 253,81 Kč, zákonného úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 554 Kč.

5. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.

6. Soud posoudil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým závěrům.

7. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, a žalovaný uzavřeli dne 28. 4. 2022 úvěrovou smlouvu, na základě které měla být poskytnuta žalovanému částka 50 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splatit jistinu ve výši 50 000 Kč v 36 měsíčních splátkách. Celkem měl žalovaný uhradit částku 104 990,76 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 56,72 % a RPSN bylo 74,10 % (viz smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. [číslo smlouvy] na č. l. 37 až 38, verifikační platba na č. l. 41 a 42). Dne 25. 4. 2023 uzavřely strany úvěrové smlouvy – smlouvu o úvěru, na základě které měla být poskytnuta žalovanému částka 42 253,81 Kč, žalovaný se zavázal splatit jistinu ve výši 42 253,81 Kč v 25 měsíčních splátkách ve výši 2 916,41 Kč. Celkem měl žalovaný uhradit částku 72 910,25 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 56,72 % a RPSN bylo 71,60 % (viz smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. [číslo smlouvy] na č. l. 35 až 36, obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných ve splátkách na č. l. 43 až 50). Z výpisu z bankovního účtu (č.l. 8) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku ve výši 50 000 Kč dne 28. 4. 2022 (viz též sdělení banky na č. l. 91). Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu, a to upomínkou z 28. 6. 2023 (č. l. 53) a opětovně dne 28. 7. 2023, kdy byl rovněž upozorněn na možné zesplatnění celého úvěru (viz opakovaná výzva k úhradě z 28. 7. 2023). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dne 31. 8. 2023. Zásilka s výzvou byla podána na poštu dne 31. 8. 2023 (viz předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu z 31. 8. 2023 vč. podacího lístku na č. l. 34). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky a současně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 50 871,53 Kč, a to dopisem ze dne 11. 9. 2023. Zásilka byla podána na poštu dne 20. 9. 2023 (viz dopis z 11. 9. 2023 na č. l. 9, společné prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek na č. l. 39, smlouva o postoupení pohledávek vč. příloh na č.l. 14 až 28, potvrzení o provedení transakce na č. l. 13, oznámení o postoupení pohledávky z 11. 9. 2023 na č. l. 30 vč. podacího archu). Dopisem ze dne 6. 11. 2023 byl žalovaný informován, že věc byla předána advokátní kanceláři (viz dopis z 6. 11. 2023 na č. l. 10). Před podáním žaloby byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou před podáním žaloby z 3. 1. 2024 na č. l. 29, vč. podacího archu na č. l. 32).

8. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky (č.l. 52) soud nezjistil skutečnosti relevantní pro posouzení věci.

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

10. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám15. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se v dodatku k původní úvěrové smlouvě zavázal uhradit částku celkem ve výši 72 910,25 Kč, přičemž tato částka je nad rámec jistiny ve výši 42 253,81 Kč tvořena úrokem. Výši úroků a dalších plateb za služby považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřenou a rozpornou s dobrými mravy. RPSN (roční procentní sazba nákladů, tj. celkové skutečné náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše úvěru) je 71,60 %.16. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje zejména na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dle kterého „V rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“. V uvedené věci byl sjednaný úrok téměř čtyřikrát vyšší než nejvyšší bankovní úroková sazba a soud dovodil, že se jedná o ujednání v rozporu s dobrými mravy (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.5.2012, sp. zn. 32 Cdo 242/2011). V dané věci byla smlouva uzavřena v dubnu roku 2022, přičemž dle databáze České národní banky ARAD (Statistika úrokových sazeb u spotřebitelů poskytované bankami) byla v dubnu roku 2022 obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných spotřebitelům ze strany banky 8,29 % ročně. Je tak zřejmé, že žalobkyní požadovaná úroková sazba 56,72 % významně převyšuje tuto úrokovou sazbu, roční procentní sazba nákladů ve výši 71,60 % reflektující další poplatky a náklady je pak více než osminásobná. Rozpor s dobrými mravy je tak dán tím, že smluvený úrok mnohonásobně převyšuje sazbu úroků u úvěrů na spotřebu; přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu.17. Jak plyne ze shora uvedených skutkových zjištění, žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně přijal částku 50 000 Kč, a to na základě absolutně neplatné smlouvy ve smyslu § 588 o. z. Žalovaný byl proto povinen přijatou částku právní předchůdkyni žalobkyně vydat, a to bez zbytečného odkladu poté, co věřitel plnění požadoval (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně se podanou žalobou domáhala jistiny ve výši 42 253,81 Kč, a to na základě dodatku úvěrové smlouvy z 28. 4. 2022. Žalovaný vrátil právní předchůdkyni žalobkyně po uzavření dodatku k úvěrové smlouvě a před podáním žaloby částku v celkové výši 32 080,51 Kč. Žalobkyně má tak nárok na úhradu bezdůvodného obohacení ve výši 10 173,30 Kč. Jelikož smlouva o úvěru je absolutně neplatná, nemohlo žalobkyni vzniknout právo na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 554 Kč. V rozsahu tohoto nároku proto soud žalobu zamítl.18. Žalovaný byl k úhradě dluhu (a v důsledku tedy i k vydání bezdůvodného obohacení) prokazatelně vyzván doručením dopisem z 31. 8. 2023 s tím, že tato výzva byla odeslána dne 31. 8. 2023. S ohledem na ust. § 573 o. z. má soud za to, že výzva došla třetí pracovní den po odeslání (4. 9. 2023). Žalovaný měl bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu poté, co věřitel plnění požadoval (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž byl vyzván k okamžité úhradě. Nejpozději tedy měl žalovaný plnit dne 5. 9. 2023 a počínaje dnem 6. 9. 2023 se ocitl s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení. O výši úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na datum počátku prodlení žalovaného soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení z částky 10 173,30 Kč za dobu od 6. 9. 2023 do zaplacení. Naopak žalobu zamítl, pokud šlo o úrok z prodlení, v němž žalobkyní uplatněný nárok na něj převyšoval to, na co jí vzniklo právo.19. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že nezkoumal, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného dle § 84 odst. 2 ZoSÚ, a to s ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy.20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož by měla být přiznána účastníku, který měl ve věci plný úspěch. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 42 934,57 Kč, úspěšná byla v částce 10 173,30 Kč, tj. v dané věci byl úspěšný žalovaný, nicméně žalovanému žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.21. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací