Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč spolu s 12,75% ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 18. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 815 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na soudním poplatku za žalobu částku 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 28. 1. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, které mělo žalovanému vzniknout tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen „předchůdce“), žalovanému vyplatila na základě smlouvy o úvěru, kterou žalobkyně není schopna doložit, na jeho účet částku 20 000 Kč. Aktivní legitimaci žalobkyně dovozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 8. 2024 mezi společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]., která nabyla pohledávku předchůdce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2024, a žalobkyní. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobkyni (ani jejím předchůdcům) neuhradil ničeho, domáhá se žalobkyně, aby mu povinnost k úhradě dlužné částky uložil soud, a to včetně zákonného úroku z prodlení.Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal zcela nečinný.Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila v podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), a žalovaný nereagoval na výzvu soudu, měl soud za to (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), že souhlasí a k projednání věci nenařizoval jednání.Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Předchůdce zaslal dne 4. 4. 2023 na účet č. [č. účtu] částku ve výši 20 000 Kč (prokázáno potvrzením o provedené platbě ze dne 4. 4. 2023). Majitelem a jediným disponentem účtu č. [č. účtu] byl přitom v období od 4. 4. 2023 do 4. 5. 2023 právě žalovaný (prokázáno sdělením [právnická osoba]. ze dne 20. 2. 2025). Předchůdce postoupil svou pohledávku za žalovaným na společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]., která ji následně postoupila na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 7. 9. 2024, adresované od předchůdce žalovanému, a podacím lístkem z téhož dne).Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobkyně je plně po právu, neboť bylo prokázáno, že předchůdce zaslal žalovanému dne 4. 4. 2023 na jeho účet částku ve výši 20 000 Kč a žalovaný tuto částku nevrátil, čímž se žalovaný na úkor předchůdce bezdůvodně obohatil dle § 2991 odst. 1 o. z. Žalovaný přitom netvrdil ani neprokazoval, že by předchůdci či žalobkyni obdržené prostředky (nebo alespoň jejich část) vrátil. Pohledávku za žalovaným předchůdce postoupil dle § 1879 o. z. na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, od čehož je odvozen nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení.Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a proto jí soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. proti žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 815 Kč. Z toho částku 1 000 Kč za zaplacený soudní poplatek za žalobu (přesněji 800 Kč za již zaplacený soudní poplatek da dalších 200 Kč za uložený doplatek na soudním poplatku), dále odměnu advokáta dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif účinný od 1. 1. 2025 (dále jen „a. t.“), neboť žalobkyně vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu, která byla zahájena na základě shodného formulářového typu žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru v dikci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) a. t., a předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, ve výši 1 200 Kč za 3 úkony právní služby po 400 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění). Dále soud přiznal žalobkyni náhradu hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby v částce 300 Kč za tři úkony po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 6 písm. a) a. t. po 100 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení právnímu zástupci žalobkyně.Výrokem III. tohoto rozsudku soud žalobkyni uložil doplatit zdejšímu soudu soudní poplatek za podanou žalobu. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek za podanou žalobu ve výši 800 Kč. Předmět řízení ovšem činí částku 20 000 Kč, což dle položky 1 bodu 1 písm. a) sazebníku poplatků odpovídá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Rozdíl mezi zaplaceným soudním poplatkem od žalobkyně a soudním poplatkem, který měl být žalobkyni uložen (v dané věci totiž nešlo dle judikatury ESLP vydat elektronický platební rozkaz), tedy činí částku 200 Kč.Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.