Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v němž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 38 874 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 18 000 Kč za dobu od 6. 8. 2025 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 8 dne 27. 1. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 63 874 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], jakožto původní věřitelka pohledávky, uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o úvěru Smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“), na základě které poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 25 000 Kč, a to v platbách 5000 Kč dne 04.02.2025 a 5000 Kč dne 04. 2. 2024 a 5300 Kč dne 07.02.2025 a 1000 Kč dne 11.02.2025 a 1000 Kč dne 13.02.2025 a 7700 Kč dne 13.02.2025 bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl právním předchůdcem žalobkyně opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. V upomínce ze dne 2025-08-05 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni upomínky a vyzván k okamžité úhradě. Žalovaný ničeho neuhradil, proto žalobkyně po žalované požaduje částku nesplacené jistiny úvěru a smluvního úroku v celkové částce 63 874 Kč, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po datu splatnosti úvěru z nesplacené jistiny. Pro případ, že by soud neuznal nárok z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje nárok části jistiny z titulu bezdůvodného obohacení. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného před podáním žaloby neúspěšně k úhradě dlužné částky. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že tato byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie s tím, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal zcela nečinný.
3. Soud ve věci rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, přičemž účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.
4. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, učinil soud po provedeném dokazování následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi právním předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota], na základě byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr až do výše 5 000 Kč a zavázal tuto částku vrátit pravidelnými splátkami s možnosti opakovaného čerpání splacené části úvěru a zaplatit dále úrok podle zápůjční úrokové sazby 200 % p.a. a RPSN 537 % (ročně), jakož smluvní pokutu za prodlení ve výši 0,1% dlužné jistiny. Dodatkem č. 2 ke Smlouvě ze dne 11. 2. 2025 byl úvěrový rámec navýšen na 11 300 Kč s tím, že RPSN byla zvýšena na 542,40 %, Dodatkem č. 3 ke Smlouvě ze dne 13. 2. 2025 byl úvěrový rámec navýšen na 12 300 Kč s tím, že RPSN byla zvýšena na 543,60 %, Dodatkem č. 4 ke Smlouvě ze dne 13. 2. 2025 byl úvěrový rámec navýšen na 20 00 Kč s tím, že RPSN byla zvýšena na 550 %, (prokázáno Smlouvou ze dne 4. 2. 2024 a Dodatkem č. 1 - 4). Původní věřitelka, společnost [právnická osoba], zaslala žalovanému celkově částku 25 000 Kč (v platbách 5000 Kč dne 04.02.2025, 5000 Kč dne 04. 2. 2024 a 5300 Kč dne 07.02.2025 a 1000 Kč dne 11.02.2025 a 1000 Kč dne 13.02.2025 a 7700 Kč dne 13.02.2025), a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu], jehož majitelem a jediným disponentem účtu č. [č. účtu] byl v únoru a březnu 2025 žalovaný (prokázáno výpisem z účtu [právnická osoba] k datům 4. 2. 2025, 7. 2. 2025, 11. 2. 2025, 13. 2. 2025, sdělením air Bank ze dne 1. 2. 2026). Společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku na žalobkyni (prokázáno rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024, včetně přílohy obsahující seznam pohledávek zahrnující pohledávky žalovaného). Žalobkyně žalovanému řádně oznámila postoupení pohledávky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 14. 9. 2025), dopisem ze dne 14. 9. 2025 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 9. 2025 a potvrzením o podání zásilky).
5. Žalovaný netvrdil, ani neprokazoval, že by žalobkyni či její právní předchůdkyni něco uhradil, soud proto vycházel z tvrzení samotné žalobkyně, že nesplacená část jistiny činí 25 000 Kč.
6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, dle které byla žalovanému poskytnuta částka 25 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku splatit spolu s poplatkem do data sjednaného ve smlouvě, což však neučinil. Vzhledem k tomu, že soud je povinen z úřední činnosti přezkoumávat, zda při sjednávání smlouvy byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, což však žalobkyně neprokázala a v žalobních tvrzeních uvedla, že nenavrhuje další důkazy, dospěl soud k závěru, že smlouva je neplatná. Ve spise rovněž není založen žádný důkaz ohledně posouzení úvěruschopnosti (co do příjmové a výdajové stránky úvěrovaného), ačkoliv si je žalobkyně zcela jistě vědoma této povinnosti s ohledem na jiná řízení související s vymáháním pohledávek. Rovněž z úřední činnosti soudu je známo, že např. dle databáze České národní banky ARAD činila v době uzavření smlouvy (únoru 2025) obvyklá úroková sazba u korunových spotřebitelských úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 8,28 % p. a., tudíž úročení sjednané účastníky ve smlouvě vysoko přesahuje přijatelnou hranici úrokových sazeb a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný a představuje tak další důvod pro považování předmětné smlouvy za absolutně neplatné.
11. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2991 odst. 1 o. z. tak, že nárok žalobkyně je co do výše bezdůvodného obohacení po právu. Soud tedy žalobě co do nároku spočívajícím v bezdůvodném obohacení v částce 25 000 Kč (tj. v rozsahu vrácení jistiny) jako důvodné vyhověl, a to lhůtě určené za obdobného použití výše uvedeného zvláštního zákonného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru (výrok I.). Jelikož je lhůta k plnění určena teprve tímto rozsudkem, neocitla se žalovaná dosud v prodlení, a soud proto žalobu zamítl též v rozsahu požadovaného úroku z prodlení. Ve zbytku žalované částky (tj. 38 874 Kč a příslušenství) pak žalobu zamítl (výrok II.)
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů, neboť žalovanému, který byl v řízení převážně úspěšný (úspěch 38 874 Kč s příslušenstvím oproti neúspěchu 25 000 Kč), žádné náklady nevznikly.