Výrok
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 128 404,27 Kč s úrokem ve výši 12,9 % ročně z pohledávky 128 404,27 Kč od 18. prosince 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z pohledávky 128 404,27 Kč od 28. prosince 2023 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 4 173,16 Kč od 17. 9. 2023 do 17. 12. 2023, částku 5 000 Kč s úrokem ve výši 18,9 % ročně z pohledávky 5 000 Kč od 18. prosince 2023 do 17. března 2024, s úrokem ve výši 15 % ročně z pohledávky 5 000 Kč od 28. prosince 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z pohledávky 5 000 Kč od 18. března 2024 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 121,68 Kč od 1. 11. 2023 do 17. 12. 2023 a částku 800 Kč.
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 5 969 Kč.
Odůvodnění
Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 134 204,27 Kč spolu s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela rámcovou smlouvu, na základě níž mu byl aktivován běžný účet. Dodatkem rámcové smlouvy žalovaný požádal o úvěr ve výši 128 890 Kč, který mu byl žalobkyní dne 5. 12. 2022 vyplacen. Žalovaný se zavázal splácet úvěr měsíčními splátkami ve výši 1 919 Kč, úrok činil 12,9 % p. a. Žalovaný měl úvěr začít splácet dne 6. 1. 2023 a následně dalším dodatkem rámcové smlouvy požádal o splátkové prázdniny, tj. odklad splátek splatných dne 6. 2. 2023 a 6. 3. 2023, během nichž se úvěr úročil dodatečnou úrokovou sazbou. Splátky od 6. 1. 2023 do 17. .9 2023 byly splaceny. Splátku splatnou dne 17. 10. 2023 už žalovaný neuhradil řádně ani včas, když na tuto uhradil jen částku 24,42 Kč. Následující splátky už žalovaný nehradil, a to ani zčásti, a proto žalobkyně dne 18. 12. 2023 přikročila k zesplatnění úvěru, kdy jistina dluhu činila 128 404,27 Kč. Dalším dodatkem rámcové smlouvy požádal žalovaný o kontokorent ve výši 5 000 Kč, který mu byl schválen dne 1. 5. 2019. Ten mu byl žalobkyni pro porušení podmínek smlouvy zablokován a dne 18. 12. 2023 též zesplatněn. Žalovaný rovněž porušil smluvní podmínky týkající se běžného účtu, který měl udržovat v kladných číslech. Žalovaný se ovšem dostal do nepovoleného debetu 800 Kč, který byl povinen nejpozději do pěti pracovních dnů od vyzvání žalobkyní doplatit.Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal zcela nečinný.Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., kdy ani jeden z účastníků nereagoval na výzvu soudu, měl soud za to (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), že souhlasí a k projednání věci nenařizoval jednání.Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný s žalobkyní uzavřel rámcovou smlouvu číslo 1818627 ze dne 30. 4. 2019 (dále jen „rámcová smlouva“), na základě níž se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému bankovní služby včetně platebních a žalovaný se zavázal dodržovat další dokumenty, mj. obchodní podmínky, ceník, přehled úrokových sazeb a další (prokázáno bodem 1. rámcové smlouvy). Žalobkyně pro žalovaného vedla dva běžné účty, a to běžný účet č. [č. účtu] a běžný účet č. [č. účtu] (prokázáno bodem 2. rámcové smlouvy). Dodatkem č. 1 rámcové smlouvy ze dne 30. 4. 2019 (dále jen „dodatek č. 1“) byl žalovanému poskytnut úvěr s možností přečerpání, tzv. kontokorent na částku 5 000 Kč, který byl úročen sazbou 18,9 % ročně (prokázáno dodatkem č. 1). Dodatkem č. 14 rámcové smlouvy ze dne 5. 12. 2022 (dále jen „dodatek č. 14) byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 128 890 Kč, který byl žalovaný povinen splatit 120 splátkami po 1 919 Kč se základní úrokovou sazbou 12,90 % ročně (prokázáno dodatkem č. 14). Částka 128 890 Kč na úvěru byla žalovanému zaslána dne 5. 12. 2022 (prokázáno výpisem z běžného účtu žalovaného). Dodatkem č. 17 rámcové smlouvy ze dne 29. 1. 2023 (dále jen „dodatek č. 17“) si strany mezi sebou sjednaly povolení splátkových prázdnin žalovanému, a to splátek 6. 2. 2023 a 6. 3. 2023, které byly odloženy na později (prokázáno dodatkem č. 17). Žalovaný se přihlásil k pojištění s měsíčním pojistným ve výši 30 Kč (prokázáno přihlášením k pojištění ze dne 30. 4. 2019).Kontokorent byl žalovanému zablokován od 20. 12. 2023, přičemž ke dni zesplatnění, tj. k 18. 12. 2023, činila čerpána jistina částku 5 000 Kč, zůstatek na účtu – 800 Kč a kapitalizované úroky 121,68 Kč (prokázáno přehledem čerpání a splácení kontokorentu žalovaným). Celková nesplacená jistina ke dni zesplatnění úvěru, tj. ke dni 18. 12. 2023, činila částku 128 404,27 Kč a kapitalizovaný úrok dosahoval výše 4 173,16 Kč (prokázáno přehledem plateb žalovaného). Žalobkyně vyzvala žalovaného s dostatečným předstihem před podáním žaloby k plnění (prokázáno výzvou k zaplacení dluhu ze dne 19. 12. 2023 a seznamem odchozích zpráv).Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobkyně je plně po právu, neboť bylo prokázáno, že za výše zmíněných okolností žalobkyně své závazky splnila, když žalovanému poskytla úvěr ve smyslu § 2395 o. z. ve výši 128 890 Kč a žalovaný jej čerpal. Žalobkyně ještě před tím poskytla žalovanému možnost kontokorentu v částce 5 000 Kč, který žalovaný rovněž v plné výši vyčerpal. K tomu žalovaný po sobě zanechal na běžném účtu záporný zůstatek ve výši 800 Kč. Naopak žalovaný své závazky neplnil řádně a včas, čímž žalovaný porušil svou smluvní povinnost vůči žalobkyni. Žalovaný se z důvodu neplacení splátek úvěru ocitl v prodlení s plněním dluhu a žalobkyně je od něj oprávněna požadovat též zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění v intencích § 142a o. s. ř., od čehož je odvozen nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení.Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, a proto jí soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. proti žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 5 969 Kč. Tato částka odpovídá součtu nákladů za 2 úkony po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (1. podání návrhu na zahájení řízení a 2. jednoduchá výzva k plnění) a zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 369 Kč.Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.