Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 167 762 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 167 762 Kč ve výši 8,25 % ročně od 25. září 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v němž se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 552 451,94 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 552 451,94 Kč ve výši 8,25 % ročně od 25. září 2020 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalované se po právní moci tohoto rozsudku vrací záloha na provedení důkazu ve výši 20 000 Kč.
V. Žalobci se vrací nevyčerpaná část zálohy na provedení důkazu, jejíž výše bude určena v samostatném usnesení, a to po právní moci samostatného usnesení, kterým bude rozhodnuto o výši vrácené části zálohy.
VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 soudní poplatek za žalobu ve výši 2 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
VII. Soud ukládá žalované, aby ve lhůtě 5 dní od právní moci rozsudku sdělila soudu číslo účtu, na který má být vrácená záloha poukázána.
VIII. Soud ukládá žalobci, aby ve lhůtě 5 dní od právní moci rozsudku sdělil soudu číslo účtu, na který má být vrácená část zálohy poukázána.
Odůvodnění
1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 18.8.2021 se žalobce domáhal zaplacení částky 720 213,94 Kč s příslušenstvím představující tři jednotlivé nároky žalobce, tj. peněžitou náhradu újmy na zdraví za ztížení společenského uplatnění ve výši 594 707,80 Kč, za vytrpěnou bolest ve výši 109 150,14 Kč, dále úhrady žalobcem uhrazených znaleckých posudků zpracovaných k vyčíslení nemajetkové újmy za ztížení společenského uplatnění ve výši 12 650 Kč a bolestného ve výši 3 706, vše se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z této částky od 25. září 2020 do zaplacení a náhrady ztráty na výdělku za blíže neurčené období v blíže neurčené výši.
2. Svůj návrh žalobce odůvodnil tak, že dne 19. srpna 2018 utrpěl závažná poranění při dopravní nehodě, kterou zavinil řidič [jméno FO]. Tento byl pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 16. listopadu 2018, č. j. 5 T 166/2018140, uznán vinným přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Vozidlo, jehož provozem byla dopravní nehoda způsobena, bylo v době nehody pojištěno pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla u žalované. Žalobce se proto domáhal náhrady újmy vzniklé mu v důsledku této dopravní nehody přímo po žalované jako pojistiteli odpovědného škůdce.
3. Žalobce tvrdil, že v příčinné souvislosti s dopravní nehodou utrpěl řadu závažných poranění, a to zejména otřes mozku, zlomeninu obratle L3 typu A1, zúžení prostoru L3/L4 s poraněním meziobratlového disku, zlomeninu těla obratle L4 typu C s dislokací fragmentů do páteřního kanálu a útlakem míchy vyžadující neodkladný neurochirurgický zákrok, vykloubení pravého ramenního kloubu s následnou operační léčbou, parestezie v oblasti nervus ulnaris vpravo, sériovou zlomeninu žeber v rozsahu 4. až 10. žebra, parciální pneumothorax vpravo a mnohočetné tržnězhmožděné rány pravého předloktí a ruky.
4. Výši bolestného žalobce vyčíslil znaleckým posudkem soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum]. Znalec stanovil bolestné v rozsahu 845,5 bodu při hodnotě jednoho bodu podle Metodiky NS v částce 275,84 Kč. Celková výše bolestného byla stanovena částkou 233 223 Kč. V souvislosti s vypracováním znaleckého posudku vznikly žalobci náklady na znalečné ve výši 4 340 Kč.
5. Žalovaná poskytla žalobci na bolestném pouze částečné plnění. Nejprve byla vyplacena záloha ve výši 40 000 Kč. Následně žalovaná stanovila bolestné v nižší částce a pojistné plnění krátila o 50 % s odkazem na tvrzené spoluzavinění žalobce, spočívající jednak v nepřipoutání se bezpečnostním pásem, jednak v údajné vědomosti žalobce o ovlivnění řidiče alkoholem. Po dalším přehodnocení žalovaná zvýšila žalobci vyplacené plnění, avšak setrvala na aplikaci padesátiprocentního krácení. Celkem tak žalovaná uhradila žalobci na bolestném částku 100 750,56 Kč. Na nákladech znalečného uhradila žalovaná pouze částku 200 Kč.
6. Žalobce tvrzenou míru spoluzavinění rozporoval. Uvedl, že s ohledem na mechanismus nehody, při němž došlo k otočení vozidla, nárazu do sloupu a následnému přetáčení, nemohlo případné nepřipoutání se bezpečnostním pásem mít podstatný vliv na rozsah jeho zranění. Dále uvedl, že neměl vědomost o tom, že by řidič byl v době nehody pod vlivem alkoholu, neboť k nehodě došlo v odpoledních hodinách a řidič během dne alkohol nekonzumoval. Míru své případné spoluúčasti považuje žalobce za nejvýše desetiprocentní.
7. Při zohlednění této míry spoluúčasti považuje žalobce za přiměřené bolestné částku 209 900,70 Kč. Po odečtení již vyplaceného plnění se domáhá zaplacení částky 109 150,14 Kč.
8. Žalobce se dále domáhá náhrady nákladů spojených s uplatněním nároku na bolestné, a to nákladů na vypracování znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Tyto náklady činily celkem 4 340 Kč, přičemž žalovaná na ně uhradila pouze částku 200 Kč. Žalobce proto požaduje zaplacení zbývající částky 3 706 Kč.
9. Žalobce dále tvrdí, že v důsledku utrpěných poranění mu zůstaly trvalé následky, které jej podstatně omezují v osobním, společenském i pracovním životě. Uvádí přetrvávající bolesti bederní a křížové páteře s vyzařováním do dolních končetin, omezení při sezení, stání a delší chůzi, noční bolesti narušující spánek, parestezie hýždě a levé dolní končetiny, bolesti pravého ramene a poruchy citlivosti prstů pravé ruky, včetně obtíží v jemné motorice. Tyto obtíže žalobci znemožnily výkon jeho původního povolání svářeče a zásadním způsobem omezily jeho dřívější sportovní aktivity.
10. Výši náhrady za ztížení společenského uplatnění žalobce vyčíslil znaleckým posudkem soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum]. Znalec postupoval podle M. N. soudu a stanovil celkovou výši náhrady částkou 1 043 702 Kč. Náklady na vypracování tohoto znaleckého posudku činily 12 650 Kč.
11. Žalovaná poskytla žalobci na ztížení společenského uplatnění zálohu ve výši 100 000 Kč a následně další plnění, přičemž opět aplikovala padesátiprocentní krácení z důvodu tvrzeného spoluzavinění žalobce. Celkem tak žalovaná uhradila žalobci na tomto nároku částku 344 624 Kč. Na nákladech spojených s vypracováním znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] žalovaná žalobci ničeho neuhradila.
12. Žalobce i v tomto případě setrvává na tom, že míra jeho případného spoluzavinění nepřevyšuje 10 %. Za přiměřenou výši náhrady za ztížení společenského uplatnění tak považuje částku 939 331,80 Kč. Po odečtení již vyplaceného pojistného plnění se domáhá zaplacení částky 594 707,80 Kč.
13. Žalobce se dále domáhá zaplacení částky 12 650 Kč jako náhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], neboť žalovaná mu tyto náklady dosud v žádné výši neuhradila.
14. Žalobce dále uvádí, že v době dopravní nehody byl zaměstnán jako svářeč u zaměstnavatele [právnická osoba] v [adresa]. Vzhledem k tomu, že byl v pracovní neschopnosti a nacházel se ve zkušební době, byl s ním pracovní poměr ukončen. Žalobce tvrdí, že ke ztrátě zaměstnání i k ušlé mzdě došlo v příčinné souvislosti s dopravní nehodou a následným léčením, a domáhá se proto po žalované i náhrady ušlé mzdy. Žalobce neuvedl konkrétní částku, které se jako náhrady ušlé mzdy domáhá, ani období, za které nárok uplatňuje.
15. Žalobce se rovněž domáhá přiznání zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jednotlivých uplatněných peněžitých nároků, a to od 25. září 2020 do zaplacení. Uvádí, že žalovaná ani po doručení předžalobní výzvy své platební povinnosti ve stanovené lhůtě nesplnila.
16. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že uplatněné nároky neuznala, a to ani z části. Má za to, že pojistné plnění bylo žalobci poskytnuto v souladu s právními předpisy i s reálným rozsahem újmy na zdraví, a že jeho krácení z důvodu spoluzavinění žalobce bylo provedeno oprávněně.
17. Pokud se týká bolestného, žalobce v průběhu likvidace doložil hodnocení bolestného zpracované [tituly před jménem] [jméno FO], které však neobsahovalo bodové ohodnocení jednotlivých položek. Z tohoto důvodu žalovaná poskytla žalobci zálohu na bolestné ve výši 40 000 Kč a vyzvala jej k doplnění zdravotnické dokumentace. Následně žalovaná nechala zdravotní stav žalobce posoudit [tituly před jménem] [jméno FO], který stanovil bolestné v rozsahu 472 bodů, odpovídajících částce 139 258,88 Kč. Z této částky žalovaná uplatnila krácení o 50 % z důvodu spoluzavinění žalobce a žalobci doplatila částku 30 122 Kč. Současně uhradila žalobci náklady na hodnocení bolestného [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 200 Kč. Žalobce však s tímto plněním nesouhlasil a dodatečně předložil znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], který stanovil bolestné v rozsahu 845,5 bodu. Žalovaná namítá, že uvedený znalec není znalcem pro obor stanovení nemajetkové újmy na zdraví, a proto nechala tento posudek přezkoumat znalcem [tituly před jménem] [jméno FO]. Ten ve svém znaleckém posudku identifikoval nesprávnosti v bodovém ohodnocení některých položek, zejména v duplicitním hodnocení bederních obratlů a meziobratlové ploténky, a stanovil bolestné v rozsahu 730,5 bodu, tj. částkou 201 501 Kč. Na základě tohoto přezkumného posudku žalovaná žalobci doplatila dne 15. května 2020 částku 31 121 Kč. Celkem tak žalovaná vyplatila žalobci na bolestném částku přibližně 101 000 Kč a setrvala na krácení pojistného plnění v rozsahu 50 %.
18. Žalovaná dále rozporuje uplatněný nárok na doplatek za ztížení společenského uplatnění. Uvedla, že žalobce předložil znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], který stanovil výši náhrady částkou 1 043 702 Kč. Vzhledem k nutnosti odborného posouzení tohoto závěru poskytla žalovaná žalobci nejprve zálohu ve výši 100 000 Kč. Žalovaná následně nechala nárok posoudit odborným lékařem [tituly před jménem] [jméno FO]. Tento odborník nemohl žalobce osobně vyšetřit, neboť žalobce vyšetření odmítl, a zpracoval proto odborné stanovisko na základě dostupné zdravotnické dokumentace. Žalovaná namítá, že tím byla omezena možnost řádného šetření pojistné události, neboť podle M. N. soudu má být součástí znaleckého posouzení i osobní vyšetření poškozeného. [tituly před jménem] [jméno FO] dospěl k závěru, že některé domény hodnocené znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] byly nadhodnoceny, zejména v oblasti placeného zaměstnání, rekreace a volného času a v doméně náboženství a duchovního života. Uvedl, že navrhované kvalifikátory neodpovídají skutečné intenzitě omezení žalobce a neodpovídají zásadám hodnocení podle M. N. soudu. Po úpravě hodnocení těchto domén stanovil celkovou výši náhrady za ztížení společenského uplatnění částkou 689 247 Kč. Z této částky žalovaná opět uplatnila krácení o 50 % z důvodu spoluzavinění žalobce a žalobci vyplatila celkem 344 624 Kč. Žalovaná považuje takto vyplacenou částku za přiměřenou zdravotnímu stavu žalobce.
19. Žalovaná klade zásadní důraz na otázku spoluzavinění žalobce. Uvádí, že žalobce nebyl v době dopravní nehody připoután bezpečnostním pásem, což dle žalované jednoznačně vyplývá z jeho vlastní výpovědi učiněné v trestním řízení vedeném u Okresního soudu v Olomouci. K posouzení vlivu nepřipoutání na vznik a rozsah zranění žalobce si žalovaná vyžádala znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO]. Z tohoto znaleckého posudku vyplývá, že při dopravní nehodě došlo k volnému pohybu žalobce po prostoru vozidla, což bylo rozhodující příčinou vzniku závažných poranění. Znalec uzavřel, že v případě řádného připoutání by žalobce utrpěl pouze lehká poranění bez trvalých následků, obdobně jako ostatní připoutaní cestující ve vozidle.
20. Žalovaná dále poukázala na chování žalobce v průběhu hospitalizace, jak je popsáno v propouštěcí zprávě [právnická osoba], z níž vyplývá nedodržování léčebného režimu, opakované odkládání ortéz a samostatný pohyb přes doporučení lékařů. Žalovaná má za to, že i toto jednání žalobce mohlo mít vliv na rozsah trvalých následků jeho zranění.
21. Žalovaná je proto přesvědčena, že jednání žalobce naplňuje okolnosti přičitatelné poškozenému ve smyslu § 2918 občanského zákoníku a že se tyto okolnosti podstatnou měrou podílely na vzniku i rozsahu škody na zdraví. Míru spoluúčasti žalobce ve výši 10 %, uváděnou v žalobě, považuje žalovaná za zjevně nepřiměřenou a setrvává na míře spoluzavinění ve výši 50 %.
22. Pokud jde o náklady na znalecké posudky předložené žalobcem, žalovaná namítá, že jejich pořízení nebylo účelné. Pokud jde o bolestné, žalobce již jeden posudek předložil a žalovaná podle něj poskytla pojistné plnění včetně náhrady nákladů na jeho vypracování. Pořízení dalšího znaleckého posudku považuje žalovaná za nadbytečné.
23. Stejně tak žalovaná namítá, že předložení znaleckého posudku ke ztížení společenského uplatnění není zákonnou podmínkou uplatnění nároku vůči pojišťovně, neboť ta je povinna provést vlastní šetření na základě zdravotnické dokumentace a vlastního posouzení poškozeného. Znalecký posudek předložený žalobcem podle žalované nemůže toto šetření nahradit, zejména když žalobce neumožnil osobní vyšetření. Náklady na tyto posudky proto žalovaná nepovažuje za účelně vynaložené.
24. K uplatněnému nároku na náhradu ušlé mzdy žalovaná uvádí, že tento nárok není v žalobě konkrétně specifikován, zejména co do výše a rozhodného období. Z tohoto důvodu se k němu žalovaná nemůže věcně vyjádřit a považuje jej za neprokázaný.
25. Soud vyšel ze shodných tvrzení stran ohledně těch skutečností, které mezi nimi byly nesporné, zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
26. Mezi stranami bylo nesporné, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, při níž žalobce utrpěl újmu na zdraví. K nehodě došlo při provozu vozidla [jméno FO] [jméno FO], registrační značky [SPZ], v němž byl žalobce přepravován jako spolujezdec. Vozidlo bylo v době dopravní nehody platně pojištěno pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla u žalované. Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 16. 11. 2018, sp. zn. 5 T 166/2018, byl řidič vozidla uznán vinným ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, přičemž zavinění dopravní nehody bylo přičteno výlučně tomuto řidiči.
27. Mezi účastníky dále není sporu o tom, že žalobci vznikla v příčinné souvislosti s dopravní nehodou nemajetková újma na zdraví, spočívající v bolesti a ve ztížení společenského uplatnění, a že žalovaná jako pojistitel odpovědnosti z provozu vozidla žalobci z titulu pojistné události poskytla částečné pojistné plnění na bolestné i na ztížení společenského uplatnění. Nesporné je rovněž to, že žalobce u žalované svůj nárok řádně uplatnil, že škodní událost byla žalovanou zaregistrována a že mezi účastníky přetrvává rozpor výlučně ohledně výše přiměřeného odškodnění a míry spoluúčasti žalobce, nikoli ohledně samotného vzniku újmy ani odpovědnostního základu. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná na nárok na ztížení společenského uplatnění žalobci již vyplatila částku 344 624 Kč, a na nárok na bolestném částku 100 750,56 Kč.
28. Spornými naopak zůstávají zejména: výše přiměřeného odškodnění, míra spoluzavinění žalobce (10 % vs. 50 %) a účelnost nákladů na znalecké posudky.
29. Soud provedl dokazování výslechem svědků (řidiče pojištěného vozidla a spolucestujícího), znaleckými posudky, výslechem znalců a listinami a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
30. Svědek [jméno FO], který v době dopravní nehody řídil vozidlo, na ústním jednání dne 28. 8. 2025 (protokol na č.l. 397) vypověděl, že den před nehodou byl na pouťové zábavě v [adresa], kam přišel se skupinou kamarádů, především za účelem zábavy a konzumace piva. Uvedl, že během večera pil pivo, přičemž připustil i možnost požití jednoho panáka tvrdého alkoholu. Na pouti setrval do pozdních večerních hodin. Uvedl, že si již nepamatuje konkrétní osoby, se kterými se zábavy účastnil, a že na pouti neviděl žalobce [jméno FO]; nevybavil si ani přítomnost svědka [jméno FO].
31. K okolnostem dne nehody svědek uvedl, že se ráno náhodně setkal s žalobcem a svědkem [jméno FO], přičemž se spontánně rozhodli, že se společně projedou automobilem. Svědek uvedl, že žalobci i svědku [jméno FO] sdělil, že se necítí „ready“, neboť má kocovinu, blíže však své potíže nespecifikoval. Přesto se rozhodli jízdu uskutečnit. Svědek dále přiznal, že v době před nehodou jel vyšší rychlostí, než je povolená, a že si byl vědom toho, že jel rychle.
32. Svědek [jméno FO], který byl v době nehody spolucestujícím, na ústním jednání dne 28. 8. 2025 (protokol na č.l. 397) vypověděl, že den před dopravní nehodou byl rovněž na zábavě v [adresa], avšak v jiné skupině osob než žalobce a svědek [jméno FO]. Uvedl, že v průběhu večera konzumoval alkohol, především pivo a také panáky. Žalobce na zábavě sice zaznamenal, nicméně neviděl jej konzumovat alkohol, a svědka [jméno FO] si na zábavě vůbec nevybavuje. Na zábavě setrval přibližně do třetí hodiny ranní.
33. K průběhu dne nehody svědek uvedl, že se ráno náhodně setkal se svědkem [jméno FO] a žalobcem, načež se rozhodli pro společnou jízdu automobilem. Uvedl, že v průběhu jízdy docházelo mezi spolucestujícími k hecování řidiče k rychlejší jízdě, přičemž výslovně potvrdil, že k rychlejší jízdě řidiče hecoval, resp. pobízel jak on sám, tak žalobce. Svědek současně uvedl, že mu svědek [jméno FO] nesdělil, že by se cítil zdravotně indisponován či že by měl kocovinu, a že z řidiče necítil alkohol; připustil však, že sám v den nehody ještě alkohol konzumoval.
34. Z provedených svědeckých výpovědí má soud za prokázané, že svědek [jméno FO] v den předcházející dopravní nehodě konzumoval alkohol na pouťové zábavě v [adresa] a že v den nehody se necítil zcela v dobré kondici, což sám popsal jako kocovinu, o níž se zmínil před zahájením jízdy. Soud má dále za prokázané, že k rozhodnutí uskutečnit jízdu došlo spontánně po náhodném setkání účastníků.
35. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] soud zjistil, že v průběhu jízdy docházelo k aktivnímu hecování řidiče k rychlejší jízdě, přičemž se na tomto jednání podílel nejen svědek [jméno FO], ale i žalobce. Soud má též za prokázané, že rychlost jízdy byla nepřiměřená a přesahovala povolený limit, což sám řidič výslovně potvrdil. Tato okolnost měla přímý vliv na vznik dopravní nehody.
36. Současně soud konstatuje, že svědecké výpovědi se v některých dílčích okolnostech rozcházejí, zejména pokud jde o to, zda svědek [jméno FO] výslovně informoval spolucestující o své zdravotní indispozici, což soud hodnotí s přihlédnutím k výraznému časovému odstupu od události. Přesto však soud považuje za prokázané, že žalobce si byl vědom zvýšeného rizika jízdy, a to jednak vzhledem k rychlosti jízdy, k jejímu charakteru a jednak vzhledem k vlastnímu aktivnímu jednání spočívajícímu v hecování řidiče.
37. K otázce ztížení společenského uplatnění žalobce předložil znalecký posudek vypracovaný [tituly před jménem] [jméno FO], znalcem jmenovaným Krajským soudem v Brně pro obor zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví. Znalecký posudek byl vypracován dne [datum] (znalecký deník poř. č. [hodnota]) a jeho předmětem bylo stanovení ztížení společenského uplatnění poškozeného [jméno FO] v souvislosti s následky dopravní nehody ze dne [datum], přičemž zdravotní stav byl znalcem považován za ustálený ke dni [datum].
38. Znalec na základě rozsáhlé zdravotnické dokumentace a vlastního vyšetření uzavřel, že poškozený trpí trvalými následky závažného polytraumatu, zejména po těžkém poranění bederní páteře s nutností operační stabilizace, dále chronickými bolestmi zad s iradiací do dolních končetin, poruchami citlivosti a omezením hybnosti, jakož i následky opakovaných luxací a operačního řešení pravého ramenního kloubu. Tyto následky mají výrazný dlouhodobý dopad na každodenní fungování poškozeného, jeho pracovní uplatnění, pohybové aktivity, volnočasové činnosti i společenský život. Znalec konstatoval, že omezení jsou trvalá a v příčinné souvislosti s úrazovým dějem.
39. Ztížení společenského uplatnění bylo stanoveno podle M. N. soudu s výsledným součtem 6,82 %, přičemž s ohledem na nízký věk poškozeného v době úrazu byl uplatněn modifikační koeficient 120 %. Při výchozí rámcové částce stanovil znalec výslednou výši náhrady za ztížení společenského uplatnění částkou 1 043 702 Kč, kterou označil za přiměřenou rozsahu a závažnosti trvalých následků na zdraví poškozeného.
40. Žalovaná v řízení předložila odborné vyjádření vypracované [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], lékařem se specializací v oblasti hodnocení nemajetkové újmy na zdraví, které bylo zpracováno dne 9. 8. 2020 na žádost [Jméno žalovaného], jako revizní odborné stanovisko k návrhu hodnocení ztížení společenského uplatnění poškozeného [jméno FO] podle M. N. soudu, obsaženému ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum].41. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] vycházel ze shodné zdravotnické dokumentace jako znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], avšak bez osobního vyšetření poškozeného. Potvrdil, že poškozený utrpěl vysokoenergetické poranění s trvalými následky především v oblasti bederní páteře a pravého ramenního kloubu, které jsou objektivně doložené a v příčinné souvislosti s dopravní nehodou. Současně však zdůraznil, že klinický stav poškozeného je relativně příznivý, bez významných poruch hybnosti či motorického deficitu, a že trvalé následky nejsou natolik závažné, aby ve většině funkčních domén M. N. soudu odůvodňovaly vyšší než základní stupeň omezení.42. Odborné vyjádření se kriticky vymezuje zejména vůči hodnocení některých jednotlivých domén v posudku [tituly před jménem] [jméno FO], konkrétně domény placeného zaměstnání (D850), rekreace a volného času (D920) a částečně též náboženského a duchovního života (D930), u nichž autor spatřuje porušení zásady proporcionality mezi mírou skutečného funkčního omezení a použitým kvalifikátorem. Autor v tomto směru navrhl u uvedených domén nižší hodnocení, zatímco v celkovém pohledu označil znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] za přiměřený a převážně realistický, odpovídající charakteru zranění i doloženému zdravotnímu stavu poškozeného.43. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] při výslechu potvrdil znalecký posudek ze dne 14. 5. 2020, jímž stanovil výši náhrady za ztížení společenského uplatnění žalobce. Uvedl, že výsledná částka 1 043 702 Kč již zahrnuje modifikační koeficient ve výši 120 %, který aplikoval z důvodu nízkého věku žalobce, neboť posudek byl zadán právním zástupcem žalobce.44. Znalec po seznámení s odborným vyjádřením [tituly před jménem] [jméno FO] připustil korekci u domény rekreace a volného času (doména 920), kde považuje za přiléhavější snížit původní kvantifikátor z hodnoty 3 na hodnotu 2. Současně uvedl, že není schopen vyčíslit dopad této změny na celkovou výši náhrady, neboť již nemá přístup k výpočetnímu programu. Následně však přepočet provedl prostřednictvím webových stránek [Anonymizováno] a soudu jej zaslal, soud provedl přepočet k důkazu.45. U domény placené zaměstnání (doména 850) znalec setrval na svém původním hodnocení s odůvodněním, že rozhodujícím kritériem je skutečnost, že žalobce v důsledku úrazu o zaměstnání přišel. Znalec však připustil, že při tomto hodnocení vycházel z tvrzení žalobce, přičemž není schopen s časovým odstupem konkretizovat, jaké zaměstnání žalobce v době posouzení vykonával, ani ověřit pravdivost jeho tvrzení.46. K doméně náboženství a duchovní život (doména 930) znalec uvedl, že na jejím zahrnutí do posudku trvá, neboť ztížení společenského uplatnění je hodnoceno potenciálově do budoucna, bez ohledu na aktuální životní styl posuzovaného.47. Znalec dále uvedl, že předchorobí žalobce samostatně nezjišťoval a vycházel z dostupné zdravotnické dokumentace, z níž nevyplývaly významné předchozí zdravotní obtíže. K poznámkám o nedisciplinovanosti žalobce během hospitalizace znalec uvedl, že není schopen posoudit jejich případný vliv na trvalé následky. Zdůraznil, že posudek byl zpracován standardním způsobem a že posuzování ztížení společenského uplatnění je vždy zčásti založeno na subjektivních výpovědích posuzovaného.48. Z výpovědi znalce soud zjistil, že znalecký posudek byl zpracován v souladu s M. N. soudu, znalec však sám připustil nadhodnocení jedné z posuzovaných domén a nutnost její korekce, kterou následně provedl. Soud dále vzal v úvahu, že znalec uplatnil modifikační koeficient 120 % z důvodu věku z vlastní iniciativy. Tyto skutečnosti soud zohlednil při hodnocení důkazní síly znaleckého posudku a při vyhodnocení tohoto důkazu, nicméně závěry znalce [jméno FO] se po jejich korekci při ústním jednání dne 5.3.2026 staly jakožto výstupy jediného použitelného znaleckého posudku v řízení medicínským skutkovým podkladem pro následnou úvahu soudu o spravedlivé výši náhrady za ztížení společenského uplatnění.49. K otázce bolestného soud provedl důkaz znaleckým posudkem a výslechem znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], z oboru zdravotnictví – chirurgie a traumatologie, a dále znaleckým posudkem a výslechem znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], k otázce stanovení výše bolestného vzniklého v souvislosti s úrazem žalobce.50. Předmětem znaleckého posudku vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], znalcem zapsaným pro obor zdravotnictví, odvětví chirurgie, specializace chirurgie a traumatologie dne [datum] pod poř. č. [hodnota] znaleckého deníku, bylo stanovení výše bolestného žalobce v souvislosti s dopravní nehodou dle M. N. soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (§ 2958 o. z.).51. Znalec na základě studia rozsáhlé zdravotnické dokumentace a vlastního vyšetření dospěl k závěru, že poškozený utrpěl při dopravní nehodě velmi závažná poranění, zejména těžké poranění bederní páteře vyžadující neodkladný neurochirurgický operační zákrok, dále poranění žeber s pneumotoraxem, otřes mozku a vykloubení pravého ramenního kloubu. Léčba byla dlouhodobá a komplikovaná a znalec jednoznačně uzavřel, že i přetrvávající obtíže poškozeného jsou v příčinné souvislosti s úrazovým dějem z předmětné dopravní nehody.52. Jednotlivá poranění byla bodově ohodnocena podle M. N. soudu, přičemž s ohledem na závažnost a nutnost operačního řešení byla bodová hodnota u poranění páteře zvýšena. Celkové bolestné bylo stanoveno v rozsahu 845,5 bodu, což při hodnotě jednoho bodu 275,84 Kč představuje částku 233 223 Kč, kterou znalec označil za přiměřenou rozsahu a charakteru utrpěné újmy na zdraví.53. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], při svém výslechu setrval na závěrech znaleckého posudku ze dne [datum]. Uvedl, že při hodnocení bolestného vycházel z osobního vyšetření žalobce, z podrobného studia zdravotnické dokumentace včetně zobrazovacích metod a z hodnocení průběhu léčby a rekonvalescence. Zdůraznil závažnost poranění páteře žalobce, nutnost operačního řešení a dlouhodobou pracovní neschopnost. Použití příslušných bodových položek a navýšení dvou z nich o 10 % z důvodu komplikace středně závažné odůvodnil individuálním průběhem hojení a délkou léčby, přičemž uvedl, že navýšení aplikoval při spodní hranici možného rozpětí. Znalec současně uvedl, že rozdíl mezi jeho závěry a závěry znalce [jméno FO] je relativně malý.54. Žalovaná v řízení k nároku žalobce na bolestné předložila znalecký posudek vypracovaný [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], znalcem zapsaným pro obor zdravotnictví, mimo jiné s rozšířením o odvětví stanovení nemajetkové újmy na zdraví. Znalecký posudek byl vypracován dne [datum] a je veden pod pořadovým číslem [hodnota] znaleckého deníku. Předmětem posouzení bylo přezkoumání správnosti bodového ohodnocení bolestného, stanoveného ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], v souvislosti s dopravní nehodou žalobce, a určení správné výše bolestného dle M. N. soudu (§ 2958 o. z.).55. Znalec po prostudování zdravotnické dokumentace dospěl k závěru, že původní bodové ohodnocení bolestného je nesprávné a nadhodnocené, a to zejména v části týkající se poranění bederní páteře. Uvedl, že původní posudek nesprávně kumuloval bodové položky vztahující se ke třem bederním obratlům, ačkoliv bylo prokázáno poranění pouze obratlů L3 a L4, a dále neoprávněně navýšil bodové hodnocení o 10 % z titulu komplikací léčení, přestože provedené operační zákroky nebyly řešením komplikací, nýbrž standardním postupem primární léčby úrazu.56. Po korekci těchto pochybení stanovil znalec bolestné v celkové výši 730,5 bodu, bez navýšení pro komplikace léčení. Při hodnotě jednoho bodu 275,84 Kč, odpovídající roku vzniku bolesti, činí celková výše bolestného 201 501 Kč. Tuto částku znalec označil za odpovídající zjištěným zdravotním následkům úrazu poškozeného a M. N. soudu.57. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], uvedl, že se se skutkovými okolnostmi případu ztotožňuje, avšak liší se v právněmetodickém hodnocení některých položek bodového ohodnocení bolestného. Nesouhlasil zejména s navýšením bodového ohodnocení o 10 %, neboť podle jeho výkladu M. N. soudu nebyly v daném případě splněny podmínky pro závěr o komplikaci středně závažné. Dále vyslovil odlišný názor na kombinaci některých bodových položek, které podle jeho přesvědčení vedly k částečnému překrytí hodnocení téhož poranění. Znalec přitom vycházel z písemné zdravotnické dokumentace, aniž by žalobce osobně vyšetřil.58. Soud konstatuje, že se oba znalci shodují v základním závěru o závažnosti poranění žalobce, o existenci významné bolestivosti a o potřebě ocenění bolestného v relaci odpovídající těžkému úrazovému mechanismu s dlouhodobou léčbou. Rozdílné jsou jejich názory především v otázce metodického výkladu některých bodových položek a v posouzení, zda průběh léčby naplňuje znaky komplikace středně závažné ve smyslu metodiky.59. Při hodnocení provedených důkazů soud postupoval podle § 132 o. s. ř. a posuzoval jednotlivé důkazy nejen samostatně, ale i v jejich vzájemné souvislosti. Soud dospěl k závěru, že závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], jsou v otázce bolestného přesvědčivější a lépe podložené individuálními skutkovými okolnostmi daného případu.60. Soud přihlédl zejména k tomu, že znalec [jméno FO] žalobce osobně vyšetřil, vycházel z širšího okruhu zdravotnických podkladů včetně zobrazovacích vyšetření a podrobně hodnotil konkrétní průběh léčby; zohlednil 10 % navýšením položky S3207 a S3209 z důvodu komplikovaného a nadstandardně dlouhého hojení a léčby žalobce, ale také závažnost poranění obratle, která si vyžádala operační řešení, současným využitím položky S3209 a S32060. Právě z tohoto konkrétního důvodu nutnosti operačního řešení (která není dle výpovědi znalce [jméno FO] automatická při každém poranění obratle) aplikoval pro poškození obratlů a meziobratlové ploténky pokožky, které [tituly před jménem] [jméno FO] posoudit jako duplicitu. Z pohledu soudu se však jedná o pečlivé a přiléhavé posouzení každého jednotlivého bolestivého stavu, což je v souladu s Metodikou NS. Jeho odborná specializace v oblasti chirurgie a traumatologie navíc bezprostředně souvisí s povahou utrpěných poranění. Naproti tomu znalec [jméno FO] vycházel výlučně z písemné dokumentace a uplatnil restriktivnější a více formalistický výklad metodiky, založený na obecnějších kritériích, aniž by hodnotil individuální klinický průběh na základě vlastního vyšetření žalobce.61. Soud současně zdůrazňuje, že si je vědom skutečnosti, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], není znalcem specializovaným výlučně na stanovení nemajetkové újmy na zdraví podle M. N. soudu. Tato skutečnost však sama o sobě nezpochybňuje použitelnost jeho závěrů, neboť jím zpracovaný znalecký posudek je dostatečným a kvalitním medicínským podkladem pro následnou úvahu soudu a v projednávané věci šlo především o odborné posouzení rozsahu a intenzity vytrpěné bolesti v návaznosti na konkrétní zdravotní stav žalobce. Judikatura N. soudu říká, že znalec má dodat medicínský odborný podklad (popis zranění, léčby, intenzity bolestí, případně bodové / procentní hodnocení podle metodiky), ale konečnou výši náhrady/bolestného určuje soud, nikoli znalec; srov. např. rozsudek NS 25 Cdo 2843/2020, usnesení NS 7 Tdo 292/2022 a usnesení NS 6 Tdo 867/2020. Není tedy vadou jen to, že lékař-znalec nemá odvětví „stanovení nemateriální újmy na zdraví“. Do 31. 12. 2020 se odvětví jmenovalo „stanovení nemateriální újmy na zdraví“, od 1. 1. 2021 bylo přejmenováno na „hodnocení míry bolesti a funkčních schopností při újmách na zdraví“. Znalec musí být zapsán v takovém oboru/odvětví zdravotnictví, které věcně pokrývá posuzovanou zdravotní otázku, což je v daném případě u [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] zcela splněno a pro medicínské ohodnocení bolesti je jeho posudek zcela použitelný.62. Na základě uvedeného soud uzavřel, že závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], poskytují spolehlivější medicínský skutkový podklad pro posouzení výše bolestného, a proto z nich při svém rozhodnutí vyšel.63. K otázce spoluzavinění žalovaná v řízení předložila a soud vycházel také ze znaleckého posudku vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], znalcem zapsaným u Krajského soudu v Ústí nad Labem pro obor zdravotnictví, odvětví soudní lékařství. Znalecký posudek byl vypracován dne [datum] pod poř. č. [hodnota] znaleckého deníku a jeho předmětem bylo posouzení, zda a v jakém rozsahu se nepřipoutání poškozeného [jméno FO] bezpečnostním pásem podílelo na vzniku a závažnosti jím utrpěných zranění při dopravní nehodě ze dne 19. 8. 2018.64. Znalec na základě podrobného rozboru průběhu dopravní nehody, způsobu deformace vozidla a zdravotnické dokumentace poškozeného konstatoval, že rozhodujícím mechanismem vzniku těžkých poranění poškozeného byl jeho volný pohyb v prostoru vozidla v důsledku nepoužití bezpečnostního pásu. Poškozený se během nehody nekontrolovaně pohyboval po prostoru zadní části vozidla, včetně přesahů do sousedních prostor, zatímco ostatní připoutaní účastníci nehody utrpěli pouze lehká zranění bez trvalých následků.65. Znalec uzavřel, že v případě řádného připoutání poškozeného bezpečnostním pásem by byl po celou dobu nehodového děje udržen na sedadle a byl by vystaven obdobným silám jako ostatní připoutaní členové posádky. V takovém případě by poškozený s vysokou mírou pravděpodobnosti utrpěl pouze lehká poranění bez trvalých následků, přičemž závažná poranění páteře, hrudníku a ramenního kloubu, jež jsou předmětem náhrady újmy, by pravděpodobně vůbec nevznikla.66. Z listinných důkazů provedených k důkazu soud učinil následující skutková zjištění:67. Z pravomocného rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 16. 11. 2018, sp. zn. 5 T 166/2018 (na č.l. 7 původního spisu), vzal soud za prokázané, že žalovaný [jméno FO] dne 19. 8. 2018 způsobil dopravní nehodu tím, že při řízení osobního motorového vozidla jel výrazně nepřiměřenou rychlostí, pod vlivem alkoholu a při předjíždění bezdůvodně setrval v protisměrném jízdním pruhu, čímž ohrozil protijedoucí vozidlo; v reakci na vzniklou situaci prudkým manévrem nezvládl řízení, dostal smyk, vyjel mimo vozovku a vozidlo se opakovaně přetočilo, v důsledku čehož utrpěl poškozený [Jméno žalobce] těžkou újmu na zdraví, spočívající zejména ve zlomeninách bederních obratlů, vykloubení ramene a dalších poraněních s dlouhodobým omezením běžného způsobu života a nutností dlouhodobé léčby. Obžalovaný v trestním řízení své jednání doznal, připustil jízdu výrazně převyšující povolenou rychlost, předchozí požití alkoholu (den předem) i skutečnost, že příčinou nehody byla jeho nepřiměřená jízda a následná ztráta kontroly nad vozidlem. Svědek [jméno FO] shodně uvedl, že vozidlo bylo vedeno extrémně vysokou rychlostí a že k nehodě došlo v důsledku nepřiměřeného způsobu jízdy žalovaného, jenž reagoval na situaci u křižovatky prudkým brzděním a stržením řízení. Poškozený [Jméno žalobce] sice průběh nehody v důsledku úrazu hlavy nepopisoval, potvrdil však rozsah a závažnost svých poranění, dlouhou hospitalizaci, pokračující léčbu a negativní dopady zranění do pracovního i osobního života.68. Z propouštěcí zprávy [právnická osoba] ze dne 3. 9. 2018 (na č.l. 26 p.v. původního spisu) soud zjistil, že žalobce byl při hospitalizaci v nemocnici nedisciplinovaný, ortézu PHK měl opakovaně na stolku, resp. kompletně rozepnutou, páteřní support si nakládá až po vertikalzaci, stěžoval si na silné bolesti hrudníku, ale do kiosku opakovaně docházel sám bez pomoci.69. Součástí spisu je celá řada dalších lékařských zpráv týkajících se léčby žalobce, ze kterých soud nad rámec odborných výstupů znaleckých posudků popsaných výše žádná další zjištění neučinil.70. Žádná skutková zjištění soud neučinil ani z torza znaleckého posudku na stanovení nemateriální újmy na zdraví, resp. z vygenerovaného výstupu z aplikace [Anonymizováno] soudem ustanoveným znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ze dne [datum] (na č.l. 119), a to z důvodu nesplnění znaleckého úkolu, nezodpovězení otázek zadaných soudem, zmatečnosti a nepřezkoumatelnosti předloženého výstupu z aplikace [Anonymizováno], když znalec např. uvedl, že posuzoval 40ti letého muže, zatímco žalobci bylo v roce 2023 pouze 31 let; konečně pak z důvodu značných prodlev znalce nejenom se zpracováním znaleckého posudku, nýbrž i s vrácením soudního spisu, v důsledku kterých muselo dokonce dojít k rekonstrukci spisu. Z uvedených důvodů soud nehodnotí znalcem předložené závěry jako věrohodný podklad pro rozhodnutí ve věci.71. Za zpracování znaleckého posudku na stanovení nemateriální újmy na zdraví vystavil znalec [tituly před jménem] [jméno FO] žalobci dne 14. 5. 2020 fakturu (daňový doklad) na částku 12 650 Kč s [var. symbol] (na č.l. 21 původního spisu). Její úhrada nebyla žalovanou zpochybňována.72. Za zpracování znaleckého posudku na stanovení bolestného vystavil znalec [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] žalobci vyúčtování na částku 4 340 Kč (na č.l. 48 p.v. původního spisu). její úhrada nebyla žalovanou zpochybňována.73. Soud k důkazu provedl též listiny z trestního spisu č. j. KRPM-103976/TČ-2018-140573-214, zapůjčeného od Okresního soudu v Olomouci, konkrétně úřední záznam o podaném vysvětlení [jméno FO] ze dne 5. 9. 2018, úřední záznam o podaném vysvětlení [jméno FO] ze dne 5. 9. 2018, znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] a protokol o hlavním líčení ze dne 16. 11. 2018. Nad rámec svědeckých výpovědí a listin provedených k důkazu v tomto řízení soud z trestního spisu učinil pouze jedno skutkové zjištění, a to ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Znalec popsal mechanismus vzniku zranění páteře žalobce jako složitý, dominuje zejména vertikální násilí ve smyslu opakovaného, prudkého dosednutí na sedadlo při přetáčení vozidla a nárazů na pravou stranu hrudníku a nárazu na ohnutý loket pravé horní končetiny. Všechna zranění vznikla v přímé souvislosti s popsaným mechanismem dopravní nehody.74. Žalobce zaslal žalované prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvu ze dne 25. 8. 2020 (na č.l. 15 původního spisu). její doručení nebyl žalovanou zpochybňováno.75. Z dalších provedených důkazů soud žádná další pro věc podstatná skutková zjištění neučinil.76. Zjištěný skutkový stav lze stručně shrnout tak, že žalobce utrpěl při dopravní nehodě dne 19. srpna 2018 závažnou újmu na zdraví, a to v příčinné souvislosti s nepřiměřeným způsobem jízdy řidiče pojištěného vozidla. V důsledku vysokoenergetického nárazu došlo u žalobce k těžkým poraněním zejména v oblasti bederní páteře a pravého ramenního kloubu, která si vyžádala operační řešení, dlouhodobou hospitalizaci a následnou léčbu. Zdravotní stav žalobce se ustálil s trvalými následky, které mají dlouhodobý dopad do jeho osobního, společenského i pracovního života. Mezi účastníky nebyl sporu o odpovědnostní základ nároku ani o existenci nemajetkové újmy, sporné zůstaly výše jednotlivých nároků a míra spoluzavinění žalobce. Současně soud dospěl k závěru, že žalobce se na vzniku a rozsahu škodlivého následku podílel vlastním jednáním. Bylo prokázáno, že v době dopravní nehody nebyl připoután bezpečnostním pásem, přičemž podle znaleckého posudku z oboru soudního lékařství měla tato skutečnost zásadní vliv na vznik i závažnost jeho poranění, neboť právě volný a opakovaný pohyb těla v prostoru kabiny vozidla byl rozhodujícím mechanismem úrazového děje. Dále bylo prokázáno, že žalobce se aktivně podílel na hecování řidiče k rychlejší jízdě a že měl povědomí o tom, že řidič vozidla byl den před nehodou na zábavě, kde mohl požívat alkohol. Naopak, z provedeného dokazování nevyplynulo, že by nedisciplinovanost žalobce v průběhu léčby byla v příčinné souvislosti s rozsahem jeho trvalých následků.77. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném ke dni 19.8.2018, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému, mimo jiné, způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal. Podle § 9 odst. 1 téhož zákona poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24.78. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.79. Podle § 2918 o. z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.80. Podle § 2927 odst. 1 o. z., kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu; stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.81. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.82. Podle § 2962 odst. 1 o. z. náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.83. Podle § 2963 odst. 1 o.z. po skončení pracovní neschopnosti, případně při invaliditě, nahradí škůdce poškozenému jeho ztrátu peněžitým důchodem, který se stanoví vzhledem k rozdílu mezi výdělkem, jakého poškozený dosahoval před vznikem újmy, a výdělkem dosahovaným po skončení pracovní neschopnosti s přičtením případného invalidního důchodu podle jiného právního předpisu. Dojde-li ublížením na zdraví k dlouhodobému zvýšení potřeb poškozeného, stanoví se výše peněžitého důchodu i vzhledem k těmto potřebám.84. K otázce spoluzavinění žalobce uvádí soud následující:85. Podle rozhodnutí N. soudu ČR 32 Cdo 2120/2015 ze dne 18. 5. 2017: Existence skutečností, které opravňují pojistitele odmítnout plnění z pojistné smlouvy podle § 24 odst. 1 písm. b) zákona o pojistné smlouvě, případně které umožňují závěr, že jde o pojistnou událost, z níž podle § 14 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě nevzniká právo na pojistné plnění, musí být prokázána, což se projeví v jednoznačně formulovaném skutkovém závěru obsaženém v rozhodnutí soudu; toliko pravděpodobnostní skutkový závěr není pro aplikaci žádného z těchto ustanovení postačující. Stran prokázání skutečností, s nimiž pojistná smlouva či zákon spojuje právo pojistitele odmítnout plnění z pojistné smlouvy, popřípadě skutečností, pro něž podle pojistné smlouvy či podle zákona nevzniká z události sjednané ve smlouvě jako pojistná událost právo na pojistné plnění, stíhá důkazní břemeno pojistitele.86. Podle rozhodnutí N. soudu ČR 25 Cdo 3661/2020: Podle § 2927 odst. 2 o. z. se povinnosti nahradit škodu provozovatel zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. Spoluúčast poškozeného na vzniku újmy je třeba posoudit v souladu s § 2918 o. z. tak, že v rozsahu, v jakém se sám poškozený podílel na způsobení škody (újmy), není dána odpovědnost toho, kdo za škodu odpovídá, a chybí pak jeden ze základních předpokladů odpovědnosti za škodu, a to příčinná souvislost mezi vznikem škody a protiprávním jednáním škůdce. Jedná se přitom o právní normu s relativně neurčitou hypotézou, tj. normu, která přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy z předem neomezeného okruhu okolností. Úvahu odvolacího soudu ohledně rozsahu, jakým se sám poškozený podílel na způsobení škody (újmy), by v rámci dovolacího řízení bylo možno revidovat, jen pokud by byla zjevně nepřiměřená (srov. usnesení N. soudu ze dne 26. 11. 2020, sp. zn. 25 Cdo 4478/2018). O takový případ se v dané věci nejedná. Odvolací soud vzal v úvahu všechny rozhodné skutečnosti a okolnosti případu, které v řízení vyšly najevo, žádnou nepominul a jeho úvaha neobsahuje žádný logický rozpor. Objektivní odpovědnost provozovatele vozidla podle § 2927 o. z. je na zavinění nezávislá. Důkazní břemeno liberace tíží provozovatele vozidla, případně jeho pojistitele, pokud tvrdí, že pojištěný za škodu neodpovídá.87. Podle rozhodnutí N. soudu 25 Cdo 37/2015: Úprava spoluzavinění či přesněji spoluzpůsobení škody poškozeným je založena na východisku, že škoda nemusí být pouze výsledkem jednání škůdce, nýbrž může být vyvolána i samotným poškozeným; v takovém případě poškozený poměrně nebo zcela nese škodu vzniklou okolnostmi na jeho straně. Jde o určení vzájemného vztahu mezi jednáním poškozeného a škůdce, přičemž se vychází z míry účasti každého z nich a zvažují se veškeré příčiny, které vedly ke škodě, a jak u škůdce tak i u poškozeného lze brát v úvahu jen takové jednání, jež bylo alespoň jednou z příčin vzniku škody. Na straně poškozeného se pak zvažují veškeré příčiny, a i když zákon hovoří o spoluzavinění, není forma zavinění (úmysl, nedbalost) podstatná, přičemž nemusí jít ani o porušení právní povinnosti; ve smyslu zásady casum sentit dominus poškozený dokonce nese i následky náhody, která jej postihla (srov. např. rozsudek N. soudu ze dne 26. 10. 2011, sp. zn. 25 Cdo 3434/2009, Soubor C 10425, nebo usnesení ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1054/2007, Soubor C 7228).88. Podle rozhodnutí N. soudu 25 Cdo 4199/2013 okolnost, že spolujezdec nebyl při jízdě motorovým vozidlem připoután bezpečnostními pásy, lze hodnotit jako důvod spoluzpůsobení si škody poškozeným, jestliže je doloženo, že právě nepřipoutání vedlo při havárii k úrazu či ke zhoršení jeho důsledků a v jakém rozsahu.89. Podle rozhodnutí N. soudu 25 Cdo 748/2016 míra spoluzpůsobení si újmy poškozeným se neodvíjí aritmeticky od počtu okolností, jež se mu přičítají, ale pro určení vzájemného vztahu mezi jednáním či opomenutím poškozeného a porušením povinností odpovědné osoby (škůdce) je podkladem zjištěný průběh úrazového děje a zejména ty rozhodující okolnosti, jež způsobily nejzávažnější následky na zdraví poškozeného.90. Podle rozhodnutí N. soudu 25 Cdo 3171/2013 okolnost, že porušení povinnosti zapnout si bezpečnostní pás ze strany poškozeného nebylo „základním důvodem nehody“, není relevantní, neboť pro posouzení míry spoluúčasti poškozeného není významný jen jeho podíl na vzniku škodné události, nýbrž i jeho podíl na vzniku škody.91. V konečném důsledku směřuje rozhodování soudu o míře spoluzavinění k posouzení existence příčinné souvislosti mezi škodou a okolnostmi přičitatelnými na jedné straně škůdci a na straně druhé poškozenému. Jedná se tak o posouzení jednoho ze základních předpokladů odpovědnosti za škodu, tedy o právní posouzení základu nároku, nikoli pouze jeho výše (srov. shodně také Drápal, L., Bureš, J., a kol. Občanský soudní řád I. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 977).92. Podle rozhodnutí N. soudu ČR 25 Cdo 91/2010 ze dne 24. 2. 2011: Konečná úvaha o tom, nakolik se na způsobení škody podíleli jednotliví účastníci nehody, a tedy v jakém rozsahu za škodu odpovídají, odvisí vždy od skutkových okolností konkrétního případu a od porovnání všech okolností, které mohly mít a měly vliv na výsledek. Zobecnění, tj. vytvoření obecného pravidla aplikovatelného na jiné obdobné případy, je zpravidla vyloučeno.93. Dle konstantní judikatury může být příčinou škody pouze taková okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, a to o příčinu podstatnou (viz např. rozsudek N. soudu ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 25 Cdo 3585/2007).94. V řízení bylo prokázáno, že žalobce nebyl v době dopravní nehody připoután bezpečnostním pásem (zatímco ostatní členové posádky vozidla připoutáni byli a utrpěli pouze lehká zranění bez trvalých následků) a ačkoliv mu bylo známo, že řidič vozidla byl den před nehodou na zábavě v [adresa], kde mohl konzumovat alkohol. Bylo prokázáno, že žalobce řidiče vozidla společně s dalším spolucestujícím [jméno FO] hecoval, aby jel řidič rychle. Ze všech výše uvedených okolností je zřejmé, že poškozený si nepočínal s potřebnou mírou opatrnosti. Z ustálené rozhodovací praxe N. soudu plyne, že míra spoluzpůsobení si škody poškozeným spolujezdcem může dosáhnout až jedné poloviny, jestliže vědomě podstoupí jízdu s řidičem, o němž ví, že je pod vlivem alkoholu (srov. např. rozsudek N. soudu ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2451/2007). V posuzovaném případě sice z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalobce s jistotou věděl, že řidič vozidla je pod vlivem alkoholu, vyplynulo však, že věděl o tom, že byl na zábavě, a tedy konzumace alkoholu den předem byla pravděpodobná. Je však nutné zohlednit zejména to, že poškozený nepoužil bezpečnostní pás a hecoval řidiče, aby jel rychle. [tituly před jménem] [jméno FO], znalec z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, ve znaleckém posudku uvedl, že charakter poranění poškozeného plně odpovídá tomu, že poškozený neměl v době předmětné dopravní nehody zapnutý bezpečnostní pás.95. Po zvážení všech výše uvedených okolností nehody soud dospěl k závěru, že 47 % spoluzavinění poškozeného je v tomto konkrétním případě adekvátní, neboť každá z výše uvedených skutečností přispěla k újmě poškozeného. Zranění, která poškozený utržil, nadto zcela odpovídala tomu, že neměl bezpečnostní pás. Soud konstatuje, že okolnost, že poškozený neměl bezpečnostní pás, vyhodnotil jako spoluúčast 40 % (s ohledem na to že zranění, která utrpěl poškozený byla způsobena zejména z důvodu opakovaných nárazů těla žalobce uvnitř kabiny vozidla, jednalo se o vysokoenergetický úraz), okolnost, že poškozený hecoval řidiče k rychlé jízdě, vyhodnotil jako spoluúčast 5 % (s ohledem na to že příčinou nehody byla právě nepřiměřeně vysoká rychlost jízdy) a okolnost, že poškozený musel mít povědomí, musel být minimálně srozuměl s okolností, že řidič den před nehodou na zábavě požil alkohol a ten na něj mohl ještě den poté působit, vyhodnotil jako spoluúčast ve výši 2 % (s ohledem na to, že všichni členové posádky vozidla byli den před nehodou na zábavě v [adresa], byť nikoliv společně).96. Pokud se týká žalobcem uplatněného nároku na náhradu ztráty na výdělku, soud tento nárok nemohl věcně projednat, neboť žalobce ani přes výzvu soudu dle § 43 odst. 1 o.s.ř. ze dne 29. 5. 2026 neodstranil vady žaloby spočívající v naprosté neurčitosti tohoto nároku. Žalobce neuvedl, jaké konkrétní částky se domáhá, ani za jaké období ztrátu na výdělku uplatňuje. O tomto uplatněném nároku proto soud rozhodl již v průběhu řízení samostatným usnesením ze dne 13. 8. 2025, č.j. 7 C 215/2021-388, kterým jej odmítl. K tomuto nároku se soud v rámci meritorního rozhodnutí již dále nevyjadřuje.97. K nároku na ztížení společenského uplatnění – ztráty lepší budoucnosti:98. Dle konstantní judikatury může být příčinou škody může pouze taková okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, a to o příčinu podstatnou (viz např. rozsudek N. soudu ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 25 Cdo 3585/2007). V projednávané věci soud shledal za prokázané, že předmětná nehoda byla podstatnou příčinou následku vzniklého u žalobce z titulu překážky lepší budoucnosti, tj. ztížení společenského uplatnění v rozsahu široké škály běžných činností. Podkladem pro stanovení výše náhrady za ztížení společenského uplatnění, bude zpravidla posudek znalce z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví. Pouze v jednoduchých případech se lze spokojit s odborným vyjádřením. Znalci z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, nepřísluší, aby na základě M. N. soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 o. z.) sám stanovil a určil částku náhrady za ztížení společenského uplatnění, neboť je to soud, kdo stanoví její výši podle předem daných kritérií. Účelem znaleckého posudku je vytvořit pro soud dostatečně podrobný, strukturovaný a pochopitelný skutkový podklad, obsahující odborný lékařský závěr o míře vyřazení poškozeného z životních činností definovaných v Metodice tak, aby soud mohl učinit právní závěr o výši náhrady za nemajetkovou újmu (srov. NS 7 Tdo 1485/2019). Snížení náhrady nemajetkové újmy podle § 2953 o. z.. v obecné rovině u bolestného a ztížení společenského uplatnění stanoveného podle § 2958 o. z. není vyloučeno, bude však přicházet do úvahy spíše výjimečně, neboť toto snížení lze použít jen z důvodů zvláštního zřetele hodných. Výjimečnost takového postupu je daná i hodnotově vyšším zájmem na ochraně zdraví oproti finančním poměrům obviněného, protože zásah do zdraví poškozeného je nesouměřitelně závažnější než zásah do majetku škůdce. Snížit náhradu nemajetkové újmy bude však možné jen tehdy, jestliže kritéria, na jejichž základě lze uvedené moderační ustanovení uplatnit (srov. nález Ústavního soudu ze dne 22. 12. 2015, sp. zn. I. ÚS 2844/14), nebyla brána do úvahy již při určení vlastní výše nemajetkové újmy (srov. NS 8 Tdo 190/2017, Rt 39/2018).99. Nemajetková újma vyvolaná ublížením na zdraví má být odčiněna v penězích plně, případně podle zásad slušnosti, přičemž však zákon nestanoví žádná konkrétní kritéria, která má zvažovat soud rozhodující o náhradě za bolest, ztížení společenského uplatnění či další nemajetkové újmy. Za účelem objektivizace a medicínské klasifikace vytrpěných újem na zdraví byl vypracován systém označovaný jako M. N. soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (§2958o.z.) (dále jen „Metodika“ nebo jen „Metodika NS)), jejíž základní východiska byla publikována pod Rc 63/2014Sb. Postup v ní popsaný má plnit zákonný princip slušnosti (§2958 věta druhá o.z.) i požadavek legitimního očekávání (§13 o.z.), viz usnesení NS ze dne 25.1.2017, sp. zn. 6 Tdo 1791/2016 (TrR 2/2018). Tento systém je založen na upravené metodice Světové zdravotnické organizace (WHO), nazvané v české verzi Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (ICF), a to tak, aby u trvalých zdravotních následků, ztěžujících poškozenému společenské uplatnění, bylo možno lékařskou diagnostikou vyjádřit a objektivizovat nepříznivé dopady zdravotních potíží do všech životních činností člověka a ve srovnání s jinými případy kvalifikovat rozsah omezení či vyřazení poškozeného z různých sfér společenského zapojení (takový systém označil za vhodný i Ústavní soud v nálezu ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. I ÚS 3122/2015, viz body 24. a 25.). Součástí takového přístupu je i tzv. objektivizace (personalizace) výpočtem zjištěné částky, tedy její individuální úprava s ohledem na konkrétní poměry poškozeného, zejména věk, rozsah a kvalitu předchozího společenského zapojení, případně další významné okolnosti uvedené v § 2957 OZ, viz rozsudek NS z 15. 12. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1361/2021 (Rc 90/2022). Postup popsaný v M. N. soudu má plnit zákonný princip slušnosti (§ 2958 věta druhá OZ) i požadavek legitimního očekávání (§ 13 OZ).100. Pokud jde o výše specifikovanou Metodiku, soud si je vědom, že se jedná o právně nezávaznou, a pouze doporučenou M. N. soudu, na jejímž podkladě jsou znalci z příslušného oboru vypracovávány znalecké posudky, avšak považuje ji za vhodný způsob objektivizace vytrpěných újem poškozeného na zdraví za současného splnění zákonného principu slušnosti a posouzení individuálních okolností daného případu, a současně i naplnění požadavku legitimního očekávání. V tomto směru soud poukazuje na skutečnost, že znalci z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, nepřísluší, aby na základě M. N. soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle §2958 o.z.) sám stanovil a určil částku náhrady za ztížení společenského uplatnění, neboť je to soud, kdo stanoví její výši podle předem daných kritérií. Účelem znaleckého posudku je vytvořit pro soud dostatečně podrobný, strukturovaný a pochopitelný skutkový podklad, obsahující odborný lékařský závěr o míře vyřazení poškozeného z životních činností definovaných v Metodice tak, aby soud mohl učinit právní závěr o výši náhrady za nemajetkovou újmu, viz Usnesení NS ze dne 30. 9. 2017, sp.zn. 8 Tdo 190/2017(Rt39/2018).101. Pokud jde o nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění, soud vyšel ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], neboť tento posudek byl jediným znaleckým posudkem v řízení, který byl úplný, přezkoumatelný a použitelný pro stanovení výše tohoto nároku. Soud současně zohlednil korekci provedenou znalcem při jeho výslechu, spočívající ve změně kvalifikátoru u domény rekreace a volný čas (D920) z hodnoty 3 na hodnotu 2. Stejně jako znalec, kterému tato úvaha však nepřísluší, i soud aplikoval modifikační koeficient ve výši 120 %, resp. + 20 % z důvodu nízkého věku žalobce, neboť v době vzniku újmy mu bylo 26 let, neměl žádné předchorobí, byl mladý a zdravý a v době ustálení zdravotního stavu mu bylo 27 let.102. Pro stanovení výše ztížení společenského uplatnění se vychází z rámcové částky v roce ustálení zdravotního stavu. Tato částka vyjadřuje pomyslné 100 % vyřazení poškozeného ze společenského života a je vyjádřena pomocí 400násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok, v němž se ustálil zdravotní stav poškozeného, viz rozsudek NS z 15. 12. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1361/2021, Rc 90/2022 či nález ÚS sp. zn. I. ÚS 2221/22. Pro rok 2019, kdy k ustálení zdravotního stavu žalobce došlo, činí výchozí rámcová částka 12 754 000 Kč. S ohledem na absenci předchorobí žalobce soud výchozí rámcovou částku žádným způsobem nesnižoval.103. Celkový rozsah ztížení společenského uplatnění znalec ohodnotil na 5,833333 %, resp. 5.83 %, což při výchozí rámcové částce 12 754 000 Kč a při uplatnění modifikačního koeficientu 120 % (resp. + 20 %) z důvodu věku žalobce v době dopravní nehody činí částku 892 780 Kč. Svůj postup při hodnocení jednotlivých obtíží žalobce včetně konkrétních položek znalec obhájil a logicky vysvětlil na ústním jednání dne 5.3.2026, když soud neshledal v hodnocení znalce k jednotlivým posuzovaným položkám žádné nejasnosti či nesrovnalosti, jejich hodnocení bylo logické a vzájemně do sebe zapadající, a plně v souladu s Metodikou NS. Pokud se týká domény D920 – rekreace o volný čas, u té znalec [jméno FO] na základě výtky [tituly před jménem] [jméno FO] provedl korekci kvalifikátoru z 3 na 2 a nový výpočet korigovaných %, který byl proveden k důkazu na ústním jednání dne 26. 3. 2026. Výstupy znalce po jejich korekci soud považuje za adekvátní a nemá čeho by v tomto směru vytknul. U dalších 2 položek rozporovaných [tituly před jménem] [jméno FO], domény 850 – placené zaměstnání a 930 – náboženství a duševní život znalec [jméno FO] na svém vyhodnocení těchto položek setrval a také soud má za to, že tyto domény vyhodnotil zcela správně a zcela v souladu s Metodikou NS. Soud v této souvislosti připomíná, že v případě nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění se jedná o ztrátu lepší budoucnosti bez ohledu na to, zda posuzovaná osoba posuzovanou činnost před úrazem vykonávala či nikoliv. Podstatné je její omezení v posuzované činnosti/doméně do budoucna. Není tedy rozhodné, zda byl žalobce před nehodou praktikující věřící, ani jaké zaměstnání vykonával.104. Základní částka náhrady za ztížení společenského uplatnění, stanovená na základě posouzení znalce po aplikaci modifikačního koeficientu z důvodu věku (+ 20 %) činí 892 780 Kč. Tento nárok byl soudem krácen o 47 % z důvodu spoluzavinění žalobce z výše uvedených důvodů, přičemž jako oprávněný nárok soud stanovil částku 473 173 Kč odpovídající zbývajícím 53 %. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci již na náhradě za ztížení společenského uplatnění vyplatila částku 344 624 Kč, přiznal soud žalobci doplatek ve výši 128 549 Kč.105. Soud dále uznal jako účelně vynaložené náklady částku 12 650 Kč za vypracování znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], neboť se jednalo o jediný znalecký posudek, z něhož soud při svém rozhodování o nároku na ztížení společenského uplatnění vyšel jako z kvalitního skutkového podkladu. Znalecký posudek byl vypracován již před zahájením řízení. Celkem tedy soud přiznal na náhradě za ztížení společenského uplatnění včetně nákladů na znalecký posudek částku 141 199 Kč.106. K nároku žalobce na odčinění vytrpěné bolesti107. Při stanovení výše bolestného soud vyšel ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], neboť tento znalec žalobce osobně vyšetřil, disponuje odbornou specializací bezprostředně související s povahou utrpěných poranění a při zpracování posudku vycházel z širšího okruhu relevantních podkladů než [tituly před jménem] [jméno FO]. Znalec postupoval podle M. N. soudu, přičemž s ohledem na závažnost utrpěného polytraumatu, délku hojení a léčby žalobce a nutnost operačního řešení byla bodová hodnota u poranění páteře přiměřeně zvýšena o 10 % a byly důvodně aplikovány položky S32060 a S3209, které [tituly před jménem] [jméno FO] označil za částečné duplicitní. Celkové bolestné bylo stanoveno v rozsahu 845,5 bodu, což při hodnotě jednoho bodu 275,84 Kč v souladu s Metodikou NS představuje částku 233 223 Kč, kterou soud považuje za přiměřenou rozsahu a intenzitě vytrpěné bolesti žalobce.108. Soud nicméně i tento nárok žalobce krátil s ohledem na stanovenou míru spoluúčasti žalobce ve výši 47 %. Po zohlednění uvedené míry spoluzavinění tak soud přiznal žalobci pouze 53 % bolestného, tedy částku 123 608 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná již žalobci na náhradě bolestného vyplatila částku 100 750,56 Kč, činí doplatek bolestného částku 22 857,44 Kč. Soud dále uznal jako účelně vynaložené náklady doplatek za vypracování znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 3 706 Kč, neboť právě tento znalecký posudek se stal zásadním medicínským podkladem pro zjištění skutkového stavu stran vytrpěné bolesti a rozhodnutí soudu. Znalecký posudek byl vypracován již před zahájením řízení. Na náhradě bolestného včetně těchto nákladů tak soud po zaokrouhlení přiznal celkem 26 563 Kč.109. Celkově tak soud přiznal žalobci na náhradě bolestného včetně nákladů za znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] částku 26 563 Kč a na náhradě za ztížení společenského uplatnění včetně nákladů za znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] částku 141 199 Kč, tedy celkem 167 762 Kč, a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.110. Právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši bylo žalobci přiznáno dle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni splatnosti určeném v předžalobní výzvě jako poslední den k plnění požadované částky.111. Ve zbylé části, tj. ve výši 552 451,94 Kč se zákonným úrokem z prodlení, soud žalobu jako nedůvodnou výrokem II. zamítl, když posoudil, že nárok žalobce je po právu pouze co do přiznané části v rozsahu výroku č. I. rozsudku.112. Výrok o náhradě nákladů řízení je v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, případně vysloví, že žádný nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud přiměřeně aplikoval také ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., dle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Soud tedy při rozhodování o náhradě nákladů řízení zohlednil, že každý z účastníků řízení měl ve věci částečný úspěch, byť žalovaná byla co do nominálního vyčíslení procesního úspěchu ve věci výrazně úspěšnější než žalobce. Přesto soud považuje za spravedlivé, aby ani žalobce v dané věci nebyl zatížen náhradou nákladů řízení straně žalované, neboť neúspěch žalobce ve věci pramení právě a převážně z úvahy soudu o míře spoluzavinění žalobce. Ve výroku III. rozsudku tedy soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.113. Ve výroku IV. rozsudku soud rozhodl o vrácení nespotřebované zálohy na náklady důkazu žalované ve výši 20 000 Kč. Usnesením ze dne 2. 9. 2022, č. j. 7 C 215/2021-95, uložil soud žalované, aby zaplatila zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 20 000 Kč. Žalovaná složila tuto částku na účet soudu dne 12. 9. 2022. Jelikož z této zálohy nebylo v průběhu řízení na náklady dokazování vyčerpáno ničeho, soud rozhodl o vrácení celé zálohy žalované a ve výroku VII. žalované uložil, aby ve lhůtě 5 dní od právní moci rozsudku soudu sdělila číslo bankovního účtu, na který má být složená nevyčerpaná záloha vrácena.114. Ve výroku V. rozsudku soud rozhodl o vrácení nespotřebované části zálohy na náklady důkazu žalobci, a to ve výši, která bude určena v samostatném usnesení, a to po právní moci samostatného usnesení, kterým bude rozhodnuto o výši vrácené části zálohy. Konkrétní výši nevyčerpané zálohy, která bude žalobci vrácena, si soud s ohledem na nutnost předchozího rozhodnutí o znalečném [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] a vyplacení tohoto znalečného vyhradil k samostatnému rozhodnutí (§ 155 odst. 1 o. s. ř.). Usnesením ze dne 3. 9. 2025, č. j. 7 C 215/2021-400, uložil soud žalobci, aby zaplatil zálohu na náklady důkazu výslechem znalců k otázce bolestného ve výši 12 000 Kč. Žalobce složil tuto částku na účet soudu dne 22. 9. 2025. Usnesením ze dne 13. 11. 2025, č. j. 7 C 215/2021-420, uložil soud žalobci, aby zaplatil zálohu na náklady důkazu výslechem znalce k otázce ztížení společenského uplatnění ve výši 5 000 Kč. Žalobce složil i tuto částku na účet soudu ve stanovené lhůtě. Celkem tedy na zálohách na nákladech dokazování výslechem všech znalců žalobce složil částku 17 000 Kč. Usnesením ze dne 4. 12. 2025, č. j. 7 C 215/2021-424 soud přiznal znalci [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], odměnu za účast na jednání dne 11. 11. 2025 ve výši 2 299 Kč, která mu byla následně vyplacena. Ze zbývající zálohy ve výši 14 801 Kč zbývá vypořádat znalečné vyúčtované [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] za jeho výslech při ústním jednání dne 26. 3. 2026, o kterém nebylo doposud rozhodnuto. Znalec [jméno FO] se znalečného za svůj výslech prostřednictvím videokonferenčního zařízení dne 5. 3. 2026 výslovně vzdal.115. Ve výroku VIII. soud žalobci uložil, aby ve lhůtě 5 dní od právní moci rozsudku soudu sdělil číslo bankovního účtu, na který má být složená nevyčerpaná část zálohy vrácena.116. Soud rozhodl též o zaplacení soudního poplatku, a to tak, že žalované uložil povinnost jej zaplatit, neboť podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), se od poplatku osvobozuje mj. navrhovatel, jemuž byla způsobena újma na zdraví nebo újmy způsobené usmrcením včetně náhrady škody na věcech vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví nebo usmrcením a náhrady nákladů léčení. Podle ustanovení § 2 odst. 3 věta první zákona o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. V tomto řízení jde o případ, kdy žalobce je dle shora citovaného ustanovení osvobozen od soudního poplatku, přičemž se jedná o osvobození osobní. Vzhledem k částečnému vyhovění žalobě a jelikož se zároveň nejedná o případ, kdy by žalovaná byla od soudního poplatku také osvobozena, poplatková povinnost přechází na žalovanou. Soudní poplatek byl stanoven podle položky 3 písm. a) přílohy k zákonu o soudních poplatcích (sazebníku soudních poplatků) ve výši 2 000 Kč na základě přisouzené částky ve výši celkem 167 762 Kč. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 7 odst. 1 věta druhá zákona o soudních poplatcích (výrok VI.). Úhradu je zapotřebí provést na bankovní účet č. [účet], variabilní symbol [VS].117. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.