9 C 288/2018

Odůvodnění

I. Vymezení věci
1. Žalobci 1-3 doručili zdejšímu soudu dne 12. 11. 2010 žalobu datovanou dnem 7. 11. 2018, kterou se domáhali určení, že zemřelá [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození] a zemřelá dne 28. 12. 2013 byla ke dni své smrti vlastníkem jedné ideální poloviny nemovitosti pozemku [parcelní číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] - rodinný dům, pozemku p. [číslo] zahrada, pozemku [parcelní číslo] – zahrada, nacházejících se v katastrálním území [k.ú.] a obci [obec], zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, katastrální pracoviště Praha, na [list vlastnictví].
2. Žalobci jsou pozůstalými potencionálními dědici, patřící do I. dědické skupiny ve smyslu § 473 z.č. 40/1974 Sb., Občanský zákoník (v současnosti označovaný jako starý občanský zákoník dále jen„ Obč. Zák.“) po zesnulé [jméno] [celé jméno žalobkyně] ( ([anonymizováno] [datum], bez zanechání závěti), dále jen„ původní vlastnice“). V dědickém řízení po zesnulé bylo shledáno, že zesnulá nezanechala majetek jen nepatrné hodnoty, který byl vydán žalobci č. 1. Nicméně přestože nedošlo ke stanovení okruhu pozůstalých dědiců, došlo k vymezení okruhu všech dědiců do úvahy přicházejících, což jsou osoby, kterým svědčí aktivní legitimace k podání žaloby.
3. Žalovaný na základě kupní smlouvy ze dne 26. 5. 2005, s právními účinky vkladu ke dni 6. 8. 2012 nebyl spoluvlastnický podíl k a) pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 258m2, jehož součástí se stavba [adresa] rodinný dům; b) pozemek p. [číslo] zahrada o výměře [výměra] a pozemek p. [číslo] zahrada o výměře [výměra]; to vše nacházející se v katastrálním území [k.ú.] a obci [obec], zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, na [list vlastnictví] (dále jen„ sporné nemovitosti“). Žalovaný vlastnické právo k těmto sporným nemovitostem nabyl tak, že dne 26. 9. 2005 uzavřel s původní vlastnicí kupní smlouvu k předmětné nemovitosti, když podle této kupní smlouvy byla kupní cena zaplacena v cen podpisu této kupní smlouvy, formou půjčky. V čl. III. odst. 2 této kupní smlouvy se pak nacházelo ujednání, že pokud původní vlastnice (v postavení podávající osoby) půjčku nejpozději do 30. 9. 2006 vrátí, pozbude kupní smlouva platnosti. Stejného dne byla mezi původní vlastnicí a žalovaným uzavřena smlouva o půjčce, znějící na částku 1 800 000 Kč, kterou původní vlastnice měla uhradit žalovanému nejpozději do 20. 9. 2006. Dále byla stejného dne k zajištění stejné pohledávky uzavřena zástavní smlouva, kterou původní vlastnice zastavila žalovanému svůj spoluvlastnický podíl v rozsahu ½ k sporné nemovitosti žalovanému.
4. Původní vlastnice podala ke zdejšímu soudu (Obvodní soud pro Prahu 8) žalobu na určení neexistence zástavního práva. O této žaloba soud rozhodl rozsudkem ze dne 19. 7. 2012, č.j. 12 C 201/2011-41, když v uvedeném rozhodnutí konstatuje jak neplatnost smlouvy zástavní, tak také smlouvy kupní, a to pro nedostatek vážnosti vůle dále pro nemožnost plnění (ve smyslu § 37 Obč. Zák.). Žalobci mají za to, že smluvní konstrukce odpovídá tzv. propadné zástavě, která je v rozporu s účelem zástavního práva a jako taková je pro rozpor s účelem zákona absolutně neplatná ve smyslu § 39 Obč. Zák.
5. Žalobci naléhavý právní zájem odůvodnili tak, že původní vlastnice ke dni jejího úmrtí přestože byla vlastnicí předmětných nemovitostí, v katastru nemovitostí jako jejich vlastník však vedena nebyla. Uvedené je překážkou, pro kterou pozůstalost představující předmětné nemovitosti nemohla být projednána. Zároveň bez předložení listiny (rozhodnutí soudu) dokládající vlastnictví k předmětné nemovitosti nemůže dojít k dodatečnému projednání dědictví.
6. K žalobě se dne 20. 12. 2018 vyjádřil žalovaný, a to tak, že navrhl, aby soud žalobu zamítl. Na prvním místě odkazoval na aktivní legitimaci žalobců (respektive na její nedostatek). Podle rozhodnutí zdejšího soudu sp. zn. 23 C 176/2012-52, kterým bylo řízení o určení vlastnického práva, (když zůstavitelka, v postavení žalobkyně v uvedeném řízení dne [datum] zemřela) zastaveno. V tomto usnesení soud dospěl k závěru, že žalobkyně (ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 23 C 176/2012) nemá žádného právního nástupce. Dále pak mí za to, že žalobci nesplnili požadavek naléhavého právního zájmu, právě s ohledem na uvedené řízení sp. zn. 23 C 176/2012, když po zastavené řízení byl žalobci a) ([celé jméno žalobce]) - vypraviteli pohřbu, vrácen soudní poplatek za zastavené řízení ve výši 4 000 Kč, který tedy o vedení řízení o určení vlastnictví, musel vědět. Žalovaný změnil právního zástupce, který tejného dne jako první zástupce žalovaného vyjádření žalovaného dne 20. 12. 2018 doplnil, právě o tvrzení týkající se nedostatku aktivní legitimace žalobců.
7. Dne 2. 7. 2020 podali žalobci návrh na přistoupení dalšího účastníka na straně žalobců, a to JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., likvidačního správce [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemřelého 22. 2. 2014, který s přistoupením do řízení souhlasil. Soud usnesením ze dne 23. 7. 2020, č.j. 9 C 288/2018-84 návrhu na přistoupení dalšího účastníka - likvidačního správce JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. vyhověl. Proti tomuto usnesení žalovaný podal odvolání, když Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. 1. 2021, č.j. 16 Co 385/2020-119 uvedené usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
8. Žalobci dále dne 31. 7. 2020 podali návrh na přistoupení dalších účastníků na straně žalobců, a to [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce], kteří s přistoupením do řízení souhlasili. Soud usnesením ze dne 6. 4. 2021, č.j. 9 C 288/2018-129 návrhu na přistoupení dalších
účastníků vyhověl.
II. Důkazní situace – listinné důkazy
9. Soud nařídil jednání na 10. 3. 2020 a následně na 10. 9. 2021, když soud při jednání konaném dne 10. 3. 2020 podrobně poučil strany podle § 118b o.s.ř. Následně při jednání konaného dne 10. 9. 2021 provedl dokazování a ve věci rozhodl. Soud provedl dokazování následujícími důkazy, a to:
10. Výpis z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 19. 10. 2018, [list vlastnictví], vedený pro obec Praha, k. ú. [část obce], okres Hlavní město Praha, podle kterého vlastnické právo k nemovitosti vedené na tomto LV má pan [celé jméno žalobce], [celé jméno žalovaného]) v rozsahu 1/2, [celé jméno žalobce], [jméno] [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobce], u uvedené nemovitosti je zástavní právo soudcovské a nařízení exekuce
11. Sdělení notářské kanceláře ve věci [spisová značka], adresované JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], notáři v [obec], podle kterého Obvodní soud pro Prahu 8 pověřeným soudním komisařem JUDr. [jméno] [příjmení] ve věci dědictví po zemřelé [jméno] [celé jméno žalobkyně] rozhodl tak, že dědické řízení bylo zastaveno usnesením ze dne 23. 9. 2014, vydaným pod č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci 23. 9. 2014, neboť zůstavitelka zanechala jen nepatrný majetek. Tento majetek byl vydán synovi zůstavitelky [celé jméno žalobce].
12. Usnesení zdejšího soudu ze dne 23. 9. 2014, vydané pověřenou soudní komisařkou JUDr. [jméno] [příjmení] pod č. j. 20 D 59/2014-40, kterým byl majetek vydán pozůstalému synovi [celé jméno žalobce], který se postaral o pohřeb, ve zbytku se řízení zastavuje.
13. Zástavní smlouva uzavřená mezi [jméno] [celé jméno žalobkyně] (původní vlastnicí) a [celé jméno žalovaného] (žalovaným) dne 26. 9. 2005, týkající se sporné nemovitosti, když podle této zástavní smlouvy původní vlastnice v postavení dlužnice uzavřela se žalovaným smlouvu o půjčce na částku 1 800 000 Kč. Původní vlastnice se uvedenou dlužnou částku zavázala splatit nejdéle do 30. 9. 2006. K zajištění pohledávky původní dlužnice zřídila zástavní právo ke sporné nemovitosti, když v době uzavření zástavní smlouvy uvedená nemovitost podle znaleckého posudku měla hodnotu 5 227 700 Kč.
14. Kupní smlouva uzavřená mezi [jméno] [celé jméno žalobkyně] (původní vlastnicí) a [celé jméno žalovaného] (žalovaným) dne 26. 9. 2005, týkající se sporné nemovitosti. Podle této kupní smlouvy činila kupní cena částku 1 800 000 Kč, představující půjčku, kterou se žalovaná zavázala uhradit do 30. 9. 2006. Pokud do uvedeného dne nebude dlužná částka uhrazena, je kupující oprávněn dne 1. 10. 2006 podat návrh na vklad vlastnického práva ke sporné nemovitosti do katastru nemovitostí. S toto kupní smlouvy souvisí Prohlášení o pravosti podpisu sepsané JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem, dne 26. 9. 2005 (stejného dne, kterého byla podepsána kupní smlouva).
15. Rozsudek zdejšího soudu ze dne 19. 7. 2012, č. j. 20 C 201/2011-41, kterým bylo určeno, že zástavní právo zapsané ve prospěch žalovaného, váznoucí na podílu jedné ideální poloviny nemovitosti žalobce - parcela [parcelní číslo] - zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], pozemek parc. [číslo] zahrada o výměře [výměra], pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] - zahrada a rodinný dům [adresa] na parcele parc. [číslo] vše v katastrálním území [k.ú.] a obci [obec], zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, katastrální pracoviště Praha, v části C listu vlastnictví [číslo] zřízeného vkladem práva, [číslo jednací], s právními účinky vkladu k 27. 9. 2005 podle zástavní smlouvy ze dne 26. 9. 2005 není. Zároveň v textu odůvodnění (str. 4 rozsudku ve věci 12 C 201/2011; čl. 20 tohoto spisu) je výslovně uvedeno, že obě smlouvy (zástavní (bod 13) i kupní (bod 14)) jsou neplatné pro nedostatek vůle (§37 odst. 1 Obč. Zák).
16. Usnesení zdejšího soudu ze dne 22. 1. 2015, č. j. 23 C 176/2012-52, kterým je vedeno řízení o určení vlastnického práva, kterým bylo řízení zastaveno. Vypraviteli pohřbu [celé jméno žalobce] byla vrácena, zaplacena část soudního poplatku. V textu tohoto usnesení je výslovně uvedeno, že řízení bylo zastaveno, když zůstavitelka zanechala majetek jen nepatrné hodnoty. Žalobkyně, tedy nemá žádného právního nástupce, který by převzal právo, o které v řízení jde.
17. Protokol o jednání před soudním komisařem ze dne 11. 2. 2020 notářky JUDr. [jméno] [příjmení], týkající se dodatečného řízení o dědictví po [jméno] [celé jméno žalobkyně], když k jednání se dostavili Mgr. [jméno] [příjmení], advokát, který založil do spisu pověření Mgr. [jméno] [příjmení], dále jednali za účastníky [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce], když je uvedeno, že syn a vnuci své dědictví neodmítli.
18. Úřední vysvědčení o skutečnostech známých ze soudního spisu, kterým notářka JUDr. [jméno] [příjmení] dne 9. 3. 2020 pod sp. zn. [spisová značka] stvrdila, že zůstavitelka nezanechala závěť, a [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobce] Lubomír [celé jméno žalobce] své dědictví neodmítli.
19. Usnesení ze dne 29. 6. 2020 č. j. [spisová značka], vydané Obvodním soudem pro Prahu 8, pověřeným notářským kandidátem jako zástupcem pověřené notářky JUDr. [jméno] [příjmení], kterým byl návrh na dodatečné projednání dědictví zamítnut, a řízení bylo zastaveno.
20. Přípis notářky JUDr. [jméno] [příjmení] adresovaný zdejšímu soudu dne 2. 6. 2020, kterým uvedla, že syn zůstavitelky [celé jméno žalobce], vnuk zůstavitelky [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobce], a syn zůstavitelky [jméno] [celé jméno žalobce], který zemřel dne 20. 2., na jehož místě vystupuje likvidační správce, dědictví neodmítli.
III. Skutkové hodnocení věci
21. Z provedeného dokazování soud dospěl ke zjištění, že žalovaný je vedený jako spoluvlastník sporné nemovitosti v rozsahu ½ (jedné poloviny) (bod 10). Žalovaný uvedenou jednu polovinu získal na základě kupní smlouvy ze dne 26. 9. 2005 (bod 14) za částku 1 800 000 Kč, která představovala půjčku původní vlastnici. Zároveň s kupní smlouvou však byla stejného dne uzavřena smlouva zástavní (bod 13). Po provedené zápisu do Katastru nemovitostí, se žalobkyně bránila u zdejšího soudu žalobou určení neplatnosti zástavního práva, když toto řízení bylo u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. 20 C 201/2011-41. V této věci pak byl dne 19. 7. 2012 vydán rozsudek, podle kterého zástavní právo není (bod 15). V tomto rozsudku soud jako předběžnou otázku řešil také problematiku kupní smlouvy (bod 14) u které dospěl k závěru, že je stejně jako smlouva zástavní (bod 13), neplatná pro nedostatek vůle. Následně se žalobkyně domáhala určení vlastnické práva, když v průběhu tohoto řízení zemřela. Protože mimo podíl na sporné nemovitosti neměla žalobkyně žádný majetek, bylo dědické řízení dne 23. 9. 2014 zastaveno (bod 11 a 12), a drobný majetek vyl vydán žalobci a), který se postaral o pohřeb. S uvedeným také souvisí také zastavení řízení o určení vlastnického práva, vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 23 C 176/2012-52, které bylo zastaveno, když žalobkyně zemřela bez právního nástupce (bod 16). Po zastavení řízení byl vydán soudní poplatek žalobci a).
22. V dědickém řízené po zesnulé původní vlastnici žalobci a), b) a c) svůj dědický nárok neodmítly (bod 14). Dědictví také neodmítl [jméno] [celé jméno žalobce], na jehož místě vystupuje v řízení likvidační správce JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. (žalobce d)) (bod 17, 18 a 20). [příjmení] se pak následně domáhali dodatečného projednání dědictví, když tento návrh byl zamítnut a řízení bylo usnesením ze dne 29. 6. 2020, č.j. 20 D 59/2018 zastaveno (bod 19).
IV. Právní předpisy vztahující se k posuzované věci
23. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
24. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2021 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.
25. Podle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
26. Podle § 123 Obč. Zák. vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním.
27. Podle § 124 Obč. Zák. všichni vlastníci mají stejná práva a povinnosti a poskytuje se jim stejná právní ochrana.
28. Podle § 126 odst. 1 Obč. Zák. vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje; zejména se může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje.
V. Právní a skutkové hodnocení věci
29. Soud v posuzované věci hodnotil důkazy ve smyslu § 132 o.s.ř. a to každý důkaz zvlášť a všechny důkazy ve vzájemné souvislosti. Na prvním místě se zabýval problematikou naléhavého právního zájmu, když ve smyslu uvedeného § 80 o.s.ř. (bod 23) se určení lze domáhat pouze tehdy, pokud ve věci je dán naléhavý právní zájem. Ten žalobci odůvodnily tak, že původní vlastnice ke dni své smrti byla vlastnicí předmětné nemovitosti, avšak jako jejich vlastník nebyla vedena v katastru nemovitostí (bod 5). Určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují s podmínkou naléhavého právního zájmu ve smyslu § 80. Nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Kromě toho je určovací žaloba prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právnímu postavení žalobce dříve, než toto jeho postavení bylo porušeno, takže jejím cílem je zásadně poskytnutí preventivní ochrany. Není proto opodstatněna zpravidla tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny a kde je třeba domáhat se ochrany žalobou na plnění (NS 26 Cdo 2147/2018). Preventivní charakter má určovací žaloba tehdy, když vyřešení základu právního vztahu mezi účastníky (například určení vlastnictví) bez pochyb zabrání dalšímu množení sporů o dosud nedospělá plnění mezi účastníky a předejde se tak vícero žalobám na plnění. Žalobce se musí domáhat určení existence primárního právního vztahu, nikoliv existence nebo neexistence okolností, které jej měly nastolit. Proto je v zásadě třeba žalovat na určení vlastnictví, nikoliv na určení neplatnosti právního jednání, které mělo vlastnictví nastolit (srov. NS 26 Cdo 2978/2019). Žaloba o určení věcného práva. Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k nemovitosti je dán, není-li žalobce, který o sobě tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, v katastru zapsán jako její vlastník (NS 30 Cdo 4593/2010). Svoboda, K., [příjmení], P., Levý, J., [příjmení], J. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, str. [číslo]. Na základě uvedeného soud dospěl k závěru, že v posuzované věci je naléhavý právní zájem dán. Pokud by ve věci naléhavý právní zájem nebyl dán, soud by ostatní aspekty žaloby nezkoumal a žalobu by bez dalšího zamítl (viz. rozhodnutí 30 Cdo 1121/2011).
30. Pokud soud v posuzované věci dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem je dán, zabýval se problematikou aktivní legitimace žalobců. Žalobci prokázali, že jsou okruhem potenciálních dědiců původní vlastnice (bod 22). V tomto ohledu, pokud řízení bylo zastaveno pro nedostatek majetku zůstavitelky a sporná nemovitost je majetkem k dodatečnému projednání, jsou žalobci osobami aktivně legitimovanými, k podání žaloby, že původní vlastnice byla vlastníkem sporné nemovitosti ke dni své smrti.
31. Pokud soud dospěl k závěru, týkající se naléhavého právního zájmu a aktivní legitimace žalobců, mohl se zabývat důvodností žaloby. Soud věc hodnotil podle zákona platného ke dni úmrtí původní vlastnice (zůstavitelky), která zemřela dne [datum], tedy za platnosti tzv. starého Občanského zákoníku, který je v tomto rozhodnutí označován zkratkou Obč. Zák. (bod 2). Podle uvedeného Obč. Zák., ustanovení jeho § 126 odst. 1 má vlastník právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho práva neoprávněně zasahuje. Podle pravomocného rozhodnutí zdejšího soudu ze dne 19. 7. 2012, č.j. 20 C 201/2011-41 bylo rozhodnuto, že zástavní právo není, nicméně, aby tak soud mohl rozhodnout, musel se jako s prejudiciální otázkou vyrovnat také s platností kupí smlouvy, na jejímž základě žalobkyně pozbyla vlastnického práva ke sporné nemovitosti. Na tomto místě soud dospěl k závěru, že tato smlouva je neplatná pro nedostatek vůle. V tomto ohledu tento soud odkazuje na odůvodnění uvedeného rozsudku. Pakliže je kupní smlouva absolutně neplatnou žalobkyni se otevřela možnost žalovat na určení vlastnictví, když tento soud již nemusel řešit (vyřešenou) prejudiciální otázku platnosti (respektive neplatnosti) kupní smlouvy. Mohl rovnou odkázat na neplatnost kupní smlouvy s tím, že pakliže je v katastru nemovitosti vedená osoba, která byla zapsanou na základě neplatné kupní smlouvy, je na místě žalobě na určení vlastnického práva vyhovět. K neplatné kupní smlouvě tak nemůže být přihlíženo, a vlastníkem sporné nemovitosti tedy byla osoba, od které nová - v katastru nemovitostí zapsaná osoba předmětnou nemovitost nabyla. Uvedené představuje důvody vyhovění žaloby, když tedy původní vlastnice (zůstavitelka) byla ke dni své smrti vlastnicí sporné nemovitosti - v předmětném rozsahu ½ (samozřejmě). Po provedené změny bude nezbytné v dodatečně projednávaném dědickém řízení spornou nemovitost vypořádat.
VI. Náhrada nákladů řízení
32. Žalobci byly ve sporu úspěšnými, a proto jim soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), proti žalované přiznal náhradu nákladů řízení.
33. Žalobcům a) -c) a e) v celkové výši 62 185 Kč.
Podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“) v platném znění byla přiznána odměna za 17 úkonů právní služby představující
přípravu a převzetí (3 úkony / 3 účastníci),
vyjádření žalované ve věci samé ze dne 7. 11. 2018 (3 úkony / 3 účastníci),
účast na soudním jednání dne 10. 3. 2020 (3 úkony / 3 účastníci),
doplnění tvrzení a označení důkazů žalobců ze dne 10. 3. 2020 (3 úkony / 3 účastníci),
přípravu a převzetí (1 úkon / 1 účastník) - žalobkyně e)
účast na soudním jednání dne 10. 9. 2021 (4 úkony / 4 účastníci),
představující částku ve výši 52 700 Kč (17x 3 100 Kč). Dle § 12 odst. 4 bude odměna snížena o 20%, tedy na 42 160 Kč.
17x režijní paušál jako náhrada hotových výdajů v celkové částce 5 100 Kč (17x 300 Kč).
Dále soud přiznal žalobkyni [příjmení] představující 21% ze základu daně (z částky 47 260 Kč) ve výši 9 924 Kč.
34. Žalobci f) v celkové výši 8 591 Kč.
Podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“) v platném znění byla přiznána odměna za 2 úkony právní služby představující
přípravu a převzetí,
účast na soudním jednání dne 10. 9. 2021,
představující částku ve výši 6 200 Kč (2x 3 100 Kč).
2x režijní paušál jako náhrada hotových výdajů v celkové částce 600 Kč (2x 300 Kč).
Dále soud přiznal žalobkyni [příjmení] představující 21% ze základu daně (z částky 7 100 Kč) ve výši 1 491 Kč.
35. Žalobci d) soud náhradu nákladů nepřiznal, když tento náhradu nákladů řízení nepožadoval.
36. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.