Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 120 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 120 Kč ve výši 12 % ročně od 11. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 27. 1. 2026 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 120 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným dne 8. 2. 2022 uzavřela smlouvu o dodávce elektřiny na adrese [adresa], na základě které se zavázala do odběrného místa dodávat elektřinu a žalovaný se zejména zavázal elektřinu odebírat a platit za její odběr. Žalovaný však ze smlouvy řádně a včas neplnil, neboť v období od 23. 7. 2024 do 18. 2. 2025 spotřebovanou elektřinu na základě vyúčtování spotřeby elektřiny neuhradil. Protože za spotřebovanou elektřinu nezaplatil ani na základě několika upomínek a předžalobní výzvy, které mu v této věci byly zaslány, domáhá se žalobkyně této dlužné částky spolu se zákonným úrokem z prodlení, jenž požaduje ode dne následujícího po splatnosti faktury, tj. od 11. 3. 2025.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Pro úplnost soud dodává, že k uvedenému rozhodnutí přistoupil v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2006, sp. zn.: 21 Cdo 1696/2005, tj. za situace, kdy dospěl k závěru, že skutkový stav věci byl na základě účastníky předložených listin náležitě zjištěn a všechny mezi účastníky sporné skutkové okolnosti, významné pro právní posouzení věci, byly v daném případě dostatečně prokázány. Soud nedospěl k závěru o nesplnění povinnosti tvrzení nebo neunesení důkazního břemene a mohl tak postupovat dle § 115a o. s. ř.Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:Dne 8. 2. 2022 uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o dodávce elektřiny. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala do odběrného místa dodávat elektřinu a žalovaný se zejména zavázal elektřinu odebírat a platit za její odběr. Žalovaný však v období od 23. 7. 2024 do 18. 2. 2025 spotřebovanou elektřinu na základě vyúčtování spotřeby elektřiny neuhradil, jak vyplývá z žalobkyní předložené faktury. Protože za spotřebovanou elektřinu žalovaný nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 14. 10. 2025, která mu v této věci byla zaslána, domáhá se žalobkyně této dlužné částky ve výši 10 120 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, jenž požaduje ode dne následujícího po splatnosti faktury, tj. od 11. 3. 2025.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:Žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, která se řídí především zákonem č. 458/2000 Sb., energetickým zákonem, zejména jeho § 50, a subsidiárně též zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem. Touto smlouvou se žalobkyně, jako dodavatel elektřiny, zavázala žalovanému, jako zákazníkovi, dodávat elektřinu a zajistit související služby v elektroenergetice, zatímco žalovaný se zavázal hradit cenu za dodanou elektřinu i cenu související služby. Protože se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat, že žalovaný coby zákazník svou povinnost vyplývající ze smlouvy nesplnil, uzavřel soud, že návrh byl podán po právu, a proto mu v plném rozsahu vyhověl (výrok ad I).O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, sestávající ze soudního poplatku ve výši 800 Kč a paušální náhrady nákladů nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. (dále jen „vyhláška“), a to v souladu s § 2 odst. 1 vyhlášky ve výši 100 Kč za písemné podání návrhu ve věci samé dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky a 100 Kč za předžalobní výzvu dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky (výrok ad II).