Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

15 C 236/2026

Téma · generováno AINeplatnost spotřebitelského úvěru pro nepřiměřenou RPSN

Soud: Obvodní soud pro Prahu 9Datum rozhodnutí: 25. 8. 2026Senát: Obvodní soud pro Prahu 9Č. j.: 15 C 236/2026-23Soudkyně: Mgr. Martina LhotákováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 24. 9. 2026Předmět řízení: o 58 776 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPH09:2026:15.C.236.2026.1
náklady řízenísmlouva o úvěrunáhrada nákladů

Shrnutí · generováno AI

Žalobkyně požadovala doplacení úvěru včetně smluvních úroků a poplatků. Soud shledal úvěrovou smlouvu neplatnou kvůli RPSN 272,44 % a přiznal jen 18 000 Kč jako dosud nevrácenou část poskytnuté jistiny, s úrokem z prodlení. Ve zbytku žalobu zamítl.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Právní věta

⚠ Generováno AI

Ujednání o RPSN ve výši 272,44 % je pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, absolutně neplatné. Protože je ujednání o RPSN podstatnou a neoddělitelnou náležitostí úvěrové smlouvy, je absolutně neplatná celá smlouva včetně ujednání o smluvní pokutě a poplatcích. Věřitel má nárok jen na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., tedy na nevrácenou jistinu, s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Taková výše RPSN je však v rozporu s dobrými mravy, a proto je ujednání o RPSN dle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), absolutně neplatné.
    Zobrazit v textu
  • Jelikož je ujednání o RPSN podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru, nelze takové ujednání od smlouvy oddělit, a je tedy celou smlouvu třeba hodnotit jako absolutně neplatnou.
    Zobrazit v textu
  • S ohledem na shora uvedené soud žalobě částečně vyhověl a žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky ve výši 18 000 Kč, tj. rozdílu mezi poskytnutou výší jistiny úvěru a již splacenou částí jistiny úvěru, jakožto bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z.).
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 000 Kč ve výši 11,50 % ročně od 25. 3. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V té části, kde se žalobkyně domáhala, aby byla žalovanému dále uložena povinnost zaplatit žalobkyni– částku 40 776 Kč;– kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 685,59 Kč;– kapitalizovaný úrok ve výši 2 595,27 Kč;– zákonný úrok z prodlení z částky 24 766,96 Kč ve výši 12,75 % ročně od 25. 11. 2025 do 24. 3. 2026;– zákonný úrok z prodlení z částky 6 776,96 Kč ve výši 12,75 % ročně od 25. 3. 2026 do zaplacení;– zákonný úrok z prodlení z částky 18 000 Kč ve výši 1,25 % ročně od 25. 3. 2026 do zaplacení;– úrok 8 % ročně z částky 23 804,25 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení,se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobkyně se návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 15. 4. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 58 776 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 12. 10. 2023 byla mezi společností [právnická osoba] (dále jen „původní věřitelka“) a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru (dále jen „smlouva“), na jejímž základě se původní věřitelka zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem za poskytnutí úvěru, jakož i dalšími poplatky, splácet. Žalovaný však ze smlouvy řádně a včas neplnil a dostal se do prodlení. Pohledávka za žalovaným vyplývající ze smlouvy byla následně ze strany původní věřitelky smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2025 postoupena na žalobkyni, a to se všemi právy s pohledávkou spojenými. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení částky v celkové výši 58 776 Kč, která sestává z nesplacené části úvěru, společně se smluvními a zákonnými úroky.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli ta mu byla řádně doručena, a to dne 11. 5. 2026.Soud oba účastníky předvolal k jednání konanému dne 25. 8. 2026. Přestože bylo předvolání k jednání žalovanému řádně doručeno, žalovaný se k jednání nedostavil. Soud proto postupoval v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když věc projednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného.Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:Z předložené smlouvy o úvěru vyplývá, že dne 12. 10. 2023 byla mezi původní věřitelkou a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. 0433229, na jejímž základě původní věřitelka žalovanému poskytla úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě v celkové výši 1 522 Kč splácet celkem 14 měsíců, a to v pravidelných měsíčních splátkách, z nichž výše jedné měla činit částku 3 984 Kč. RPSN byla ve smlouvě sjednána ve výši 272,44 %. Žalovaný původní věřitelce uhradil celkem tři splátky, z nichž výše každé činila 4 000 Kč, tj. původní věřitelce žalovaný uhradil částku ve výši 12 000 Kč. Pohledávka za žalovaným vyplývající ze smlouvy byla následně ze strany původní věřitelky smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2025 postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2026. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 9. 3. 2026.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:Žaloba na zaplacení částky v celkové výši 58 776 Kč s příslušenstvím byla podána po právu jen zčásti. Soud nemohl přehlédnout, že RPSN byla sjednána ve výši 272,44 %. Taková výše RPSN je však v rozporu s dobrými mravy, a proto je ujednání o RPSN dle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), absolutně neplatné. V této souvislosti soud odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 10. 2010, sp. zn. 33 ICmo 91/2010, podle kterého hranice maximální přípustné výše RPSN pro nebankovní instituce činí 100 %. Jelikož je ujednání o RPSN podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru, nelze takové ujednání od smlouvy oddělit, a je tedy celou smlouvu třeba hodnotit jako absolutně neplatnou. Soud proto posuzoval smlouvu jako neplatnou, vč. ujednání o smluvní pokutě či jiných poplatcích (k tomu srov. konstantně zastávaný názor Městského soudu v Praze v obdobných věcech, např. rozsudek ze dne 26. 4. 2022, č. j.: 22 Co 61/2022-40, a rozsudek ze dne 27. 4. 2022, č. j.: 19 Co 102/2022-61). S ohledem na shora uvedené soud žalobě částečně vyhověl a žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky ve výši 18 000 Kč, tj. rozdílu mezi poskytnutou výší jistiny úvěru a již splacenou částí jistiny úvěru, jakožto bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost z dlužné částky zaplatit úroky z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení soud vztáhl ke dni následujícím po posledním dni lhůty k plnění vymezené předžalobní výzvou (výrok ad I). Ve zbytku soud žalobu zamítl (výrok ad II).O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla ve věci převážně procesně neúspěšná a žalovanému žádné s tímto řízením související náklady nevznikly (výrok ad III).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací