Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 000 Kč za dobu od 21. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 630 Kč, k rukám jejího zástupce.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 605,77 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba]., jakožto původní věřitelka pohledávky, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit jistinu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 605,77 Kč do 20. 3. 2024. Žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně po žalovaném požaduje částku jistiny ve výši 12 000 Kč, výše zmíněný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 605,77 Kč (tedy celkem 19 605,77 Kč) a zákonný úrok z prodlení z částky 19 605,77 Kč ve výši 14,75 % ročně za dobu od 21. 3. 2024 do zaplacení, s tím, že pro případ, že by soud neuznal nárok z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje nárok části jistiny z titulu bezdůvodného obohacení. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného před podáním žaloby neúspěšně k úhradě dlužné částky.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal zcela nečinný.
3. Soud ve věci rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, přičemž účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.
4. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, učinil soud po provedeném dokazování následující závěr o skutkovém stavu věci: Původní věřitelka, společnost [právnická osoba]., zaslala dne 3. 4. 2024 na účet č. [č. účtu] částku 12 000 Kč (prokázáno potvrzením o provedené platbě ze dne 3. 4. 2023). Majitelem a jediným disponentem účtu č. [č. účtu] byl ke dni 3. 4. 2024 žalovaný (prokázáno sdělením [právnická osoba]. ze dne 20. 6. 2025). Společnost [právnická osoba]. postoupila pohledávku na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek). Žalobkyně žalovanému řádně oznámila postoupení pohledávky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 15. 3. 2025 a podacím lístkem z téhož dne), dopisem ze dne 15.3.2025 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 15.3.2025 a podacím lístkem).
5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva, dle které byla žalovanému poskytnuta částka 12 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku splatit spolu s poplatkem do data sjednaného ve smlouvě, což však neučinil. Vzhledem k tomu, že soud je povinen z úřední činnosti přezkoumávat, zda při sjednávání smlouvy byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, což však žalobkyně neprokázala a v žalobních tvrzeních uvedla, že nenavrhuje další důkazy, dospěl soud k závěru, že smlouva je neplatná. Ve spise rovněž není založen žádný důkaz ohledně posouzení úvěruschopnosti (co do příjmové a výdajové stránky úvěrovaného), ačkoliv si je žalobkyně zcela jistě vědoma této povinnosti s ohledem na jiná řízení související s vymáháním pohledávek.
11. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2991 odst. 1 o. z. tak, že nárok žalobkyně je co do výše bezdůvodného obohacení po právu. Jelikož žalovaný žalobkyni dlužnou částku dosud nezaplatil, soud mu tuto povinnost uložil, a to včetně příslušenství sestávajícího z úroku z prodlení ve smyslu § 1968 o. z. ve spojení s ust. § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení je stanovena v souladu s ust. § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Termín prodlení byl stanoven v souladu s § 573 o. z., kdy předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 15. 3. 2025, tj. dle domněnky doby dojití byla zásilka doručena dne 19. 3. 2025. Následující den byl posledním dnem pro dobrovolné splnění vymáhané povinnosti a v prodlení se tak žalovaný ocitl dne 21. 3. 2025.
12. Z uvedených důvodů soud přiznal žalobkyni nárok spočívající v bezdůvodném obohacení ve výši 12 000 Kč, a to včetně příslušenství tvořeného toliko zákonným úrokem z prodlení od 21. 3. 2025 (výrok I.) a ve zbytku žalobu zamítl (výrok II.).
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v zaokrouhlené částce 630 Kč, přičemž tato částka představuje 22,41 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobce v řízení v rozsahu 61,21 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 38,79 %). Tyto náklady se sestávají ze soudního poplatku v částce 1 000 Kč a dále odměny advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) za tři úkony právní služby (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. sepis předžalobní upomínky a 3. sepis žaloby) po 400 Kč dle § 14b odst. 1, písm. b) bod 2 a. t. účinného od 1. 1. 2025, a dále náhrady hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby třikrát po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. S ohledem na skutečnost, že je advokát žalobkyně plátcem DPH, náleží k náhradě nákladů právního zastoupení DPH ve výši 21 %, tedy částka 315 Kč. Celková náhrada nákladů řízení žalobkyně tak činí 2 815 Kč, poměrná část odpovídající jejímu úspěchu ve výši 22,41% z této částky pak činí 630 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení advokátovi žalobkyně.
14. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.